Sedm příběhů stavebníků: jak zvládli stavbu domu svépomocí, co se naučili a co by udělali jinak

„O bungalovu jsme neuvažovali. Schody nám nevadí, hned jsme se ženou věděli, že chceme jít dopatrového domu. Víceméně kvůli mým vysněným konzolovým schodům. Dominantu našeho domu tvoří dvanáctimetrová železobetonová pohledová stěna do obýváku. Z druhé strany je na ní zavěšené ono konzolové schodiště, které jsem si vždy přál a mám z něj asi největší radost,, nejhorší jej bylo navrtat“ vysvětluje Miroslav, proč šli s manželkou do stavby patrového domu.

Vzhlede k tomu, že má David rád moderní technologie, nechal dům řídit chytrou domácností. „Musel jsem si vše nastudovat na fórech a v technické dokumentaci. Systém jsem zprovozňoval až po narození syna, tak jsem to dělal vždy večer až do dvou do rána. Je pravda, že jsem byl trochu bezradný, když jsem viděl všechny ty kabely, které visely ze stropu technické místnosti, ale dal jsem to. Jejich délka je asi 5 km."

Petr postavil patrový dům téměř celý svépomocí za 2,5 roku. Kromě krovu, betonování podlah, pokládky dlažby v přízemí a fasády dělal vše sám. Trávil dlouhé týdny sádrovými omítkami. Sestavil si ale i vlastní tepelné čerpadlo. Přesto stavbu domu svépomocí nepovažuje za nic zvláštního, čím by se chlubil.„Mé jediné přání bylo, abych měl garáž, respektive dílnu,“ říká stavebník.

Honza si stavbou domu, který postavil z 80 % svépomocí, splnil dlouholetý sen. „U těch činností, na které jsem měl objednané řemeslníky, jsem alenebyl s výsledkem spokojený a příště bych si je raději udělal sám. Výjimkou tedy byla firma na stropy.  Další řemeslníky jsem měl na okna, sádrokartonové podhledy, protože ty jsem už z časových důvodů nestíhal a na krovy.“

Na hrubou stavbu padlo 3000 kusů obvodových cihel značky Heluz a 1200 příčkovek, na střechu 25 kg hřebíků a 5000 tašek, ale také se během stavby narodily stavebníkovi tři děti. To je bilance stavebníka Josefa, který dokončuje bungalov o podlahové ploše 186 m2 na Chomutovsku. „Každou cihlu jsem měl minimálně jednou v ruce, největší výzva pro mě byla střecha,“ říká.

„Mezi nejtěžší činnosti na domě patřila určitě střecha, zejména dořezávání tašek a hřebeny. Dodělání střechy se přehouplo na polovinu listopadu, bylo to už trochu zoufalé, ale vydrželi jsme. Informace, jak na laťování jsem si našel z části na webu Svépomocí.cz a pak od pokrývačů, se kterými se setkávám v práci,“ popisuje těžké okamžiky stavebník.

Stavebník René si nadělilstavbu jako dárek k šedesátým narozeninám. Půl roku po oslavě se s manželkou pustil do stavby bungalovu ve Středních Čechách. Aktuálně dělají vnitřky domu. Povídali jsme si o tom, jaká byla nejtěžší práce na domě a proč by René již nyní do stavby svépomocí nešel?