Sádrové omítky svépomocí

Aha, aha, tak vy stále ještě nenavštěvujete můj web a nesledujete můj Instagram?? 😱 No, tak to byste měli hned napravit 😉

V rámci úspor a svépomocné stavby jsem se rozhodl, že vyzkouším udělat omítky sám. Alespoň pokusně v jedné místnosti, v nějakém kumbále nebo tak… Po shlédnutí několika videí a prohlédnutí článků jsem se rozhodl pro sádrové omítky, které lze aplikovat v jedné vrstvě. Z DEKu jsem objednal paletu sádrové omítky Knauf MP75L. Jedná se o lehčenou sádrovou omítku, která se v příslušném poměru pomaloběžným míchadlem smíchá s vodou. Omítku lze pak aplikovat nastříkáním na stěnu, případně ručně pomocí nerezového hladítka.

Podklad pod omítky bylo nejprve nutné napenetrovat penetrací Aufbrennsperre v doporučeném poměru smíchaném s vodou. Penetrace sjednocuje a snižuje savost podkladu. V jednom místě jsem omítku nanesl na podklad bez penetrace – omítka rychle vyschla a nešla pořádně uhladit! Žlutá barva penetrace umožňuje snadnější identifikaci ošetřeného povrchu. Na celý dům se spotřebovalo cca 30 kg penetrace.

Na přípravu omítky jsem si koupil hranatou 90l plastovou nádobu a 20l kýbl na vodu. Omítku jsem vždy míchal v doporučeném poměru (18 l vody a 30 kg omítky) dvoumetlovým pomaloběžným míchadlem z Lidlu. Omítka je pak relativně tekutá a dost lepivá, nejde tedy nahazovat, ale pouze natahovat. Někdy bylo potřeba přidat vody trochu více, aby měla omítka stejnou konzistenci (asi záleží i na teplotě a šarži palet).Na půlmetrové nerezové hladítko jsem nanesl cca 3 až 5 zednických (nerezových) lžic omítky a tu běžným způsobem natahoval na zdi. Tloušťka takto nanesené vrstvy byla cca 0,5 cm. Omítku jsem nanesl na jeden zátah alespoň na jednu celou zeď. V této fázi nezáleží na úplné rovinnosti.

Omítku jsem následně „h“ latí strhl do roviny ve dvou na sobě kolmých směrech. Pokud se někde objevila „díra“, tak jsem na místo nanesl trochu omítky a část stěny opět strhl „h“ latí. Po zavadnutí omítky (na dotyk dlaní je omítka pevná) jsem povrch srovnal fasádním hladítkem. Opět ve dvou kolmých směrech – povrch se tím krásně vyhladil. Pokud někde zůstala nějaká nedokonalost, ta se odstraní v dalším kroku. Důležité je, aby někde nebyly nějaké „díry“.

Po další cca hodině je možné povrch již pevné omítky navlhčit a rozfilcovat. Povrch se sjednotí, omítka pustí sádrové mléko, které se fasádním hladítkem zahladí do roviny. Omítka je pak hladká a lesklá. V mém případě jsem omítky následně i brousil bruskou na omítky, viz Nářadí na stavbu.

Okolo oken jsem používal APU lišty a rohové lišty s perlinkou. Ty jsem samozřejmě používal i na „vnější“ rohy. Nejdříve jsem na místo nanesl trochu sádrové omítky a lištu do ní zatlačil. Srovnal jsem ji v obou směrech podle laseru. Když omítka lehce zavadla, tak jsem natáhl omítkou přiléhající stěny. Dobré je laserem stále kontrolovat rovinnost rohu. Dále jsem perlinku umisťoval na místa jako rohy oken, přechody okolo věnce apod.

S mým tempem se dalo natáhnout cca 10 bm omítky. To je cca 25 m² omítky za den. Samozřejmě záleží na členitosti stěn – u oken a dveří se postup práce výrazně zpomaloval. Ale rovné stěny „bez ničeho“ se omítaly celkem dobře. Navíc v jednom člověku je nutné práci po nějaké době přerušit, nenatahovat novou omítku, ale strhnout a vyhladit již omítnuté části před zatvrdnutím.

Omítku je potřeba nechat první den „uzavřenou“, aby nedošlo k jejímu rychlému vysušení – potřebuje čas a vlhkost, aby proběhly všechny chemické reakce. Od druhého dne je možné již intenzivně větrat, aby se voda z omítky dostala. U mě do celého domu do omítek padlo cca 3000 litrů vody.

Protože nejsem profík, jsou na omítkách různé nedokonalosti. Pro tyto případy jsem si pořídil brusku na stěny Parkside, kterou budu stěny celoplošně přebrušovat. Sice práce navíc, ale cena strojních omítek je natolik vysoká, že radši obětuji čas a nějaké ty nedokonalosti mě taky nerozhodí.

Omítky jsem brousil dvěma bruskami a ručním brousítkem na sádrokartony (brusná mřížka na sádrokarton). K elektrické brusce je bezpodmínečně nutné mít kvalitní vysavač s oklepem, jinak to dost práší. Na broušení jsem používal brusné kotouče hrubosti 100 a 120.Nejprve jsem obrousil plochy elektrickou bruskou. Když byl povrch dostatečně hladký, obrousil jsem rohy ručním brousítkem. Nedokonalosti, které se na omítce objevily (zejména díry) jsem zamázl sádrovou omítkou řidší konzistence. Tu jsem nechal vyschnout a poté obrousil už jenom ručním brousítkem.

Na celý dům (podlahová plocha cca 100 m²) jsem spotřeboval asi 15 brusných kotoučů a 20 brusných mřížek. Samozřejmě je nutné mít i samotnou brusku a držák mřížek, ale jak jde vidět, není to nějak extra cenově náročné. Samozřejmě, broušení zabere nějaký čas. A v případě, že se brousí i strop, jedná se o trochu fyzicky náročnější práci.