Označení současných montovaných dřevostaveb jako domů na bázi dřeva je v celé problematice klíčové. Čisté dřevo je totiž v typické panelové dřevostavbě zastoupeno naprosto minimálně, v podobě sloupků z dřevěných profilů. Většinu skladby stěny pak tvoří záklopové a izolační a materiály, protože dřevo samotné vykazuje nedostatečnou tepelněizolační schopnost. Jedná se například o OSB, respektive dřevoštěpkové desky s pryskyřičnými pojidly. Izolační materiály zase musejí obsahovat retardanty hoření.
Typicky se jedná o hydroxid hlinitý, retardanty s obsahem bromu, chloru nebo oxidu antimonitého. Výsledná konstrukce sice dobře izoluje proti úniku tepla, ale drahocenné teplo prakticky nedokáže akumulovat. V případě difuzně uzavřených dřevostaveb je navíc součástí skladby parotěsná zábrana. Ta zabraňuje prostupu vodní páry do tepelné izolace, pára tím pádem ale zůstává v interiéru. Dům se tedy neobejde bez instalace systému nuceného větrání, nebo častého přirozeného větrání okny, které má za následek výrazné tepelné ztráty.
Výhody jednovrstvého zdění
Cihly HELUZ jsou vyráběny z přírodních materiálů, jako je hlína, jíl a písek. Výsledný výrobek vykazuje vysokou pevnost, skvělou únosnost po celém řezu konstrukce a díky voštinovým dutinám perfektně tepelně izoluje bez dalšího přídatného zateplení. Zachovává si tak difuzní propustnost zajišťující zdravé mikroklima v interiéru. V případě cihel HELUZ FAMILY 2in1 jsou sice voštinové dutiny plněné kuličkami polystyrenu pro ještě vyšší tepelněizolační schopnost, je pro to ale zvolena technologie plnění zachovávající paropropustnost stěny.
Izolant je navíc chráněn masivní konstrukcí cihly a zachovává si tak své vlastnosti po celou dobu životnosti stavby. Pro představu: neplněná cihla HELUZ FAMILY vykazuje faktor difuzního odporu μ = 9,3, plněná cihla HELUZ FAMILY 2in1 hodnotu 9,7. Polystyrenová deska, běžně užívaná jako izolant difuzně uzavřených dřevostaveb, má hodnotu přibližně šestinásobnou.
Cihla versus dřevo z pohledu LCA
Porovnání ekologického dopadu dřevostaveb a cihlových domů je dlouhodobě diskutovaným tématem, do kterého vnáší více jasno i nedávno představená studie posouzení životního cyklu dřevostavby a cihlového domu provedená doc. Ing. Vladimírem Kočím, PhD., MBA na Fakultě technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha.
Metodou posuzování životního cyklu LCA byly porovnány environmentální dopady dvou rodinných domů, z nichž jeden byl dřevostavbou a druhý cihlovou stavbou. Jednalo se o domy svým účelem i dispozicí srovnatelné. V devíti z jedenácti sledovaných parametrů vykázala cihlová stavba lepší výsledky indikátorů kategorií dopadu než dřevostavba. Cihlová stavba vykazuje vyšší uhlíkovou stopu při výstavbě, ale v případě, že se do porovnání zahrnou i dopady či benefity nakládání s materiály vzniklými z demolice budov (stavba a demolice), environmentální dopady obou druhů budov se vyrovnají.
Sdílet 
janok26. 3. 2025 12:13:13
Tyhle cihly jsou zajímavý materiál - pevné, skvěle izolují a zároveň si zachovávají schopnost „dýchat“, což je pro zdravé bydlení velké plus. 👍