Zkušenosti s vytápěním

Majkííí a Kačka19. 12. 2013 6:06:16

Ahoj Petře.

Mockrát děkuji za inspiraci!

Zaujal mě použitý ohřívač vzduchu. Jak jste s tím spokojení? Funguje v přechodném období podle plánu?

Já mám zatím v úmyslu použít klasický elektrický předehřev pro zimní měsíce.

Petr Kiska18. 12. 2013 21:32:19

Ahoj Majkii, pokud mas zajem podivat se na moje reseni rekuperacnich rozvodu tak je najde zde: http://drevostavbasvepomoci-petr.blogspot.cz/2013/01/rozvody-vzduchotechniky-dokonceni.html
Stejne jako cely postup stavby domu svepomoci. Zdravi Petr

ing. arch. Martin Veber11. 12. 2013 12:41:36

Na konkrétní situaci bych doporučil tak 600l zásobník otopné vody, s možností předehřevu nebo ohřevu TUV v integrované nebo propojené bojleru vedle, a do patra se poměrně dobře vyplatí rozvody podlahovky také. Kročejová vrstva je tak jako tak součástí a s uložením podlahového topení funguje jako tepelná izolace. Nízkoteplotní radiátory vycházející při topném spádu 40°C/30°C poněkud velké, takže jejich nahrazení podlahou usnadňuje rozmístění nábytku v pokojích. Každopádně je vhodné nevytvářet okruhy s různými teplotními stupni. Topné potřebičky v koupelnách by byly napojeny také, pro sušení ručníků mimo topnou sezónu je lze řešit vložením elektrických kartuší. Doporučuji klientům instalovat do tmelu pod dlaždice topné rohože. Stojí pár korun, provoz na elektřinu v průběhu celého topného období je sice finančně náročný, ale je dobré je používat v chladnějších dnech při pohybu mimo topnou sezónu pro příjem podlahy. Na teplé dlaždičky se snadno zvykne a pak vám budou chybět i v chladnějším letním období :-)

mach8. 11. 2013 8:36:57

Ještě doplním, že k odbočení používám klasické odbočky VZT, pro snížení odporů šikmé, 45°. Pokud to tedy technicky jde. Ale já s tím počítal už při projektování a realizaci, byť někde to prošlo s odřenýma ušima - ono na papíře člověk těžko odhadne potřebný volný prostor pro např. montáž ventilátoru do potrubí (u teplovzdušného vytápění).

mach8. 11. 2013 8:30:11

Já mám jednotku EHR 275 Ekonovent pro dům o 150 m3 užitné plochy. Výústky z ní jsou fí 150 mm, takže je zřejmé, že dimenze typu 75 mm je tak pro koupelnu (objemově), ale i tam jsem s ohledem na zvýšenou vlhkost použil fí 100. Je třeba mít na paměti, je motory jednotky vždy překonávají nějaký odpor (např. filtry) a proč jim přidávat potrubím na hranici rozumnýchj ztrát. Regulaci průtoků dodělám až výústky, za relativně přijatelný peníz se dá pořídit měřák rychlosti proudění vzduchu (plocha potrubí x rychlost = objem dodaného vzduchu v čase - přibližně). Jednotka má nastavitelný průtok množství vzduchu, tlačítko pro sepnutí maximálního výkonu, nemá možnost vypnutí programově, pouze chod na minimum 90 m3/hod. Dá se vypnout na přívodu.

ing. arch. Martin Veber7. 11. 2013 19:02:02

Vrátil jsem se právě s jednoho jednání s klientem právě na toto téma, a rád bych z aktuálního pocitu pro toto fórum vyvodil ještě jednu podstatnou věc... není šťastné řešení, pokud si člověk promýšlí způsoby topení a izolování a akumulace sám jako laik. Stejně tak ale není vhodné řešení, pokud to všechno jednoduše nechá na nějakém projektantovi, který může být sebevíce znalý, ale nepronikne do svébytného způsobu bydlení toho každého uživatele. Jediná správná cesta vede spoluprací obou stran a hledání takového řešení, které je provozně výhodné, neznamená přehnanou zátěž do standardu bydlení a lze je realizovat za přijatelných nákladů.

Většinou platí, že vyšší náklady do zateplení a vytápění při výstavbě znamenají nižší průběžné náklady, a také, že vyšší náklady do důkladnějších projektových prací znamenají zase spolehlivější, snazší a levnější realizaci navržených systémů.

Majkííí a Kačka7. 11. 2013 18:35:07

Paráda. Děkuji.

Rozvody VZT pomocí FLEXI hadic 75 mm a rozdělovacích prvků k tomu určených - ANO nebo NE?

Jakou pasivní rekuperační jednotku (bungalow 150m2, obytná plocha 120m2)?
Výhodný poměr cena/kvalita/jednoduchost nastavení.

Rozvody povedu mezi SDK stropem a spodním pásem vazníku. Budou tedy v minerální vatě. Jednotku chci dát na strop do technické místnosti.

mach7. 11. 2013 16:00:47

Byl, pro člověka technicky trochu zdatného je to řešitelné. Největší problém je s umístěním potrubí. Hodně informací člověk získá ze stránek velkoobchodních prodejců vzduchotechniky, prodávané jednotky jsou (v řadě případů) hotové produkty, na nichž ani nemůžete nic seřizovat, rozumně musíte nadimenzovat pouze potrubí - přívodní a odtahové. Tzn. minimalizovat ztráty třením a mít je zhruba stejné na přívodu a odtahu.

mach7. 11. 2013 14:04:12

K dalšímu - píšete, nede tam v zimě zima a v létě teplo. To by platilo u domu bez oken. Pokud máte správně orientován dům a okna v něm a okna budou kvalitní s U=1 a méně, tak uvidíte jak u těch oken, kde se dostane slunce, bude v na podzim a na jaře teplo.

mach7. 11. 2013 13:58:50

Špatně jste pochopil to, co jsem napsal. Neříkám, že nelze dát polystyren na YTONG (z venkovní strany). Říkám, že se musí posoudit tvorba vlhkosti v konstrukci (jsou na to programy) a ověřit, zda dlouhodobě nebude narůstat vlhkost v konstrukci, která by vedla k její devastaci. A hlavně, nepoužít z venkovní strany materiály, které by vedly ke zhoršení prostupu par. Jinak, polystyren není materiál, který by bránil prostupu par. Použiju příklad. Klasický polystyren je schopen pojmout asi do 10% svého objemu vodu. Dejte kousek polystyrenu na 14 nů do vody a uvidíte jak ztěžkne.
Co se týká skladby "polystyrén na YTONGU" - omítka vnitřní, YTONG 30 cm, polystyren 15 cm, venkovní omítka, použili jsme ji u rekreačního objektu cca 20 km za Libercem, objekt je užíván cca 1 x za 14 dnů, vytápí se eletrokotlem 9 kW (náběh na 20 °C cca za 10 - 20 hod, dálkově ovládáno) plus krb s teplovzdušným vytápěním. Dům je v provozu asi 15 let, bez známek vad na vnějším zdivu a fasádě.

Kavalenka7. 11. 2013 11:51:20

Děkuji za zajímavý příspěvek do diskuze.
Když jste zmínil otázku zateplování tak upřesním, že RD máme postaven z porobetonu - H + H 37,5 cm a jak jsme vyčetli i bylo manželovi poraděno... není vhodné tyto cihly zavřít polystyren. Např. z důvodu, který jste zminoval a to je uzavření vlhkosti v domě, z důvodu, že dům "nedýchá" a jak nejde zima do domu, nejde tam v létě ani teplo.

Toť zkušenosti jiných co již bydlí.
Takže co se u nás týče, prozatím jsme rozhodnuti dům nezateplovat.

Pokud má někdo názor k tomuto, díky předem.

Majkííí a Kačka7. 11. 2013 11:45:04

Pane machalicek,

byl by jste ochoten se podělit o zkušenosti s montáží rekuperace a VZT. Také bych rád provedl instalaci svépomocí, ale nemám žádné zkušenosti.

Prosím písněte mně na email stavimrd@centrum.cz.

Mnohokrát děkuji.

mach7. 11. 2013 11:22:01

Nechci rozporovat to, co zde uvedl pan architekt. Ale protože se zde jedná o forum o svépomoci, uvedu zde svůj názor, víceméně jako doplnění. A nemusí s ním každý souhlasit.

1) tepelné izolace - dle mého soudu by svislé stěny měly mít součinitel prostupu tepla i u rekonstrukcí alespoň 0,2, což zhruba odpovídá 20 cm polystyrenu či kamenné vlny - ZHRUBA. Stropy, či střechy alespoň 30 cm polystyrenu či kamenné vlny, což je součinitel prostupu tepla U=0,14. Abych přiblížil U, je to množství tepla ve Wattech na 1 m2 při rozdílu teplot 1°C. Takže pokud neuvažuji součinitele přestupu tepla, je možné zjednodušit, že při rozdílu teplot 32°C propustí 1 m2 20 cm tlustého polystyrénu 7 Wattů v tepelném toku. Oproti tomu kvalitní okna mají U=0,7, tzn., že vždy se budu dívat na kvalitu výplní otvorů, jinak investice vložené do zateplení ztrácejí smysl. Dále soudím, že jít nad tloušťky izolací, které uvádím, má smysl tak max. o 50%.

2) parozábrany - pokud používám polystyreny či kamenné vlny, musím mít zajištěnu správnou bilanci vodních par a to skladbou konstrukcí navrženou projektantem (dobrým). V zimě totiž vlhkost prostupuje z interiéru přes zdivo do venkovního prostředí a vždy, i když budu mít instalovány SPRÁVNĚ PAROZÁBRANY tak nějaká vlhkost se dostane do izolací, do zdiva samozřejmě také. Nejhloupější vyjádření v této souvislosti jsou dle mě o tzv. "dýchání" staveb, či jejich konstrukcí. Prostě pokud chci kvalivně tepelně izolovat s dnešními materiály, musím si být vědom, že vlhkost v těchto izolantech (včetně zdiva) SNIŽUJE jejich tepelně izolační schopnosti.

3) vlhkost - pokud izoluji, musím řešit vlhkost v interiéru. Totiž zateplení a kvalitní okna výrazně omezí větrání v místnostech, které bylo dříve zajištěno netěstnostmi stávajících oken a dveří. Zajisté jste postřehli jedno z "řešení" od výrobců oken - funce tzv. mikroventilace, čili škvíra, která zajistí, že oknem bude profukovat obdobně, jako těmi starými. Mimochodem, již tak před 15 lety se uváděl údaj, že po zaizolování domu a neřešení utěsnění oken, se ztráty větráním dostaly z původních cca 10-ti % ztrát na 40% z celkových ztrát. Řešení? Nucené větrání s rekuperací. Pro vyznavače názorů o zbytečnosti takových investic bych rád uvedl, že cena jednotky s účinností cca 80 - 90% (tepelné ztráty) je dnes okolo 40 tisíc Kč (bez potrubí, které si natáhnu sám) Takovouto jednotku jsem si i sám zprovoznil, neb celý problém je pouze ve vyregulování výustků VZT.

Takže závěrem si troufnu říct, že člověk nemusí bezmyšlenkovitě dát na projektanta, ale měl by spolu s projektantem vykonzultovat pro něj nejvhodnější řešení. A to jak ve vytápění, tak i v provedení skladby izolací. A konzultovat pro mě znamená, že projektant musí mě , neodborníka, přesvědčit o vhodnosti jeho řešení a to i s ohledem na možnost provedení svépomocí, pokud to takto chci.

ing. arch. Martin Veber6. 11. 2013 21:28:35

Dobrý den.

Kvalitní projektové služby by měly obsahovat rozvahu na téma ekonomické návratnosti investic do zateplení a do výzbroje objektu zdroji tepla. Velice stručně řečeno, čím kvalitnější máte zateplení, tím méně energie musíte vynakládat na vytápění a tím méěn se Vám vyplatí sofistikované a nákladné systémy topení. Pak i obyčejný elektrokotel za pár tisíc zajistí dostatek tepla za tak nízký roční poplatek za elektřinu, že účinné a módní tepelné čerpadlo vychází v porovnání s ním jako zbytečně drahá hračka. A naopak. Elektrokotel ve špatně izolovaném domě je nejsnazší cesta do chudoby, tepelné čerpadlo je sice nákladné svou pořizovací cenou, ale úspory se zviditelňují každým lacině vyrobeným joulem tepla.

Takže zkuste prosím vrátit se ve svém hledání na předchozí křižovatku a oslovte energetického poradce s dotazem, jaký by měl být vyvážený poměr vůči izolování, pasivním ziskům, vytápění a to s ohledem na aktuální vývoj na trhu s palivy i na trend do budoucna. A až pak je vhodné uvažovat o tom, jestli topit vlažnou vodou v podlaze, vařící vodou v radiátorech nebo teplým vzduchem v potrubí.

mach5. 11. 2013 8:05:48

Kombinace radiátorů a podlahového vytápění není optimální. Topná voda do radiátorů bývá o cca 30 °C vyšší, proto musíte kalkulovat s vyšší teplotou topné vody. To omezuje využití TČ, které právě v zimě dodává nižší teplotu vody (čerpadlo voda-vzduch), obdobně je to s využitím solární energie, či vody ze zásobníku. Osobně doporučuji podlahovku všude (mám v podkroví variantu podlahovky, stěnové vytápění do výšky cca 1,3 m a jsem spokojen)a mít zásobník topné vody ( cca 500 litrů, či více?). Další věcíé je zdroj tepla. Na tento zásobník mohu mít připojený krb s teplovodní vložkou a zásobník může mít v sobě elektrickou topnou patronu. Na takovýto zásobník můžete bez problémů připojit (časem) TČ, nebo solární panely, či kotel na dřevo. Výhodou je, že pokud budete na podzim přitápět krbem, tak přebytečné teplo se naakumuluje do zásobníku a je k dispozici třeba i 24 hodin (dle venkovní teploty). Tolik můj názor.

Lucka a Jirka5. 11. 2013 6:35:42

co jsem koukal tak tč země vzduch moc firem nedělá a cena je dost vysoká, nejdřív bych si ujasnil jaký typ čerpadla. Jinak my máme tč země voda, v celém domě je podlahové topení jen v koupelně je ještě žebřík. Systém funguje bezvadně a nic bych na tom neměnil

Majkííí a Kačka5. 11. 2013 6:01:50

Dobrý den.

Podlahovka je opravdu příjemná a šetří místo. Dal bych si ji i v patře.

Pokud máte dostatek financí, tak tepelné čerpadlo je dobrá investice. Navíc budete mít lepší tarif na elektriku.

Plynovodní přípojka asi u Vás není. To by byl určitý kompromis mezi TČ a elektrokotlem.