Výběr vhodného systému
Byl jsem si jist již od samotného počátku stavby, že bych v domě chtěl mít systém nuceného větrání, tedy rekuperaci. Začnete-li si o tomto sytému zjišťovat informace od dodavatelů, dozvíte se, že se jedná o větrání, tedy udržování zdravého a čistého vzduchu v interiéru, přičemž odcházející teplý, vydýchaný, vzduch opouští stavbu přes výměník, který ohřívá a nově příchozí čistý, ale studený, přichází přes ten výměník také, čímž se ohřívá.
Díky tomu máte doma teplo, čerstvo a zdravo. Poptáte-li se v okolí lidí, kteří ji mají, shodnou se ve sto procentech na tom, jak skvělá věc to je. Oslovíte-li však lidi, kteří to nemají, či neznají, dozvíte se, že jejich rodiče a prarodiče žádnou rekuperaci neměli a žijí. Jenže jejich prarodiče také neměli klimatizovaná auta, neměli mikrovlnné trouby, presovač, ani Playstation.
Jde o ten komfort, který rekuperace vzduchu jednoznačně přináší. Velmi zjednodušeně řečeno se systém skládá z vnitřní jednotky, potrubí propojující vnitřní jednotku s venkovní mřížkou na fasádě a rozdělovacími boxy, z rozdělovacích boxů, rozvodů po domě, vypínačů a čidel a talířových ventilů.
Jelikož jako většina svépomocných stavebníků nemám peněz na rozhazování a nevěděl jsem v průběhu stavby, jak s financemi vyjdu na jejím konci, rozhodl jsem se provést veškerou přípravu pro rekuperaci s tím, že vnitřní jednotku dokoupím až k tomu budu mít prostředky. Přesně takto to dopadlo a já v současné fázi mám vše hotovo, až na koupi a zprovoznění jednotky. Na systém rekuperace lze čerpat dotaci, nemáte-li jej uvedený v projektu a realizujete-li ji až po kolaudaci.
Abych se o tomto fíglu dozvěděl více, navštívil jsem výstavu Infotherma, konanou na Ostravské Černé louce. Tam jsem narazil na tři společnosti, zabývající se touto problematikou, které jsem nezávisle na sobě oslovil se zasláním projektové dokumentace a mých požadavků a obdržel cenové nabídky.
Po zvážení všech okolností, jako cena, možnosti rozvodů svépomocí a také způsob komunikace s jednotlivými dodavateli, rozhodl jsem se pro systém zn. Brink, s vnitřní jednotkou Flair 225 a zelenými, plastovými, antibakteriálními rozvodovými hadicemi. Výběr vhodné jednotky jsem svěřil dodavateli v naváznosti na dispozici domu a objem vzduchu v místnostech.
Příprava datových a silových kabelů + odpad
Při návštěvě technika u mne na stavbě, která se odehrála ještě před rozvody vody a elektřiny jsem se dozvěděl, jak by měla vypadat ideální příprava pro jednotku. Dohodli jsme se, kde bude jednotka umístěna.
V mém případě to bude na stěně v technické místnosti. Technik mi zakreslil kde mám vyvést jaké kabely, kde mám připravit zásuvku a kde připravit odtok kondenzátu do odpadu. Dal jsem tedy na jeho rady a níže vypíšu, co to všechno obnášelo.
Na stěně, nad budoucí jednotkou, jsem nachystal jednu klasickou zásuvku. Pod budoucí jednotkou jsem umístil vyústění HT potrubí pro odvod kondenzátu do kanalizace.
Z WC a koupelny jsem dotáhl nad jednotku po jednom kabelu UTP CAT6 pro boost rekuperace. Ten bude sloužit pro nárazové zesílení výkonu a bude v místnostech ukončen v kolíbkovým vypínačem vedle vypínačů na světlo. Tento boost jsem mohl umístit ještě do kuchyně, ovšem na to jsem zapomněl.
Z obýváku a ložnice jsem nad jednotku přivedl po jednom UTP CAT6 pro čidla CO2. Ta jsou zakončena klasickou kulatou krabičkou a musí být ve výšce min. 110 cm od podlahy a samotná čidla se montují až při zapojení jednotky.
Svazek všech kabelů jsem umístil nad jednotku s dostatečnou rezervou a ponechal jsem technickou místnost nezaklopenou SDK.
Antibakteriální rozvody
Tahání rozvodů se dá zvládnout v jednom člověku a jste-li šikovní, máte to za dva dny hotovo. Já bohužel šikovný nejsem, tak mi to trvalo podstatně déle. Navíc jsem tuto činnost dělal až po rastru na SDK, což mi v některých věcech trochu pomohlo, ale ve více naopak dost přitížilo, ale k tomu až o pár řádků níže.
Dodavatel systému mi spočítal potřebnou délku potrubí a veškerého materiálu pro rozvody. Při dovezení na stavbu jsem s ním zkonzultoval vyústění odtahů a přívodů vzduchu a kudy má která hadice vést.
Začal jsem tedy tím, že jsem tato vyústění umístil na požadovaná místa s tím, že jsem měl sepsáno kde bude odtah a kde naopak přívod. Zde se opět projevila další nevýhoda věnce ve spádu a to ta, že na jižní straně je rastr s DK podstatně níže, než na straně severní (aby se spád vyrovnal a já tak měl rovný strop). Tím pádem vyústění, která byla blíže k severní stěně, byla krátká a já je musel nastavit buď drahým origo systémem, případně si poradit sám, což jsem vyřešil ukotvením hranolu ke stropu a umístěním vyústění až na tento hranol, tím pádem dosáhla až po hranu SDK. Vyústění jsem kotvil každé na 2 natloukací ocelové hmoždinky do betonu.
Po umístění těchto přívodů a odtahů jsem do technické místnosti jsem pomocí natloukacích hmoždinek pověsil plechové sběrné boxy. Každý box měl 8 přívodů a jeden vývod a jeden box byl tedy na všechny přívodní trubky, druhý naopak na všechny odtahové. Z těchto boxů povede po jedné hrubé trubce do vnitřní jednotky. Z a do některých vyústění vede po dvou trubkách, jak je tomu např. v obývacím pokoji či koupelně, někde stačila trubka jedna, jako například na WC.
Po zavěšení boxů a vývodů jsem přešel do samotného roztahování potrubí, které byly smotány do rozměrných klub. Začal jsem tím, že jsem proboural horní cihlu v technické místnosti (nad úrovní finálního stropu a tam, kde byly příčky si takto připravil prostupy do všech místností. Zde se ovšem objevil hlavní problém.
Hlavní problém: zapomenuté KG prostupy při betonování věnce
Problémem bylo to, že jsem neměl jak projít do místností, které jsou odděleny nosným zdivem a věnce. Já hlupák si totiž nenachystal KG prostupy při betonování věnce a mezi věncem a rastrem SDK zbývalo cca jen 7 cm oproti potřebným jedenácti.
Začal jsem tedy zjišťovat jak se dostat na druhou stranu, aniž bych boural do věnce. Jediným řešením se ukázalo použít buď nízkoprofilové potrubí, které je o tloušťce 7 cm, ale mnohonásobně vyšší ceně, nebo použít systém takový, který se skládá z klasické kulaté hadice, která před věncem pomocí redukce přejde do hadice placaté a za věncem bude opět redukována zpět na hadici kulatou.
Mi tedy nezbylo, než se chopit zbíjecího kladiva a ubourávat po kousku zdiva pod věncem, abych tudy provlékl po dvou placatých trubkách. Neprotahoval jsem je všechny v jednom místě, aby tak nevznikla jedna velká díra a věnec by visel ve vzduchu. U těchto redukcí jsem dbal na správné a důkladné umístění všech těsnících gumiček a pojistil to ještě parotěsnou páskou, ale i tak jsem z toho vcelku nejistý, každopádně ukáže až zapojení jednotky, nakolik těsně se mi povedlo se s tímto problémem vypořádat.
Roztahování samotných hadic není problém, až na to, že jsou hadice vroubkované a máte-li již připravený rastr na SDK, budou se vám zadrhávat, což způsobí nemalé potíže a tahání rozvodů tak bude doprovázeno nejedním vulgarismem.
Nejprve jsem si všechny hadice nachystal od rozdělovacích boxů ke všem vyústěním s krátkou rezervou na obou stranách. Po té jsem je napojil (s černou těsnící gumičkou a plastovou těsnící objímkou) a nakonec pomocí škrt pásek ukotvil buď ke stropu, případně k rastru SDK podle toho, kde to jak šlo, zkrátka jen, aby hadice nebyly na volno. Prostupy jsem kolem hadic vypěnil montážní pěnou, nejspíš pro pocit, že se nebude tak snadno šířit zvuk mezi místnostmi.