Prosím o radu. PORFIX+EPS nebo PORO? Jaké omítky?

Ytong podpora4. 10. 2017 14:14:52

Dobrý den, nejlepšími omítkami na pórobetonové tvárnice Ytong jsou samotné systémové omítky Ytong - http://www.ytong.cz/systemove-omitky-ytong.php

Ondra a Barča22. 9. 2017 7:21:21

Ano lepidlem jsem natahoval i vnitrni omitky. Z cihel mam postaveny sklep, z porobetonu zbytek, proto jsem psal jak o nahazovani jadrovou tak o lepidle.

Jiří Kubíček21. 9. 2017 19:00:40

Zdravím, rekuperace jako taková není o ekonomické návratnosti ale o zlepšení komfortu bydlení. Sice vám o pár desetin kW sníží celkové TZ domu, ale to vůbec není ten hlavní důvod pořízení rekuperace. Máte prostě zajištěné správné větrání, vlhkost vzduchu atd. Je tu ale ještě základní rozdělení rekuperace na pasivní (slouží pouze k větrání a snižuje tedy TZ větráním) a aktivní (součástí takové rekuperace je takové malé TČ s omezeným výkonem, takže lze takovou rekuperaci využít k levnému ohřevu TV a určitému chlazení nebo přitápění, ale s omezeným výkonem - není to plnohodnotné chlazení a teplovzdušné vytápění jako třeba s klimatizací), pak vám taková rekuperace nějaké prostředky uspoří oproti vytápění a ohřevu TV elektřinou, ale je taky podstatně dražší, než pasivní. Prostě aktivní rekuperace spojuje ten komfort, snížení TZ a nějakou úsporu k tomu. Výhodu aktivní rekuperace ale hlavně vidím u domů s hodně malými TZ, kdy pak stačí k takové rekuperaci doplnit už jen např. obyčejné levné přímotopy na dotopení toho, co rekuperace nestíhá.

5CH21. 9. 2017 14:52:03

Nikde jsem ještě nenarazil na to, že by se rekuperace vyplatila po finanční stránce, aspoň ne ty běžné, ale za cenu zvýšení komfortu ušetříte i za vytápění. A pokud už ji budete mít tak můžete uvažovat o dotaci z NZU a pak už se to oplatí i finančně. Pak ale narazíte na více problémů co bude třeba vyřešit.

Michal9121. 9. 2017 14:12:56

Všem moc děkuji za rady a odpovědi:)

5CH:
Přesně z toho důvodu se mi nechce TČ instalovat. Bojím se toho že se investice do něj skoro nevrátí a nebo sotva se vrátí tak už se rozbije a budu na tom stejně jako kdybych ho nikdy neinstaloval.
Abych pravdu řekl tak o rekuperaci jsem ani trochu nepřemýšlel.Myslíte si že se její instalace vyplatí v porovnání návratnosti více než instalace TČ?

zero2:
děkuji za odpověď:) Budu to muset ještě pořádně promyslet a nechat si zpracovat nějaké nabídky. Mám to tak jak jsem říkal. Samozřejmě se budu snažit maximálně ušetřit a udělat co nejvíce sám,ale zase ne za každou cenou a ztráty hromady času nečím co by nemuselo mít ani dobrý výsledek.

Jiří Kubíček
bude to v podstatě typový dům LYRA akorát s menšími úpravami:) Žiji v královéhradeckém kraji,takže nějaké extra velké a dlouhé zimy tu nejsou. Myslím si že na jaře a na podzim by na přitápění mohl stačit z veliké části krb. Jaký máte na rekuperaci názor vy? Opravdu o ní nic nevím. Pořizovací náklady pro můj dům.. návratnost atd...
Poté co se týče toho překvapení z nákladů toho se právě bojím nejvíce. Myslím si ale že při tom zdivu 25+20eps nebo 30+15 kvalitních oknech a dobré izolaci stropů a podkroví by to nemuselo být zas tak energeticky náročné na vytápění.Jak ale říkám. Jsem rád za každý názor a radu:) Vše si teprve ujasňuji.

Ondra a Barča:

Lepidlem a štukem jste tedy dělal i vnitřní omítky? Omlouvám se ale nějak tomu teď nerozumím píšete že jste nahazoval cihlu a následně dělal porobeton lepidlem a štukem:)
Co se týče volby zdiva,tak už teď mám asi na 90% jasno,že z cihly zdít nebudu i když jsem byl dříve nakloněn spíše pro ní.

Ondra a Barča21. 9. 2017 5:58:18

Zdravim co se tyce omitek a jejich cen, taky jsem to dlouho resil a to jak na porobeton, tak na cihlu.

Na cihlu jsem shanel firmu, ktera by aplikovala bud jadrovou omitku a stuk nebo sadrovou omitku. Cena nesla pod 230/m2, takze jsem nakonec nakoupil pytle multibatu a pisek a nahazeli jsme ve dvou asi 130m2. Cena za metr za material je minimalni.

Lepidlo a stuk na porobeton vetsinou odbornici na diskusnich forech nedoporucuji a ani Ytong nema lepidlo + stuk v doporucenych skladbach. I presto jsem se pro to rozhodl a s vysledkem jsem spokojen. Material muze stat tak kolem 35-45 Kc/m2 a prace jde velmi rychle. Zdi jsou rovne tak, jak rovne si je postavite, popr. dodatecne zbrousite.

Celkove bych pri vyberu zdiva uprednostnoval jednoznacne porobeton nebo VPC oproti cihle. Vyhody vidim v rezani, presnosti tvarnic, moznosti upravit si lehce tvar tvarnice, vrtani, omitani, lepeni EPS (celoplosne na porobeton / s rameckem na cihlu), kotveni EPS a nasly by se i dalsi.

Jiří Kubíček20. 9. 2017 21:10:46

Zdravím, ekonomická vhodnost a návratnost TČ je dána tepelnými ztrátami domu a cenou TČ. Při vaší velikosti podkrovního domu předběžně předpokládám, že byste se mohl dostat na TZ, při kterých už se vám TČ pořizovat nevyplatí (cca do 4 kW), ale to je jen předběžný odhad. Neznám tvar domu, klimatické pásmo, plochu zasklení, zda bude mít dům rekuperaci atd., takže než se pevně rozhodnete pro nějakou volbu vytápění, měl byste si nejdříve přesněji TZ domu zjistit, abyste nebyl v budoucnu nemile překvapen, co se provozních nákladů na vytápění týká.

zero220. 9. 2017 20:16:39

S omítkami úplně nevím, ale řekl bych, že je to podobné jako s vnějšími - pokud je rovný podklad, pak další vrstva nemusí být extra silná a tudíž by se dalo uvažovat o strojních omítkách, to by věděli ve firmách, co je dělají, jak na ně, či to zkusit svépomocí, třeba ty sádrové.
Dnešní materiály a technologie jsou již jinde, než dříve, někdy to je znát na ceně, ale zase čas jsou peníze...

5CH20. 9. 2017 16:03:24

Dvouplášťové zdivo je při stejných hodnotách tepelného odporu levnější. Pro svůj projekt jsem právě todle řešil a vychází mi z toho nejlépe pro U=11W/mK VPC + EPS 26cm kolem 1000kč/m2 + práce, lepidla, kotvení atd.
Ohledně vytápění, tak jeden profesionál z oboru doporučoval právě vaši kombinaci, ikdyž montují i TČ, tak pro NED či PD by je nikdy neumístil, protože se ta investice nikdy nezaplatí. Odporový kabel pokud se mechanicky nepoškodí při pokládce vydrží věčně, zatímco TČ může odejít i po 10letech, ikdyž kvalitní, méně využívaná i těch 20. Určitě je ale potřeba mít při tomto vytápění rekuperaci.

Michal9120. 9. 2017 6:22:23

Jiří Kubíček:
Děkuji za odpovědi:)

1) Co se týče odporu zdiva,tak máte pravdu opravdu jsem se upsal a ten porotherm je špatně měl jsem tady takovou srovnávací tabulku a koukl jsem jinam:)
Bydlím v královéhradeckém kraji. Zima tady většinou není nijak extrémní a když jo,tak pár týdnů ale ne celou sezonu.
2) Celkové tepelné ztráty domu opravdu neznám,protože je zatím v řešení. Ve finále se ale samozřejmě budu chtít dostat na co nejmenší,takže to budu řešit následně.
3) Zapomněl jsem uvést že nebudu mít pouze rohože ale i krb v dolním patře. Kterým bych ale plánoval spíše přitápět než ho používat jako hlavní zdroj,protože samotná krbová vložka dole by mi nejspíše nevytopila i podkroví.
4) Mezi teplovodním a rohožemi jsem hodně dlouho přemýšlel. Nakonec jsem si řekl že použiji rohože,ale už jsem zase na vážkách....
5) Tepelné čerpadlo jsem zavrhl z toho důvodu,že jsem si nebyl jist jestli by se mi vůbec vyplatilo v porovnání cena X návratnost na takto poměrně malý a ve finále snad i nízkoenergetický dům.

Každopádně ale ohledně tohohle všeho žádné zkušenosti nemám a budu rád za jakékoliv jiné názory a rady:)

Michal9120. 9. 2017 6:11:03

ZERO2 : Vaše odpovědi přínosné určitě jsou :)
Jenom jsem se chtěl ještě zeptat ohledně těch omítek. Nemyslel jsem jen dům zvenčí,ale komplet celý vnitřek. Myslíte si že by mělo smysl celý dům přetáhnout lepidlem a perlinkou a následně štukem? Nebo by stačila na porfix tenká vrstva stříkané omítky a nevyšlo by to až tak draho? Peníze pro mne budou určitě priorita,ale zase né za každou cenu. Abych dům i zevnitř klasicky nahazoval a lezl po baráku každý den po prácí a o víkendech X měsíců jen kvůly omítkám,tak to si je radši nechám udělat strojně.

Jiří Kubíček19. 9. 2017 19:13:57

Dobrý den, jestli stavět z lepšího a silnějšího zdiva a bez zateplení, nebo ze slabšího a se zateplením, to si budete muset nějak rozhodnout sám. Na to téma už zde bylo dost diskusí a nikdo vám neřekne nic jednoznačného a názory se na to budou vždy lišit. Souvisí to ale především s celkovou cenou, přesností stavby a dobrým řešením míst kritických na tepelné mosty a tím, zda nepatříte mezi odpůrce izolantu. Většinou však slabé zdivo s izolací vychází cenově i izolačně o něco lépe.

Nevím, jak jste přišel na to, že zdivo Porotherm 44 EKO+ Profi má tepelný odpor 6,4 nebo 6,6, ani 50 stejného zdiva nemá tak velký odpor (jen kolem 5,9 - 6), u 44 je to cca 4,9 - 5, součinitel prostupu tepla kolem 0,2 W/m2K. Ten Porfix 30 s 15 cm izolantu je na tom lépe (tepelný odpor kolem 6,7 a součinitel cca 0,15). Nevím sice, v jakém jste klimatickém pásmu, ale na 100 m2 zdiva budete mít s tím Porfixem TZ domu o cca 0,2 kW menší, což se třeba může zdít zanedbatelné, ale jestli chcete topit čistě elektřinou, měl byste se snažit, aby byly TZ nízké.

Trochu mne udivuje, že ačkoli neznáte tepelné ztráty domu, tedy alespoň je neuvádíte, že jste rozhodnut pro vytápění elektřinou bez možnosti výměny topného zdroje v budoucnu, kdyby šla elektřina nahoru. Další věcí je, že dům , kde je vše řešeno pouze elektřinou, neprojde v PENB limitem měrné neobnovitelné primární energie. Toto máte jak vyřešeno ?

Doporučil bych vám, než se rozhodnete pro čistě el. vytápění + nějaký doplněk kvůli uvedeným limitům (třeba bojler s vestavěným TČ, klimatizace - resp. TČ vzduch/vzduch, fotovoltaika, aktivní rekuperace atd.), abyste si zjistil tepelné ztráty domu, protože jestli se nedostanete pod 3,5 - 4 kW (to je pro mne hranice, kdy se dá z hlediska ekonomiky provozu a dalšího vývoje cen topit čistě elektřinou), měl byste raději zvolit teplovodní vytápění, i kdybyste třeba zatím topil jen elektrokotlem, ale máte možnost výměny topného zdroje. Podle tepelných ztrát domu lze taky přibližně určit roční provozní náklady při různých variantách topného zdroje, jestli máte vyhotovený PENB, lze TZ rychle dopočítat.

zero219. 9. 2017 18:26:50

Nejsem ten největší odborník, ale snad něco bude přínosné.
1) Volba zdiva není jednoduchá, tady na fóru se to často řeší. Dle mého názoru je lepší Porfix (Ytong) plus zateplení (sice asi více než 15cm, minimálně 20cm), dá se lépe zpracovávat, i přes to, že je dost křehký a spíše bych byl pro vápencopískovcové bloky. Např. na http://www.atelier-partika.cz/z-ceho-postavit-zdeny-pasivni-dum-cast-i-obvodove-zdivo/ se to rozebírá. Rozdíl je např. v ploše základové desky, využití její plochy.
2) Těžko říci. Pokud se dělá kontaktní zateplovací systém, pak polystyren v něm tvoří pouze menší část nákladů a pak se tedy trochu "vyplatí" dát větší vrstvu. Stěny jsou velkou plochou a tedy tam ušetřit znamená výhodu. Klasická metoda při zateplování starých domů začíná s okny, protože tam je to nejvíce znát a s menšími náklady než zateplení stěn. U nového domu je situace jiná a tak je dobré vše udělat s rezervou. Neboli, nebránil bych se zvýšení vrstvy tak, aby se dům dostal k menším ztrátám. Na rovnou stěnu se dá polystyren celoplošně lepit lepidlem, na hrubším se musí navíc kotvit. Návratnost je vždy trochu loterie, protože nevíme ceny energií. Silová elektřina se po létech klesání zase zdražuje, ostatní náklady na distribuci těžko budou klesat, pokud se bude elektřinou šetřit, stejně jako je situace u vody.
3) Tohle úplně nevím, v katalogu DEK mají obě varianty stejný počet hvězdiček. Lepší by byly VPC bloky.
4) Otázkou je právě co je to "slušná" částka. Pokud budete topit jen elektřinou, pak jste úplně závislý na její ceně. Elektřina je k používání pohodlná a těžko budeme odhadovat její cenu do budoucna. Např. dříve byl tarif pro vytápění elektřinou typu 22 hodin v nízkém a 2 hodiny ve vysokém tarifu, nyní je už jen 20 hodin v nízkém a 4 ve vysokém a rozdíly mezi sazbami nejsou velké.

Co se týče omítky a její pracnost, osobně bych byl pro omítku na zateplovací systém. Ten bude rovný a není potřeba velké vrstvy k vyrovnání. Co vidím v okolí, dopadne to často tak, že stavebníci pokryjí polystyren lepidlem a v tomto stavu "skončí" a zbytek dodělají později, až našetří.
Porfix má hladké stěny a když se lepí slabou vrstvou, tak je stěna víceméně rovná i bez zateplování. Porotherm má menší prohlubně a také záleží na tom, jak velká je vrstva spojení, jestli je to pěna či malta/lepidlo.