Driv izolace pokrovi nebo pricky

Kondrej1. 2. 2019 15:06:08

Krocejovou izolaci a skladbu podlahy jsem zatim neresil protoze doposud jedu podle projektu. Nicmene ted jsem nahledl do projektu a tam o skladbe podlahy jaksi nic neni, krom toho ze je podlaha vytapena podlahovym vodnim topenim.

Ale jak pisete ohledne tech 10 cm - predpokladam ze to je resitelne a kontaktuji projektanta.

Diky za pomoc

Jiří Kubíček31. 1. 2019 19:33:17

Dobrý den, jelikož vy ten střešní plášť nemáte úplně difúzně uzavřený, sice je tam bednění, ale nad ním difúzní fólie a odvětrávaná mezera, navíc máte instalační mezeru mezi parozábranou a SDK, tak bych to asi riskl a mezeru pod bedněním bych odvětrávanou nedělal, jen bych to udělal tak, aby tam nějaká mezera zůstala kvůli případné difúzi mezi mezírkami prken bednění. Jinak osobně mám ještě malou připomínku k podlaze v podkroví domu. Píšete, že máte 10 cm na podlahové vytápění a roznášecí vrstvu z betonu. Jak vám ty vrstvy přesně vycházejí, bude to klasický beton nebo cementový potěr, kterého stačí menší vrstva ? Podlahové topení bude na izolaci a případně jaké, nebo v systémové desce ? Jak budete řešit útlum kročejového hluku ? Jen upozorňuji, že klasický podlahový EPS kročejový hluk netlumí, takže by to chtělo buď speciální systémovou desku s útlumem kročejového hluku nebo kombinaci kročejovky (hobra nebo nějaká jiná kročejovka, nejlépe minerální) a podlahového EPS pro přichycení trubek přes fólii, ale s klasickým betonem by byl problém s nepřekročením celkové síly 10 cm.

Kondrej31. 1. 2019 6:57:15

dobry den,
1. cihly pod vencem jsou vatovky porotherm T44 maji lambdu 0,066 podle toho co udava vyrobce; predpokladam ze to v projektu bylo spocitano
2. ok dilatace dava smysl
3. ano nasavaci mrizku mezi palubkami a krytinou to je jasne, tam mi ji dal primo tesar; mel jsem na mysli nasavani vzduchu pod tim bednenim, z toho co jste tu psali jsem pochopil, ze ten pruduch musi vzniknout u venkovni vencovky a jit nahoru z hrebene ven pod bednenim (zaklopem) -> to by ale znamenalo dat i tuhle mrizku nad onu venkovni vencovku a pote ji castecne zamaznout do fasady...?.
4. ok
5. ok rozumim, diky za pomoc!

mates31. 1. 2019 0:59:43

1. Kdyz vidim ten rez, tak z hlediska tep. izolace je vetsi problem, nez vnitrni vencovka, zb venec pod ni. Je kryty jen 100 styrodurem. Ale zalezi, co maji za lambdu pouzite cihly obvodoveho zdiva. Pokud ji nemaji prilis velkou, tak to zas takovy problem neni. Muselo by se to spocitat, pripadne to je jiz nekde v projektu vycisleno. Ted s tim ale uz nic neudelate.
Podobne preklad za zaluziemi - patrne tam mate nejakou PIR (Kooltherm apod.).
2. S takto umistenou vencovkou muze byt jeste jeden problem - pokud se hne krov a SDK bude tesne napojen na vencovky, tak je muze ulomit - vznikne prasklina. Dost casto se to stavalo na starych domech, kde nebyl krov fixovan do vence (a casto nebyl ani venec), ale tahlem do stropnic. Tady to mate na zav. tycich, ale stejne bych SDK od tech vencovek dostatecne oddilatoval.
3. Nasavaci otvor dole se zakryva specialni mrizkou, aby se tam ty potvurky nedostaly. Vyrobce stresni krytiny toto vetsinou nabizi. Prvni odkaz v google pro predstavu: http://www.coleman.cz/prvky-sikmych-strech/
4. Tak pokud neplanujete zmeny, pak pricky vyzdit, svazat, zakotvit k nosnym stenam a parozabrana pres ne. Jo a pozor na ne prilis dobre akusticke vlastnosti ytongu - s tou 100 se nedostanete s nepruzvucnosti ani k 40 dB.
5. Odvetravani bedneni. Kdyz udelate pod bednenim mezeru (treba vata 160 misto 180), prijdete o tloustku izolace a musite nejak poresit dalsi nasavani dole a vydech nahore. Nebo to muzete nechat byt a doufat, ze te vlhkosti tam nebude moc a treba mezery mezi prkny bedneni budou na pomaly odtah vlhkosti stacit. Ono taky casem dojde k sednuti izolace a ta vetraci mezirka tam bude. Pak staci dole nechat skviru v bedneni, aby byl tah pod bednenim smerem na pudu (tam skviru mezi podlahou a bednenim rozhodne nechte).

Kondrej29. 1. 2019 15:45:21

A jeste me napada - jak udelat zacatek toho sani? mam tuseni ze kdyz necham mezeru u venkovni vencovky pod palubkama, tak se mi tam za chvilku nastehujou vosy nebo neco takovyho... jak byste tohle resili? diky, zdravim

Kondrej29. 1. 2019 9:07:01

Dobry den a dekuji moc za obsahle odpovedi.

Zatim je strech presne podle projektu. Odvetravani pod bednenim ale podle me neresi - prikladam obrazek


@Jiri Kubicek:
1) pricky z 10cm ytongu
2) ano, zateplovat jen šikminy ke kleštinám a prostor mezi kleštinami, sikminy na pude nikoliv (ani vrskek stitu nyni neni ze zateplenych cihel)
3) slozeni stropu a sikmin viz prilozena dokumentace
4) stresni plast v miste sikmin viz prilozena dokumentace s rozdilem ze bude palena taska misto bramacu
5) strop je skladany miako s nadbetonavkou - nyni; cista podlaha nahore prijde jeste 10cm vrstva slozena z podlahoveho topeni a betonu

Momentalne je na drevenem bedneni polozena difuzni kontaktni folie KONTAKTFOL 150. Krokve jsou 18cm vysoke.

@mates:
1. ano betonovy strop mezi prizemim a podkrovim + ytong pricky budou. Slouceni mistnosti do jedne neni v budoucim umyslu.
2. podlahovka ano; cisla podlaha nahore 10cm od soucasne hrube (jak pisete dane momentalne schodem, podle projektu),
3. o te vencovce zevnitr pod krokev by se dalo diskutovat, minimalne tedy jestli ji tam neosadit zkracenou aby tvorila nahoru prechod zdi na uroven pozednice, jinak souhlas, asi to bude vytvaret tepelny most, pokud bych ji tam dal celou (nyni pasuje uplne presne pod krokve bez orezu)

Prestoze projekt tedy neuvazuje tuto mezeru mezi vatou a bednenim, nechci to podcenit jak pisete a vytvorit aspon nejakou.

A co se tyce parotesne folie udelat vcelku, tak taky mi to prijde rozumne, ikdyz v projektu jak je videt na prickach ve stropu pudy - jsou "ve" parozabrane.

Napada vas jeste neco co zvazit, nyni pri znalosti detailu? Predem moc diky

mates28. 1. 2019 21:42:12

Bylo by třeba doplnit spoustu informací, abyste dostal konkrétní a jasné odpovědi. Takto lze pouze spekulovat a doporučit. Pokud máte tu možnost, nechte si výsledné řešení, ke kterému dospějete, schválit stavebním dozorem (nebo navrhnout).
1. Podle obrázku soudím, že máte betonový strop mezi přízemín a podkrovím. Potom cihlové nebo ytong příčky založte přímo na něm. V případě SDK příček by se dalo uvažovat o jejich založení výše, což v budoucnu umožní např. jejich odstranění - spojení místností - bez totální předělávky podlah (pokud to připadá v úvahu). Příčky jsou dle plánu navrženy celkem rozumně, kotví se jen bočně, nahoře koneckonců není do čeho. Jsou dvě možnosti, jak příčky zakončit - pod SDK, který pak tvoří na stropě a šikminách souvislou plochu (jednodušší instalace SDK), nebo mírně nad SDK, ale každopádně pod parozábranou (teoreticky mírně lepší akustické vlastnosti). Zvažte také požadovanou únosnost příček, pokud na ně budete chtít něco věšet, a případně je doplňte patřičnou výztuží. Rozvody samozřejmě vést mezi SDK a parozábranu.
2. Skladba podlahy závisí na spoustě parametrů - podlahové vytápění ne/ano a jaké, akustické pořadavky, maximální možná výška skladby podlahy (omezeno výškou stupně schodiště) apod. Např. na webech výrobců kročejové izolace můžete najít typické skladby podlah a inspirovat se, ale toto by mělo být v projektu.
3. Nejsem fanda bednění pod střešní krytinou přesně z těch důvodů, co popisuje p. Kubíček, s výjimkou střech/vikýřů nízkého sklonu (vy ale máte 40 st.). Když bednění, tak potom odvětrání těsně pod ním. Dělá se to tak, že se rovnoběžně s krokvemi na bednění přitlučou latě na výšku, např.40x20, které mezeru vymezí. Obvykle stačí dvě řady mezi dvě krokve, aby se vytvořila cca 40mm mezera, která dole vzduch natahuje a nahoře u hřebenáčů vypouští (komínový efekt). Nevýhodou je zvýšená pracnost a ztráta prostoru pro izolaci. S tou musíte jít potom níž, takže pokud máte krokve 160ky, potom mezi krokve kvůli mezeře dáte jen 120 a minimálně dalších 120, ale raději více (200) pod krokve. To už může být dost omezující (něco zabere ještě nosná konstrukce pro SDK a SDK), a pak je možné použít na šikminách řešení s PUR nebo PIR, jak radí p. Kubíček. Zkrátka mezi krokve dáte vatu (PUR/PIR v těchto místech by bylo vyhazování peněz) a pod krokve PUR/PIR desky s Al (a pero-drážka) ve snížené tloušťce. Je to ale pracné a drahé. A i tak bych uvažoval o odvětrávací mezeře mezi bedněním a vatou. Odhaduji, že v obou případech na věncovku u pozednice z důvodu tloušťky izolace nedojde - byl by to zbytečný tepelný most.
4. Podlahu nad klestinami bych resil az na závěr - umožní vám to snadno instalovat izolaci (opet nechat vzduchovou odvetravaci mezeru nad izolaci a po stranách) a popř. odroštovat podlahu tak vysoko, abyste vytvořil izolaci potřebné tloušťky. Poslední rošt by měl být ve směru krokví, aby tam mohl vzduch proudit. To samozřejmě platí, pokud nebudete zateplovat i půdu. A pozor na půdní schůdky - chce to zajistit dostatečnou izolaci nad nimi, nebo vám bude na průlezu v podkroví růst námraza.

Jiří Kubíček28. 1. 2019 18:15:46

Dobrý den, vy na to nemáte projekt ? Měl bych pár dotazů a doporučeních:
1) Z čeho chcete ty příčky stavět ?
2) Zateplovat předpokládám budete jen šikminy ke kleštinám a prostor mezi kleštinami ?
3) Jaké bude přesně složení toho stropu v místě šikmin až po podlahu na půdě ?
4) Jaké bude přesně složení střešního pláště v místě šikmin ?
5) Jaké bude složení konstrukce strop přízemí/podlaha podkroví ?

Když začnu od podlahy, měly by se nejdříve udělat příčky a následně mezi příčkami podlaha, která by měla především splňovat akustické vlastnosti, protože se předpokládám jedná o konstrukci mezi dvěma vytápěnými a obývanými prostory. Takže by v té konstrukci měla být vrstva minerálu řešící vzduchovou neprůzvučnost a na podkladní vrstvě mezi příčkami v podkroví by měla být celoplošná kročejovka a následně plovoucí roznášecí vrstva oddělená dilatací od všech konstrukcí a ležící na té kročejovce. Příčky by neměly být kotveny k plovoucí roznášecí vrstvě, ale k podkladní vrstvě.

Co se týká stropu podkroví, osobně bych nejdříve udělal celý strop, tedy se zateplením a celoplošně provedenou parozábranou, teprve potom bych řešil příčky, bude to tak bez tepelných mostů a narušení parozábrany. Podlaha půdy by měla být řešena tak, aby mezi záklopem a izolací byla malá mezera, v případě prken by pak měly zůstat malé mezírky mezi prkny, v případě OSB desek malé mezery po stranách. Strop by měl být dostatečně zaizolován a bez tepelných mostů (celkem alespoň 30 cm izolace).

Nevím, jak si představujete skladbu a zateplení těch zabedněných šikmin, co máte na tom bednění a jaká bude střešní krytina ? Mohl bych vám poslat různé fotografie plesnivých zabedněných střech, které jsou zevnitř zateplené a s parozábranou. Ale žádná parozábrana z dlouhodobého hlediska není 100% a měl byste být nějak jištěn. Zabedněné střechy je nejlepší zateplovat z venkovní strany tedy nadkrokevně, jsou absolutně nevhodné k vnitřnímu zateplování kvůli velkému difúznímu odporu bednění, na které ještě mnozí často dávají vrstvy, které to difúzně úplně uzavřou. Když už chcete zabedněnou střechu zateplovat zevnitř, měl byste v každém krokvovém poli vytvořit odvětrávanou mezeru pod bedněním vymezenou kontaktní difúzní fólií s přísunem vzduchu u kraje střechy a odvětráním u hřebene, ale je to pracné a málo kdo to má takto připravené. Nebo můžete použít pro zateplení materiály, přes které se žádná vlhkost nedostane, jako je např. PIR desky obalení z obou stran ALU fólií nebo kombinaci tvrdé PUR pěny s uzavřenou buněčnou strukturou s parozábranou. Je to však drahé a není to nejlepší z hlediska akustiky.

Kondrej27. 1. 2019 15:04:48

A ještě taky jak byste kotvili nebo nekotvili příčky v podkrovi? Myslím ten vršek. Strany jsou jasný... dík