Sešli jsme se tu už v 7 hodin a začali s rozbalováním stanu, přípravou lavic a stolů a samozřejmě také materiálů a občerstvení pro návštěvníky workshopu.
Tentokrát musí mít každý přilbu, které musíme předem pečlivě vydezinfikovat. K povinné výbavě patří také reflexní vesty, vyprané a vzorně poskládané. Nechybí ale ani koše na tříděný odpad a dezinfekce na ruce.
Ráno jsem zkontroloval aktuální počet registrací. Bylo jich 41 z 45 možných. Připravili jsme tedy prezenční listiny se Souhlasem s focením a natáčením a další nezbytnou administrativu.
Stavba byla připravena před 9. hodinou a já se mohl konečně nasnídat. Sotva jsem usedl, přijel Dan Uskokovič z Wienerbergeru. Šel jsem mu tedy nachystat rollupy a další materiál Wienerberger, aby si jej mohl rozmístit po stavbě.
Je 9:15 a na stavbu dorazil první účastník. V 9:30 už dorazili všichni a v 10:00 jsme mohli workshop zahájit.
Na úvod jsem stavebníkům sdělil, jak bude dnešní den probíhat a co máme v plánu udělat. Dan Uskokovič vysvětlil, co je koncept Wienerberger e4 dům a jaké má pro stavebníky výhody. Milan Štemberk následně popsal konstrukci stropu a jeho výhody při stavbě svépomocí.
A můžeme se pustit do stavby
Z předchozího dne jsme měli nad garáží nandané POT nosníky, které jsem podepřel jednou stojkou. Byly ale pouze na kraji. Nejprve bylo ale potřeba podle kladečského plánu postavit bednění, v čemž umístěné nosníky na stropě trochu překáží.
Stavebníkům jsem vysvětlil, že oni na svých stavbách budou mít na starosti nejprve postavení bednění a pak si nechají rozmístit nosníky jeřábem nebo autem s rukou. U nás byl ale jeřáb předchozí den, tudíž jsme museli stavbu připravit takto.
Do rozmisťování stojek se aktivně pustilo mnoho stavebníků. Chtěli si postup vyzkoušet, aby následně mohli práci realizovat nebo lépe ohlídat i na svém domě. A od toho tu naše workshopy jsou.
Po rozmístění a zvednutí stojek s nosníky jsme se zabývali vzepětím, u něhož Milan Štemberk prozradil, že by se to s ním nemělo moc přehánět. I když je předepsán 1:400 světlosti místnosti, strop se ve skutečnosti tolik neprohne, a je tedy dobré jej přizvednout jen rozumně.
Hned po příjezdu stavebníků jsem jen tak nadhodil, jestli se mnou někdo půjde nahoru a pomůže mi POT nosníky roznosit. A ano, našlo se pár dobrovolníků. Vylezli jsme tedy nahoru na strop a Milanovi jsem dal do ruky kladečský plán, aby nám hlásil, jak daleko máme dávat nosníky od sebe, tedy jaké jsou v plánu rozteče.
Brigádníci Vojta se Šimonem nám po rozmístění nosníků přinesli potřebnou vložku, kterou jsem na krajích mezi nosníky umístil. Takhle jsme připravili celou garáž.
Problém nastal u nosníků nad pokojem v 1. NP, protože zasahovaly do garáže a garážové POT nosníky nebylo možné rozmístit dle plánu. Nosníky nad pokojem jsme tedy kousek posunuli tak, aby přečnívaly do obývacího pokoje, kde je později odšaluji, protože mezi ně nepůjdou umístit vložky.
Na stěně mezi garáží a domem jsou nosníky umístěny vždy 15 cm na stěně, což je dostačující. Minimální délka uložení nosníku je totiž 12,5 cm.
Nyní jsme měli vše rozmístěno a přišlo na řadu kladení vložek. Podávali jsme si nejprve první vložku zespodu přes garáž. Nakonec se ovšem vytvořil úžasný řetěz a stropní vložky podával jeden stavebník druhému. Nahoře je mezi nosníky ukládalo také minimálně 6 lidí.
Po doskládání celého stropu jsem nechal přinést basu nealko piva a každému, kdo pomáhal, nabídl „lahváče“.
Následně jsme workshop oficiálně ukončili a pokračovali v individuálních konzultacích k tématům, jež stavebníky zajímají.
Sdílet 
