Betonáž podkladního betonu

Pro časovou úsporu jsme se rozhodli udělat bednění z OSB 22mm. Ty už jsme měli koupené v rámci objednávky materiálu na desku a v mezičasech se mi podařilo desky nařezat. Jelikož budeme mít beton výšky 15 cm, rozhodl jsem se je nařezat po 30 cm. V první fázi bylo potřeba desky osadit do přesné roviny po celém obvodu a k tomu nám opět posloužil rotační laser. Zkusili jsme postupovat stejně jako u bednění přepážek v základových pasech, ale ukázalo se to jako zbytečně složité. Desky jsou totiž 2,5 m dlouhé, a tak manipulace s nimi zároveň s vodováhou byla docela komplikovaná. Pár desek jsme přikotvili sami s Verčou, ale druhý den přijel kamarád a ve třech jsme desky nasázeli za tři hodiny. Stačilo na obou stranách rotačním laserem změřit výšku a poté desku rovnou přivrtat. Použili jsme opět trubošrouby do betonu a na každou desku vyšly čtyři.

V den betonáže jsme na stavbu dorazili opět brzo ráno, jelikož pumpa byla domluvená na 8:00. Měli jsme domluveného jednoho pomocníka, který měl naštěstí uprostřed týdne dopoledne čas a chuť. Tři lidi jsou úplné minimum, takže jsme si museli dobře promyslet, co bude kdo dělat. Z internetu jsme odkoukali, že je dobré mít nějaký stahovací nástroj, který má šířku alespoň 1,5 m. Díky němu máte možnost strhnout beton na velké ploše najednou, což hráběmi a lopatou nejde. Takové nástroje se určitě dají pořídit, ale zaplatíte si za ně. My jsme samozřejmě šli cestou DIY, takže jsme využili

odřezky OSB z bednění a sešroubovali je.

Betonáž byla opět velice rychlá. Ani se nenadějete a máte v desce vylitý celý mix a na cestě je další. Pokud si to dobře vybavuji, tak jeden mix trvalo přečerpat maximálně 15 minut. S tím jsme díky předchozí zkušenosti počítali, takže jsme měli úkoly rozděleny následovně. S operátorem pumpy jsme byli domluvení, že začneme v levém horním rohu a pojedeme „esíčka“ od kraje ke kraji. Operátor si rameno pumpy řídí sám, ale vznikaly by nám na desce kopce betonu, které bychom museli ručně rozhrnovat. Proto náš věrný pomocník Radim chodil s pumpou a po celou dobu s ní kýval tam a zpátky, aby se beton co nejvíce rozléval, hlavně u krajů. Tím ušetřil spoustu námahy mně, když jsem s vyrobeným nástrojem beton strhával do přibližné roviny. Za mnou chodila Verča s rotačním laserem a určovala, zda námi odhadnutá rovina je vysoko, nebo nízko. Nejsnadnější byly samozřejmě kraje, protože tam rovinu určuje hrana bednění, ale o kousek dál už se není čeho chytnout.

Pokud vás článek zaujal, můžete si ho přečíst celý na našem webu Cesta za bydlením.

Na našem YouTube kanále postupně přidáváme videa ze stavby.