Návrh protiradonových opatření a hledání realizační firmy v praxi - vlastní zkušenost

Z toho, že stavíme pasivní dům na pozemku s vysokým radonovým indexem, plyne nutnost kombinovaných protiradonových opatření (= nejen izolace na desce, ale i odvětrání pod podkladní deskou). Bilance radonu v domě je v podstatě dána poměrem mezi přísunem radonu do budovy a odvětráváním radonu budovy pryč. Natahování radonu do budovy typicky zhoršuje jednak propustnost podloží, vrstva štěrku pod podkladní deskou (v níž se radon unikající z podloží může hromadit) a podlahové vytápění (proto jsme se mu raději v našem projektu vyhnuli). Únik radonu z budovy samozřejmě zhoršuje míra neprůvzdušnosti objektu (tu máme vysokou, neb stavíme pasivní dům). Tu sice může poněkud kompenzovat nucené větrání, na to ale spoléhat nechci - chci, aby se větralo právě jen tolik, kolik vyžaduje regulace oxidu uhličitého a VOC - už proto, že po krátkém období (tedy z hlediska životnosti domu) po dostavbě, kdy bude vlhkosti uvnitř víc než dost, bude intenzivní větrání v zimě za mrazů způsobovat spíše riziko přesoušení vzduchu. Čili nechci být (z mrazů) nucena větrat kvůli radonu víc než je nezbytno pro rozumné hladiny CO2 a VOC.

Bohužel docela dost projektantů (zvláště těch starších) je v této oblasti pozadu a většině z nich to nijak nevadí. Stavebník – laik typicky spoléhá na projektanty, případně na stavební firmy, kterým to ovšem většinou nevadí o nic víc. A ten, kdo to pak odskáče (a jehož zdraví je ohroženo) je ten, kdo v domě potom dlouhodobě bydlí.

Já jsem si tedy pro jistotu radonovou problematiku nastudovala podrobněji předem, abych byla v obraze. Zpětně  hodnoceno, moc dobře jsem udělala, neb právě díky tomu jsem si všimla chyby už na úrovni projektu. To, co se mi už v projektu nezdálo (návrh odvětrání radonu pod podkladní deskou), jsem pro jistotou konzultovala s (proti)radonovou poradnou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost čili SÚJB (https://www.radonovyprogram.cz/radonova-poradna/) a na základě toho jsem dosáhla včasné nápravy (již na úrovni projektu).

Vlastně jsem se (dle výše uvedených podkladů od Prof. Jiránka a kol.) naučila i počítat radonový odpor příslušných materiálů. Nicméně ještě jsem si to nechala zkontrolovat specialisty, kteří na to mají i prográmek.

Ovšem jakkoliv jsem nakonec dospěla k uspokojivému výsledku co se týče návrhu toho, co a jak, narazila jsem znovu při snaze najít někoho, kdo mi to, co mám navrženo, skutečně na stavbě provede. Nebo si to nakonec budu muset i instalovat sama? Z toho se moc nevidím i přes to, že jsme si našla patřičná videa zabývající se tím, jak protiradové izolace správně pokládat a hlavně jako řešit kritické detaily (jejichž nesprávné provedení může znehodnotit velkou část práce). Jakkoliv bych pokládku protiradonových izolací raději nechala na někom, kdo to nedělá poprvé, zkouknutí videí mi odhalilo pár věcí, které je dobré vědět už proto, abych to těm, kdo budou protiradovky pokládat, nezkomplikovala již při přípravě základové desky. Například je těžké kvalitně řešit detail spočívající v tom, že z desky trčí svazek husích krků, které jsou blízko sebe, ale kulaté a mezi nimi těžko řešitelný malý prostor…

Opět – masivní reklamu mají ti, kteří se s ničím nemažou, ohánějí se jakýmisi „certifikáty“, které již dávno ztratily jakoukoliv relevanci (ověřila jsem si)  a na základní zadání pro jejich výpočty, čili „návrhovou hodnotu radonu v interiéru“ Vám řeknou: „to po nás přece nemůžete chtít, to Vám nikdo nemůže zaručit“ (z čehož je celkem jasně patrné, co jsou zač), a to ani nekomentuji způsob komunikace s potenciálním zákazníkem/klientem (berte nebo neberte naslepo, co nabízíme anebo si jděte po svém a neobtěžujte nějakými dotazy).

 Ani z cen nelze jednoduše usuzovat na kvalitu návrhu či provedení.

Čili obdobně jako u studny, bylo třeba nejen oslovit více firem, ale být obeznámen(a) s problematikou a skrze to si otestovat, zda oslovená firma také (zda vůbec zná pojmy, ví, co je podstatné, a co ne anebo se za „odbornou firmu“ jen vydává….)

 Jo, stavařina je zatracená „džungle“, v níž je většina chyb (plynoucích i jen z pouhého nedostatku zkušeností) sakra drahá (a je dobré vědět, kde neradno hazardovat, protože na to lze doplatit nejen finančně, ale třeba i nemožností pozdější nápravy/opravy)., která může být pro užívání stavby klíčová – ať jde přímo o její součást nebo něco, co bezprostředně ovlivňuje její užívání (zdroj vody, sítě, příjezdová cesta…).