Z(a)tracené bednění

Prošli jsme pasy dokola a za pomoci laseru našli nejvyšší místo betonu v základových pasech. Podle něj jsme v nejbližším rohu nasadili výšku a začali usazovat bednění do betonové směsi z betonárky. Pak přenést přes laser výšku a usadit bednění i v ostatních rozích, a mohl se mezi nimi natahnout provázek. Pak už je pokládka celkem snadná. Vnitřek bednění jsme plnili betonem zhruba do čtvrtiny výšky a udusali dřevěným hranolem. Zvenčí také obsypali a zpevnili betonem.

Po dokončení první vrstvy bednění jsme začali armovat roxorem o průměru 10mm. Do prolisu obvodové tvárnice o šířce 40cm jsme pokládali 2 pruty. Ten vnitřní jsme pomocí vazače a fixačních úvazků připevnili ke svislým roxorům ze základových pasů. Do tvárnic o šířce 30cm jsme pokládali prut jeden a fixovali opět ke svislým roxorům. Při nastavování vodorovných prutů jsme drželi překryv 50cm a řádnou fixaci.

Po armování (nebo v jeho průběhu – na odreagování) dochází na oblíbené roznášení bedňáků. Druhá řada se prakticky „jen“ vyskládá na první. Důležité je si pohlídat vazbu.

Pokud jde o prostupy, bylo důležité dobře vyměřit kde a v jaké výšce v bednění (kvůli spádu kanalizace) jej vyříznout. Následně jsme vycpali hranolkem z polystyrenu, což mi přišlo jako nejjednodušší řešení. Ten se po betonáži vytlačí nebo vyškrábe.

Na vylití bednění betonem jsem objednal domíchávač s pumpou z blízké betonárky. Obsluha pumpy mi na ústí hadice nasadila zpomalovací koleno tlačeného betonu pro lepší kontrolu při plnění bednění. Betonem jsem plnil tvárnice lehce pod okraj a po následném zvibrování a sesednutí byl pod okrajem asi 5 cm. Při následné betonáži se pak základová deska lépe propojí se ztraceným bedněním.

(Náklady níže jsou ze začátku roku 2022)