Velikost kotle podle TZ a projektu

Autor: Petan (6 příspěvků)
3. 3. 2017
35 komentářů
Dotaz

S tímto dotazem bych se rád obrátil na pomoc a radu od pana Kubíčka.

Projektant nám zpracoval projekt na vytápění a průkaz PENB. Tep. ztráty nám vyšly 5,75 kW, vytápět budeme zplynovacím kotlem na dřevo s akum. nádrží (v sobě má plov. bojler na TUV), všude podlahové topení. Časem uvidíme (otázka třeba 5 let), jak nám tento způsob vyhovuje a kdyžtak uvažujeme o tom, že bychom poté pořídili tep. čerpadlo vzduch-voda, doinstalovali to této soustavy a využívali jej do teploty - 10 °C, ve větších mrazech topili dřevem.

Byl nám navržen kotel ATMOS DC 25 S (o výkonu 25 kW) a akum. nádrž NADO 750/140v2.

Chci se zeptat, jestli to není zbytečně moc silný kotel, příp. malá či velká akum. nádrž a jak by bylo složité poté doinstalovat ono tep. čerpadlo do této soustavy?

Jak by se ještě příp. daly snížit tep. ztráty domu? (Dům zateplen polystyrem 20 cm zdi, 15 cm podlaha, 30 cm vata strop, bylo mi řečeno, že další zvyšování izolantů není efektivní )

Děkuji Vám za odpověď a případnou diskuzi

PP

Přílohy

103pdorys1.NP.pdf
PENB_1.pdf
PENB_2.pdf
VpoetTV_1.pdf

Dan a Lucka12. 5. 2017 6:53:19

Dobrý den, ano system je bez aku nádrže. Takže beru ten inverter. Moc díky
za vaše reakce a pomoc při výběru TČ.

Jiří Kubíček11. 5. 2017 23:44:20

Dobrý den, samozřejmě lze použít oba druhy TČ, ale osobně bych u vzducháče voli spíše TČ s inverterem (na rozdíl od zemního TČ), protože jeho výkonový rozsah je někde od 10% až do 100% nominálního výkonu a jen tak nehrozí, že by TČ cyklovalo a i když jsou u vzducháče teploty na primáru ve větším rozsahu než u zemního TČ, tak s inverterem se k monovalentnímu provozu (provozu bez bivalentního zdroje nebo jen s jeho malou podporou) přiblížíte lépe, než u TČ bez inverteru, kde si musíte dávat větší pozor, aby TČ nebylo předimenzováno a necyklovalo. Vše má své výhody i nevýhody, takže i TČ s inverterem má určité, ale podle mne jen drobné a celkem nepodstatné, nevýhody. Třeba to, že je to složitější zařízení obsahující více elektroniky a že díky proměnlivému výkonu kompresor nepracuje stále pouze ve svém nejoptimálnějším chodu. Na druhou stranu nehrozí jen tak cyklování, bivalence zpravidla vypomáhá méně nebo vůbec, kompresor má méně startů a asi podle mne provoz bude méně hlučný. Výběr je na vás, ale jak už jsem psal, dnes už bych spíše volil inverter. Při TZ 5,2 kW a ohřevu TUV tepelným čerpadlem chybu s 8 kW TČ s inverterem neuděláte, ale bral bych to už jako takovou horní hranici (předpokládám systém bez nějaké AKU nebo taktovací nádrže, s nádrží si podle její velikosti můžete dovolit i více výkonné TČ, ale je to zbytečné a hlavně dražší). U TČ bez inverteru byste bez nádrže měli volit spíše výkon kolem 5-6 kW.

Dan a Lucka11. 5. 2017 8:09:19

Dobrý den, pane Kubíčku, děkuji za reakci.
Vím že jsou to mercedesy, ale jde mi i o servis, a co kdyby... Místní firmy ani nic jiného
nenabízejí, a od levnějších odrazují, zřejmě lobby. Pokud se mi něco pokazí tak slibují
teměř okamžitý servis. Jde mi teď hlavně o systém. On off, nebo inverter. Zatím mi všichni
nabízejí a nacenují jen invertery, že prý je pro mě lepší. TZ jste mi podle dodaných podkladů
přepočítal na 5,2 KW, z původních 6,8 KW. Je tedy výkon TČ 8KW inverteru správný?

Pro PETAN. Vaše cena je tedy asi poloviční. Hodně štěstí při rozhodování, pro mě jako
pro laika, je to skoro jako hodit si korunou.

Petan11. 5. 2017 7:38:06

Zdravím, taky budu pořizovat tep. čerpadlo do domu, kont. země-voda, dlouho jsem váhal, stále i váhám, co pořídit, ale uvažuji o tom tep. čerpadle o výkonu 6,5 KW od p. Žeravíka (eltex), byl jsem se za ním podívat, probrali, jak to funguje, ukzal mi ho a nevypadá to špatně a dle lidí funguje, resp. je to i jednoduché zařízení, když se něco pokazí, chlaďař či opravář to opraví a je.

Od značek mne prostě odrazuje cena, přeci jen to od p. Žeravíka stojí do 100 tisíc Kč, a to už je rozdíl, jelikož za to dostanu fungující a hlavně pro mne jednoduché zařízení.

Mohl bych se zeptat, na kolik vychází nabídky těch Vašich tep. čerpadel? Kdybyste mi to napsal třeba do zprávy, ať můžu porovnávat a opět tak přemýšlet co a jak.

Děkuji

Pavel11. 5. 2017 5:37:04

Zdravím, co se týká Vaillant Arotherm nebo Nibe F2040, tak obě dvě čerpadla na tom budou kvalitativně i provozně stejné, potom asi může rozhodovat cenová nabídka a kvalita firmy, která čerpadla instaluje. Obě to jsou invertorová čerpadla.

Vaillant Arotherm je venkovní kompakt, kdy můžete dokoupit vnitřní jednotku Vaillant Unitower, kde již máte vestavěný elektrokotel, zásobník na TUV, trojcestný ventil, řízení, atd v jedné "bedně"....dá se ještě varianta i s oddělovacím deskovým výměníkem, kde oddělíte okruh mezi vnitřní a venkovní jednotkou nemrznoucí směsí, tak aby vám to při delším výpadku elektriky neudělalo nějaké škody při zamrznutí vody u venkovní jednotky.

pokud chcete vzduch-voda kvalitativně a provozně o řád vyšší, tak bych zvolil Vaillant Flexotherm + venkovní vzduchový výměník Arocollect....může tam být o něco vyšší pořizovací cena, je to i ve verzi 8kw a do 15.5.2017 je na něj akce.

zde jsem psal na toto čerpadlo podrobnou recenzi a zhodnocení:

http://forum.tzb-info.cz/138623-recenze-a-zhodnoceni-provozu-tepelneho-cerpadla-vzduch-voda-vaillant-flexotherm-11kw

Jiří Kubíček10. 5. 2017 20:54:22

Dobrý den, tepelná čerpadla neprodávám ani neprovádím jejich servis, takže těžko vám mohu radit s jednotlivými stroji, jaký pořídit, musel bych pročítat technické listy a ani to by zas tak moc nepomohlo, protože obě zvolené značky, mezi kterými vybíráte, patří mezi "mercedesy" mezi TČ a tomu bude taky odpovídat jejich cena. Kvalita bude obecně srovnatelná, takže spíše to bude o celkové ceně a správné instalaci, případně záruce a bezproblémového servisu v budoucnosti, kdyby byl potřeba. Určitě nic proti takovým značkám nemám, ale vzhledem k ceně a rozumnější návratnosti bych spíše osobně vybíral mezi značkami jako Panasonic, Fujitsu, Toshiba, LG, Samsung atd.

Dan a Lucka10. 5. 2017 18:58:03

Dobrý den pane Kubíčku,
chtěl bych navázat na naši poslední konverzaci (viz. pár článků výše v tomto vláknu).
Tázal jsem se Vás na možnosti vytápění našeho domu. Dal jste mi několik rad a možností.
Vybral jsem si tu variantu s TČ. Poptal jsem u místních firem a nyní se nacházím ve fázi výběru. Vybírám mezi TČ vzduch voda. značek Vaillant a NIBE. Jedná se o typy Vaillant aroTherm a NIBE F 2040, obě o výkonu 8 KW. Můžete mi pomoci při mém rozhodování, které by bylo vhodnější. Moc děkuji

Jiří Kubíček15. 3. 2017 12:25:15

Zdravím, už jsem vám psal, že reálné TZ vašeho domu jsou cca 4,3 kW, kdy většinu topné sezóny budete pokrývat TZ něco málo nad 2 kW, takže TČ o výkonu 8 kW bych určitě nevolil, výkon 6 kW vám bohatě stačí a vystačil byste si i s 5 kW TČ. Slinky u nás moc rozšířené nejsou a osobně moc nemám toto položení kolektoru rád. Sice vám možná stačí menší plocha, ale pokud ví, dávají se slinky o něco hlouběji a odebírají si tedy ze zeminy více tepla na plošnou jednotku, než klasický kolektor. Trošku bych se pak obával, jak by to bylo s případným pěstováním čehokoli nad slinkami. Ale je to jen můj osobní odhad. U klasického dobře nadimenzovaného kolektoru můžete mít klidně nad kolektorem zahrádku a nic nepoznáte.

mao15. 3. 2017 7:49:41

pročetl jsem v rychlosti tuhle diskusi a řeknu vám svoji zkušenost.

do novostavby, kde celková vytápěná plocha je 240m2 o tepelných ztrátách cca 5kw (bude rekuperace) jsme pořídili tepelné čerpadlo země-voda Vaillant Flexotherm 5,3kw kdy samotné čerpadlo stálo 155 tis s dph (byla na něj akce na jaro 2016), v tomto čerpadle již je vestavěný nerezový zásobník na TUV 175 litrů, vestavěný přídavný elektrokotel, kompresor copeland scroll, regulace, prostorový termostat a ovládací prvek, venkovní čidlo,elektronické expanzní ventily, záruka 5 let na celé čerpadlo a 10 let na kompresor.

pokud porovnám ceny ze stránek eltex, tak je tam cena za hotové čerpadlo 93 tis s dph, ale předpokládám bez aku nádrže na TUV a elektrokotle, navíc tam nejsou takové záruky a není to čerpadlo tak jak vyjede od velkosériového výrobce, který jich prodá tisíce za rok. ten cenový rozdíl se postupně maže.

nevím potom ještě jaké má čerpadlo COP např. při B0/W35 nebo B0/W55

náše čerpadlo Vaillant má B0/W35 COP 4,66, výkon 5,22, příkon 1,12
při B0/W55 COP 2,98, výkon 5,31, příkon 1,78 (ohřeje vodu bez dohřevu elektrokotlem)

jinak ostatní výkonové řady mají COP ještě větší.

Cerpadlo umi i aktivne chladit do podlahy a muzu rict,ze je na spickove urovni provedeni.

předpokládám, že TČ pana Žeravíka na tom bude o něco hůře tzn. další rozdíl v celkové spotřebované elektřině za rok provozu, byť už to asi nebude tak markantní. z dlouhodobého hlediska se nevyplatí brát "levné" čerpadlo, protože např. za 20 let provozu se rozdíl zcela jistě uplně vyrovná ba naopak.

jinak kolektor jsem si pokládal sám a to 2 x 200metrů průměru 32mm (na 5-6kw stačí 1x300m průměru 40), trochu jsme ho předimenzovali, cena kolektoru od Getra zelený, odolný, bezobsypový byla 16tis + 10 tis výkopové práce, kopal se výkop o šířce cca 1 metr a kolektor se dával na jednu i druhou stranu výkopu v hloubce cca 1,5metru.

instalace čerpadla, napojení na topení, TUV, elektro, napuštění nemrznoucí směsí potom vyšla na cca 25tis tzn. celkem za TČ je to 206tis s dph.

je to tohle čerpadlo:

https://www.vaillant.cz/pro-zakazniky/produkty/tepelne-cerpadlo-flexocompact-exclusive-20801.cs_cz.html

v celém domě je podlahové topení o délkách smyček do 100 bm, 2 rozdělovače, rozteče trubek 15cm, koupelna,wc 10cm a v dvojgaráži 30cm + 2x žebřík napojený na rozdělovač, bez nějaké aku nádrže....na čerpadle se dá nastavit a posunout jakási hystereze tzn. aby nespínalo tak často, ale sama o sobě podlaha přináší dost velkou akumulaci tepla. podlahovku jsem si dělal sám (topenář akorát propojil a zapojil rozdělovače), vyšla komplet na 55tis - trubky, dilatace kolem stěn, reflexní folie, příchytky, rozdělovače, šroubení, nářadí...

jinak ještě chci říct, že tepelné čerpadlo je výborná volba co se vytápění domu týče, je to komfortní, čerpadla země-voda mají dlouhou životnost a náklady na topení a TUV u domu se ztrátami 6kw můžou být 6-9 tis za rok za samotnou spotřebovanou elektřinu v sazbě D57d. vyšší investice na pořízení se určitě časem vyplatí a nehledě na komfort a přínos pro "přírodu" kde se pracuje s větší částí s obnovitelným zdrojem energie.

Petan14. 3. 2017 20:12:25

Zdravím, tak dneska jsem byl pana Žeravíka navštívit, mluvili jsme spolu asi hodinu a půl, i moje žena s jeho ženou, příjemný rozhovor, vše ukázal, i jak staví momentálně jeho syn.

Ale k čerpadlu, měl tam zrovna jedno nachystané pro člověka, co si jej objednal. Ukázal, jak to funguje (opravdu to není až tak složitý systém), ptal jsem se, kdo jej případně, když se porouchá může opravit. Odpověděl, že kdokoli, kdo rozumí čerpadlům, resp. umí to opravit, takže chlaďař, elek. části elektrikář, příp. můžu klidně čerpadlo naložit a dovézt k němu domů a opraví (dá se krásně oddělat, v podstatě se odpojí 4 hadice a elektrika).

Ohledně ohřevu vody mi nedoporučoval ohřívat vodu přímo čerpadlem na potřebnou teplotu, spíše zvolit předehřev v bojleru a dohřít elektřinou. Samozřejmě je možné to ohřívat na potřebnou teplotu i čerpadlem, ale namáhá to kompresor, pracuje na vyšší výkon a zkracuje životnost.

Po debatě se já zatím přikláním systému, že z čerpadla budu topit napřímo do podlahovky a 3-cestným ventilem předehřívat vodu v bojleru, kde ji následně dohřeju.

Z debaty vyplynulo, že pan Žeravík za svou kariéru vyrobil 350 čerpadel (hotových kompletů, ne stavebnic) pro klienty, vše běží, jak má, dokonce dodal čerpadlo i do Maďarska :-)


Teď jen přemýšlím, jak velký kolektor zvolit na tepel. ztrátu domu 5,7 kW a čerpadlo o výkonu buď 6 nebo 8 kW? A jestli pokládat klasicky nebo slinky?

Petan11. 3. 2017 13:56:33

Jasné, chápu, toto jsem i vyčetl, no uvidíme. Ale jsem pro něj víceméně rozhodnut, fungovat bude, o to se nebojím, příp. mouchy na začátku se vychytají ve spolupráci s p. Žeravíkem (ikdyž snad nebudou) a příp. oprava bude každopádně levnější než u komerčních. Vám děkuji moc za doporučení f. Eltex, resp. p. Žeravíka, do této doby jsem o něm vůbec nevěděl.

Jiří Kubíček11. 3. 2017 9:11:10

Zdravím, ta životnost asi o něco větší bude, už díky tomu, že je to celé doma pod střechou a netrpí to takovými teplotními výkyvy. Další věcí je, že ani teploty na primáru nemají takové výkyvy a nemusí se řešit nějaké odtávání. U většiny zemních TČ též není tak složitá elektronika hlavně vzhledem k tomu, že u zemních TČ celkem postrádá smysl inverterová technologie, i když taková zemní TČ existují, ale to si spíše vyžádala doba a marketing, většina zemních TČ se však stále dělá bez inverteru. Teoreticky je hlavní namáhanou částí kompresor, takže když ostatní části TČ, kterou jsou pod střechou, budou v pořádku, stačí vyměnit po životnosti jen tem kompresor, ale to vám nikdo předem neřekne, jak to TČ dopadne třeba za 20 let. TČ Eltex jsou za lepší cenu především kvůli tomu, že na nich není taková marže, jako u jiných značek a něco bude asi dělat obživa značkové servisní sítě. Jinak servisem TČ jsem se nikdy nezabýval, s tím vám bude muset poradit p. Žeravík.

Petan10. 3. 2017 20:19:47

Na to se určitě přeptám, ale kdyžtak čtu o čerp. země-voda, tak dle mých laických poznatků mi přijde míñ tech. složité než vzduch-voda, mělo by mít delší životnost. Otázka co si pod pojmem životnost představit, jestli to, že po 15 letech je celé na odpis nebo třeba to, že odejde kompresor, tak vyměním pouze jej, odejde třeba čerpadlo, tak jej, výměník, tak jej atd. Takto si právě představuji to tep. čerpadlo od pana Žeravíka, že by se zakhle opravovalo, že přeci jen neodejte tak, že bude celé na vyhození jako komplet.

Kdo může taková čerpadla servisovat, osoba s jakým zaměřením?

Když porovnám cenu hotového čerpadla od p.Žeravíka a komerční, např. Nibe, tak se člověk zákonitě musí ptát v čem rozdíl? Jestli kvalita, výdrž nebo jen p. Žeravík neni tak lačný po penězích? Toť otázka...

Jiří Kubíček9. 3. 2017 22:25:53

Osobně bych ohledně kvality a životnosti obavy neměl, podle mne to jsou dobrá TČ a nebudou na to drahé případné náhradní díly, ale pořádně se optejte, jak je to se servisem a zjistěte kontakty na nějaké firmy, které tato TČ servisují.

Petan9. 3. 2017 21:04:56

Tak to vypadá, že snad v úterý bychom se mohli sejít, pokud mi to potvrdí. Jen mám takový pocit nejistoty z jeho čerpadel, říkám si, jak to bude kvalitativně vyráběné, jestli se to může rovnat čerpadlům komerčních společností (ale zase když je zařazeno v NZU, tak asi jo :-) ) a jak to je s případnou poruchou, jestli ji může opravit jakýkoliv opravář takových zařízení. Líbí se mi na to ale zase ta myšlenka, že když už se něco pokazí, tak se vymění kus za kus, to nevím, či by šlo i u komerčních čerpadel, jako NIBE a spol.

Další otázka je životnost, jestli může být stejná jako u komerčních, či menší, delší, vím, že je na to těžké či nemožné odpovědět, ale člověk pořád přemýšlí a přemýšlí, přeci jen to není investice za pár Kč :-)

Jiří Kubíček9. 3. 2017 18:49:29

Dobrý den,
1) Případné vypěněné mezery mezi cihlami pěnou jsou z izolačního hlediska v pořádku, důležité je, že to není zaděláno pouze maltou nebo lepidlem. Jestli zdivo zateplíte nebo nezateplíte nemá z výběrem topného zdroje vůbec nic společného. Buď si TZ o něco snížíte nebo nesnížíte, u vás by to zateplení obvodového zdiva dělalo snížení celkových TZ domu o cca 0,4 - 0,5 kW podle zvolené síly izolace, což jsou jen desetiny kW a na zvolený výkon topného zdroje to prakticky nemá vliv. Je úplně jedno, zda si zvolíte TČ nebo jiný topný zdroj, záleží na TZ domu, výkonu topného zdroje a způsobu vytápění. TČ se taky vyrábí v různých výkonových řadách, takže vaše obava, že by vám byla zima je úplně lichá. Pro TČ je pouze důležité, aby měl dům nízkoteplotní topnou soustavu, aby mělo TČ slušnou účinnost a návratnost. U dnešních novostaveb už dávno neplatí, že by teplota topné vody v podlahovce nebo nízkoteplotních radiátorech byla vysoká, jako u starého nezatepleného domu se starými radiátory. U TČ platí, že čím nižší teplota topné vody, tím lepší účinnost, proto je nejlepší pro TČ podlahovka. Ale TČ v pohodě vytopí i nízkoteplotní radiátory, jen s trošku horší účinností, tedy větší spotřebou, dokonce existují i vysokoteplotní TČ, ale zase je to vykoupeno ještě horší účinností. Dům je to ale schopno vytopit normálně vždy, až na tu výjimky, kdy se udělá špatně návrh topného systému a výkonu TČ vzhledem k TZ domu a jednotlivým místnostem. Bohužel takové případy existují a pak z toho vznikají fámy, že TČ není schopno vytopit některé domy. Úplně stejná situace ale může nastat i třeba s elektrokotlem nebo plynovým kotlem, kde se udělá špatný návrh.
2) Prošel jsem ty části PENB, které jste dodal, podle nich byly původně měrné TZ prostupem 107,2 W/K, což ve vašem klimatickém pásmu vychází 4,2 kW pro TZ prostupem. Čistou vnitřní vytápěnou plochu jste nedodal, ale bude přibližně kolem 125m2, takže TZ větráním při průměrné intenzitě větrání 0,3 1/h vycházejí cca 1,4 kW. Původní celkové TZ tedy vycházely cca 5,6 kW. Nevím přesně, kde jste vzali hodnotu 6,8 kW, ale některé SW nástroje pro výpočet TZ počítají s intenzitou větrání 0,5 1/h nebo v některých místnostech ještě vyšší, takže z toho pak mohla vyjít uvedená hodnota TZ. Mohu vás však ubezpečit, že průměrná intenzita 0,3 1/h je pro RD nejreálnější a těžko budete mít větší TZ větráním, než 1,4 kW.
3) V té tabulce s konstrukcemi jsem však našel nějaké věci - podle mne chyby:
- součinitel prostupu tepla ytongu lambda 375 je podle mne maximálně 0,23 W/m2K, vy máte zadanou hodnotu 0,28, ale nevím, jak starý a s jakým přesně označením ytong lambda máte
- energeticky vztažnou., tedy ve vašem případě zastavěnou plochu (celý dům patří do jediné a vytápěné zóny), máte 149m2 a nevím, proč u podlahy na zemině a stropu pod střechou máte započítáno 157,1 m2, podle mne by to mělo být 149m2
- moc se mi nelíbí činitel teplotní redukce u podlahy 0,35, podle mne by měl být kolem 0,55, a u stropu pod střechou 0,82, podle by měl být kolem 0,95
Když to tedy vše upravím, započítám více izolace v podlaze a ve stropě, kde předpokládám, že je v celé výšce celoplošně a nic není mezi trámy, tak vycházejí TZ prostupem cca 3,8 kW a celkové TZ tedy cca 5,2 kW. Kdybyste zateplili zdivo, jste na TZ cca 4,7 - 4,8 kW. Na TZ kolem 4 kW byste se mohli dostat už jedině za použití rekuperace, tedy zároveň s tím zateplením zdiva. Jinak okna s izolačním trojsklem už jsou v PENB započítána.
4) Máte tedy podle mne tři možnosti:
a) Stěny domu zateplit + pořídit aktivní rekuperaci s ohřevem TUV, chlazením a teplovzdušným přitápění v kombinaci s obyčejnými přímotopy nebo elektrokotlem a podlahovkou. Součástí té aktivní rekuperace je takové malé TČ, takže se s tím dá levně ohřívat TUV, přitápět výkonem cca až 2 kW a v létě přichlazovat. Tato možnost znamená největší komfort, ale taky největší investici (zateplení + aktivní rekuperace).
b) Stěny domu zateplit + pořídit pasivní rekuperaci, topilo by se elektrokotlem nebo přímotopy v kombinaci např. s naprosto obyčejným krbem, jestli budete mít komín, nebo v kombinaci s obyčejnou klimatizací za pár korun, kterou byste dali do největšího otevřeného prostoru v domě a která by v zimě fungovala jako TČ vzduch/vzduch. Některé části domu by to vytopilo téměř na 100%, jiné méně, ty by se dotápěly elektrokotlem nebo přímotopy. Ono i samotné vytápění elektrokotlem nebo přímotopy by nebylo při TZ 4 kW nějak drahé, ale byl by problém se splněním limitu měrné neobnovitelné primární energie v PENB (tedy kdyby se musel předělat), takže by se ještě minimálně musel započítat nějaký ten obyčejný krb. Ohřev TUV by se řešil buď pomocí obyčejného el. bojleru, ale při 4 osobách v domě by se vám už vyplatil bojler s vestavěným TČ, který uspoří asi polovinu nákladů na ohřev TUV a snižoval by i tu měrnou neobnovitelnou primární energii.
c) Nezateplovat ani nepořizovat rekuperaci a nechat to na TZ kolem těch 5,2 kW. Pak už bych šel do TČ vzduch/voda nebo země/voda, ale muselo by to být za nějakou slušnou cenu, aby to mělo rozumnou návratnost. O tom už bylo v tomto vlákně napsáno dost. Vám by stačil nějaký inverter o nominálním výkonu kolem 7 kW při spádu A2/W35 (je tím myšleno TČ vzduch/voda).

Dan a Lucka9. 3. 2017 12:50:25

Dobrý den, pane Kubíčku,
děkuji za Vaši reakci. Nejprve co se týče kvality stavby. Stavěli jsme svépomocí,
takže jsme se snažili. I tak, když už byl zateplen strop a v domě se "udělalo šero",
tak jsem někde viděl prosvítající světlo mezi cihlami, nebylo jich zas tak moc,
a všechny jsem se snažil vyplnit alespoň montážní pěnou. Zateplovat jsem původně
nechtěl, ale když pročítám právě tyto diskuse, tak už ani nevím co je správně, co člověk,
to názor.
1. Volbu zateplení jsem začal zvažovat až po změně typu vytápění na TČ. Nemám s tímto
druhem vytápění žádné zkušenosti a tak jsem se obával, "aby nám nebyla zima".
Také jsem uvažoval, že pokud zateplím, snížím si potřebný výkon TČ. nebo alespoň bude
tepleji za menší provozní náklady.

2. PENB mám vyhotovený ještě před úpravami izolací. TZ 6,8 KW jsou s 10cm polys.
v podlaze, dvojskla a 32 cm ve stropě. Původní vytápění bylo plánováno kotel na dřevo
a elektrokotel.
Nyní v podlaze 16cm, trojskla a 36cm ve stropě.
V příloze posílám požadovanou tabulku z PENB

3. Zastavěná plocha je 149m2 a vytápěna bude celá plocha, žádná garáž. Svělou výšku
v domě nevím přesně asi 2,5m? Rekuperace v domě není, v domě budou 4 osoby.

4. V našem případě se jedná spíše o volbu komforního vytápění (není plyn)
Bungalov je ve tvaru L, takže zřejmě nějhorší možný tvar kvůli TZ. Myslím, že se mi
už teď nepodaří dostat se na 4KW TZ, abych mohl vytápět jen elektřinou.
Takže je TČ asi jedinou možností komfortu.

Děkuji za odpověď a ochotu.

Přílohy komentáře

PENB2.pdf
PENB.pdf
PENB1.pdf

Petan9. 3. 2017 6:52:37

Určitě dám pak vědět, jakmile se s ním sejdu.

Janek9. 3. 2017 5:02:56

Zdravím Petane,

taky by mně zajímalo jak jste dopadl s p. Žeravíkem a co vše Vám poradil a navrhl. Já jsem také řešil mé TZ s p. Kubíčkem a došli jsme k 6 kW. Aktuálně řeším TČ ať už země - voda nebo vzduch - voda vč. ohřevu TUV, takže každá rada bude cenná. Předem díky.

Jiří Kubíček8. 3. 2017 19:27:56

Dejte vědět, jak jste nakonec dopadl a na čem jste se domluvili. Docela by mne to zajímalo.

Jiří Kubíček8. 3. 2017 19:23:55

Zdravím, vůbec se vám nedivím, obzvláště ve vaší klimatické oblasti, že jste některé věci změnili (trojskla + síla izolací ve stropě a podlaze). Jestli zdivo budete nebo nebudete mít zateplené nemá na volbu TČ žádný vliv, tepelnému čerpadlu je to jedno. Nevím, jak máte velký dům a celkovou plochu obvodového zdiva, ale ytong lambda už z principu není zdivo vhodné k zateplování a vyrábí se takové zdivo právě proto, aby se zateplovat nemuselo, což ale vyžaduje přesnost stavby a správné řešení určitých detailů, aby dům nebyl samý tepelný most a nakonec se zateplení nemuselo stejně řešit. Ale nevím, zda u vás takový problém nastal nebo nenastal.

S vaším zdivem vychází součinitel prostupu tepla 0,21 W/m2K, což znamená tepelné ztráty na 100m2 zdiva ve vašem klimatickém pásmu cca 820W, tedy 0,82 kW. Když takové zdivo zateplíte 10 cm běžným izolantem, jste na součiniteli cca 0,14 a TZ na 100m2 cca 550W, když 15 cm izolantem, je to 0,12 / 470W. Jsou tedy celkem malé rozdíly a nad 10 cm už to téměř postrádá jakýkoli smysl. A zda vůbec použít izolant, závisí hlavně na tom, jak je stavba dobře provedena a zda jsou dobře vyřešena všechna místa kritická na tepelné mosty a zda např, mezi cihlami nejsou mezery atd. Rozhodnutí je tedy na vás, ale je potřeba upozornit, že právě díky vlastnostem zdiva, jako je ytong lambda (výborné izolační vlastnosti + celkem malý difúzní odpor), kdy se moc nepočítá s tím, že by se takové zdivo zateplovalo, není vůbec vhodné takové zdivo zateplovat klasickým bílým polystyrenem, protože pak vychází množství kondenzátu v konstrukci nad normu. Měl by se tedy takový dům zateplit buď šedým grafitovým EPS, která má nižší difúzní odpor, ale úplně nejlépe minerálem. Možností je ještě děrovaný polystyren od baumitu.

Nyní se tedy jedná o to, jaké nyní máte po všech těch úpravách vlastně TZ domu, Máte TZ domu přepočítané ? Máte vyhotovený PENB ? V případě, že ano, je ještě podle původního návrhu nebo podle nového ? Mohu se na to podívat a TZ domu vám sdělit, ale potřebuji znát čistou vnitřní vytápěnou plochu, světlou výšku v domě, zda nemá dům rekuperaci, kolik osob v domě bude, a hodila by se mi hlavně z PENB celá tabulka, kde jsou uvedeny ochlazované konstrukce, jejich plochy, izolační vlastnosti a měrné TZ prostupem v jednotkách W/K. Až upřesníme TZ domu, můžeme se bavit o tom, co by bylo ekonomicky pro vás nejvhodnější jako způsob vytápění a ohřevu TUV. Jinak u TČ platí takový paradox (má tedy svá omezení, hlavně u starých domů bez zateplení a nízkoteplotní topné soustavy), čím jsou menší TZ, tím je delší návratnost. Takže z ekonomického hlediska byste si měli zvolit dvě možnosti:
1) Dům tolik nezateplovat a pořídit TČ.
2) Co možno nejvíce snížit TZ domu, aby jste se dostali na úroveň maximálně 4 kW, pak už se vám TČ nevyplatí, ale né u každého domu je tohle možné, záleží na jeho tvaru a velikosti.
Obecně však platí, že nejlevnější je ta energie, kterou nepotřebujete, takže raději ta druhá možnost, ale vše má své smysluplné limity.

Petan8. 3. 2017 18:59:59

Systém odděleného ohřevu TUV se mi líbí víc a budu se mu přiklánět. To samé volba tep. čerpadla o menším výkonu. Vše to s panem Žeravíkem prodiskutuji. Děkuji Vám za reakci.

Jiří Kubíček8. 3. 2017 18:41:06

Zdravím, i když všechna čest panu Žeravíkovi a všemu, co dělá pro zemní tepelná čerpadla u nás, tak osobně nemám moc rád návrhy předimenzovaných TČ s AKU nádrží, a u zemního TČ mi to přijde úplně zbytečné, zde jsou teploty na primáru mnohem stabilnější, než např. vzduchu u vzduchových TČ. Takže podle mne zbytečně zaplatíte za AKU nádrž a ještě k tomu za zbytečně výkonné TČ. Pravděpodobně je vám toto doporučováno kvůli ohřevu TUV, kdy se na stránkách Eltexu doporučuje předevřeh TUV v AKU nádrži s následným el. dohřevem v el. bojleru, viz.: http://www.eltex-km.cz/cs/clanky/10023-ohrev-tuv-pmoci-tc . Osobně se moc s tímto systémem ohřevu TUV neztotožňuji, ale je to samozřejmě možné, takže k té AKU nádrži a silnějšímu a dražšímu TČ ještě potřebujete klasický bojler s výměníkem, který dohříváte elektřinou, což zhoršuje ekonomiku ohřevu TUV. Osobně mám radši dva jiné systémy s ohřevem TUV:
1) TČ země/voda nadimenzované podle TZ domu (u vás tedy cca 5 kW) + mírně předimenzovaný primární okruh + bojler vhodný pro ohřev TUV tepelným čerpadlem, kdy je ohřev TUV oddělen od ohřevu podlahovky trojcestným ventilem, tento systém znamená nejlepší ekonomiku provozu TČ a nepotřebujete žádnou velkou AKU nádrž a stačí vám slabší a levnější TČ
2) Pak je ještě možnost provozovat TČ s AKU nádrží a průtokovým ohřevem TUV, ale způsobem, že kondenzátor TČ je přímo vnořený do AKU nádrže, kdy horké páry přímo ohřívají horní část AKU nádoby, která je určena k průtokovému ohřevu TUV a používají se AKU nádoby s vrstvením vody
Zkuste tedy zjistit, jakým způsobem vám bude nabídnut ohřev TUV.

Dan a Lucka8. 3. 2017 8:57:47

Dobrý den, pane Kubíčku,
již nějakou dobu pročítám Vaše diskuse a snažím se najít řešení do našeho
domu. Touto cestou bych Vás chtěl poprosit o radu.
Stavíme bungalov v obci Prosečné v Krkonoších. Obvodové zdivo ytong lambda 37,5 cm.
Když jsme dům projektovali, byla verze vytápění kotel na dřevo. Podlaha 10 cm, okna
dvojska a strop 32 cm vaty. Bez zateplení obvodového zdiva vycházely telelné ztráty
6,8 KW. V průběhu výstavby jsem ale změnil myšlenku vytápění na TČ vduch voda.
Změnil jsem i množství izolací. Do podlahy 16 cm polys., okna trojskla a na strop
36 cm vaty. Pouze si nevím rady, jestli nyní s tímto typem vytápění nezvolit raději i
zateplení obvodového zdiva. Pokud ano, čím a kolik?
Poprosil bych o Váš názor jak moc se mi změní TZ domu s již přidanými izolacemi
a zda má či nemá smysl ještě zateplit obvod. zdivo.
V souvislosti s tímto, jaké vybrat TČ vzduch voda, kolik KW a jaký systém. V obývací
místnosti bude krb jen do vzduchu bez výměníku. V celém domě podlahové topení.
Zastavěná plocha je 149m2. Moc děkuji za odpověď.

Petan6. 3. 2017 8:59:30

Tak s panem Žeravíkem jsem již v kontaktu, nabídnul mi možnost přijet se podívat, což využiji. Jen mi doporučuje tep. čerpadlo o výkonu 8 či 10 kW v kombinaci s aku nádrží 500 litrů. Ceny má dle webu zajímavé, tak sem zvědavý na realitu.

Petan5. 3. 2017 18:28:40

Díval jsem se na stránky eltex, početl v diskuzích,nemusela by to být špatná volba, lidé jsou s tím spokojeni, v týdnu se u nich informuji co a jak. Shodou okolností jsem se včera dívap na video,kde kolektor takovým strojem dělali a líbilo se mi to, že udělá jen pás na kolektor a nic zbytečně navíc. Já jsem hlavně rád, že jsem si zvolil systém a teď můžu cíleně vybírat.

Jiří Kubíček5. 3. 2017 16:18:29

Všechny ty odkazy taky souvisí s TČ země/voda. Podle mne ten NIbe, co jste zvolil je vzhledem k vašim TZ docela drahý a navíc zbytečně předimenzovaný, za určitých okolností hrozí cyklování, ale dá se to vyřešit např. pomocí taktovací nádrže.

Petan5. 3. 2017 13:47:08

Děkuji Vám za odkazy, podívám se na to. Každopádně zůstanu u tohoto tepel. čerpadla,líbí se mi jeho relativní stálost nezávisle na venkovní teplotě, delší životnost než vzduch-voda (snad to tak je), žádné starosti s hlukem (sousedi jsou sice třeba 7 metrů od krajů domu, ale nerad bych, aby to hučelo i jim, i nám) a hlavně spotřeba. Ano, počáteční investice je nákladná, ale na to mám vyhrazené peníze do 300 tisíc (ta uvidíme, jaké pak zařízení koupím a pro co se rozhodnu), tak se vejdu a nebude mne to trápit, je to topení komfortní s nízkým měsíčním nákladem.

Jen tedy vybrat to správné zařízení a bude. Děkuji Vám tedy za diskuzi, velice mi pomohla v mém rozhodnutí.

Jiří Kubíček5. 3. 2017 13:26:20

Díval jsem se na to TČ Nibe. Jde o to co v té ceně 160.000,-Kč vůbec všechno je, podle mne je to pouze cena samotného stroje a ještě pravděpodobně bez ohřevu TUV (tedy bez bojleru), takže když si k tomu připočítáte vše až po dovedení k rozdělovači podlahovky + bojler vhodný pro TČ + kolektor + cena práce, tak kdyby vám to dělala vše firma, jste na minimálně 250.000,-Kč.

TČ země/voda s kolektorem není špatná volba, kolektor je na celý život, TČ má lepší účinnost než vzduchové a o něco větší životnost, ale vzhledem k vašim TZ, aby to mělo trochu návratnost, bych asi volil tuto stavebnici: http://www.eltex-km.cz/cs/ceny . Při vašich TZ by vám bohatě stačilo TČ o výkonu 5 kW. U zemního TČ je důležitější dobře nadimenzovaný primární okruh (tedy kolektor) než výkon TČ (podle mne by vám stačilo i 4 kW TČ). Když budete volit klasická rozložení kolektoru (tedy trubky cca 1 m od sebe dané do hloubky 1,2 - 1,5 m), tak na vaše TZ budete potřebovat 200-250 m trubek (lepší je kolektor mírně předimenzovat). K položení kolektoru existuje takový drážkovací stroj, který udělá jen asi 10 cm širokou rýhu hlubokou až těch 1,5 m. K uvedenému TČ si pak můžete ještě připojit nějaký bojler vhodný svým výměníkem pro TČ a TUV je oddělena od ohřevu podlahovky trojcestným ventilem, žádnou AKU nebo taktovací nádrž při správně zvoleném výkonu TČ (max do těch 5 kW) nepotřebujete.

S TČ země voda s klasickým kolektorem, který má průměrný COP kolem 4, by vám pak vycházely celkové náklady na domácnost cca 17.000,-Kč. Limit měrné neobnovitelné primární energie v PENB určitě nebude překročen, bohatě stačí to TČ, žádný krb už nepotřebujete. To TČ si bere cca 75% energie ze zeminy nad kolektorem.

Pro doplnění by bylo ještě dobré uvést, že existuje systém TČ země/voda s přímým odparem, který není moc rozšířený, ale který může mít průměrný COP až kolem 5 a zpravidla bývá levnější, zkuste se podívat sem:
http://www.infobydleni.cz/news/tepelna-cerpadla-zeme-voda-se-zemnim-kolektorem-s-primym-odparem/
http://www.mastertherm.cz/poradna/direct-master

Petan5. 3. 2017 12:21:04

Dobrý den,

nakonec jsme to včera vše dlouho promýšleli a rozhodli se, že původní myšlenku se dřevem zcela opustíme, ona myšlenka teď je sice pěkná, člověk si poví, že dřevo udělá, přikládat bude (a znám to, chvíli sem bydlel v domě, kde jsme topili i v kotli na dřevo), ale vítězí u nás komfort a zvolíme tep. čerpadlo.

Jen uvažuji, že pořídíme čerpadlo země-voda, něco na tento způsob http://www.nibe-shop.cz/?7,tepelne-cerpadlo-nibe-f1145-6-zeme-voda .Vím, že v ceně není kolektor, ale ten se dá zvládnout svépomocí (kamarád i bude dělat výkopové práce, druhý kamarád je topenář a slíbil mi s tím pomoci) a ta cena mi nepřijde až tak vysoká za to tep. čerpadlo. Je to asi i tím, že je o malém výkonu, ale nám by mělo stačit (již jsem to poslal projektantovi topení, že jsme to změnili, bude sice nadšen, ale lepší měnit nyní než až po stavbě).

Jen nevím, když budu mít jen tep. čerpadlo země-voda a nic víc, žádný komín, krb, nic, projde to PENB?

Ono pokud porovnám právě cenu na pořízení kotle, komína, aku nádrží a vše kolem a toto, tak mi to o tolik dražší nepřijde i vzhledem k cenám do budoucna elektřiny na celkový provoz domu.

Jiří Kubíček5. 3. 2017 11:57:08

Zdravím, kdybych dnes vybíral TČ, šel bych do nějakého slušného inverteru (TČ s proměnlivým výkonem) za rozumnou cenu, takže bych poptal co nejvíce firem instalující TČ značek např. Panasonic, Toshiba, Fujitsu Samsung, LG atd. Při vašich TZ by vám stačilo TČ o nominálním výkonu cca 6 kW při spádu A2/W35.

Vy sice máte dřevo zadarmo, ale je potřeba si ujasnit priority, tedy zda chcete úplný komfort za cenu plateb za elektřinu při použití TČ, což by při vašich TZ nebylo nic velkého (veškerý provoz domácnosti - vytápění, ohřev TUV pro 4 osoby, ostatní spotřeba a paušální platba by vyšlo cca do 20.000,-Kč ročně) a navíc byste měl nižší sazbu EE, nebo zda upřednostnit dřevo zadarmo, ale k tomu nějakou práci a stejně by vás ostatní spotřeba EE s paušální platbou vyšla na cca 13-14.000,-Kč. Takže uspoříte cca 6-7.000,-Kč, ale budete mít práci se dřevem a skladováním a navíc podle mne celý ten systém s kotlem na dřevo + 2x AKU nádrž + regulace + směšování + veškerý instalační materiál po dovedení až k rozdělovači podlahovky + cena práce, nebude zrovna nejlevnější, můj odhad je kolem 100.000,-Kč.

Jinak pro porovnání, kdybyste měl vše na elektřinu (elektrokotel + el. bojler - celková investice cca 40.000,-Kč), tak jste na ročních nákladech cca 32.000,-Kč, když si k tomu občas zatopíte v naprosto obyčejném krbu, můžete to o nějakou tu tisícovku srazit. Nebo když dáte do největšího otevřeného prostoru v domě obyčejnou klimatizaci za cca 30.000,-Kč, můžete to též o cca 5.000,-Kč srazit. Bojler s vestavěným TČ za cca 30.000,-Kč vám zase dokáže srazit ohřev TUV pro 4 osoby o cca 4.000,-Kč ročně. Možností různě komfortních tedy máte více, záleží jen na vás, co si vyberete. Nevím, jak moc velký vztah máte k dřevu, práci s ním a k pravidelnému topení v kotli, ale kdybych bych ve vaší situaci já, volil bych jednu z plně komfortních možností a do kotle na dřevo s AKU nádržemi (což vám bude zabírat i dost místa) bych vůbec nešel. Do nevelké novostavby o TZ kolem 4 kW podle mne už z principu takový systém nepatří. Dřevo bych využíval jen k topení pro radost v obyčejném krbu bez výměníku.

Petan4. 3. 2017 21:27:06

Jak píšete, dřevo zadarmo, vlastní les. O tepel. čerpadle vzduch-voda uvažuji, ale jako člověk tímto nepolíbený s tím nemám žádné zkušenosti, nikdo v okolí jej zatím nemá, tak nevím co od toho čekat.

Jakou značku čerpadla byste kdyžtak doporučil v oné cenové hladině kolem 150 tisíc?

Naše představa byla, jak jsem psal prvně, nyní kotel + aku a v případě nespokojenosti pořídit čerpadlo do přech. období a v mrazech (-10 a víc) topit v kotli. Ale je právě ta otázka, že nemám představu kolik by stálo pořízení kotle + aku (a hlavně co dalšího všeho je k tomu třeba a jejich zapojení), tedy hlavně to zapojení, pořizovací cenu si člověk lehce dohledá.

No mám každopádně důvod hodně přemýšlet co zvolit.

Jiří Kubíček4. 3. 2017 20:00:27

Tak podle PENB vám vycházejí TZ domu celkem cca 4,3 kW (počítáno s venkovní výpočtovou teplotou -15°C a vnitřní 21°C, průměrnou intenzitou větrání v domě 0,3 1/h ). Co jsem se díval do té tabulky s konstrukcemi, tak je to podle mne spočítáno dobře, žádné závažnější chyby jsem nenašel. Tuto hodnotu TZ bych bral jako reálnou, když pořídíte rekuperaci, dostanete se pod 4 kW.

Nevím, co vás vede k výběru vytápění: kozel na dřevo + jedna nebo dvě AKU nádrže + nějaké směšování, regulace atd. při uvedených TZ domu ? Kolik to celé i s prací a veškerým materiálem bude až po dovedení k rozdělovači podlahovky stát ? Na můj vkus je takový systém do domu o malých TZ naprosto zbytečný, jedině, že by měl člověk dřevo zadarmo. Takový dům si zaslouží plně komfortní systém a na vašem místě bych vybíral ze dvou variant:
1) slušné TČ vzduch/voda za přijatelnou cenu, tím myslím se vším všudy, i s ohřevem TUV a vším až po rozdělovač podlahovky tak do 150-160.000,-Kč
2) elektrokotel + naprosto obyčejný krb bez teplovodní vložky za pár korun, ve kterém byste si občas zatopili, k ohřevu TUV buď obyčejný el. bojler nebo při předpokládané zvýšené spotřebě TUV bojler s vestavěným TČ, celé se to dá doplnit obyčejnou a levnou klimatizací, která v létě chladí a v zimě vypomůže levně s vytápěním
3) Kdybyste pořizovali rekuperaci, můžete pořídit aktivní s ohřevem TUV, chlazením a přitápěním a k tomu vám už úplně stačí jen ten elektrokotel

Petan4. 3. 2017 19:13:21

Děkuji Vám za reakci.

Tabulku jsem na té 3 straně začernil omylem, to sem si nevšiml, chtěl jsem jen začernit údaje o projektantovi a i o nás, preventivně.

Stavit budeme ve městě Slavičín, Zlínský kraj. O rekuperaci uvažujeme, ale zatím tak, že si nachystáme rozvody a následná koupě zařízení se uvidí až dle financi, to samé právě i to příp. tepelné čerpadlo, nemusí to být hned, ale až se našetří.

Co se týče kotle, tak uvažuji i nad možností nechat tento o výkonu 25 kw, akumulační nádrže pořídit 2 o celkovém obsahu 1500 litrů, abych jeden den zatopil a poté co nejdéle nemusel zatápět.

No bude to ještě hodně večerů k promyšlení :-)

Přílohy komentáře

PENB_2_2017-03-04.pdf

Jiří Kubíček4. 3. 2017 15:47:42

Dobrý den, vezmu to postupně:
1) Ten výpočet TZ 5,75 kW není ve skutečnosti výpočet čistých reálných TZ domu, ale je to prakticky výpočet výkonu topného zdroje podle ČSN EN 12831, který ve vašem případě zahrnuje i přídavek výkonu pro vyrovnání účinku přerušovaného vytápění a navíc se podle této normy zadává nerealistická a nadhodnocená intenzita větrání (většinou máte zadanou intenzitu 0,5 1/h, v některých místnostech dokonce celých 24 hodin 1 1/h, reálně však vychází průměrná intenzita větrání u RD 0,3 1/h, která je i součástí výpočtu PENB). Takže když u vás odečtu ten přídavek na přerušované vytápění a přepočtu intenzitu větrání, vycházejí vám reálné čisté TZ cca 3,7 kW. Těch 5,75 kW byste měl brát tedy jako výpočet výkonu vašeho topného zdroje - zplynovacího kotle, ale pro případ, že byste neměl AKU nádrž.

2) Chtěl ještě výpočet TZ vašeho domu porovnat s tím, co vyšlo v PENB, jestli to souhlasí nebo zda by bylo něco špatně a nastaly by velké rozdíly, vy jste mi však ty nejdůležitější údaje začernil. Především bych potřeboval vidět tu tabulky na třetí straně, kde jsou uvedeny všechny ochlazované konstrukce, jejich plochy a izolační vlastnosti. Též jste všude začernil, kde dům stojí, abych mohl ověřit klimatické pásmo. Z toho, co jste nenechal začerněné, ale předběžně podle PENB TZ domu vycházejí cca 4,3 kW.

3) Souhlasím s tím, že dalším zvyšováním izolací už vám TZ domu moc neklesnou, nejvíce by to už snížila pouze rekuperace. Jediné drobné zvýšení by se dalo ještě třeba udělat u podlahy, kde díky podlahovce je u podlahy vyšší teplotní gradient, takže by to sneslo klidně i 20 cm, ale 15 cm není velká chyba. Dále co se týká stropu, zde záleží, zda je těch 30 cm celoplošně, nebo je něco mezi trámy, což snižuje snižuje součinitel prostupu tepla. Kdyby byla velká část z toho mezi trámy, klidně by to taky ještě 5-10 cm sneslo, ale i těch 30 cm není žádná chyba.

4) Co se týká budoucího napojení TČ, tak to samozřejmě můžete do té AKU nádrže napojit též, ale je zde jeden drobný problém. Chcete AKU nádrž s vnořeným bojlerem, takže kdyby tu AKU nádrž natápělo tepelné čerpadlo, tak aby mělo slušný COP, natápělo by se to na teplotu vody do podlahovky a bojler byste pak musel dohřívat elektřinou, takže je potřeba, aby ten bojler měl v sobě nějaké el. těleso. V případě, že byste chtěl TUV ohřívat tepelným čerpadlem plnohodnotně a nejlépe tedy pomocí bojleru vhodného pro TČ odděleného od ohřevu vody do podlahovky trojcestným ventilem, muselo by se to pak řešit jinak. Jestli by vám ale nevadilo dotápění TUV elektřinou, tak to může zůstat, tak jak navrhujete.

5) Ohledně síly kotle a velikosti AKU nádrže vám moc nepomohu, nezabývám se dimenzováním různých druhů topných soustav a též neinstaluji tepelná čerpadla, takže vám přesně nepovím, zda ta vaše zvolená nádrž je vhodná i pro TČ, ale osobně si myslím, že TČ by na ní za již uvedených okolností by napojit šlo. Jinak jestli vaše TZ budou kolem 4 kW, tak většinu topné sezóny budete pokrývat jen cca 2 kW. Nevím, jaký je modulační rozsah toho kotle, ale obecně kotle na dřevo moc modulovat nejdou a lze podle mne snížit jejich výkon na cca 70% nominálního výkonu (třeba vám ale někdo k tomu dodá nějaké bližší informace nebo si prostudujte nějaké manuály k tomu kotli). To by ale znamenalo, že ten kotel nebude moci pracovat s nižším výkonem, než kolem 17 kW. Připojil jsem vám soubor, kde si můžete vypočítat podle objemu AKU nádrže, podle aktuálních TZ domu (zadávejte tak 2 kW), podle výkonu topného zdroje a podle teploty topné vody v AKU nádrži, dobu nabití a vybití AKU nádrže (teplovzdušný výkon dejte na nulu). Co jsem se předběžně díval, tak ten 25 kW kotel by asi použít šel, ale topil byste v něm cca většinou 2 hodiny, nabil AKU nádrž a ta by vám pak vydržela do dalšího zatopení po celém dni. Jde tedy o to, jak často chcete topit a jak dlouho chcete, aby vám AKU nádrž vydržela dům vytápět.

Přílohy komentáře

aku-nadrz.xls
Reklama
Reklama

Akce na stavební materiály, nová videa a postupy...

Reklama
Reklama