Plány na vytápění domu se mi rodily v hlavě už dlouho před tím, než jsem započal samotnou stavbu domu. Na jednu stranu, nemám daleko k automatizaci, takže vymyslet systém plný různých čidel, ventilů a podobně není zase asi takový problém. Na druhou stranu, je to přece jenom topení… Takže porucha uprostřed zimy je dost problémová záležitost, která vyžaduje neodkladné řešení.
Oproti podlahovce z topných kabelů je zde jedna obrovská výhoda – je možné využít v podstatě jakýkoliv zdroj tepla pro nahřátí vody. Rozhodl jsem se tedy pro teplovodní podlahové topení, které bude možné vytápět z více zdrojů. A protože neplánuji topení tuhými palivy (ne kvůli ekologii, ale protože se mi nechce tahat se dřevem a krbovky mě nikdy moc neoslovily) bude se topit tepelným čerpadlem se zemním kolektorem, teplovodním solárním kolektorem a doplňkově topnou spirálou.
Protože bude využito více druhů topení, je potřeba teplo ze všech zdrojů dostat na jedno místo, odkud se bude distribuovat do podlahovky. Na toto je možné použít buď anuloid, deskové tepelné výměníky, nebo akumulační nádrž. Jako vhodný typ akumulační nádrže jsem zvolil typ LMT1000 d790. Jedná se 1000l akumulační nádrž s několika vývody a jedním trubkovým výměníkem pro připojení solárního okruhu a jedním volitelným nerezovým výměníkem sloužícím pro předehřev pitné vody (v mém případě nerezový výměník DN32). Celý systém bude doplněn topnou patronou umístěnou přímo v akumulační nádrži, která bude suplovat elektrokotel.
Zdroje tepla
Tepelné čerpadlo – V zimě bude akumulační nádrž natápěna tepelným čerpadlem země-voda. Topná voda bude ohřívána přímo, bez meziokruhu.
Teplovodní solární kolektor – V budoucnu plánuji osadit na střechu teplovodní solární kolektor. Protože v „soláru“ musí obíhat nemrznoucí kapalina, je nádrž ve spodní části vybavena ocelovým tepelným výměníkem.
Topná spirála – Do nádrže jsem nainstaloval jednu 6kW topnou spirálu, která bude použita jako záložní systém topení. Je nutné ji mít jištěnou tepelnou pojistkou. Spirála nahřívá přímo topnou vodu.
Další zdroje tepla – Díky množství různých vývodů je možné i dodatečně přidat další zdroj tepla jako třeba kotel na tuhá paliva, tepelné čerpadlo vzduch-voda apod. Tyto vývody jsem zaslepil a momentálně nepoužívám.
Cíle/spotřebiče tepla
Podlahové topení – Hlavní cíl topné vody. Protože požadovaná teplota topné vody a teplota vody v akumulační nádrži nemusí být vždy stejná, musí se použít směšovací ventil, který bude výstupní teplotu vody regulovat. Teplota vody bude řízena ekvitermním regulátorem.
Předehřev pitné vody – Nerezový výměník bude zajišťovat předehřev studené vody, která poputuje do bojleru. V letních měsících, kdy bude nádrž nahřívána solárním kolektorem by se nemusel bojler vůbec zapínat.
Všechny systémy (TČ, kolektor, spirála, bojler, směšování vody) bude řídit jediný řídící systém postavený na platformě Tecomat Foxtrot. Ten bude vyhodnocovat, který systém spustit, blokovat elektrické topení bojleru, odstavení topné spirály při velkém proudovém odběru domu (funkce přednostního relé) apod.
Samotná instalace topení započala položením rozvodů podlahového topení a nainstalováním rozvaděčů. Po dodělání podlahy a dlažby v technické místnosti se mohla akumulační nádrž umístit na své místo. Zvolil jsem typ o průměru 790 mm, aby bylo jednodušší ji protáhnout dveřmi a umístit na místo. Nádrž je sice o něco vyšší (maximální výška při zvedání je 2210 mm), ale to ničemu nevadí. Po dodělání dlažby v technické místnosti bylo možné přistoupit k její instalaci.
Manipulace s nádrží byla kvůli její vyšší hmotnosti (cca 250 kg) nutná ve 4 lidech. Poté, co byla nádrž v místnosti a ve svislé poloze, bylo relativně snadné s ní pohybovat v jedné osobně. Nádrž jsem umístil na tenkou gumovou podložku, aby byla její hmotnost alespoň trochu rovnoměrně rozložena.
Nejdříve jsem myslel, že izolaci provedu svépomocí (vata, nějaká bandáž apod.), ale kvůli zjednodušení a zrychlení realizace jsem se nakonec rozhodl pro objednání originální tepelné izolace i s plachtou. Do připravených jímek pod tepelnou izolaci jsem umístil několik tepelných čidel a mechanickou tepelnou pojistku pro topnou spirálu. Nádrž jsem obalil tepelnou izolací a navlékl plachtu se zipem. Tato práce šla celkem snadno, ale určitě je dobré pracovat ve dvou lidech. Následně se do plachy vyřízly díry v místech vývodů trubek.
Protože voda při zahřívání mění svůj objem, je nutné k nádrži připojit vhodně dimenzovanou expanzní nádobu. Na objem vody cca 1000 l vychází vhodná „expanzka“ o objemu 200 l. Další nezbytné komponenty jsou napouštěcí/vypouštěcí kohout, odvzdušňovací a zavzdušňovací ventil a hlavně pojišťovací ventil, který při zvýšení tlaku nad 2,5 baru vypustí přebytečný přetlak. Vhodné je instalovat ještě termomanometr, který ukazuje jak aktuální teplotu, tak tlak v nádrži. Případně elektronickou variantu, která zabezpečí odstavení systému v případě snížení tlaku topného média. Standardní tlak v systému je 1 bar. Na horní straně nádrže je připevněna tepelná pojistka hlídající přehřátí nádrže nad 90°C. Tato pojistka odpíná napájení od bezpečnostního stykače topné spirály a zároveň dává informaci do řízení o poruše. Tepelná pojistka tedy přímo odpojí napájení stykače i relé, které spínají jednotlivé fáze do spirály. Zároveň se vyhodnocuje, jestli je tepelná pojistka v pořádku – je zde přepínací kontakt, který musí být vždy přepnutý do jedné polohy. Pokud by došlo k poruše, nebo vyhodnocení přehřátí je provoz spirál zakázán i systému.
Na nejvyšší a cca prostřední vývod je připojeno podlahové topení přes třícestný ventil ovládaný servopohonem. Je potřeba použít nejvyšší vývod, aby bylo možné využít co největší objem vody v nádrži. Teplá voda se drží nahoře, takže pokud by byl použitý nižší vývod, teplá voda by zůstala nahoře v nádrži. V případě, že je směšovací ventil nastaven na nejnižší teplotu, čerpadlo točí vodu pouze v podlaze. Při požadavku na vyšší teplotu servo-ventil pootevře „směšovák“ a začne se do podlahy přimíchávat teplá voda. Na „nejvyšší stupeň“ jde do podlahy pouze teplá voda z nádrže a zpátečka jde zpět do nádrže. Poloha směšovacího ventilu, respektive teplota vody je hlídána dvěma snímači (teplota vody do podlahy a zpátečka) a nastavována opět řízením Foxtrot. Teplota vody do podlahy je regulována na základě venkovní teploty – jedná se tedy o ekvitermní regulaci teploty. Jednotlivé topné okruhy mají výkon nastaven škrtícím ventilem v rozvaděči podlahového topení.
Na dvě 6/4″ šroubení (nejnižší a druhé nejvyšší) jsou připojeny dva kulové kohouty připravené na připojení tepelného čerpadla.
Na horní straně nádrže jsou dvě šroubení do nerezového výměníku pro pitnou vodu. Na jedno šroubení je připojen vstup studené vody z vodovodního řádu, z druhého šroubení pokračuje předehřátá voda do bojleru, který má svůj vlastní pojišťovací a vypouštěcí ventil.
Dále jsou zde příruby pro připojení teplovodního solárního systému. Ty jsou napojeny na samostatný výměník – nedochází ke smíchání vody topného systému a nemrznoucí kapaliny solárního systému. O instalaci solárního systému bude samostatný článek.
Sdílet 
