Zateplení podlahy podlahovým polystyrenem EPS 100 + EPS 150

Autor: Majkí (18 příspěvků)
25. 11. 2024
0 komentářů
Zateplení podlahy podlahovým polystyrenem EPS 100 + EPS 150
Příspěvek stavebníka
Vcelku pohodová práce, v mém případě prováděná během zimních měsíců opět v jednom člověku.

Teorie

Tuto etapu bych si dovolil bez jakýchkoliv okolků nazvat jako odpočinkovou. Není toho moc co pokazit a když jste se zvládli prokousat až zde, tak jistě nebudete mít problém se poprat i s tímto. Dá se to zvládnout jistě rychleji, než byl můj případ, který činil dva měsíce. Bylo to z důvodu, že jsem si s tím celkem detailně vyhrával, trávil jsem nad tím prosinec a leden, kdy bych stejně neměl co jiného dělat a navíc se během toho věnoval studiu.

Příprava podkladu

Zde došlo na celoplošnou penetraci základové desky a hydroizolaci. V některých místnostech jsem ji měl připravenou již před omítkami, což bylo, jak sami omítkáři řekli,: "dobře i špatně". Omítky byly v mém případě sádrové a omítkáři si pochopitelně nelámali hlavu s tím, že bude polovina omítek na stěnách a druhá polovina na podlaze.

Nemám jim to za zlé, jen bylo nutno před pokládkou polystyrenu, či tavením hydroizolace očistit podklad. Tam, kde již hydroizolace byla položena, šlo omítku očistit hůře, ale nebylo nutné se s tím tak párat, protože drobné korekce provede podsypový písek nebo horkovzdušná pistole. V opačném případě, tedy tam, kde byl holý beton, bylo nutno padnout na kolena a za pomocí zednické lžíce provést očistu, zametení, očistu a zametení.

Nešlo to nejhůř, ale bylo to nutné zlo. Jakmile byla všechna podlahová plocha očištěna a vymetena, natřel jsem beton asfaltovou penetrací a na druhý den navařil hydroizolaci ve dvou vrstvách. Při vzpomínání na tuto pasáž mi neběží mráz po zádech jako např. při betonování věnce.

Vzhledem k tomu, že jsem měl již z velké části zatepleno a uvnitř jsem si topil krbovými kamny, měl jsem uvnitř příjemných 15 stupňů, oproti venkovnímu mrazu. Propanbutanový hořák při tavení hydroizolace dokázal taky pozvednout vnitřní klima o nějaký stupeň nahoru, ovšem za cenu trpkého zápachu asfaltu a zplodin hoření.

Hydroizolaci jsem navařil ve dvou vrstvách se vzájemnou převazbou ale ve stejném směru, aby se mi na některých místech nesetkávaly např. 4 vrstvy lepenky, což bych musel pracně dorovnávat na polystyrenu.

Pokládka polystyrenu

Samotný polystyren jsem pokládal ve dvou vrstvách se vzájemnými převazbami tak, aby nebyly nikdy dva spoje nad sebou. Spodní polystyren byl o tloušťce 10 cm a tvrdosti EPS 100, horní o tloušťce 8 cm a tvrdosti EPS 150. K výsledné výšce polystyrenu jsem se dopočítal tak, že jsem změřil kolik zbývá od základové desky po budoucí nulu (značenou práhem HS portálu a po celé délce stavby jedním centimetrem pod horní hranou prvního šáru zdiva. Z výsledné výšky jsem si odečetl 8 mm na vinyl s podložkou a v místech, kde bude dlažba 1,5 cm.

Dále jsem odečetl 6 cm na anhydrit a 2 cm hydroizolace a dospěl jsem k výsledné potřebné výšce polystyrenu. Dovezený polystyren jsem za pomocí kamaráda uložil do obýváku a kuchyně s tím, že tyto místnosti položím naposled.

Nakoupil jsem několik pytlů podsypového suchého písku, který jsem postupně sypal na pokládané plochy a dvoumetrovou váhou srovnával. Na takto srovnaný písek jsem pokládal první vrstvu polystyrenu, který jsem na potřebné rozměry upravoval odporovou řezačkou a případné výškové korekce vyřezával zalamovákem (kde vedly kabely) případně nechal mezeru tam, kde vedla voda.

Později jsem si uvědomil, že by bylo lepší dát spodní vrstvu 8 cm a vrchní 10 z důvodu, že bych tím zarovnal vodovodní potrubí, vedoucí po podlaze, ovšem na to již bylo pozdě z důvodu rozdílných tvrdostí a já byl přesvědčen, že ta tvrdší patří prostě nahoru.

Naštěstí to nebylo nic, co by se nedalo zpravit, jen si to vyžádalo více obsypávání pískem, případně vyfoukávání pěnou (v tomto případě je nutno ihned umístit i druhou horní desku a tu dostatečně zatížit, aby pěna desku nezvedla. Největším zápasem byla technická místnost, kde mi ve spleti kabelů a trubek přišlo, že je toho polystyrenu dost poskromnu, což ovšem schovala druhá vrstva.

Pokládka druhé vrstvy byla doslova za odměnu. Nebylo třeba nic dorovnávat, prostě se pokládala jedna deska za druhou. Jediným specifikem byla nutnost umístění dilatačního mirelonového pásku podél stěny tak, aby polystyren lícoval s dilatačním páskem a tzv. sukýnka, neboli igelitový pruh překrýval právě druhou vrstvu.

Dilatační pásek jsem ke stěně pro jistotu přitloukl malými hřebíky co kousek, aby se nestalo, že bude někde odchlíplý. Spoje pásku jsem prováděl jinde, než rozích a přelepoval je páskou. Vznikly-li mezi deskami drobné mezery, zafoukal jsem je pěnou a po vytvrdnutí zaříznul.

Reklama

Dilatační pásek umístěte s dostatečným výškovým přesahem. Na pár místech mi pásek lícoval s budoucí výškou anhydritu, což bylo špatně a před vyléváním jsem tato místa musel napravit.

Podlahové vytápění

Tuto etapu jsem plánoval zvládnout sám, ovšem po návštěvě výstavy Infotherma, kde jsem narazil na pány, touto činností se zabývající, jsem dal na jejich doporučení a svěřil to do péče právě jim.

Bylo velmi příjemným překvapením, že stihli během jednoho dne zalepit celou podlahu reflexní vrstvou, usadit rozdělovač topení, navařit měděné potrubí, spojující rozdělovač se vnitřní jednotkou tepelného čerpadla, položit všechny trubky podlahového topení, ukotvit je i natlakovat. Tedy všechna práce hotova za jediný den a já tak mohl objednat anhydrit.

Reklama
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Majkí
Majkí (18 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací