Dobrý den,
je třeba na betonový skládaný strop pod izolaci pokládat parozábranu? Někde jsem viděl, že se používá i asfaltový pás. Pod stropem se nachází i koupelna.
Skladba směrem ven dle projektu je následující : sdk podhled, miako vložky, nadbetonávka 60mm (celkem tl. stropu je 210 mm), zateplení - minerální vlna 400 mm, nevytápěná půda.
V některých místech se v nadbetonávce nacházejí praskliny.
Nerad bych něco podcenil.
Děkuji
Jiří Kubíček28. 4. 2020 19:43:47
Dobrý den, napište mi na vás email, já vám odepíšu, děkuji.
Jiří Kubíček14. 6. 2019 15:29:09
Zrovna OSB desky EGGER podle druhu desky mají vysoký faktor difúzního odporu v rozmezí 100 až 200. DHF desky mají nízký faktor difúzního odporu, ale nejsou to OSB desky, ale dřevovláknité desky, které nejsou tak pevné a hodí se spíše na stěny a do střech u difúzně otevřených konstrukcí. Jestli nebudete pod izolaci dávat parozábranu, měl byste použít OSB desky s faktorem difúzního odporu kolem 50, tedy podobného, jako má EPS, což je většina obyčejných OSB desek.
Vojta14. 6. 2019 12:55:02
Děkuji pane Kubíčku za odpověď. V kombinaci s tím, že v domě bude rekuperace a půda bude odvětrávání mřížkami v protilehlých štítech je mi bližší varianta bez parozábrany. Tím vhodným druhem OSB s nízkým difúzním odporem myslíte např Egger DHF a podobné difuzně otevřené dřevovláknité desky. Nebo mi můžete dát tip na OSB desku, resp. do jakého max. difuzního odporu bych se měl ideálně u OSB vlézt? Ještě jednou děkuji za Vaši ochotu a odpověď.
Jiří Kubíček14. 6. 2019 11:25:51
Dobrý den, zde bude hodně záležet na několika okolnostech, hlavně nad druhem použitých OSB desek a nad tím, co budete skladovat na té půdě. Když vezmu běžný výpočet pro ten monolit + 50 cm EPS Isover Grey 100 + cca 3 cm obyčejných OSB desek, kdy faktor difúzního odporu šedého EPS je 30 - 50, obyčejných OSB desek 50 a vnitřní vlhkost kolem 50%, pak se to obejde bez parozábrany, k žádné kondenzaci vlhkosti v konstrukci prakticky nedochází, a to ani nad místnostmi s vyšší vlhkostí. Ta zvýšená vlhkost v těch místnostech stejně není trvalá, ale jen přechodná a koupelnu byste vždy měl po každém koupání nebo sprchování dobře vyvětrat. I při trvale zvýšené vlhkosti jsou ty případné hodnoty kondenzátu v konstrukci malé a vejdou se do normy, navíc většina kondenzační zóny je v EPS. Problém by ale nastal, kdyby jste použil OSB desky s velkým faktorem difúzního odporu (vyrábějí se různé druhy, některé se používají u difúzně otevřených konstrukcí jako parobrzdy, ty právě mají větší difúzní odpor a nehodí se na ochlazovanou stranu konstrukce, tedy u vás jako záklop), pak by bylo potřeba dát pod izolaci parozábranu a to i na boky do výše izolace. Další věcí je, co bude ležet na té podlaze z OSB desek. Když tam položíte nebo postavíte něco s velkým difúzním odporem nebo něco, co to úplně difúzně uzavírá, třeba lino, pak pod takovými materiály může docházet ke kondenzaci vlhkosti a tvorbě plísní, takže je opět na zvážení, zda tu parozábranu nepoužít, s tou nic nezkazíte a můžete pak na podlahu na půdě dát, co chcete. Je to tedy na vašem zvážení, ale buď bych dal parozábranu všude nebo nikde. Ještě bych doplnil, že mi přijde zbytečné dávat na EPS dvojitou vrstvu OSB desek, taková vrstva se používá pro vytvoření plovoucí roznášecí vrstvy nad kročejovkou v obytných místnostech, ale vám by podle mne stačila jen jedna vrstva OSB desek s perodrážkou, třeba o trošku silnějších. Další věcí je, že dvojitá vrstva se většinou k sobě lepí a pak šroubuje, což by mohlo zbytečně zvýšit difúzní odpor těch OSB desek.
Vojta14. 6. 2019 8:17:13
Pane Kubíčku, můžete mi prosím také poradit? Nechci zakládat další téma. Projektant mi navrhl provedeni zatepleni stropu novostavby pasivniho domu (plné patro a nad ním nevytápěná půda se sedlovou střechou). Skladba je nasledujici: monolitický strop 160mm, Tepelná izolace Isover Grey P100 1x250mm, další vrstva izolace Isover Grey P100 1x250mm a 2x OSB nášlapná vrstva křížem. Realizační firma upozorňuje na chybějící parozábranu alepoň nad koupelnu a WC.Můžete mi prosím poradit co je vhodnější? Hrubou stavbu mám postavenou. Děkuji.
Jiří Kubíček14. 9. 2017 17:18:24
Dobrý den, ve vašem případě, kdy mezi difúzní fólií a bednění máte odvětrávanou mezeru, a půda není pochozí, tak parozábranu nebo jinou parotěsnící vrstvu pod izolací nepotřebujete. Když ji tam však dáte, nic tím nezkazíte, alespoň byste byl přípraven na to, kdybyste chtěl izolaci někdy v budoucnu celou zaklápět, ale to byste stejně v případě minerální vlny musel ještě řešit nosné prvky ve skladbě stropu pro pochozí vrstvu a pravděpodobně byste stejně minerál dával přechodně celý pryč. Je to tedy na vás, jak se rozhodnete, ale opakuji, že nutně tam parozábranu za uvedených okolností dávat nemusíte.
tomasycek14. 9. 2017 7:20:14
Dobrý den pane Kubíček, děkuji Vám za reakci.
Složení střešního pláště je následující: vazník, difuzní folie, kontralatě 40x60m (provětrávaná mezera), plné bednění prkna 24 mm, asfaltový sbs pás, falcovaná střešní krytina. Sklon střechy 18°.
Izolace nebude ničím zakryta, na půdě bude lávka z prken k výlezu na střechu a pro kontrolu střechy.
Sndnější by asi bylo provést parozábranu zhora. Přikláním se k použití navařovacích asfaltových pásů.
Jiří Kubíček13. 9. 2017 12:07:13
Dobrý den, nepíšete ještě jednu důležitou věc, zda ta půda bude pochozí a čím by byla izolace případně zaklopena, nebo zda tam bude pouze položený minerál a nad ním už bude volný prostor a následně střešní konstrukce. Taky by se hodilo doplnit, jaké je složení střešní konstrukce a zda tedy by byl prostor nad minerálem dobře odvětrán. Obecně lze ale říci, že v případě pochozí půdy byste měl pod tepelnou izolaci parozábranu použít a je celkem jedno, z jaké strany toho betonového stropu ji dáte.
Akce na stavební materiály, nová videa a postupy...
Ozzy29. 4. 2020 12:00:24
Ozzika@seznam.cz
Děkuji moc