Kompromis
Po vhodném stavebním pozemku jsme se začínali poohlížet už od roku 2016. Sondovali jsme především po malém městě, kde jsme měli byt, při procházkách s prvorozeným prckem. Tady se nám totiž moc líbilo, město je vybavené vším důležitým a líbila se nám i jistá dávka anonymity (ne, že bychom měli co tajit :) ). Nebylo totiž rodištěm ani jednoho z nás. Nic vhodného a hlavně volného nebylo k mání, jen se pomalu připravovaly nové stavební zóny.
Sledovali jsme i situaci v našich rodných vesnicích a okolí, ale nedostali jsme se k ničemu. Ceny začaly stoupat. V nové stavební zóně šly do prodeje pozemky, které se nám zdály drahé. No, možná jsme lehce zaspali, protože v porovnání z dneškem.. :) To se psal rok 2019.
Konec léta 2019 - konečně se nám naskytla příležitost koupit pozemek v rodišti mé přítelkyně. Byl sice nejmenší možný v naší toleranci velikosti a zastavěný a zarostlý, že když zpětně vidím fotku, je mi z toho mdlo. Zato je ve staré zástavbě, na hezkém místě, dobře orientovaný, jedni sousedi jsou fajn a druzí dokonce kamarádi. Tohle jsme už nemohli nechat ležet a skočili po něm.
Takže vždycky bude asi nějaký kompromis. My jsme měli štěstí, že jich nebylo moc a nijak zásadních.
Přejeme všem úspěšný lov a najděte ten nejblíže vašemu ideálu.
Sdílet 
