Vytyčení stavby a zemní práce očima svépomocných stavebníků

„Po skrývce dorazil geodet. Do rohů jsme natloukli roxory a označili sprejem. Hodinka práce. Následují den jsme s manželkou podle rohů sprejem obtáhli obvody budoucích pasů, včetně jednoho, který vede cca prostředkem budoucích základů. Na nabídku geodeta jsme se rozhodli stavět bez stavebních laviček. Nyní nám jen na pevném bodu vyměřil a označil budoucí 0 a domluvili jsme se, že po vylití pasů betonem, opět přijede a vyznačíme přesně polohu rohů.“

U stavebníků Baru a Romana byla oproti Lukášovi skrývka náročnější. „Skrývka (ve svahu) byla v našem případě docela náročná. Dva bagry u nás strávily celý den. Prostor pro skrývku jsme si vytyčili sami podle mapy a situačního plánu. Nechali jsme bagry odebrat zeminu cca 2 m daleko od budoucích zdí domu. Půdorys domu je do písmene “H”, ale skrývku jsme prováděli do tvaru čtverce.“

Stavebníkům se po skrývce nezdála kvalita půdy, a tak si pro jistotu nechali udělat inženýrsko geologický průzkum.  „Po skrývce jsme zjistili, že je zemina docela jílovitá. V suchu tvrdá jako kámen, ale v dešti jemné bahno. Znepokojilo nás to a pro jistotu jsme si dohodli inženýrsko-geologický průzkum, na jehož základě geolog stanovil únosnost základové spáry. Statik nám pak upravil hloubku základových pasů. Geolog nám vypracoval geologický profil s komplexními informacemi o podloží. Základové poměry byly naštěstí označeny za jednoduché.“

Bez zádrhelu se neobešlo zaměřování domu také u stavebnice Zdenky. A nejen to, ani bagrování pasů neproběhlo bez problému. „Geodeti přijeli na náš pozemek a hned nastal problém. Paní projektantka neměla v projektu určenou nadmořskou výšku pro výšku O, kterou u nás tvoří vrchní strana podlahy. Vše měřila z fixního bodu, který si vyznačila na chodníku.“ Jak to nakonec dopadlo se dočtete v jejím článku.

Svépomocník píšící pod přezdívkou ST popsal, co je potřeba k sestavení laviček svépomocí: „Lavičky jsme dělali svépomocí za pomocí dřevěných kůlů a prken. Potřeba byla palice, hřebíčky, olovnice, zednická šnůra a laser. Lavičky jsme stavěli dostatečně daleko od výkopu, aby nepřekážely bagristovi. Provedení všech laviček trvalo asi jedno odpoledne ve 3 lidech.“

To, že se během zemních prací mohou objevit komplikace v podobě spodní vody ví už také stavebník Lado. Naštěstí se podělil o tip, jak tento problém vyřešit. „Máme svažitý pozemek, jakmile jsme se blížili k úrovni základů sklepa, zjistili jsme, že se v této hloubce nachází spodní voda. Jak se bagr prokousával níž a níž, vody přibývalo… Nevěděli jsme, jak tento problém řešit.

Pak jsme dostali radu, abychom vedle stavby zakopali skruže pod úroveň základů a odtud vodu odčerpávali. Rada se ukázala být účinná a hned jsme měli základy suché…“ Popisuje ve svém článku, jak se popasovali s podzemní vodou v základových pasech.

Nepříjemnosti s bagrováním základových pasů zažil také stavebník Pavel Matuš. „Ten samý bagrista přijel tedy tentokrát s menším bagrem a jal se kopat základové pasy. Šlo to hrozně. Základy měli být široké 40 cm, kopali jsme lžící 30 cm a široké jsou nakonec v drtivé většině 60 cm.

Podloží se neuvěřitelně sypalo a kde se nesypalo byly tak obří kameny, že jsme sypání způsobili my. Obrovské šutry nám práci hrozně komplikovali, a tak se končilo až za tmy a já neodjížděl domu se zrovna dvakrát dobrým pocitem.“ Podrobnosti se dočtete v jeho článku.

Péráci i stavitelka Pavlína si dokonce natočili časosběrná videa, která mapují vznik jejich domu. Najdete je v jejich článcích.

Stavební etapu vytyčení domu a zemní práce krásně shrnul stavebník Pérák: „Přijíždí bagr s tatrou a z investora, majitele a projektanta jste náhle s lopatou ve výkopu a na slovo posloucháte pana bagristu :-). Na konci dne máme ale čistý výkop a odškrtáváme první nejdůležitější milník. Už se to skutečně děje. Krásnější díru do země svět neviděl!“

Podrobné informace najdete zde.