Postavit nebo zůstat v bytě? Naše dobrodružství ve stavební divočině.

Dříve jsme bydleli v menším bytě v malé vesničce blízko Sedlčan. Z třetího patra byl krásný výhled do kraje a na zahrady sousedů. Když bylo hezky, na zahradách a v domech se odehrávaly rodinné příběhy – narozeninové oslavy, grilovačky, sekání trávy, hrabání listí, pěstování ovoce a zeleniny. Bylo nám trochu líto, že nám náš byt všechny tyto úžasné momenty nenabízí. Proto jsme se rozhodli vystoupit z naší komfortní zóny útulného bytu a vydali se na dobrodružnou cestu… cestu k našemu domovu.

Navíc jsme si přáli vytvořit domov, který by byl otevřený pro rodinu a přátele. Chceme, aby se k nám lidé rádi vraceli. Věříme, že vlastní dům nám nabídne příležitost budovat krásné vzpomínky a posílit naše vztahy.

Rozhodli jsme se tedy začít stavět, i když jsme neměli zkušenosti se stavbou domu. Spolupráce s řemeslníky byla velmi, velmi náročná (na sádrokartonáře čekáme ještě dnes a to už bydlíme, takže jsme začali studovat návody a videa, abychom se naučili, jak na to. Připravili jsme si plán operací, podle kterého jsme postupovali krok za krokem. Pečlivě jsme rozvrhovali jednotlivé úkoly, abychom vše zvládli co nejlépe.

Dům se už pomalu rýsuje. Začínáme obkládat koupelnu a toalety, malujeme pokoje, vybíráme kuchyň, uklízíme a věšíme záclony. Už to začíná vypadat jako domov. Před námi je však ještě spousta práce: montáž tepelného čerpadla, instalace vnitřních dveří, zateplení, fasáda, úprava terasy a terénní úpravy pozemku.

Stavba domu svépomocí nás nesmírně obohatila. Jsme vděční za vše, co jsme během stavby dokázali, ať už to byly drobnosti nebo velké úspěchy. Postavit si vlastní dům je oběť, ale zároveň neuvěřitelná radost. Spousta lidí říká, že jakmile začneme stavět, už nikdy nebudeme mít čas na nic jiného a dům bude jen zdrojem práce. Není to ale pravda. Ano, stavba domu je náročná, ale ten proces člověka pohltí a dává mu smysl. Každý malý pokrok nás naplňuje radostí a hrdostí, a postupně vidíme, jak se naše sny mění v realitu. Když se ohlédneme zpět, každý krok, každá výzva, každá těžká chvíle stála za to, protože teď můžeme říct: "Toto jsme vytvořili vlastníma rukama."