zakladová deska na pěnovem skle - vytápění

Zdarvím, již jsme ve fázi po monolit, čili, drenáže, kanalizace , pěnosklo a cementový poter pod esku je hotov, . Máme tedy dobrté suché podloží (ornice 15cm, pak jen opuka, opuka, drenáž hezká, dokud tam nebyl materiál tak to tedy byla v největší hlobce 150cm a nejnižší 70cm...ale po návozu, šterku, pěnoskla atd. to už vypadá hezky. Odvezeno 240m3 zeminy :-)))
Jinak máme pasiv a podlahové topení žádné.Na monolit dáme rovnou laťový rošt s dřevovláknem 40mm a na to masivní palubky. Při tepelné ztrátě 2-2,3kW při -15stC mě přjde čerpadlo a podlahové topení zbytečné...
Jinak jáma byla strašidelná, ale s pěnosklem se pracovalo krásně, díky jeřábu a bigbagům za 6hodin, kompletně položeno i zhutněno po vrstvách. Uvedu ve článku včetně fotek :-)

Dobrý den,
pěnové sklo je krásná věc na papíře, ale zrealizovat ho je poněkud horší. Zjistěte si, jak se dá hutnit, jestli někdo dokáže dosáhnout více než 40MPa na pěnovém skle.

Základová deska na izolačních materiálech je budoucnost prakticky všech NED a PD. Tyto desky však vyžadují kvalitní a propustné podloží vč. hladiny spodní vody. Termické základové desky (vytápěné) již realizoval výrobce Ytong, tam lze získat nějaké info. Jinak existuje více možností desky na izolačních materiálech. www.stavporady.cz

je to otázka, plovoucí deska je určitě skvělá hlavně z hlediska tepelných mostů a celkové izolace od země, sám jsem o tom také přemýšlel (akorát na liaporu), ale mám tam trochu svah a odradili mě od toho, musí se udělat perfektní drenáž. jinak myslím že je to super řešení.

je možné že se to tak opravdu dělá, a počítá se s aukumulací celé desky, v tom už neporadím, jsem laik, možná že někde najdete nějaké modely jak pak vypadá rozložení tepla na desce a úniků. určitě bych ale nezalíval trubky přímo do desky.

jinak samozřejmě nízkoteplotní systém předpokládám, u podlahovky to je jasné. byl by dobrý názor někoho kdo ví víc nebo kdo to realizoval. také by mě to docela zajímalo.

Děkuji moc za názor. Možná jsem měl zmínit že vytápění bude pomoci tepelného čerpadla, to znamená že konstatní vytápění nízkou teplotou. Také jsem na to šel takhle selsky, ale pokud tu teplotu naakumuluju do desky, bude se sice delší dobu akumulovat, ale poté se bude delší dobu uvolňovat. To pomůže jak "klimatické pohodě" v domě tak samotnému tepelnému čerpadlu, které nebude tak často spínat.

Na druhou stranu i když je základová deska izolována zespod pěnosklem, její izolace nikdy nemůže být stoprocentní, to znamená že ke ztrátám bude docházet.

Pokud použiji pěnosklo pod plovoucí desku a zároveň polystyryn a anhydrit na zalití, příjde mi že právě vlastnosti této desky ztácí význam. Jako určitý kompromis vytím použítí buď tenkého polystyrenu, nebo sydstémové desky bez izolace.

Jaký máte názor na tohle řešení?

Osobně mi to přijde trochu nesmysl. Je mi jasné že deska na pěnoskle je dobře odizolovaná od země (pokud jde v podstatě o plovoucí desku nezaloženou do pasů), ale podle mě (jen můj názor dle selskýho rozumu) nemůže být odizolovaná tak skvěle jako potom samotná betonová (anhydritová) deska podlahy podložená pěkně třeba 20ti cm polystyrenu. Akumulační hmota by pak samozřejmě byla obrovská, ale řekl bych že až moc, potřebujete topit nahoru, do baráku, ne nahřívat celou desku pod domem, to mi přijde trochu zbytečný, nemůže se to vyplatit. I tak je zalitá podlaha třeba 6 cm anhydritu s trubkama obrovská akumulační hmota (vím to z vlastní zkušenosti).

Co se týče zalití podlahovky přímo do desky - to by podle mě byla velká chyba - když se něco pokazí na trubkách, u normálně zalitých trubek v podlaze máte možnost to vysekat a opravit, nebo za 30let třeba komplet vyměnit, takle by to do budoucna bylo hodně komplikovaný, spíš nemožný, narušil by jste statiku desky.

samozřejmě je to jen můj názor :-)