Do žlabu si klempíř zakreslil pozici a potřebnou velikost otvoru pro kotlík a dlátem otvor vysekl. Kladívkem sklepl hrany otvoru směrem do kotlíku, aby voda dobře odkapávala, a kotlík osadil. Svody budeme montovat až příště, takže v této podobě okapy zůstaly.
Na severní straně střechy bylo na fólii stále tolik zmrzlého sněhu, že jej před laťováním museli tesaři zamést koštětem. Pak mohli opět někteří přistoupit k laťování. Dva tesaři se ujali nelehkého úkolu, spočívajícího v zarovnání přesahu střechy.
Bylo nutné změřit vzdálenost mezi taškami. To provedli tak, že si vedle sebe naskládali 4 tašky a vyzkoušeli jejich vzdálenost v případě, že je srazí úplně napevno, a nebo naopak úplně roztáhnou. Pak použili zlatý střed jako výslednou hodnotu, přidali rozměr krajových tašek a rozpočítali potřebnou délku krovu.
Pásmem si délku se stejným přesahem na každé straně vyznačili na střeše, udělali rysku podle provázku a pustili se do řezání. Nejprve zkrátili latě a současně s nimi také nadkrokevní izolaci. Na palubkách, které tvoří záklop střechy, si poté pečlivě připravili přesnou linku a motorovou pilou nakonec zkrátili i palubky.
Kraj okapního plechu vystřihl Honza Jirka nůžkami do oblouku a ohnul ho směrem nahoru ke střešní lati. Přečnívající konce střešní fólie natloukli pokrývači na latě a zbytek odřízli.