Akumulace podlahy

Dobrý den, jednak nová podlaha i po odstranění staré podlahy může mít menší akumulaci a naopak ta "tenká" (předpokládám, že máte na mysli něco jako top heating renova) může mít akumulaci větší (záleží na složení celé té podlahové konstrukce a jak je to s izolací - síla, umístění, atd., není to jen otázka síly roznášecí desky). U vás je ale mnohem důležitější správně vyřešit tepelnou izolaci, které by mělo být pod podlahovým topením dostatečné množství (minimálně 15 cm,, lépe 20 cm, s podlahovým topením máte u podlahy větší teplotní gradient a tedy větší TZ) a co nejblíže roznášecí desce s trubkami. Takže vy sice můžete dostatečně zateplit strop sklepa, jestli je to realizovatelné, ale zůstane vám mezi deskou s trubkami a tepelnou izolací ještě nějaká vrstva, což znamená větší úniky tepla u stěn kolem podlahovky (ta podlaha bude též ochlazovaná ze stran, kde jdou v zimě od zdiva nižší teploty, jak od zeminy nebo ze sklepa), než kdyby byla izolace přímo pod roznášecí deskou. Další věcí je, že by měl být kolem domu i zateplen sokl a to pod úroveň zeminy, tím se též sníží TZ kolem podlahy a má to další pozitivní účinky, jako zvýšení vnitřní povrchové teploty stěn a tedy menší nebezpečí kondenzátu a plísní. On by ten dům vůbec celý potřeboval zateplení, protože staré zdivo, i když 60 cm silné, má stále naprosto mizerné izolační vlastnosti, ale nejdříve musíte vyřešit případnou vzlínající vlhkost a tedy nejlépe vodorovnou hydroizolaci zdiva, protože na vlhké zdivo nesmí kontaktně přijít žádná izolace. Jestli má tedy podlahovka menší nebo větší akumulaci, bych vůbec v takovém domě neřešil, je to naprosto podřadná záležitost, mnohem důležitější jsou jiné věci - řádné zateplení podlahy, zateplení soklů a vodorovná hydroizolace zdiva.

Z mého hlediska je tedy jednoznačně lepší varianta odstranění podlahy, položení řádné tepelné izolace (dá se nakombinovat izolace pod podlahovkou s izolací stropu sklepa, kdyby bylo málo místa na izolaci a navíc nezapomeňte, že do podlahy nad sklepem nepatří žádná hydroizolace podlahy, protože zde nefunguje vzlínání, ale naopak difúze směrem do sklepa) a na to už by přišla separační fólie a následně roznášecí deska s dilatací kolem stěn s podlahovým topením. V případě, že by podlahu případně strop sklepa nebo i ty sokly nešlo zateplit, pak bych raději podlahovku ani nevolil a šel bych spíše do nízkoteplotních radiátorů. Další věcí je dosažení měrných TZ v domě a jednotlivých místnostech, když bude zateplená podlaha a případně strop nebo střecha, tak by to podlahovka vytopila bez problémů i s ohledem na nějaké normy maximálního výkonu a teplot podlahovky, ale kdyby měla nastat varianta, že nebude zateplena ani podlaha, ani zdivo, jen ten strop nebo střecha, pak bych měl už pochybnosti, předpokládám ale, že se jedná o komplexní rekonstrukci domu, takže s veškerým zateplením a řešením vzlínající vlhkosti, před asi 10 lety jsem si prošel podobnou rekonstrukcí a mohu říci, že dnes už bych jednoznačně volil novostavbu, ale tenkrát vyhrálo klidné místo s větší zahradou.

Volba topného zdroje a jeho výkonu je závislá především na TZ domu. Takový dům bez zateplení může mít TZ někde kolem 20 kW, s kompletním zateplením a novými okny orientačně 5-6 kW, v případě zateplení podlahy a stropu nebo střechy, ale bez zateplení zdiva orientačně kolem 10 kW. Téměř jistě se ale nikdy nedostanete při rekonstrukci takového starého domu na takové TZ, abyste si mohl dovolit dům vytápět pouze elektřinou a osobně spíše preferuji plně komfortní varianty, než kotel na pevná paliva, i když i to je možnost. Navíc kdyby jste se dostal někam k těm 5-6 kW, tak zde už by si ten dům zasloužil jen plně komfortní systém, většinu topné sezóny byste pokrýval aktuální TZ jen do cca 3 kW a jak s kotlem na pevná paliva, tak s krbem s výměníkem byste měl problémy s přebytky tepla a přehříváním domu u krbu v místnosti, kde by byl krb umístěn, takové řešení by navíc vyžadovalo pořádnou AKU nádrž, celé by to bylo drahé a nekomfortní, to už rovnou můžete zvolit TČ. Při TZ kolem 10 kW už by ten kotel i krb s výměníkem byl smysluplnější, ale stále je tu otázka ceny takového řešení a zda by i v tomto případě nebylo lepší plně komfortní TČ maximálně v kombinaci s obyčejným krbem bez výměníku (lze ho použít i při výpadku elektřiny, krb s výměníkem nepoužijete). Když to tedy shrnu, tak osobně bych vyrubal tu podlahu a řádně ji zateplit, k tomu zvolil teplovodní podlahové topení v kombinaci s TČ za rozumnou cenu a krb bez výměníku jen pro radost. S TČ mimo úplný komfort a nízké provozní náklady budete mít též lepší sazbu EE pro celý dům.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda je lepší podlaha s akumulací (to by znamenalo vybití staré podlahy), nebo jen to "tenkovrstvé" podlahové topení, které se pokládá přímo na starou podlahu? Jde mi o cenu za metr podlahy u obou variant a o dlouhodobé provozní náklady. První varianta znamená strašně moc práce a peněz navíc při zařizování, u té druhé mám obavy o to, že by moc degradovalo úsporu provozu TČ. A hlavně zda má cenu dělat to tenkovrstvé podlahové topení?

Jedná se o cca 150 let starý dům, obvodové zdi 60cm smíšené zdivo, kamenný základ, podsklepený, jednopodlažní (do budoucna snad s ložnicí na půdě).
TZ neznámé, podlahová plocha odhadem 100-120m2. Střecha by byla nová, zateplená. Dům obývaný celoročně.
Vytápění pomocí TČ vzduch-voda nebo automatického kotle na uhlí.
Na dotápění a kvůli atmosféře v obývacím pokoji krbová kamna (nejlépe s výměníkem a radiátory do ostatních místností).

Díky za názor.

Na to se nedá jednoznačně odpovědět, hodně záleží na způsobu užívání toho objektu (zda je nebo není nepřetržitě vytápěn), z čeho je postaven a jaký je použit druh topné soustavy. Např. u nějakého víkendového objektu typu dřevostavby, kde se topí jen občas a nemá moc akumulační schopnost, bych se snažil řešit podlahu s co nejmenší akumulací, aby se to dalo rychle vytopit a nemusely se žádné konstrukce moc nabíjet teplem. U klasického RD nepřetržitě vytápěného a ještě k tomu třeba zděného je to podle mne úplně jedno, co člověk zvolí. Jinak největší výhody akumulace podle mne člověk pozná hlavně v létě, kdy dům vydrží díky akumulaci nějakou dobu chladnější, i v případě chlazení podlahovkou to může být výhoda.

Děkuji za odpověď. Zde se nejedná o konkrétní případ ale o obecnou rovinu. Zda je lepší akumulace, kdy v případě nějakých solárních zisků, nebo zisků z domácích spotřebičů, ještě ohřívá akumulace, nebo rychlá změna. Je jisté, že v případě rychlejších reakcí na změnu teploty bude častěji v činnosti zdroj tepla, ale teplota v místnostech by měla být rovnoměrnější a stálá. Prosím názor.

Zdravím, k tomu je potřeba doplnit nějaké další údaje: jaké by mělo být celé složení podlahy (kolik tepelné izolace, zda bude v podlaze podlahové topení, zda to bude na zemině nebo nad sklepem nebo mezi vytápěnými patry), jaký bude topný zdroj, z čeho je jinak celý dům postaven, zda znáte přibližné TZ domu, zda bude dům nepřetržitě vytápěn nebo zda se jedná třeba jen o nějakou víkendovou záležitost, zda se jedná o menší dům, který bude vytápěn nepřetržitě celý, nebo o nějaký větší dům, kde třeba část prostoru bude vytápěna nárazově ? Akumulace může mít své výhody ale i nevýhody, je potřeba upřesnit ty další věci, většinou to ale nikdo moc neřeší, obzvláště u podlahového topení a s nepřetržitým vytápěním, kdy má vytápění navíc určitou setrvačnost, je to podle mne celkem jedno, co zvolíte.