Tepelné čerpadlo - dotazy

Veronika + Michal27. 3. 2018 14:51:51

Moc děkuji :-)
Zatím je to dost rozmanité. Na Toshibu přišla nabídka na 11kW, za to na NIBE 6kw. Ještě jsme si zažádali o nabídku od Accondu, tak uvidíme. Moc děkuji za rady.
Veronika

Jiří Kubíček24. 3. 2018 20:28:21

Zdravím, ono dost záleží na dalších okolnostech u toho 11 kW TČ. Když bude s inverterem, tak jeho spodní výkon bude někde kolem 2,5 kW (záleží na druhu kompresoru), dále podlahové topení s betonem nebo anhydritem má určité akumulační schopnosti a též taky dost záleží na tom, zda v systému bude nějaká akumulační nebo taktovací nádrž, čehož nejsem moc fanouškem vyjma systému, kdy je kondenzátor TČ přímo vložený do AKU nádrže. Takže to 11 kW TČ nutně cyklovat nemusí a bude mít nízký bod bivalence. Každopádně obecně bych při vašich TZ volil inverter o výkonu kolem 7 - 8 kW.

Veronika + Michal24. 3. 2018 18:51:29

Pane Kubíček, moc děkuji. Našla jsem vše potřebné a spočítala tepelnou ztrátu domu na 5,1 kW.
Chceme totiž koupit tepelné čerpadlo. Všude bude podlahovka a bylo nám doporučeno tepelné čerpadlo voda -vzduch 11kW a mně se to zdálo zbytečně moc, tak jsem se o to začala trochu více zajímat.
Ještě jednou moc děkuji za odpověď. Velmi mi pomohla
Veronika

Jiří Kubíček24. 3. 2018 8:34:07

Dobrý den, jak je to možné, že nenašla, je součástí každého PENB ? Jak přibližně vypadá, viz. první foto, zajímá vás ten údaj vpravo dole. Ale jestli nemáte PENB celý, ale jen ten dvoustránkový štítek, tak se to dá ještě zjistit tak, že vezmete plochu obálky budovy (viz. druhé foto) a vynásobíte to průměrným součinitelem prostupu tepla Uem (viz. třetí foto), tím dostanete měrné TZ prostupem v jednotkách W/K. Jestli náhodou nemáte ani ten dvoustránkový štítek, ale pouze tu jedinou stránku štítku, kde ani není Uem, tak TZ podle toho nezjistíte a musela byste je vypočítat podle plánů domu, tedy sama vypočítat veškeré plochy ochlazovaných konstrukcí (počítají se z venkovních rozměrů vytápěné zóny), vypočítat jejich součinitele prostupu tepla, případně správně zadat činitele teplotní redukce atd., je to dost zdlouhavé a jestli s tím nemáte zkušenosti, pravděpodobně se dopustíte mnoha nepřesností.

Veronika + Michal23. 3. 2018 23:47:49

Velmi moc děkuji pane Kubíček. Ale tabulku jsem bohužel stejně nenašla. Tedy ještě další otázka. Zvládnu si i toto popřípadě spočítat.
A nemohla by to být Měrná ztráta prostupem tepla?
Moc vám děkuji za ochotu a odpověď.
Veronika

Jiří Kubíček23. 3. 2018 21:48:07

Dobrý den, jde to celkem jednoduše, jestli máte PENB dobře spočítaný, tedy především plochy a izolační vlastnosti konstrukcí, postup je následující:
1) v protokolu PENB je tabulka s ochlazovanými konstrukcemi, jejich plochami a izolačními vlastnostmi a v pravém dolním rohu té tabulky je hodnota celkových měrných TZ prostupem v jednotkách W/K, může to být třeba 100 W/K
2) na přiložené fotografii máte mapu klimatických pásem (modrá je pro oblast s venkovní výpočtovou teplotou -18°C, žlutá -15°C, oranžová -12°C), najdete si na mapě, do jakého pásma patříte, např. s teplotou - 15°C, vnitřní počítám 21°C, což dělá teplotní rozdíl 36K, vynásobíte tedy 36 x 100 = 3600 W, TZ prostupem jsou tedy 3,6 kW
3) je potřeba určit ještě TZ větráním a k tomu je nutné zjistit přibližný vnitřní objem vzduchu vytápěné zóny, např. když to bude bungalov s rovným stropem o světlé výšce 2,6 m a vnitřní vytápěné ploše např. 100m2 (pozor, to není energeticky vztažná plocha, do té jsou započítány i plochy pod konstrukcemi, ale pouze celková čistá vnitřní plocha vytápěné zóny, lehce ji spočítáte z půdorysného plánu domu), tak bude vnitřní objem 260m3, když bude nějaké patro se šikminami, je potřeba v tomto patře přibližně určit průměrnou světlou výšku, většinou je to kolem 2,2 - 2,3 m
4) nebudu vám sem vypisovat kombinaci vzorců pro výpočet TZ větráním podle intenzity výměny vzduchu a objemu větraného vzduchu, ale dám vám sem odkaz na kalkulačku pro výpočet TZ, kde ale využijete jen položky potřebné pro určení TZ větráním:
https://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/128-on-line-kalkulacka-uspor-a-dotaci-zelena-usporam
Zde si pouze v položce lokalita zadáte venkovní výpočtovou teplotu (je zde ještě počítáno s jinou normou, než je ten obrázek s mapou, tak né vždy to podle města souhlasí, prostě si najdete takové, aby to souhlasilo, případně upravíte vnitřní teplotu, aby byl ten teplotní rozdíl např. těch 36K při venkovní teplotě -15°C), vnitřní teplotu 21°C (první formulář u charakteristiky objektu), a vnitřní objem (druhý formulář, nevšímejte si, že je zde psán vnější objem, to bylo kdysi podle starých pravidel pro výpočet původní ZÚ), jako příklad uvedu těch 260m3. Ostatních částí kalkulačky se vůbec už nemusíte všímat a přejdete k položce větrání, kde zvolíte intenzitu větrání. Normy povolují určitý rozsah, ale pro RD je nejreálnější průměrná hodnota 0,3 1/h, ponecháte bez rekuperace. Pak se podíváte dole na tu poslední zelenou tabulku pod tím koláčem, kde je položka větrání a vedle ní bude číslo ve wattech, u těch 260m3 to vychází 986W, což je cca 1 kW. Takže celkové TZ domu bez rekuperace jsou 3,6 + 1 = 4,6 kW.
5) V případě, že by měl dům rekuperaci, tak tam potom záleží na reálné účinnosti rekuperace oproti tabulkové uváděné výrobcem a co vám stačí odejít mimo rekuperaci infiltrací. Každý vám sice řekne něco jiného, ale můj osobní názor je takový, že reálně rekuperace nesníží TZ větráním o více jak 50%. Takže pak by TZ domu byly 3,6 + 0,5 = 4,1 kW.

Veronika + Michal23. 3. 2018 21:18:42

Dobrý den pane Kubíček, omlouvám se, že vstupuji do diskuze. Bylo by možné vás poprosit o radu. Můžete mi prosím říct, jak spočítám tepelnou ztrátu domu. Mám energetický štítek, ale nemohu to z něho vyčíst. Moc vám děkuji. Veronika

travas27. 2. 2018 7:23:43

Pokud dům a jednotlivé místnosti mají minimální TZ tak potom stačí stropní vytápění/chlazení a podlahovka již není potřeba, čili nejsou 2 potrubí jedno v podlaze a druhé ve stropě.

karak26. 2. 2018 21:53:53

k bodu 2) mam chlazeni pres podlahove topeni pro pripad, ze se drevostavba prehreje a pokud je i vysoka teplota pres noc a neni mozne dum vychladit. Neni to plnohodnotna klimaizace, ale dobre snizi teplotu napr. z 28 na 25 st.C. Pri techto teplotach studenejsi teplota podlahy neni nijak neprijemna. Trubky v tech. mistnosti jsou sice orosene, ale to kratkodobe nevadi. Nic dalsiho se v dome nerosi.

tom199326. 2. 2018 21:41:44

taky si říkám , že to teplo v tom domě nějakou dobu vydrží. a doufám že to bude i v létě s chladem uvnitř domu. Ohledně toho chlazení jsem se chtěl zeptat , protože jsem tuhle variantu chlazení stropem viděl v jednom RD ale nebyl jsem tam při akci.
A můj dotaz co při výpadku elektřiny jsem myslel i tak , jestli se dá mít v domě jen jeden zdroj tepla. Ale při výpadku by musela být elektrocentrála a to se mi nezamlouvá , takže jistit výpadek krbem. (výpadek elektřiny byl u nás před cca 4 roky a trval 3 dny v zimě)

Jiří Kubíček26. 2. 2018 21:34:09

Pochopil jste to vše dobře. Ta stavba snad bude mít nějakou akumulaci, takže nějaký drobný výpadek elektřiny překlene bez větších teplotních výkyvů, ale nějakou centrálou to klidně řešit můžete, nebo si prostě zatopíte v obyčejném krbu. Chlazení podlahou taky moc nefandím.

tom199326. 2. 2018 21:20:47

Moc děkuji za odpovědi ,
na dotaz co s TČ čerpadlem jsem myslel i to , že je asi nutnost počítat se záložním zdrojem tepla při výpadku elektřiny, nějaká záloha ve formě agregátu pro TČ asi nebude asi ideální.
A k využití TČ i k chlezení je v systému podlahového topení nepraktický a cpát potrubí do stropu a dělat díky tomu i betonový strop bude o dost dražší varianta , pokud jsem pochopil správně.

ing. arch. Martin Veber26. 2. 2018 21:13:20

K bodu 2 - mohu Vám zaručit, že chlazení podlahovou smyčkou je buďto neefektivní, a to pokud chladíte tak opatrně, aby byla teplot a podlahy "normově" mírná, nebo nehygienické, když Vám přinese akorát angínu od věčně studených nohou.

Podlahové topení vychází z fyzikálního principu, že teplý vzduch stoupá a pod sebe vytlačuje vzduch chladný, který se o podlahu opět ohřívá. Tento pohyb v případě chlazení neplatí, tam je naopak docela smysluplné využití stěnových okruhů a nebo stropních rozvodů.

travas26. 2. 2018 18:40:38

K bodu 2. chlazení přes podlahu mírně řečeno neobvyklé. Pokud bude tepelné čerpadlo bylo by dobré popřemýšlet po stropním vytápění, které může splnit i funkci chlazení výhodněji než klimatizace ( 2 v 1). V současnosti stropní vytápění hodnoceno jako nejefektivnější

Jiří Kubíček26. 2. 2018 17:59:02

Dobrý den,
výhodnost tepelné čerpadla je dána především tepelnými ztrátami (TZ) domu a zda ho třeba nebudete nutně potřebovat kvůli dotaci, abyste splnil limit neobnovitelné primární energie. Obecně se dále ale říci, že kdyby měl dům TZ do cca 4 kW a nebylo by nutné kvůli nějakým okolnostem splnit přísný limit NPE, tak se vám ani TČ z ekonomického hlediska nevyplatí.

1) Jak vybrat TČ vám nikdo jednoznačně neporadí, názorů na to bude mnoho, mohu vám říci jen ten svůj. Nevybíral bych mezi těmi nejlevnějšími, tedy přeznačkovanými čínskými TČ, ale ani to nejdražší, kde je zase velký problém s ekonomickou návratností, obzvláště při malých TZ domu. Takže bych šel nějakou zlatou střední cestou, něco slušného za rozumnou cenu, což jsou třeba u vzducháčů značky jako Panasonic, Fujistu, Toshiba, Samsung LG atd. Taky bych vybíral instalační firmu, která má zkušenosti a je delší dobu na trhu.

2) S chlazením podlahou v létě zkušenosti nemám, jen vím, že člověk musí být hodně obezřetný, aby u podlahy na některých místech nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti, takže by na to měla být dobře navržená podlahovka, kterou je podle mne lepší o něco předimenzovat. Každopádně ta možnost existuje, jen to podle mne plnohodnotně nemůže nahradit klasickou klimatizaci.

3) Nevím, co přesně myslíte tím, že by se mělo dít s TČ při výpadku elektřiny ? Nahradit se dá pak přechodně vytápění jen nějakým zdrojem, který elektřinu nepotřebuje, takže v domácích podmínkách jedině obyčejným krbem bez výměníku.

4) Zda se vám vrátí cena TČ závisí především na jeho ceně a na TZ domu, čím menší cena TČ a vyšší TZ domu, tím je návratnost rychlejší, ale zase je nesmysl stavět izolačně kvůli TČ horší dům, nejlevnější jsou ty energie, které nemusíte platit, samozřejmě vše má i své meze. K životnosti vám nikdo přesně informace nedá, záleží na kvalitě TČ a hlavně správném návrhu a dobrém provedení celé instalace (třeba aby TČ zbytečně necyklovalo). Znám takové, kterým TČ odešlo už za tři roky, ale zase takové, kterým funguje už 20 let. Ceny oprav jsou též hodně různé podle značek a nejvíce trpí kompresor, často stačí po určité době jen vyměnit kompresor, jinak celé TČ zůstává, případný plošný kolektor máte na celý život.

5) Volba TČ s plošným kolektorem není určitě špatná volba, TČ je celé pod střechou doma, naběhá díky lepší účinnosti ročně o něco méně hodin a životnost tedy bude oproti vzducháčí o nějaký ten rok větší. Díky větší účinnosti (stabilnějším teplotám na primáru) tedy o něco více uspoří, i když v roce s mírnou zimou to může být i podobné jako u vzducháče. Obecně je takové TČ s kolektorem dražší, než vzducháč, ale nemusí to být nutně pravda. Např. existuje český firma Eltex KM, která má zemní TČ za velice pěkné peníze a lze si to poskládat i jako stavebnici, majitel firmy je velice ochotný, vydal o tom i knihu, náhradní díly též nebudou drahé, firma už je na trhu dlouho. Taky u zemního TČ s kolektorem existuje možnost pořízení kolektoru s přímým odparem, který má vyšší účinnost a stačí ho menší délka. U TČ země/voda je hlavně důležitý dobře nadimenzovaný primár a je dokonce lepší ho mírně předimenzovat. Při běžném složení zeminy a klasickém kolektoru potřebujete minimálně na 1 kW tepelných ztrát 50 m2 pozemku při rozteči trubek kolektoru 1 m.