tepelné čerpadlo x el. kotel

Kacers12. 1. 2019 18:59:37

Vážený pane Kubíčku,
mohl bych Vás požádat, zda byste mi na sebe zaslal kontakt na email kacers@seznam.cz ?
Rád bych Vás požádal, zda byste se mi v rychlosti nepodíval na můj projekt a porovnal tepelné ztráty, které máme napočteny s Vašemi zkušenostmi. Stavíme domek 80m2 s obytným podkrovým, relativně dost dobrě zateplený (Ytong Lambda 375 + 15cm EPS šedý) a stále mám dilema, jaký zdroj vytápění zvolit - TČ x el.kotel..
Více bych asi popsal v emailu.
Moc děkuji a s pozdravem,
Honza M.

Jiří Kubíček26. 2. 2018 21:14:01

Dobrý večer, jasně že ročně, to jsem se omylem přepsal, už jsem to opravil a ten rozdíl je cca 15.000,-Kč ročně (hrubá návratnost cca 8 let), u jednoho čísla jsem se trošku přehlédl. S elektřinou u vás vycházejí celoroční náklady na provoz domácnosti při TZ 4,5 kW a 4 osobách v domě cca 35.000,-Kč a s TČ cca 20.000,-Kč, s elektřinou by měla být ta záloha minimálně 3.000,-Kč měsíčně.

Je rozdíl v zateplení vatou 18 cm a 24 cm pěny, ale v PENB máte počítáno 24 cm izolace podle součinitele prostupu tepla 0,16 W/m2K, který je uvedený v té tabulce s konstrukcemi. A mezi 24 cm minerálu a 24 cm té měkké pěny žádný rozdíl není, prostě není žádný rozdíl v izolačních vlastnostech těch materiálů, když je vše dobře provedeno. Dokonce jsou i minerály, které mají ještě lepší lambdu, než ta měkká pěna. Některé věci jsou jen marketingové bláboly, třeba to, že 24 cm pěny nahrazuje 36 - 40 cm minerálu. Nevím, kde se ten rozdíl bere, když oba materiály mají stejnou tepelnou vodivost. Nějak si ta firma musí obhájit, že ta pěna je podstatně dražší než minerál. Ani vata nesjíždí, nesedá a nevlhne, když je dobře provedena. A to o tom "dýchání", to jsou šílené bláboly. Navíc je kravina, že se pod tu měkkou pěnu nemusí dávat parozábrana, když má střecha odvětrávanou mezeru. Odvětrávanou mezeru má prakticky každá střecha bez bednění, nad izolací je difúzní fólie, pak je ta mezera a pak krytina. Jak vata tak měkká pěna mají podobný a velice malý difúzní odpor, takže kdyby nebyla pod izolací parozábrana, tak bude u difúzní fólie kondenzovat vlhkost a hrozí tvorba plísní, a to je hodně špatně a veliká chyba. Nechápu, jak něco takového může firma tvrdit, ať si tu skladbu střechy bez parozábrany zadají do nějakého výpočtového SW pro návrh konstrukcí. Ta pěna má jen tu výhodu, že ideálně vyplní každou škvíru a rychle se s ní pracuje, možná bude méně nasákavá, ale to je tak vše.

Lenka Měchurová26. 2. 2018 19:34:08

13.000 měsíčně? Nemyslel jste jste spíše ročně? Vy si tedy myslíte, že v zateplení střechy minerální vatou 180mm nebo foukanou izolací icynene 240mm není žádný rozdíl? Nám icynene přišla celkem výhodná, kvalitnější než vata. V příloze zasílám rozvržení rekuperačních jednotek... Děkuji Vám každopádně velmi za váš názor... chtěli bychom se vejít v měsíčních zálohách na elektriku do 2500kč/měsíčně....

KOPIE EMAILU OD iCYNENE:

Pokud by požadované U pro strop a střechu bylo nižší (lepší koeficient) prosím o zaslání této hodnoty - odpovídající sílu izolace přepočítám (pro nyní kalkulovanou sílu 240mm hodnoty viz níže).

Součinitel prostupu tepla U (W.m-2.K-1) při síle izolace 240 mm je pro dvouplášťovou střechu (šikminy na difuzní membránu nebo na dřevěné podbití) U=0,158 a pro vytápěný strop (aplikace na dřevěný prkenný záklop nebo difuzní membránu odspodu) U=0,156 - normou požadované U pro RD je 0,24 W/m2.K a pro nízkoenergetický dům Un=0,16. Podle těchto hodnot splňujeme normu pro energetický štítek nízkoenergetického RD - pro lepší představu, síla izolace Icynene® v síle 240mm nahrazuje minimálně 360-400mm rolované minerální vaty při dlouhodobě neměnných izolačních vlastnostech - Icynene® nesesedá, nesjíždí, přilne k podkladu, nevlhne (330x menší nasákavost oproti vatě, mnohé "konkurenční" pěny jsou na tom ještě hůře) a vytváří tak zdravé prostědí = netvoří plísně, protože "dýchá" = jsme jediná firma aplikující tak unikátní materiál, pod který nepřijde parotěsná fólie (igelit) za předpokladu dvouplášťové, provětrávané střechy !!


V příloze naleznete tabulku A1 porovnávající tepelně izolační vlastnosti izolační pěny Icynene® s minerální vatou, prospekt znázorňující použití moderního, funkčního materiálu a zmíněnou obchodní nabídku. Při návrhu adekvátní tloušťky zateplení „ Chytrou izolací „ bereme v potaz všechny aspekty ovlivňující izolovanou konstrukci, zejména vlhkost a proudění vzduchu.



Co představuje zateplení „Chytrou izolací“ Icynene®
▪ dokonalé zateplení – materiál kanadská izolační pěna Icynene® včetně aplikace
(během 1 dne zateplíme prostor až 150 m2)
▪ úspory - žádné tepelné ztráty, příjemné klima v zimě i v létě
(v zimě drží teplo v domě, v létě naopak díky 3,5 krát menší vodivosti tepla máte v podkroví i bez klimatizace příjemně)
▪ stálé izolační vlastnosti – izolační pěna Icynene® neztrácí svoje tepelně izolační vlastnosti
(vrstva izolace je kompaktní, bez mezer a netěsností, tvarově stálá)
▪ zdravé prostředí – žádné plísně
(díky nenasákavosti (máme 0,3 kg/m2, vata až 9,7 kg/m2) se žádné plísně ani houby v naši izolaci netvoří - navíc ochrání před vlhkem i dřevěné konstrukce=nechává je dýchat)

Jiří Kubíček26. 2. 2018 19:04:47

Dobrý den, nejdříve mne trochu zmátla ta zastavěná plocha, ale asi do toho počítáte i nějaké venkovní věci mimo vytápěnou zónu, protože energeticky vztažná plocha je 194,8 m2 a tedy plocha patra 97,4 m2. Vnitřní objem vzduchu vytápěné zóny vám vychází cca 350 m3, což znamená při výpočtových teplotách -15°C a 21°C TZ větráním při průměrné intenzitě větrání v domě 0,3 1/h cca 1,4 kW. Ještě se jedná o to, o kolik vám to srazí ty nástěnné rekuperační jednotky přes stěnu, které asi nebudou ve všech místnostech a jejichž účinnost je diskutabilní, podle mne nakonec budete mít reálné TZ větráním cca 1 kW. Měrné TZ prostupem vám dle PENB vycházejí 97,5 W/K, takže TZ prostupem cca 3,5 kW, celkové tedy 4,5 kW. Ta měkká pěna icynene výpočet nějak nemění, má prakticky stejnou tepelnou vodivost jako minerál, takže při stejné síle izoluje stejně, rozdíl by byl pouze s tvrdou PUR pěnou s uzavřenou buněčnou strukturou, ta má lepší lambdu.

Při TZ 4,5 kW je dost těžké se rozhodovat, zda topit elektrokotlem nebo tepelným čerpadlem, i když pro mne je ta hranice do 4 kW. Při uvedených TZ 4,5 kW a 4 osobách v domě vám vychází provozní rozdíl mezi elektrokotlem + el. bojlerem a TČ kolem 15.000,-Kč ročně. Investiční náklady se vším kolem elektrokotle a el. bojleru až po napojení k rozdělovači podlahovky jsou cca 40.000,-Kč, obyčejný krb pro radost bez výměníku nepočítám, ten provozní rozdíl by byl o něco menší, kdyby se v něm jedině často topilo. Problém je ale v tom, že ve složení elektrokotel + el. bojler + obyčejný krb podle mne nesplníte limit měrné neobnovitelné primární energie a krb s výměníkem nemá cenu z mnoha důvodů, o kterých se nyní nebudu rozepisovat, pořizovat. Takže buď byste museli ještě pořídit bojler s vestavěným TČ nebo do nějakého největšího prostoru v domě klimatizaci, což je vlastně TČ vzduch/vzduch, která by vám částečně levně vypomohla s vytápěním.

Slušné TČ, neberu ty nejdražší značky, ani ani ty nejlevnější, pořídíte i s ohřevem TV za cca 160.000,-Kč, hrubá návratnost oproti elektrokotli s el. bojlerem vychází cca 8 let. Vybíral bych případně mezi značkami jako Panasonic, Fujitsu, Samsung, LG atd., stačil by vám nějaký inverter o nominálním výkonu při spádu A2/W35 kolem 6 kW. Máte tedy dvě možnosti, buď rovnou pořídit TČ a nebo ten elektrokotel s el. bojlerem a nějak se spoléhat na to, že to nebude nikdo kontrolovat a nebude chtít po vás přepočítat PENB kvůli limitu neobnovitelné primární energie. Nebo byste k tomu elektrokotli museli ještě pořídit tu klimošku, případně bojler s vestavěným TČ nebo obojí.

Jiří Kubíček26. 2. 2018 18:04:30

Dobrý den, jen bych doplnil, že u toho krbu s výměníkem to zpravidla ještě znamená investice do pořádné AKU nádrže. Jinak jsou i domy, kde lze limit neobnovitelné primární energie splnit pouze s obyčejným krbem bez výměníku při vytápění elektřinou a ohřevu TV el. bojlerem. Ale jsou to domy s hodně malými TZ, třeba kolem 3-3,5 nebo níže, ten výpočet je vždy individuální. Taky když je člověk těsně od toho limitu, stačí místo el. bojleru pořídit bojler s vestavěným TČ nebo do domu jen vrazit do nějakého největšího otevřeného prostoru levnou kimatizaci, která slouží částečně i k vytápění.

Lenka Měchurová26. 2. 2018 17:04:52

Zdravím Vás všechny a klaním se před vašimi znalostmi ohledně energetických náročností budov. Stavíme s manželem svépomocí patrový rodinný dům. Kdy zastavěná plocha domu je
143,5 m2 a užitná plocha místností domu je 143,10 m2. Dům je stavěn z ytongu P4-500 tl.300mm. Na to přijde 160mm bílého polystyrenu. Okna máme izolační trojskla, a místo 5 střešních oken jsem namontovali pouze 3 - také trojskla. V projektu máme navrženo zateplení střechy minerální vatou, my ale udělali změnu a necháme si udělat foukanou izolaci Icynene o tloušťce 240mm. Dle průkazu energetické náročnosti budovy nám vypočítali Celková dodaná energie – 91 MWh/rok – třída B Neobnovitelná primární energie– 129 MWh/rok – třída C (není zde zahrnuta foukaná izolace).Stojíme s manželem před rozhodnutím, zda ponechat vytápění dle projektu - tepelné čerpadlo voda/vzduch + podlahové vytápění v celém domě + krbová kamna, anebo zda jít do elektrokotle + podlahové vytápění a k tomu krbová kamna. V koupelnách ještě topné žebříky. Od tepelného čerpadla nás odrazuje vysoká pořizovací cena, a dle našeho názoru i dlouhá návratnost. Ještě dle nařízení hygieny budeme v domě mít pokojové rekuperační jednotky - bydlíme v blízkosti hlavní silnice - je to kvůli případnému hluku. Moc děkuji za rady a odpovědi.

Přílohy komentáře

	RDOsek-dm-PZEM.pdf
	RDOsek-dm-PODKROV.pdf

Jiří Kubíček8. 2. 2018 0:02:44

Zdravím, vy sem v různým obměnách dáváte stále podobné dotazy a tak jsem si myslel, že jste to pochopil. Zeptám se vás tedy znovu, jaká budou tepelné ztráty toho domu ? Bez tohoto údaje se na vaší otázku nedá vůbec odpovědět a jen mohu zopakovat, že platí, že když TZ domu budou do 3,5 - 4 kW, můžete dům vytápět elektřinou, třeba i tím elektrokotlem, při vyšších TZ už přicházejí na řadu jiné možnosti, zpravidla nějaký druh tepelného čerpadla nebo kombinace různých druhů. Znovu též musím zopakovat, že při vytápění elektřinou taky musíte nějak vyřešit limit neobnovitelné primární energie.