Pozemek a kde na něj vzít

Nevěřil sem, jak velké hromady křoví a trávy sem udělal - ale měl sem štěstí na hodného souseda, který vede místní technické služby a nabídl mi odvoz veškerého BIO odpadu zdarma. No neber to! To ještě soused nevěděl, kolikrát ho budu ještě potřebovat.

Na pozemku bylo i dost komunálního odpadu a protože sem fanoušek třídění a úklidu obecně, docela mě naštvalo, co jsou všechno lidé schopni vyhodit do trávy. Po vysekání pozemku sem se konečně mohl pořádně rozhlédnout a projít si celý pozemek křížem krážem.

Dnes musím zpětně uznat, že sem měl růžové brýle, protože pozemek byl mnohem více ve svahu než bylo předtím pro laika vidno a žádná ornice se na něm nenacházela, jen samé kamení.

Za co sem nejvíc rád, že vedle mě všude stojí domy. Máme dva sousedy - na fotkách je to modrý domeček a pak větší bílý penzion s dvěma apartmány. Ten máme v plánu využívat pro větší návštěvy a velké oslavy. Častokrát sem byl svědkem ulice, kde někdo postaví pěkný bungalov a pak vedle něj vyroste dvoupatrový dům s plochou střechou. U nás sem věděl do čeho jdu a to se mi líbilo.

Zajímavé bylo, jak jsem k tomu kusu země měl od začátku vztah - nejradši bych ho okamžitě oplotil třímetrovou zdí, z nějakého důvodu sem na něj byl hrozně majetnický a vadilo mi, že nyní, když je vysekaný, tam lidé venčí své psy nebo si přes něj krátí cestu na autobus. Zároveň to pro mě bylo znamení, že sem vybral správně.

V minulém článku sem psal, že sem konzervativní a to se projevilo i při financování pozemku. Za výhodných podmínek sem na pozemek vzal 90% hypotéku s krásným úrokem 2,99% se splátkou něco málo přes 4 tisíce korun.

Když sem ale uviděl splátku půjčky, pokud bych si půjčil i na stavbu, protočili se mi panenky. A zde se začal rodit nápad o svépomocné, levné a pomalé stavbě z vlastních zdrojů s cílem postavit dům bez půjčky a po přestěhování prodat byt a umořit i půjčku na pozemek.

Jaká to je výzva, to sem si ještě neuměl představit.