Výběr a stavba kuchyně

Náš, respektive sen mé přítelkyně, byla kuchyně v dřevěném dekoru se skříňkami s bílými dvířky… Podle úvodní fotky vidíte, že se to nakonec ubralo trošku jiným směrem 🙂.

Každopádně design je vždy čistě subjektivní věc - někomu se líbí čistě bílá, matná, lesklá, někdo radši dřevo, kámen atd. Mě osobně se vyloženě nelíbí mramor a takové ty výrazné kresby... Ale chápu, že jde o věc názoru a nikomu to nevyčítám ;)

Další kapitolou jsou kecy o "sterilním" prostředí. Když někdo vyfotí úplně novou kuchyň bez doplňků, tak je "sterilní" snad každá kuchyň. V reálu tam je vždy nějaké vybavení a navázání na zbytek interiéru.

Chtěl jsem kuchyň řešit výhledově, ale potkal jsem známého, který kuchyně už nějaké léta vyrábí/montuje a sám se mi nabídl, jestli nechci kuchyň od něho. To se mi nezdálo jako špatný nápad, zvlášť, když by byla vyrobena na míru prostoru. Domluvili jsme se tedy, kuchyň (prostor) si obhlédl, zakreslil rozměry a navrhl první návrh. Bohužel tím to skončilo, protože mu do toho vlezlo více věcí a kuchyň by byla hotová až za hodně dlouho dobu (tedy v případě, že by bylo vše k dispozici). Jinak by to trvalo ještě déle. Nepotěší to, ale na druhou stranu to chápu. Taky toho mám hodně a někdy toho naslibuji více, než jsem schopný „zpracovat“. Zvláště, když člověk sám staví dům…

Nic na plat, rozhodli jsme se tedy pro kuchyň z Ikey. Někteří známí takovou kuchyň mají a mají s ní dobré zkušenosti. A ohlasy na internetu (Facebook apod.) jsou také vesměs dobré. Kuchyň bych si objednal a namontoval sám… alespoň po pracovní desku.

Pustili jsme se tedy do návrhu kuchyně v plánovači Ikea. Jednalo se samozřejmě o spoustu přesouvání všech možných kombinací „beden“ stylem Tetris. Následovalo barevné ladění – jaké dvířka použít, jaké úchytky, která barva se hodí k čemu… Původní design kuchyně byl dřevěný dekor s bílými skříňkami. A protože je to můj první kontakt s kuchyní, objednal a zaplatil jsem v obchodním domě konzultaci – aby si člověk odchytal takové ty základní chyby.

Během návštěvy v obchodním domě Ikea jsme viděli zkompletovanou kuchyň s dvířky Sinarp/Hasslarp a původní design světlé dřevo/bílá vzal za své. Minimálně jsme začali přemýšlet o podobné alternativě… Následovala schůzka (bohužel) se slečnou, která se evidentně už viděla doma a její práce ji opravdu nebaví. No, nepříjemnost sama. V podstatě jsme se nic nového nedozvěděli. Ani se moc nevyznala jak v nábytku, tak v umístění jednotlivých spotřebičů v obchodním domě a furt argumentovala tím, že to tam někdo přeházel. Akorát že to máme špatně namalovaný, že si to budeme muset z Brna odvézt sami, … Měl jsem z toho opravdu rozporuplné pocity. Nic jsme nekoupili, ale rozhodli jsme se, že si dáme chvíli čas a zkusíme to v Ikea plánovači ještě trochu doladit. V tom přišla nová verze plánovače, takže bylo potřeba celou kuchyň „nakreslit“ v novém plánovači. Ten sice funguje spolehlivěji, ale některé funkce, jako měření vzdáleností tam rozhodně nefunguje (listopad 2021).

Vypotil jsem tedy upravenou kuchyň v designu Sinarp a s tím jsme se vydali znovu do Ikey kuchyň už konečně objednat. Během návštěvy jsme opět procházeli jednotlivé ukázky kuchyně a narazili jsme na kuchyň v designu Kungsbacka. Že by další změna? 🙂

Nyní jsme nebyli objednaní, ale prostě jsme si vytáhli lístek a hodinu čekali, než se nás někdo ujme. Tentokrát na nás padl vyloženě zlatý los. Systém (nebo kdo to byl?) nám vybral takového mladého týpka, se kterým byla úplně luxusní komunikace, přesně věděl co a jak, dokázal poradit, nasměrovat, předvedl spotřebiče. No diametrálně odlišný přístup té slečny, co jsme „vyfasovali“ předtím. Je to holt v lidech.

Ještě jsme se byli mrknout na jednotlivé designy a nakonec jsme se utvrdili v designu Kungsbacka. S týpkem jsme doladili detaily a rovnou objednali co bylo skladem. Jak jsem již psal, v letech 2021/2022 je bohužel problém cokoliv sehnat v nějakém rozumném termínu. První objednávka byla koncem listopadu a předpokládaná dodací lhůta některých částí kuchyně (některé čela zásuvek, světla, myčka a dalších pár drobotin) byla v nedohlednu (tím myslím minimálně 3/4 roku). Zbylé části kuchyně tedy byly zarezervované. Nevím co to znamená v podání Ikey, ale pro mě to znamenalo, že jsem si je sám hlídal, jestli už náhodou nejsou skladem.

Ve výsledku to nebylo zas až tak špatné. První dodávka byla asi týden po objednání. Protože chybějící věci byly postupně na skladě, další dodávky byly asi za měsíc. Postupně se v garáži objevila kupa krabic s kuchyní. Už to vypadalo trochu lépe. První a druhá dodávka byla v ceně. Další dodávky jsem již platil. Sice jsem se snažil „zabalit“ co nejvíce položek do jedné dodávky, ale pokud byla skladem myčka, tak tu jsem objednával hned – ať to stojí co to stojí.

Prvním krokem bylo roztřídění skříněk a ostatních komponent podle jednotlivých druhů. Na jednu kupu jsem umístil hluboké skříňky, na druhou mělké skříňky, dále zásuvky, krycí panely, poličky, příslušenství atd. Sice to zabere prostor, ale člověk se nemusí prohrabávat kupou „stejných“ krabic.

Montáž kuchyně Ikea probíhá na nosnou lištu Metod (602.056.64). V obchodním domě nám říkali, že je na spodní skříňky není lišta potřeba. Ale montáž pomocí této lišty usnadňuje instalaci a vyrovnání skříněk. Doporučuji tedy určitě lišty objednat jak na horní, tak i dolní skříňky.

Montáž lišty jsem provedl dle návodu. Lišta musí být ve výšce 820 mm nad zemí. Laserem jsem naměřil tuto míru od podlahy. Metrem jsem ještě ověřil rovinnost podlahy a pokud byla někde výška nižší než 820 mm, tak jsem laser zvedl. Pozor ale na výslednou výšku, pokud budete osazovat sokl pod linku, který má přesně 8 cm.

Lištu jsem kotvil na hmoždinky Fischer SX8x65 s roztečí doporučených 40 – 50 cm. Lištu jsem připlácl na stěnu dolní hranou podle laseru. Tužkou jsem na zeď obkreslil díry v liště a některé z nich potom vyvrtal. Určitě je dobré netrefit se do rozvodů elektroinstalace, vody, odpadu, plynu atd. Do děr „natloukl“ hmoždinky, našrouboval šrouby, na ty pověsil lištu, umístil montážní plechy a pak pečlivě vyrovnal podle laseru a šrouby dotáhl. Celkově docela snadná práce.

Následovala montáž jednotlivých skříněk. Postupoval jsem postupně od horních skříněk, přes spodní a vysoké skříňky. Měl jsem k ruce fakturu/seznam skříněk se soupisem jednotlivých skříněk a komponent ze kterých se skládají.

Vždy se rozbalil jeden balík, a ten se podle návodu zkompletoval. U několika prvních skříněk/zásuvek jsem se kouknul do návodu. Potom už člověk pracuje tak nějak automaticky. Při montáži zadní desky je potřeba zkontrolovat pravoúhlost jednotlivých skříněk. Ale i to je popsané a zvýrazněno v návodu. U celé kuchyně se mi nestalo, že by v balíku chyběl jakýkoliv díl, nebo nebylo v návodu něco přehledně vyznačeno.

Nejprve jsem montoval pouze korpusy bez dvířek. Ty se osadí až po osazení a vyrovnání všech skříněk. Manipulace se skříňkou s dvířky je samozřejmě o něco těžší a hrozí poškození pohledové části skříňky.

Skříňky jsem postupně skládal vedle sebe. Podél stěn to bylo v pohodě, ale „ostrůvek“ je v prostoru. Protože spojovací „prkno“ nebylo zrovna k dispozici, skříňky jsem pouze naskládal vedle sebe na volno. Následně jsem je k sobě sešrouboval pomocí plíšků a bočního krycího panelu. Další spojení bude pracovní deskou. Převržení skříněk tedy nehrozí a není ani nutná jejich dodatečná fixace do podlahy. Ta by byla navíc riskantní kvůli podlahovému topení.

Po smontování všech korpusů přišla na řadu montáž dvířek. Do dvířek se postupně namontovaly panty a ty se přišroubovaly na jednotlivé korpusy. Snadná práce. Následovat bude seřízení jednotlivých dvířek. To bude daleko větší „zábava“. Naštěstí ale mají panty z Ikey seřizovaní pomocí třech šroubů. Podobné to bude u zásuvek/šuplíků. To si ale nechám na „dlouhé zimní večery“.

Předposlední částí Ikea kuchyně jsou různé krycí panely a výplně. Na boční strany skříněk je možné namontovat panel v designu dvířek. V tomto případě jsou korpusy černé, ale s dřevěnou kresbou. Krycí panely jsou celé černé, stejně jako dvířka. A nebo v úplně jiném dekoru. Protože místnost nemusí být přesně v rozměru skříněk kuchyně (tedy násobek 30, 40, 60, … cm) je nutné vložit mezi jednotlivé skříňky, nebo mezi skříňky a stěnu výplňový panel. Jedná se v podstatě o krycí panel, který je nutné si doříznout na potřebný rozměr. Já jsem panel řezal na circuly Schepach, ke které jsem montovoal soft-start. Panel jsem poté ke skříňce přišrouboval přiloženými šrouby.

Poslední částí byla montáž pracovní desky. To se ukázalo jako jeden velký problém. Stále platí že je tok 2022 a navíc se Putin pustil do Ukrajiny. Na dostupnosti a ceně různých dílů to rozhodně nepřidalo. Na ceně tedy ano… Objednal jsem zaměření desky od Ikey. Za pár dnů dorazil pán, který naměřil rozměry desky, tu bych si měl sám objednat a po doručení by mi ji měli namontovat. Až po naměření bylo vše v pořádku. Ale po objednání přišel mail, že deska bude možná za týden, měsíc, ale taky asi za milion let, nebo nějak tak. Prostě desky nejsou a nikdo neví, kdy desky budou. I přes to jsem desku objednal a čekal co se bude dít. Po několika týdnech jsem si radši domluvil známého, který měl původně kuchyň montovat a jednu desku po něm vysomroval. Už to není skládání celé kuchyně ale „jenom“ deska, která zabere o dost méně času.

Nevýhoda Ikea skříněk je jejich atypická hloubka. Běžné desky se vyrábějí v rozměru 60 (standard), 90 a 120 cm. Hlubší desky jsou samozřejmě dražší a méně dostupné – respektive i když jsou, tak leda na objednávku. Hloubka skříněk Ikea je přesně 60 cm. Jenže kvůli přednímu přesahu je nutné mít desku o několik málo centimetrů „hlubší“. Originální desky na Ikea kuchyně mají rozměr 63,5 cm. To se ukázalo jako nevýhoda – je nutné tedy objednat 90cm desku a z ní uříznout potřebných 63 cm a řezané hrany olaminovat. Ostrůvek má hloubku 60 + 37 cm + 2x přesah. Na tuto část je výhodné použít desku 120 cm a zakrátit ji na potřebný rozměr. Objednaly se tedy dvě desky s původní hloubkou 90 cm zařízlé na rozměr 63 cm a jedna 120cm deska zařízlá na 103 cm. Délky všech desek dle změřených rozměrů. Důležité jsou spoje desek, které spolu musí lícovat a být naproti sobě zafrézované. Otvory se vytvoří na místě.

Asi za 6 týdnů desky konečně dorazily a mohla začít montáž. Desky již měly zafrézované spoje, „na sucho“ jsme je osadili, jestli na kuchyni dobře sedí. Když bylo vše v pořádku mohlo se přistoupit k finální montáži. Nejprve se naměřily otvory pro varnou desku a dřez. Ikea k tomu má šablony, takže není potřeba nic moc složitě poměřovat. Obkreslily se rozměry a vyříznuly se přímočarou pilou. Řezná hrana se vždy ošetřila natřením několika vrstev chemoprenu. Ten zamezí vnikání vlhkosti do řezu a případnému poškození.

Deska se položila na místo a k ní se přisadila druhá deska. Opět se řezaná hrana/spoj ošetřil proti vnikání vlhkosti. Tentokrát silikonem, který kromě těsnění funguje i jako lepidlo. Desky se k sobě stály šroubovacími sponami. Při stahování je nutné kontrolovat, jestli jsou desky přesně proti sobě a na spoji nevzniká hrb. Stejně se pokračovalo ve druhém spoji.

Dalším krokem byly krycí panely. Ve hře bylo sklo s potiskem, plasto-hliníkové panely, ale nakonec to „vyhrál“ dřevěný krycí panel ve stejném dekoru jako deska. Panely byly již předem nařezané na správný rozměr. Stačilo tedy na místě vykružovákem vyříznout otvory pro zásuvky a panel nalepit mamutem na stěnu. To byla asi nejjednodušší  práce z celé téhle akce… Montáž desek a krycích panelů včetně vyříznutí a ošetření všech otvorů zabrala cca 4 hodiny.

Následovalo osazení varné desky – ta je v otvoru pouze položená a rozepřená kovovými pružinami. A osazení dřezu. Na hranu dřezu jsem nanesl transparentní silikon, dřez položil do otvoru a ze spodní strany zajistil několika rozpěrkami. Práce pouze na několik málo minut. Pak už jenom zapojení napájení desky, připojení vody k vodovodní baterii a osazení zásuvek a vypínače ke světlu. Poslední tečka byla odstranění ochranných fólií z dvířek/krycích panelů a montáž úchytek. Na to je dobré pořídit vrtací šablonu FIXA.

Poslední prací v kuchyni bylo osazení dveří do kumbálu pod schody. Zde jsem si to trošku nepohlídal a udělal stavební otvor přesně 60 cm. Jde o nosnou zeď pod schodištěm, tak jsem potřeboval vyzdít sloup a dodržet nějakou pevnost stěny… Do takového stavebního otvoru se dveře shánějí vyloženě špatně. Všechny obložky jsou logicky o několik centimetrů větší a dveře na zakázku jsou zase výrazně dražší.

Nakonec jsem to vyřešil koupí velkých dvířek Kunsbacka, korpusu skříně a několika pantů. Z korpusu jsem použil boční a vrchní díl, který jsem přizpůsobil otvoru ve zdi. Ty jsem nalepil mamutem ke stěně, osadil panty a přidělal dveře. Docela jednoduché, ale efektní – dveře do kumbálu mají stejný design jako dvířka v kuchyni.

Nade dveřmi zbyla mezera asi 5 cm – ta se hodí pro větrací mřížku, kterou jsem si nakreslil a vytiskl na 3D tiskárně.

Tímto byla akce kuchyně zdárně zakončena. Sice ještě chybí nějaké drobnosti, ale už je to plně použitelná kuchyň. Za pár hodin jsme jeli do porodnice – prcek asi čekal na kuchyň… 🙂.