Rozhodnutí stavět

Dobrý den, ahoj stavebníci,

jmenuji se Lukáš a s přítelkyní Markétou vás provedu naší stavbou svépomocí rodinného dvoupatrového domu.

Psal se konec roku 2019 a s přítelkyní jsme se chtěli osamostatnit a začít společně bydlet. Já už pracoval a přítelkyně stále studovala. Původně jsme si mysleli, že půjdeme bydlet k prarodičům do města, kde měli dvougenerační dům. Ale oba jsme tak nějak věděli, že chceme zůstat na vesnici a postavit si domeček, a tak padla otázka „proč ne?“ 😊

Začali jsme zjišťovat co a jak...se stavbou jsme neměli žádné zkušenosti, ale věděl jsem, že do toho půjdeme co nejvíce svépomocí. V rodinách přece jenom máme šikovné řemeslníky.

Pozemek, o kterém bude další článek, byl předem daný. Zahrada na vesnici vedle mých rodičů o velikosti 1000m² , kterou jsem pravidelně sekal, byla jasnou volbou. Mít vlastní pozemek v dnešní době je strašně moc.

Udělali jsme si hrubou představu, jak by baráček měl vypadat a začali jsme hledat šikovného projektanta, který by nám pomohl a hlavně nakreslil náš vysněný dům.

Na obci jsme si zjistili, co lze a co nelze postavit dle územního plánu, a protože by budoucí dům zasahoval do památkové zóny, zašel jsme na stavebního úřad, aby mi řekli své.

Naši představu jsme také řekli rodinám, všichni nám náš sen schválili a měli jsme v nich plnou podporu.