Sauna venku (exteriér) -> část 34.

Rozhodl jsem se pro stavbu kůlny ze dřeva a sice z modřínu, který jsme měli hodně vzrostlý v našem lese, až ho jedna bouřka porazila na zem. Kůlnu jsem se rozhodl dělat na betonových patkách a orámované zahradními obrubníky. Zároveň jsem kvůli snadnému propouštění vody dolů zvolil zámkovou dlažbu. Věci jsem jel konzultovat s mým stavebním dozorem, resp stavbyvedoucím.

Půdorys kůlny jsem zvolil 3x5m. Tak nějak jsem si říkal, že to bude stačit a stačilo. Nářadí a ostatní zahradní věci jsem chtěl stejně odděleně, aby mi nelezl další hmyz v sauně. Bagr tedy ubral cca 25cm půdy a jiný den brzo ráno jsem se s tátou pustil do patek. Takže vyměřit pravoúhlý obdélník pomocí provázku a uzlíků tak nějak orientačně pro výkopy a krumpáčem jsem udělal dalších 50cm hlubokou díru, šířky cca 20x20cm a dospod nasypal lopatu kamení a udusal.

Díry byly totiž trochu mokré dole. No a pak byl již objednaný polosuchý pískový beton a ten jsem si rozvezli do děr, kam přišel vždy 1 kus železa (12mm roxor). No a navrh jsem pak po chvilce posadil půlku bedňáku (20x20cm), co mi zbyly ze zídky.

Usazování toho bedňáku byla již vyšší dívčí, protože to vlastně pak tvoří půdorys kůlny a má být rovný a pravé úhle a stejné výšky. Takže nivelační přístroj, provázek, 2,5m lať a všechny tyto čáry. Trvalo to chvili, ale pak jsem byl v jeden moment spokojený a odchylka úhlopříček byla cca 1,5cm - to jsem již neřešil. Bednáky mi již tvořily předpokládané rozdělení kůlny na potírnu a odpočinkovou místnost.

Ze zbylého betonu jsme osazovali obrubníky, cca 5cm betonu pod obrubník a hodně zvenku došikma, dokud beton nedošel. Několik dnů poté jsem objednal kamení, frakce 16/32 jako první vrstva cca 10cm a nechal si ho autem navézt přímo dovnitř. Jenom ruční rozhrnutí mi trvalo 2h a jestě nějaké to udusání žábou. Předtím jsem si popotáhl kabely a vodu, tam kde jsem plánoval, že bude sprcha, ale nakonec jsem ji pak ještě musel předělat rozebráním dlažby, protože se mi potírna zdála malá, viz dále. Jiný den jsem pak dokončil obrubníky kolem dokola a zase jiný den nechal navést spočítané množství stěrku 0/32 a žábou ho pěkně utáhl do vyměřených výšek.

V potírně jsem plánoval dřevěné pochozí rošty 5cm výšky, takže jsem štěrk v potírně dělal o 5 cm nižší než vedle, abych nevytvořil schod. Přikládám schéma sauny, které jsem měl hotové vlastně jako úplně první věc. I když ten plánek se postupně vyvíjel.

Tesaře jsem měl na tuhle akci domluveného asi rok dopředu, jinak neměl čas a to jsem ho musel nahánět občasnými telefonáty. Věděl jsem, že chci jeho, protože dělá dobře a konstrukce poctivě čepuje. Takže jeden den si odvezl můj připravený materiál/nařezané dřevo na pile a pak za pár dnů přijeli postavit konstrukci. Sloupy byly zpravidla 12x12cm někde 14cm. Krokve výšky 18cm - zbytečné asi, ale zbyly mi. Rovněž jsem chtěl přesahy do všech stran a před kůlnou nejvíce, tam je přesah asi 50cm.

Jeden den a hotovo. Byl to tedy mrazivý leden, ale dělali.

Jak jsem psal - opláštění jsem měl v plánu z modřínu, který je přírodně plný smoly a měl by být odolný. Strom táta nechal odtáhnou a odvézt na pilu a nařezaly se 3cm prkna. Nesámované. Kůru potom sundal tesař s kolegou během osazování.

Jako první vrstva venkovního opláštění ale udělali po domluvě se mnou střechařskou folii komplet od střechy až po stěny dolů pod hranu obrubníku. Pak přišly ona modřínová prkna. Nastřelovali hřebíkovačkou, ale neměli nerez materiál, protože do léta mi spoje vytékaly rezí.

Prkna se skládaly cca 2cm přes sebe, někde to vyšlo více a někde méně, podle tvaru prkna. Ale skládání prken na svislo považuju za ideální, co se usazování vody a sněhu týče. Voda pěkně steče dolů a v zimě tam nezůstával žádný sníh.

Opláštění střechy tvoří 3cm smrková prkna, střechařská fólie a tenhle rakouský falcovaný plech. Ten není zrovna levný, střecha rozměrů 3,6x5,3m stála něco přes 40 tisíc i s prací klempíře.