Pozemek, základ budoucího bydlení.

V průběhu několika dní jsme si z realitních webů vytiskli přibližně 40. nabídek stavebních pozemků. Kritéria pro výběr pozemku jsme si dali, že se musí jednat o stavební pozemek s rozlohou větší než 600m2 s cenou do 1.500 000,- Kč, musí být umístěn do 40 km od Prahy a případně zasíťovaný. Oblast, kde budeme vybírat budoucí pozemek, jsme si určili od okolí Příbramska přes Benešovsko s Posázavím, Nymbursko až po Mělnicko. V jednom z březnových víkendů 2017 jsme natěšeni s manželkou vyrazili k pozemkům.

Musím říct, že najít díky mapám katastru a navigaci nabízené pozemky, se mnohdy stalo tajuplným pátráním po záhadných místech s detektivním nádechem. V naší vytipované databázi pozemků jsme měli extra označeny pozemky, které nás svými fotografiemi velice zaujaly a těšili jsme se na to, až je uvidíme naživo. Bohužel, když se nám podařila úspěšná pátrací akce a přijeli jsme k vyhlédnutému pozemku, tak realita byla mnohdy rozdílná.

Pozemek se nacházel buď ve svažitém pozemku, což z fotografií nebylo patrné, nebo blízká lokalita nebyla ideální pro budoucí užívání.

Postupně jsme objevovali pozemky a naše rozčarování bylo s každou odškrtnutou nabídkou čím dál větší. Z fotografií realitního webu se nám například líbil prostorný pozemek, který se bohužel nacházel v chatové osadě. Po příjezdu na místo jsme přijeli do jarního oživování přilehlých chat. Rachot sekaček, pil a vyhrávající hudba z okolí nás jednoznačně přesvědčila o tom, že to nebude to pravé. Další z vytipovaných pozemků se nacházel na okraji jedné malé obce, taková téměř samota. Už při příjezdu nás na nedaleké pastvině vítalo svým bučením stádo krav. Za okny auta to vypadalo romanticky jak z westernového filmu, ovšem do té doby, než jsme vystoupili. Okamžitě se na nás vrhla hejna much a hladových ovádů. Následoval rychlý návrat do auta a s několika minutovým vyháněním havěti jsme se vydali dále.

Další rozměrný ideální pozemek se nacházel poblíž Sázavy. Bohužel tento pozemek se nacházel na vrcholu kopce, kde s funěním na jedničku jsme jej úspěšně dobili. Hezké umístění, rozloha zasíťování, ale ta cesta byla opravdu odrazující. Opatrně jsme sjeli a vydali se dál. Několik pozemků se nacházelo v tzv. satelitech u obcí a musím říct, že při představě úniku z pražského sídliště do těchto míst nás moc neoslovovala. Z hezky nafoceného pozemku se v reálu vyklubala skládka u prašné cesty s navážkou všeho možného, zarostlá křovím a kopřivami.

V průběhu naší pozemkové pátrací akce nás postupně začal opouštět optimismus a začali si připouštět možnost, že naše investiční nadšení nedopadne dobře a možná budeme nuceni vložit naše peníze třeba do zlata, nebo jiných komodit.

V naší nabídce na ten den zůstalo několik pozemků a mezi nimi bylo schováno ještě několik trumfů, na které jsme se s obavami těšili.

Přijížděli jsme vedlejší ulicí k pozemku, který byl jedním z našich favoritů. Tento se nacházel v klidné zástavbě obce, která se nacházela nedaleko Sadské, což je s blízkostí Kerska považováno za Hrabalův kraj.

Slunný 800m2 pozemek situovaný na jih, byl rovinatý, oplocený a zasíťovaný. Sice byl oproti fotografiím zlehka zarostlý trávou a náletovými borovicemi, ale po rozhlédnutí se po okolí jsem ženě řekl „to je on, mámo co chceš víc". Dále jsem sdělil, že já mám osobně vybráno a že už dál nemusíme. Udiveně se na mne podívala, ale dalším zkoumáním okolí a prohozením pár vět s budoucí sousedkou, kteří dokončovali svůj rodinný dům, začala sdílet mé nadšení taky.

Cestou k domovu jsme se zastavili ještě u dalších tří pozemků, ale z hlavy jsme už nemohli vytěsnit myšlenky na to, jak si ohlídat koupi pozemku, do kterého jsme se zamilovali na první pohled, tak, aby nás někdo nepředběhl.

Po příjezdu domů jsme se spojili s prodejcem pozemku, který za něj požadoval celkem 950.000,-Kč. V ceně byly zahrnuty i právní služby spojené s prodejem. Po dohodě jsme obratem zaslali zálohu a vydali se vstříc finančním a úředním institucím.

Do té doby absolutně nepolíbeni pořizováním nemovitostí, jsme se dostali do reálného světa hypotečních úvěrů, odhadců, finančních poradců a právní kanceláře. U financování hypotékou nás překvapil odhad, který byl proti požadované ceně o 350.000,-Kč nižší, takže zbytek peněz jsme museli doplnit ze svého. Nevýhodou pozemku bylo, že obec pro souhlas s budoucí výstavbou požadovala na naše náklady společně se sousedy vybudovat zpevněnou příjezdovou cestu.

Právní převod pozemku cestou advokátní kanceláře už byl sice dvouměsíční, ale dá se říct nudnou formalitou. V té době byla povinná 4% daň z nabití nemovitosti, která nám z naspořených peněz ukousla 38.000,-Kč, které snad ten náš hladový stát spravedlivě přerozdělil potřebným.

Na pozemek jsme si k letnímu bydlení zakoupili karavan, který se nám na další 4 roky stal sezónním domovem. V červenci 2017 jsme se stali oficiálně majiteli pozemku a bývalý majitel nám slavnostně předal klíče od rezavé brány.

V obci jsme se dohodli s místním hospodářem, který ochotně přijel na pozemek a po několikahodinovém sečení, hrabání a nakládání posekané trávy jsme mohli zaparkovat karavan, vypustit čerstvě pořízené štěně belgického ovčáka, který od prvních okamžiků pochopil, že to je jeho území, které musí střežit.

V příštím pokračování vám sdělím, jak to bylo se zasíťováním, aneb dlouhé čekání na elektřinu a zázrak s vodou na počkání.