Jak jsme sháněli peníze na stavbu

... a nekrást :). První volbou byla hypotéka. Něco jsme tenkrát měli našetřeno a když přeci chceme stavět svépomocí, tak si nemusíme půjčovat spoustu peněz. Do rozpočtu i s rezervou stačí hypotéka maximálně 2 miliony.

Ale to nám v bance hned vysvětlili. Odhadce z banky tenkrát nacenil domek na 5,5 milionu, s tím, že když budeme stavět svépomocí, vyjde nás to přibližně na 4 miliony. A banka nám přeci tak málo nepůjčí, protože si myslí, že náš rozpočet 2,5 milionu je na stavbu nereálný.

Prý ať postavíme hrubou stavbu a pak se uvidí. Nebo, pokud budeme mít dostatečné příjmy, půjčí nám 4 miliony a když nám něco zbyde, tak z toho můžeme část hypotéky splatit. To, že ale zaplatíme spoustu peněz na úrocích, je vedlejší. Z hypotéky tedy sešlo a banka nám na rozloučenou poslala fakturu za práci odhadce.

Bohužel, stavbu jsme museli nakonec o několik let odložit, nejen kvůli hypotéce. Důvody budu popisovat ve velmi populární a záživné části Stavební řízení.

V polovině tohoto roku jsme začali financování domu řešit znovu. Protože je manželka ještě na rodičáku, tak hypotéku nedostaneme. Takže přišel na řadu záložní plán.

Pořád jsme přemýšleli, co budeme dělat s bytem, který máme v Praze. Naše nejstarší dcera ho nechce a držet ho na pronájem, když budeme bydlet přes 150 km daleko, se nám nechce. Aby jsme mohli v klidu postavit dům, rozhodli jsme se byt prodat a financovat stavbu z jeho prodeje.