Tepelné čerpadlo ...

Autor: Michal a Míša (11 příspěvků)
18. 6. 2016
31 komentářů
Dotaz

Zdravím stavebníci, rozhoduji se jaké tepelné čerpadlo (značku, výkonnost) si do svého domu koupit. Preferuji vzduch-voda. Máte zkušenosti s nějakou značkou, firmou, servisní opravou, či záruční opravou a to ať pozitivní či negativní ? Kolik Vás tepelné čerpadlo stálo, kolik stála instalace, či byla instalace v ceně ? Co by jste případně udělali jinak ? Doporučení firmy na TČ. Děkuji za postřehy a snad toto téma pomůže i jiným stavebníkům.

Jiří Kubíček26. 12. 2017 20:05:17

Dobrý de,. tady jde o pár věcí, aby TČ dobře pracovalo a třeba necyklovalo atd. Jednak jsou důležité TZ domu, ale taky nominální výkon toho TČ a zda se jedná o on/off nebo s inverterem, což Nordline asi inverter mír nebude a též bude asi předimenzované na vaše TZ, takže by byla ještě potřeba nějaká taktovací nebo AKU nádrž, což vše prodražuje, taky jak je řešen ohřev TV. Pak je to o víře, zda předělané čínské jednotky vydrží to, co třeba nějaká "střední třída TČ". Je to jen na vás, pro co se nakonec rozhodnete a co zvolíte, základem úspěchu provozu každého TČ je dobrá instalace. Osobně mám raději TČ s inverterem a při TZ kolem 5 kW by vám stačil inverter o nominálním výkonu při spádu A2/W35 kolem 6-7 kW. Nepotřebujete žádnou nádrž a ohřev TV je řešen buď odděleně do bojleru pomocí trojcestného ventilu, nebo můžete využít systém s AKU nádrží, ale s kondenzátorem vnořeným do AKU nádrže, kdy je ohřev TV řešen průtokově. Mimochodem součinitel prostupu tepla U není v Kw, ale uvádí se W/m2K.

Gooo25. 12. 2017 22:07:05

Dobrý den

Připojím se do diskuze a také se zeptám:

Poptával jsem tepelné čerpadla a dostával nabídky od 50k do 280k. Zvažujeme právě onu nejnižší nabídku (50k za TČ, zbytek cca 55k je montáž, elektrický bojler, zprovoznění), ale tak nějak stále nechápu, jakou mají ostatní dodavatelé přidanou hodnotu.

Budu-li uvažovat takový střed, tak jsme dostávali nabídky na TČ kolem 180k a takové čerpadlo bude mít oproti zmíněné číně (nordline za 50k) pravděpodobně lepší provedení, snad bude mít kvalitnější materiály, bude mít vyšší účinnost. Jestliže budu uvažovat o desetiletém horizontu, kdy budu v obou případech asi pořizovat novou jednotku, je možné kvalitnějším TČ uspořit cca 13k ročně?

Jen pro informaci, bohužel nemám možnost se opřít o projektanta, protože ten udělal obrovské množství chyb. Ptám-li se odborníků, každý byl zainteresován někde jinde, takže pro každého bylo nejlepší řešení to, co prodává. Neznám ani TZ našeho domu, ale odhadujeme ji na hranici kolem 5 Kw (Zastavěná plocha 9x16m, obvod Porotherm 300mm a zateplení pravděpodobně 150-200mm, okna hliník s trojskly Uw = 1Kw, podlaha na 180mm polystyrenu, strop pravděpodobně 300mm vata). Setkáváme se i s názory, že u takového domu bude rozdíl v jednotlivých technologiích nevýznamný, ale my budeme ti, co budou platit ty účty.

Zkusíte mi někdo velmi zjednodušeně říct, zda má smysl investovat do dražších verzí TČ? Uvažuji dle popisu správně?

Míra P.8. 11. 2017 9:49:25

Děkuji za kontakt

Martin ML

Martin ML7. 11. 2017 14:04:08

Zdravím všechyn stavebníky. Výběr čerpadla mám za sebou a trval cca 4 mesíce. Po propočtení všech nákladů, jak pořizovacích tak provozních, jsem šel do vzducháče od Panasonicu - nová H generace. Sehnal jsem firmu, která dodala čerpadlo 7kW, provedla instalaci včetně zásobníku na TUV 200l za 151tis včetně DPH. Navíc udělali za super cenu i podlahovku. viz. můj článek http://www.svepomoci.cz/stavba-domu/dokonceni-stavby/5731-tepelne-cerpadlo-a-podlahove-topeni.html. Kdo by chtěl kontakt na firmu, rád jej poskytnu. Pište na můj email: marty24@seznam.cz.

fedak

fedak25. 10. 2017 17:32:01

Zubadan od Mitsubishi je dobrý - poměr cena ke kvalitě nebo panasonic + kapiláry což chladí i topí bych se zkusil podívat

Jiří Kubíček17. 5. 2017 14:31:02

Dobrý den, chcete toho vědět nějak hodně najednou, copak nemáte projektanta, resp. projektanty (na dům, vytápění atd.) ? Navíc vůbec neuvádíte ty nejdůležitější informace, jako jsou např. tepelné ztráty domu, tepelné ztráty garáže, počet osob v domě atd. Takže to vezmu postupně a jen tak zhruba.

1) Některá vyjádření prodejců těch nejdražších TČ jsou jen marketingové bláboly. Sice už dnes existují TČ, která díky různým technologiím dokáží udržet stále stejný výkon až třeba do - 25°C, ale dost silně pochybuji, že takové TČ má stejný COP např. při 2°C a při -25°C, zákonitě musí jeho účinnost s klesající venkovní teplotou klesat. A jak moc klesne a zda bude připínat bivalence záleží na nadimenzování výkonu TČ vzhledem k TZ vytápěného objektu a vzhledem k teplotnímu spádu topné soustavy. Samozřejmě lze TČ i dost předimenzovat, takže je prakticky monovalentní, ale jednak je takové TČ dražší než TČ s menším výkonem a dále to zpravidla vyžaduje ještě nějakou taktovací nebo AKU nádobu, aby TČ necyklovalo a často se to prostě nevyplatí. Honit se za každou cenu za monovalencí u TČ vzduch/voda je nesmysl. Když např. při nějakých - 10°C už začne vypomáhat bivalence (ona hned neběží sama, ale společně s kompresorem), tak to nepovažuji za nějakou závadu a takových dní je v topné sezóně velice málo. Další věcí je, že lépe se dá lehce předimenzovat TČ s inverterem, než bez inverteru, zde pak to cyklování hrozí dříve. Takže sice takové TČ má třeba o něco větší spotřebu, ale záleží na TZ domu a na cenovém rozdílu mezi systémem s větším výkonem a třeba ještě nějakou tou nádrží, zda se pak vůbec TČ s monovalentním provozem vyplatí a mohu vám říci, že většinou se to nevyplatí. Trošku jiná situace je u zemních TČ, kde jsou během roku stálejší teploty na primáru, zde není problém udělat instalaci jako monovalentní. To srovnání mezi plynem a TČ, které uvádíte je dost zavádějící, jednak moc nevěřím tomu, že i sebekvalitnější vzducháč vydrží bez jakékoli opravy 20 let, ale třeba některým značkám křivdím. Životnost TČ je daná především životností kompresoru a jeho naběhaných hodin a počtu startů, většina vzducháčů je nejpozději po 15 letech za zenitem, méně hodin za rok naběhají zemní TČ, takže tam je ta životnost 20 let mnohem pravděpodobnější. Další věcí je, že většina lidí si bere TČ na hypotéku, pak je tu ještě inflace, měníce se cen energií atd., takže kalkulovat něco na 20 let dopředu je podle mne nesmysl a zastávám názor, že pokud návratnost nevychází tak do 10 let, měl by člověk hodně zpozornět, zda vůbec do toho jít, pak už je to spíše sázka do loterie, a návratnost nad 15 let už vůbec neberu.

2) Do garáže bych též spíše zvolil radiátory než podlahovku, ale nízkoteplotní napojené na rozdělovač podlahovky, abyste udržel stejný teplotní spád celé topné soustavy a tedy lepší ekonomiku provozu. Takže opět potřebujete znát tepelné ztráty garáže při určité požadované teplotě uvnitř a podle toho se pak nadimenzují radiátory s potřebným výkonem při teplotě topné vody do podlahovky. V případě, že byste chtěl využívat přerušované vytápění s nárazovým větším výkonem, opět podle toho musíte ještě více nadimenzovat radiátory, to znamená dát více těles. Nevím, jak vám to bude přesně vycházet, může se vám stát, že na přerušované nárazové vytápění by bylo potřeba těch těles už tolik, že by vám to nevyhovovalo, takže by pak bylo lepší garáž temperovat stále, nebo si třeba přitápět jen nějakým směrovým infrazářičem na nějaké krátké doby, co tam v zimě budete.

3) S konkrétní značkou a typem vám neporadím, TČ neprodávám ani neprovádím jejich servis, mohu vám jen obecně sdělit podle TZ domu, jakým směrem bych se vydal, ale to už určitě víte s předešlých příspěvků. Nemám v oblibě ta nejlevnější TČ, ale při nízkých TZ domu nepovažuji za rozumné utrácet za nejdražší značky na trhu, prostě jsem pro zlatou střední cestu a podle mne rozdíl v provozních ročních nákladech bude minimální. Co se týká nějakého výkonu TČ, tak je hlavně potřeba vědět reálné TZ domu a té garáže, což neuvádíte a počítat se mi to celé nechce, jednak k tomu nemám všechny informace a dále je to práce projektanta. Další věcí je, že byste měl mít vyhotovený PENB, kde by měly být uvedeny dvě různě vytápěné zóny a jejich měrné TZ prostupem, podle toho už se dají reálné TZ dopočítat rychle, ale PENB jste též nedodal. Ještě k té vaší poznámce "aby to nepřitápělo elektrikou jako levné TČ v mrazech". Tomu se musím trochu usmívat, protože to zní jako marketingové sdělení nějakého prodejce. Asi se budu částečně opakovat, ale to, zda TČ přitápí a od jaké venkovní teploty, vůbec nezáleží na značce TČ, ale na tom, jak je TČ svým výkonem nadimenzováno na TZ domu a topný spád a jaké jsou parametry toho TČ řpi různých venkovních teplotách. Věřte tomu, že i leckteré levnější TČ vám může posloužit lépe, než leckterý drahý stroj, obzvláště, když to bude špatně "naprojektované".

4) Můj názor na různé regulace podlahovky byl vždy stejný. Obecně považuji různé zónové regulace, termoventily a termostaty u podlahovky kvůli její setrvačnosti za zbytečnost a podlahovka samo o sobě má určitou samoregulační schopnost. Dále má dům určitou akumulační schopnost. Ale jestli to považujete za přínosné, můžete si tam různá udělátka nainstalovat a doufat, že budou fungovat k vaší spokojenosti. Osobně považuji u podlahovky důležité tyto věci: určit si požadovanou teplotu v každé místnosti, podle toho spočítat tepelné ztráty všech místností, podle toho nadimenzovat okruhy, průtoky a rozteče podlahového topení, pak už jen doštelujete ručně průtoky na rozdělovači a nikdy se toho více nemusíte všímat a žádná další udělátka nepotřebujete. Jako regulaci bych zvolil ekviterm s vlivem vnitřního prostoru.

5) Pokud vím, u novostavby rovnou dotaci pouze na TČ nedostanete, můžete na novostavbu využít dotaci v oblasti B, což znamená mít prakticky pasivní dům nebo nízkoenergetický dům blížící se pasivu a neobejdete se bez rekuperace. Dále tam jsou přísná kritéria pro měrnou neobnovitelnou primární energii. Takže jedině dům zkolaudovat s jiným zdrojem, ale kdyby bylo vše pouze na elektřinu (elektrokotel + el. bojler), zase byste neprošli limitem měrné neobnovitelné primární energie v PENB, a pak zažádat o dotaci na TČ později. Chladit sice pomocí podlahovky zpětným chodem TČ můžete, ale zdaleka to není to samé, jako chladit klimatizací a taky je potřeba dát pozor na tvorbu kondenzátu. Jenže kdybyste zvolili klimatizaci, tak pak je celkem nesmysl kupovat drahé TČ, protože klimatizace je vlastně TČ vzduch/vzduch a zimě levně vypomůže s vytápěním a zbytek byste dotopili elektrokotlem. Výhodnost tohoto řešení je ale opět závislá od tepelných ztrát domu (čím menší, tím je lepší zvolit elektrokotel doplněný třeba tou klimatizací, než drahé TČ vzduch/voda a co jsem se díval na velikost domu, tak TZ asi budou docela malé). Nevím o tom, že by se větší míře začaly používat měděné trubky do podlahy, cena si bude jinde, než s klasikou a hlavně nevidím jediný důvod k tomu, proč by mělo mít klasické řešení menší životnost, podle mne vás ta podlahovka přežije.

Michal16. 5. 2017 18:36:08

reakce na p.Kubíček
Chci poprosit aby jste mi p.Kubíček napsal co si myslíte:
Ale všichni ostatní.

Jako lajkovi mi dochází jedna věc, kterou bych napsal k tomu, co jste uvedl, že se nevyplatí připlácet za nejdražší TČ.

U mě, v případě TČ vzduch-voda, je TČ Mitsubishi Zubadan při venkovní teplotě pod -15 st C začíná klesat výkon a účinnost, kdežto třeba NIBE do -25st C ten výkon je zaručen v plném rozsahu a účinnosti. Levné TČ potom v mrazech nemá výkon a topí elektrickým vestavěným elektrokotlem, a efektivita provozu je pak velmi špatná díky vysoké spotřebě se návratnost zhoršuje tak, že vyšší platba za provoz znamená, že návratnost investice může být horší, než u nejlepšího nejdražšího výrobku. Zdůrazňuji že čerpám jako lajk z technických informací uvedených u těchto výrobků přímo výrobcem. Klidně mě opravte.
Ty značky jsem uvedl jen proto, že jsme Zubadan chtěli ke krbu ale rozhodli jsme se tak, že asi dáme NIBE, a rozdíl v ceně pokryjeme zrušením komínu a krbu, které nebudeme stavět (méně prachu, více čistoty)
A když ještě odečteme dotaci, tak i TČ za 250.000 může vyjít přijatelněji, než to na první pohled vypadá. Komfort, lepší tarif než pro elektrokotel, levná energie, a z dlouhodobého hlediska věříme, že se "zaplatí" kdyby vydrželo 20let, tak to je 12.5tis ročně za čerpadlo a 12.5tis ročně za elektřinu, za 20let 500.000czk. Kondenzační kotel za 80.000 plynový s bojlerem nějaký špičkový by to bylo ročně 4tis ročně za kondenzační kotel a 25tis za plyn (dva objekty viz příloha) to je 580.000kč za 20let) Ty výpočty jsou odhadem aby bylo vidět, že není levné a drahé ale drahé a drahé topení. Snad jsem se nějak řádově trefil. Nebo ne?

Aplikace: (SHLÉDNĚTE NÍŽE PŘÍLOHU OBRÁZKY) chci do podlahovky v celém domě (kromě spíže) 16x8m+ jeden radiátor v koupelně (kde bude podlahovka taky) s termoventilem a navíc vytápět ještě dvojgaráž s dílnou (9.2x6.5m ) 4ks nízkoteplotními radiátory (vytápět jen lehce, řekněme jen v mrazech a jen třeba na 10st C) Dům i garáž novostavba cihla30cm+polystyren10cm. Garáž leží 2m od domu a TČ bude uprostřed domu na severní straně viz výkres v příloze.
Jsou ty radiátory v garáži rozumné? Chci je proto, že umí rychleji začít topit bez setrvačnosti jako podlahovka. V garáži nebydlím. Třeba celý prosinec netopím v garáži a pak přijdu, ráno začnu topit a odpoledne můžu v garáži existovat . Je to dobře uvažováno?

Poraďte jaké TČ zvolit a proč.
Hlavní kritérium máme výkon, aby to umělo vytopit nejen barák, ale i garáž a teplou vodu a aby to nepřitápělo elektrikou jako levné TČ v mrazech.
Budu stavět novostavbu zděnou+zateplení polystyrénem
Potřebuji poradit jaký konkrétní model zvolit, o jakém výkonu, abych v mrazech netopil elektrickým příhřevem, když teploty klesnou pod -15
Jedná se o to, že čerpadlo se musí naddimenzovat takto.

Topení jedním TČ na dvě budovy.

v PŘÍLOZE jsou patrné BAREVNĚ rozlišené přesně umístěné radiátory, pro výpočet délky a spádu potrubí, výkonu atd.
V garáži budou nízkoteplotní radiátory vodní v počtu 4ks.
V garáži není třeba takový tepelný komfort jako v domě, tam stačí vytápět na 10-15st.c ( ta garáž bude ve skutečnosti kanceláří a dílnou s PC) ale samozdřejmě by bylo vhodné vzít v potaz následující:

1) pozemek je téměř absolutní rovina s minimálním spádem a stavby jsou bez sklepa, bez patra
2) ZPŮSOB VYTÁPĚNÍ?
garáž se nebude vytápět celou zimu, nonstop jako dům. V domě se topí např od září do června ale v garáži řekněme jen v zimě , takže třeba prosinec+leden+únor+březen, jen když je největší zima a to jen třeba od 07-16h.
Nevím, zda je lepší tam topit celou zimu "lehce" a nebo dát ty radiátory co největší, ať mají výkon a pouštět je jen když jsou potřeba.
Víceméně, když se topí v garáži, tak není třeba topit intenzivně v domě, a naopak, čili ten výkon lze přesměrovat možná?

3) OKRUHY?
Myslím, že TČ by mělo mít dva okruhy dům/garáž
nebo tři okruhy, třetí by vypínal buď zcela, nebo částečně místnosti, kde se nespí, čili primární okruh by byla ložnice a jeden pokoj, tam je potřeba nejvíce tepla v noci ale nevím zda uvažuji správně, takto topíme nyní ale jiným zdrojem tepla a v nezatepleném domě s radiátory. Možná že je lepší jet celou zimu na stálou teplotu a pouze přes noc pouštět "noční režim výkonu" kdy je TČ tišší?

4)dotace (novostavba na elektrokotel a pak výměna na TČ s dotací, nebo bychom raději rovnou TČ s dotací ale nevíme, jak to chodí.)
Stavbu bude realizovat stavební firma na klíč, takže tam bude potřeba komunikovat s třetí stranou.
Byli bychom rádi, kdyby bylo možné dům v létě chladit okruhem pro topení ale zvažujeme, zda to má smysl tepelné čerpadlo amortizovat v létě? Není lepší koupit klimatizaci? Kompresor má svou životnost... Ale zase v klimatizaci taky bude kompresor, že? Čili je otázka, zda je kompresor v klimě řádově levnější, nebo je to podobné? Klima se na Severní Moravě používá měsíc, max dva v roce, jen na extrémy, ale ten měsíc je venku klidně 33-35-37st!

5) konkrétní typ TČ pro toto využití, výkon, parametry, cena. Zdůrazňuji, že dům nemá druhý zdroj vytápění ani krb, topení musí zvládat jen TČ. Nerad bych, aby v mrazech bylo v domě zima.

6) Slyšel jsem že se používají i měděné trubky pro podlahovku pro větší životnost, je to pravda? Nebo to je jen měďěný rozvod k podlaze?
Děkuji předem všem za názory, rady, zkušenosti, postřehy, jsem vděčný za jakoukoliv informaci.

Pavel a Evča

Pavel a Evča15. 5. 2017 10:58:36

Ještě bych dodal k p. Kubíčkovi,

někdo jezdí v BMW, někdo v dacii. A taky vás oboje dopraví z bodu A do bodu B:-)

Míra P.15. 5. 2017 10:44:23

Děkuji ze tento užitečný názor, přesně jste vystihl moje myšlenky a to co jsem chtěl vědět.

Uvidím, jak mi vyjdou tepelné ztráty domu a pak budu tuto otázku řešit nějak dále.

Jiří Kubíček12. 5. 2017 13:29:19

Dobrý den, napíši vám svůj názor. Vše je odvislé od TZ domu, tedy i rozdíl mezi "horším a lepším TČ". Sice neznám všechny podrobnosti o vašem domu (klimatické pásmo, tvar domu, jestli těch 160m2 je vytápěná nebo energeticky vztažná plocha, celková plocha zasklení a orientace oken), ale když vezmu nějakou klasiku a běžné podmínky, obdelníkový půdorysný tvar domu atd., tak předběžně mi odhadem TZ vašeho domu vycházejí celkové někde mezi 4-4,5 kW, s rekuperací by to klidně mohlo být někde kolem 3,5 kW. Je jedno, ke kterému z těch čísel se nakonec dopracujete, ale když budu počítat průměr kolem 4 kW a 4 osoby v domě, tak i kdyby to bylo nějaké výborné TČ s průměrným COP kolem 3,5 (vyšší podle mne u vzducháče nedosáhnete), tak oproti TČ s průměrem kolem 3 vám to udělá úsporu cca 1.000,-Kč za rok, když bude průměr kolem 2,5, tak kolem 2.000,-Kč, prostě cca 1.000,-Kč rozdílu na COP 0,5. Další věcí je, že při těchto TZ a s TČ s COP 3,5 a tím, kdyby teoreticky jelo vše pouze na elektřinu, bude provozní roční rozdíl cca 13.000,-Kč, u průměrného TČ s COP kolem 3 cca 12.000,-Kč.

Z toho všeho vyplývá, že debata o tom, jestli pořídit nějaký mercedes mezi TČ za až 250.000,-Kč nebo nějakou zlatou střední cestu, tím myslím značky jako Panasonic, Fujitsu, Toshiba, Samsung, LG atd. v ceně kolem 150-160.000,-Kč i s ohřevem TUV (stačil by vám nějaký 6 kW inverter) je celkem bezpředmětná. To dražší TČ se vám nikdy oproti levnějšímu nevrátí, chce si to jen vybrat nějakou firmu, která už dlouhodoběji působí na trhu a je schopna zajistit bezproblémový servis. Záměrně se nezmiňuji o nějakých předělaných čínských TČ, které byste třeba sehnal i do 100-120.000,-Kč, protože asi bych si taky takové nezvolil, kdybych už chtěl hodně šetřit, zkusil bych dát dohromady nějakou klimošku se SWEB výměníkem, ale to je spíše pro fandy a kutily v oblasti TČ. Při uvedených TZ bych asi z hlediska návratnosti nevolil ani zemní TČ, možná maximálně nějaký ten Eltex - Žeravík. Kolektor sice budete mít už navždy, ale lepší COP při tak nízkých TZ vám zase udělá úsporu jen kolem 1.000,-Kč oproti vzducháči s COP kolem 3,5 a 2.000,-Kč při COP vzducháče kolem 2..

Takže tady je spíše otázka, jestli vůbec TČ volit, než jestli zvolit nějaký mercedes mezi TČ. Klidně můžete napojit na podlahovku jen elektrokotel a TUV ohřívat pomocí bojleru s vestavěným TČ. Dokonce takové bojlery existují i s výměníkem a může vám takový stroj vypomáhat s topením v podlahovce. Taky ještě do nějakého největšího otevřeného prostoru v domě můžete pořídit levnou klimatizaci, která bude v létě chladit a v zimě vypomáhat levně s vytápěním (princip TČ vzduch/vzduch). Další věcí je, že jestli budete chtít rekuperaci, můžete se dostat na TZ třeba jen kolem 3,5 kW nebo i níže a to už investice do jakéhokoli TČ přestává dávat smysl, natož do nějakého za 200-250.000,-Kč. Navíc můžete pořídit aktivní rekuperaci s teplovzdušným levným přítápěním a přichlazováním v létě (součástí aktivní rekuperace je takové malé TČ), může sice ohřívat i TUV, ale taková rekuperace je už dost drahá, takže bych to spíše doplnil tím bojlerem s vestavěným TČ. Prostě možností je více, ale hlavně záleží na TZ domu, každopádně když vezmu jakoukoli možnost, která u vás připadá v úvahu, tak hodně drahé TČ se vám nemůže vyplatit.

Míra P.12. 5. 2017 12:18:57

2-3 tisíce za rok píšu, že bude rozdíl v pořizovací ceně při životnosti 20 let. O kolik protopím víc levnějším čerpadle netuším, jde mi právě o ten rozdíl, jestli s tím má někdo zkušenost.?
Až to bude aktuální, tak si nechám udělat nabídky a uvidím, jen mě napadla takhle hypotetická otázka

Pavel a Evča

Pavel a Evča12. 5. 2017 12:00:00

Píšete, že vás topení levnější tč s horším faktorem vyjde ročně o 2-3 tis více. Prostá návratnost je tedy cca 20 let? Obecně vzduchové tč mají horší SCOP oproti zemním/vodním. ivt air X - scop 4,84 otázka je zda to tak skutečně je:-) Rozhodnutí zda vzít levnější o 50 tis s tím, že propálíte o 30 % více el. energie než se špičkovým, dražším, kolik bude spotřeba TČ 2 - 3 MWh? takže nárůst roční o 1 a 1,5 MWh - tj. cca .1500*2,2= 3300 Kč. finančně to samozřejmě vychází lépe pro levnější tč, otázkou je: záruky, servis, rychlost servisu, dostupnost ND atp. toto rozhodnutí už na Vás. U tč je rozhodují regulace, né komponenty, ty jsou vesměs stejné, jde o to celý systém naladit tak aby jste byl spokojen. Hlavně se nenechte zlákat do akumulační nádrže a solárů, krbu, potažmo kombinace tohoto všeho, buď krb+ solár, nebo jen tč a nic jiného. Hlavně vybírejte výrobce, co to umí dělat, ideální je vytápět vodu na co nejnižší teplotu, to pracuje tč s nejvyšší účinností. Naprostá blbost je natápět velkou akumulační nádrž on/off čerpadlem na 50-60°C a z toho pak míchat vodu do podlahovky.

Míra P.12. 5. 2017 11:04:14

Nemám tak velký pozemek na zemní kolektor, takže to jsem rovnou zavrhnul. Navíc do budoucna je plánován asi bazén, což mi plochu dále zmenšuje.

Pavel a Evča

Pavel a Evča12. 5. 2017 10:58:52

Zdravím,

pokud lze udělejte si čerpadlo země voda- vyšší SPF, vyšší životnost.

My máme vaillant VWS62/3- ukazatel zisku tepla z kolektoru cca 12MWh- spotřeba měřená elektroměrem 2,4 MWh, celkem tedy dodáno cca 14,4 MWh - COP a SCOP jsem nepočítal, ale pokud jsou data měřená tč správná, tak si myslím, že to není zase tak špatné:-) jinak náklady na pořízení TČ ( TČ, zapojení, napojení na zemní kolektor, trubka do zemního kolektoru, bagr, revize) cca 240 tis. Roční náklady na provoz domu - 15 000 ze elektřinu, topení TUV, spotřeba.
V zimě topeno na 22-23°C. Vnitřní čidlo nemáme, bylo mi sděleno, že to nemá význam, ačkoliv by prodejce prodal více:-) odezvy systému jsou v řádech hodin, noční útlum nemáme, neřeším.

Míra P.12. 5. 2017 9:43:23

Zdravím,
mám laický dotaz, tepelné čerpadlo budu teprve vybírat a zatím toho o tom tolik nevím, ale zajímalo by mě jestli se vyplatí drahý TČ asi s lepší účinností a kvalitou než nějaké TČ které nebude dosahovat úplně takových provozních parametrů, ale bude třeba o 50- 60 tisíc Kč levnější??

Plánuji stavbu bungalovu 160 m2, 30 cm zeď ytong, 20 cm polystyren plus adekvátně zateplené stropy, okna plastová trojskla atd.. Tepelné ztráty a výpočet topení ještě nemám- projekt se mi teprve tvoří, ale ty ztráty asi tak vysoké nebudou. Chci TČ vzduc- voda, topit budu podlahovým topením a chci ohřev vody ( asi bude muset být dvoufázový s el. patronou kvůli teplotě).

Takže mě napadlo jestli se vyplatí systém TČ od renomovaného výrobce řekněme za 200-250 tisíc nebo je výhodnější pořídit něco levnějšího? Když budu počítat životnost 20 let, tak mi to třeba na levnějším TČ vyjde v pořizovací ceně o 2- 3 tisíce ročně levněji a jde mi o to jestli o to víc protopím třeba v dohřevu elektřinou? Řeším to hlavně kvůli tomu, že mám nedaleko firmu Revel a známý 2 km daleko má jejich zastoupení a dělá montáže a servis jejich TČ.

Děkuji za odpovědi

Lukáš a Hanka5. 2. 2017 1:26:35

Ahoj, já mám nibe F12145 8Kw,2x vrt 80m, vytápěná plocha podlahovka cca 180m, 2x žebřík koupelna, radiátor v garáži délka cca 2m, vše na teplotu podlahovky.
- zjištěné informace: z výroby je nastaven elektrokotel tak, aby cca co 14 dní dohřál zásobník teplé vody asi na 60 nebo 65° (roční náklad navíc cca 200-300,-Kč za energie), je to prý z důvodu, aby se zamezilo případnému vzniku Legionelly (bakterie v teplé vodě)
-samotné nastavení TČ zní laicky jednoduše, ale vůbec to tak není i když TČ je správně zapojeno. Snažím se obecně popsat, pokud špatně snad mě někdo opraví. TČ vychází dle topné křivky (závislost venkovní teploty na teplotě, která jde do podlahovky,radiátorů), která je již přednastavena (1-7 na podlahové topení, 8-... radiátor). Tuto topnou křivku, si musíme najít tak, jak komu vyhovuje. Tzn. někomu stačí v domě teplota 20°C (vytápí na tuto teplotu, nepotřebuje nahřívat tolik vodu do podlahovky - ušetří), někdo chce teplotu 28 °C (vytápí na tuto teplotu, potřebuje nahřívat vodu víc do podlahovky - větší náklady na provoz), k tomu platí právě uvedené přednastavení 1-7, 1 je nejekonomičtější. (Prakticky si jde nastavit i svou topnou křivku, ale to už musí být člověk fakt profík) To je ta jednodušší část nastavení. Chyba může nastat ale v tom, že systém taky hodnotí dle vnitřního čidla teploty, tzn. nastavím si kolik chci vnitřní teplotu dejme tomu 21°C a topná křivka bude 23°C. Problém nastane v tom, že TČ se při dosažení vnitřní teploty 21°C vypne, tudíž topná křivka se nevyužije jak má a obecně zaplatíme víc, i kdyby jsme nemuseli. Tyto informace jsem zjistil až po 3 měsících chodu TČ, protože vodař toto dle mě neuměl nastavit (asi předpokládal v nastavení výrobce). Další problém může být ve funkčnosti venkovního čidla teploty, které bude ukazovat teplotu špatně. Prakticky pokud bude vše dobře zapojeno a nastaveno, je topení TČ nezaplatitelné - nemusím dělat dřevo, bordel z toho...
Na závěr uvedu pokud někdo tvrdí, že TČ není srovnatelné(netopí) s plynem, kotlem a kdoví čím, tak s tímto souhlasit nebudu a uvedu možné příčiny: špatné zapojení (např. špatně navržené podlahové topení, povrch podlah, zavzdušnění, málo vody v okruhu bez akumulační nádrže), špatné nastavení, nevýhodné napojení na radiátory (potřebují vysokou teplotu), vysoké tepelné ztráty domu, špatné větrání v prostoru vnitřního čidla - prakticky neudržitelná teplota se stále otevřeným oknem. Venkovní čidlo teploty umístěné nad oknem, na špatné straně (nejlépe na S, či SZ) které je stále otevřeno, tudíž jde zevnitř teplý vzduch, který následně ovlivňuje toto čidlo.
Svoje náklady na vytápění zatím nenapíšu, nemám ještě vyúčtování, jedná se o novostavbu, která prakticky ještě vysychá (i kdyby tomu člověk už nevěřil a řekl by že je vše OK).

paul9. 1. 2017 8:15:44

Dobrý den,

chtěl bych Vás tímto požádat o telefonní kontakt.
Pavel Jelínek
ČSA 1242 Hradec Králové 500 03
733 713 044

Jiří Kubíček8. 1. 2017 20:11:28

Zdravím, vezmu to postupně:
1) Při různých teplotních spádech má to TČ různý výkon a COP, vše by mělo být uvedeno v technických specifikacích toho TČ. Většinou se nominální výkon udává na spád A2/W35 (což je přibližně průměrná venkovní teplota v zimním období a teplota vody do podlahovky), ale někteří to uvádějí na spád A7/W35, pak je ale samozřejmě při spádu A2/W45 (tedy při vytápění do nízkoteplotních radiátorů) výkon menší a horší COP.
2) TČ s inverterem - el. měničem je takové, které dokáže měnit výkon kompresoru, takže může jet třeba jen na 10 - 20% největšího výkonu, v přechodných obdobích tedy nemusí tolikrát spínat, má tedy naběháno více hodin, ale méně startů, než TČ on/off, které dokáže běžet jen na jednotný výkon, ale za to má při tomto jednotném běhu nejlepší možný COP, který může kompresor dosáhnout, je TČ na tento běh kompresoru nejlépe vyladěno. Co je lepší, na to jsou různé názory, TČ s inverterem můžete mírně předimenzovat, bez inverteru se dimenzuje spíše na 70-80% TZ objektu, aby v přechodných obdobích necyklovalo - pak ve větších mrazech spíná bivalentní zdroj, nebo se zařazuje do systému nějaká taktovací nádrž, která prodlužuje cyklus natápění topného systému. U TČ s inverterem, když to není hodně předimenzováno, není tedy žádná taktovací nádrž potřeba. U Daikinu bych předpokládal, že bude mít inverter.
3) TZ domu byste měl mít spočítané, nebo se dají dopočítat podle PENB. Výkon TČ by se neměl určovat od oka, ale podle výpočtu TZ a podle teploty topné vody topné soustavy. Mimochodem, jakou máte čistou vnitřní vytápěnou plochu na těch předpokládaných 10-11 kW ? Předpokládám, že tyto tepelné ztráty platí při venkovní výpočtové teplotě podle klimatického pásma, kde se dům nachází, a né při nějaké vyšší venkovní teplotě, to by pak TZ vašeho domu byly vyšší.
4) Jestli máte dvě topné soustavy s různou teplotou topné vody, tak to musíte mít nějak vyřešeno. Buď TČ topí na teplotu topné vody do podlahovky a voda do radiátorů se dohřívá něčím dalším, většinou elektřinou, nebo topíte na teplotu topné vody do radiátorů a vodu do podlahovky směšujete. Obojí znamená zhoršenou ekonomiku vytápění, ve druhém případě horší COP tepelného čerpadla. Nevím, jak to máte přesně zapojeno a vyřešeno, asi přes nějakou AKU nádrž, ale nějak se mi nezdá, že byste do radiátorů topil jen na 40°C (zajímá mě teplota topné vody při venkovní výpočtové teplotě, což je většinou - 15°C a dále průměrná teplota během zimy), to jedině, že byste je měl napojené na rozdělovač podlahovky a řádně nadimenzovanou jejich plochu. Toto by bylo potřeba upřesnit.
5) Takže spotřebu pouze TČ asi vědět nebudete ? Jinak procentuální podíl spotřeby TČ na vytápění vs, ohřev TV při podobných TZ domu, jaké máte vy, bývá zpravidla 85-90%/10-15%. Jestli teplá voda u vás dělá 30-40%, tak je něco špatně a doopravdy pak ohřev TV funguje především na elektřinu, což by bylo pro mne nepřijatelné.
6) Tím, že máte TV nastavenou "pouze" na 42°C, tak by měl být COP ještě vyšší, než např. při 50°C, což bývá nejběžněji nastavená teplota TV u nízkoteplotních TČ. U vás to ale z nějakého důvodu neplatí. Jinak hysterze znamená to, při jakém poklesu teploty vody v bojleru má sepnout TČ, aby vodu opět dohřálo na požadovanou teplotu. Vy máte celkem velký bojler na dva lidi, takže vám podle mne stačí teplota topné vody do těch cca 45°C, hysterzi bych zkoušel nastavovat na nějakých 5-10°C. Stále nevidím důvod, proč by vám to TČ teplou vodu nemělo ohřívat kompresorem, to vyjádření technika úplně nechápu, nebo mi nějak nedochází. Taky záleží na tom, jaký vůbec máte bojler a jaká je jeho výměníková plocha, resp. jestli je vhodný pro ohřev TV tepelným čerpadlem.
7) To, že byste měl mít s TČ asi poloviční náklady na domácnost oproti plynu platí se započítáním i plateb za ostatní spotřebu EE (když máte pouze plyn, máte horší tarif) a za předpokladu, že je všude pouze podlahovka a TV ohřívá především kompresor a né bivalence. Když se nebude dívat na ostatní spotřebu EE a budete porovnávat pouze vytápění a ohřev TV, navíc vytápění bude s vyšším teplotním spádem, než má podlahovka, pak se to klidně může vyrovnat nebo dokonce na tom může být plyn i lépe (obzvláště ještě při těch problémech s ohřevem TV). Než jste pořizoval TČ, měl jste si nechat pořádně spočítat tepelné ztráty domu s výpočtem teplotní spádu topné soustavy podle nadimenzování radiátorových těles, pak by bylo více jasné, jaké přesně TČ pořídit, s jakým výkonem a zda by se vám to oproti plynu vůbec vyplatilo a jaká by byla návratnost TČ. Proč TČ nestíhá ohřívat TV, mi je trochu záhadou. Buď máte špatný bojler, nebo špatně nastavenou regulaci, nebo poddimenzované TČ, nebo něco nefunguje, jak by mělo. Taky to může být od každého něco. Ten problém s ohřevem TV nastal až později, nebo to takto funguje od začátku, co to máte ? Bohužel nejsem technik přes TČ a nezabývám se instalací a prodejem TČ, takže kontakty žádné nemám. Je to jen takové mé hobby.

paul7. 1. 2017 12:54:10

pokusím se odpovědět
1) Jaký je nominální výkon toho TČ, tedy při spádu A2/W35 ?
max. [ivýkon je 14 KW,příkon 5KW[

2) Jedná se o TČ s inverterem nebo on/off ?
nevím , co je inverter

3) Jaká jsou tepelné ztráty vašeho domu ?
topím část domu asi 11 K W, když topím 10 KW plynem, mám ho jako záložní, je to OK.

4) Topíte do podlahovky nebo do radiátorů a jaká je teplota topné vody v největších
mrazech ?topím půl na půl podlahu a radiátory, při -8 je teplota vstupu 40 st.

5) Máte nějakou představu o spotřebě toho TČ, co z toho dělá vytápění a co ohřev TUV ?
neumím to spočítat tak 60-40%.
6) Jakou máte nastavenou teplotu TUV a hysterzi ?
nastaveno mám 42 st., neví , co je hysterze.

7) Jakým způsobem je bojler zapojen do systému, je oddělen od ohřevu topného systému trojcestným ventilem, nebo se jedná o jiný způsob zapojení ?
je oddělen třícestným ventilem.

Daikin jsou obecně dobrá TČ, jestli vám něco nefunguje jak má, tak je to špatně navrženo nebo špatně nastaveno nebo obojí. Každopádně s TČ byste měl mít menší poplatky na provoz domácnosti, než s plynem, a to přibližně poloviční, bez ohledu na nějakou podporu OZE (ono zase s plynem byste měl mít jinou a dražší sazbu EE pro celou domácnost). Jestli to tak není, tak to má nějaký důvod, proto ty otázky.
souhlasím, že je to možná špatně nastaveno, ale technik mě řekl, že to nejde.
,když jsem topil celou sezonu plynem ,protopil jsem měně , bohužel jednotlivá zimní období se liší..děkuji za info, pokud někoho máte, kdo by to uměl nastavit ,zaplatím to.
pokud ano pište na korektline@seznam.cz Paul

Pavel a Evča

Pavel a Evča6. 1. 2017 6:00:22

Zdravím, jak psal p. Kubíček, asi máte něco špatně zapojeno/navrženo když vám to funguje takto. ( což je divné, protože DAIKIN je mezi špičkou v chlazení - klimatizace) My to máme obdobně jako p. Kubíček - TČ země/voda - vaillant VWS 62/3, má to tuším zásobník 190l, který natápíme na 53°C, dále je nastaveno v jakém rozmezí se má voda nahřívat - min. 35°C a max těch 53°. TČ začne nahřívat jakmile voda klesne na 35°C. Do topení při -10 jde teplota 29 °C. Jak jsem již psal v létě spotřeba cca 50kWh, teď spotřeba za prosinec celý RD 470 kWh, TČ 350 kWh, plyn nezaveden, krb není, užitková plocha 170 m2. Když to tak zpětně vezmu, rok provozu, tak jsem nad míru spokojen a nikdy bych už neměnil a doporučuji dále:-)

Jiří Kubíček5. 1. 2017 21:20:50

Zdravím, mám dalších pár otázek:
1) Jaký je nominální výkon toho TČ, tedy při spádu A2/W35 ?
2) Jedná se o TČ s inverterem nebo on/off ?
3) Jaká jsou tepelné ztráty vašeho domu ?
4) Topíte do podlahovky nebo do radiátorů a jaká je teplota topné vody v největších mrazech ?
5) Máte nějakou představu o spotřebě toho TČ, co z toho dělá vytápění a co ohřev TUV ?
6) Jakou máte nastavenou teplotu TUV a hysterzi ?
7) Jakým způsobem je bojler zapojen do systému, je oddělen od ohřevu topného systému trojcestným ventilem, nebo se jedná o jiný způsob zapojení ?
Daikin jsou obecně dobrá TČ, jestli vám něco nefunguje jak má, tak je to špatně navrženo nebo špatně nastaveno nebo obojí. Každopádně s TČ byste měl mít menší poplatky na provoz domácnosti, než s plynem, a to přibližně poloviční, bez ohledu na nějakou podporu OZE (ono zase s plynem byste měl mít jinou a dražší sazbu EE pro celou domácnost). Jestli to tak není, tak to má nějaký důvod, proto ty otázky.

Jiří Kubíček5. 1. 2017 21:06:19

Zdravím, ono to úplně tak není, že by nízkoteplotní TČ zvládalo ohřívat TUV jen do 50°C a pak šlus. Záleží na více okolnostech, kam až vám TČ TUV ohřeje kompresorem a s jakým COP, především na exteriérových podmínkách. Každopádně je celkem nelogické dusit nízkoteplotní TČ ohřevem TUV na 60°C. Osobně bych více jak 50°C nenastavoval a hysterze 10°C mi přijde docela velká. Doma máme TČ nastavené na ohřev TUV na 50°C s hysterzí 5°C a prakticky elektropatrona nesepíná nikdy, a to ještě jednou za měsíc máme nastavenou sanitaci bojleru na 65°C. Musím ale podotknout, že máme systém země/voda.

Karel

Karel5. 1. 2017 18:21:38

Ten dohřev TUV by mě taky zajímal. Máme takovouhle sestavu:
- TČ vzduch/voda s integrovaným elektrokotlem
- Zásobník 200 l se smyčkou (bez el. patrony)
- Trojcestný ventil, který přepíná mezi podlahou a zásobníkem TUV

Školy nemám, ale říkám si, že když TČ zvládne ohřát topnou vodu řekněmě na 50°C, ale já chci v zásobníku 60°C s hysterezí 10°C, tak se TČ ohřevu vody účastnit nebude. Při prvotním ohřívání bude TČ ohřívat topnout vodu na 50°C, elektrokotel ji dohřeje na 60°C a tato topná voda ohřeje vodu v zásobníku na 60°C. Jenže pak už ta teplota v zásobníku nikdy neklesne pod 50°C, takže do TČ už se bude vracet vždy jen topná voda o teplotě minimálně 50°C. Což je stejně nebo více než TČ zvládne, tím pádem nemůže dojít k přenosu tepla z TČ a bude v provozu jen elektrokotel, který tu topnou vodu dohřeje z 50°C na 60°C. Při takovém nastavení se tedy TČ už nikdy k ohřevu TUV nepoužije. Nebo se pletu?

Já teda doufám, že nám bude stačit těch 200 l o teplotě 50°C, takže dohřev nebudeme potřebovat (ještě nebydlíme, takže TUV ještě neohříváme).

Jinak při aktuálních teplotách lehce pod nulou topí TČ na 27°C a v domě je 22°C, takže to jen tak šolíchá na minimální výkon za pár korun. Já jsem spokojenej.

edit: upravil jsem, aby to bylo srozumitelnější

paul5. 1. 2017 17:23:34

sorry TP - chyba je to tepelné čerpadlo. Mám Daikin, nízkoteplotní starý cca 10 let. Dle vyjádření technika nelze nastavit opětovné spínání pro ohřev čerpadlem-myslím při menším snížení teploty, což je při 300 litrovém boileru a dvou lidech běžné. Spíná mi z 90 % el. patrona. Tedy je to od nich asi špatně navrhnuté. K poplatku - když budu mít plyn, ke kterému se už brzo vrátím, tento poplatek velké spotřeby odpadne.

Jiří Kubíček5. 1. 2017 16:21:21

Zdravím, jen pár dotazů:
1) Co myslíte zkratkou TP ? Předpokládám, že tepelné čerpadlo.
2) Co vůbec máte doma zázrak, že neumí ohřívat TUV pomocí kompresoru a jakou máte nastavenou teplotu TUV ? Je nesmysl, aby TČ ohřívalo TUV většinou jen pomocí elektropatrony. Jestli to u vás tak je, tak to má nějaký důvod, ale vůbec to není běžná záležitost, jak si možná myslíte. Ještě by mne zajímalo, jakým způsobem máte propojen bojler s TČ a co přesně za bojler máte. Celé to jen vypovídá o špatném návrhu a instalaci TČ.
3) Co má s TČ společného nějaký poplatek na solární elektrárny. Předpokládám, že máte na mysli podporu OZE, kterou platí všichni podle spotřeby elektřiny. A věřte tomu, že kdybyste měl místo TČ třeba elektrokotel, platil byste ještě více.
Výhodnost TČ se odvíjí od tepelných ztrát domu (ty nepíšete, jaké máte), od druhu a teplotního spádu topné soustavy (sotva bude TČ úsporně topit do starých radiátorů s vysokou teplotou topné vody), od kvality TČ, od kvality návrhu, správného nadimenzování a správného zapojení. Neznám veškeré okolnosti u vás, ale jestli má vaše TČ vysokou spotřebu a TUV ohřívá především jen elektropatronou, tak to má nějaké důvody, ale nemůžete házet všechny TČ do jednoho pytle.

Pavel a Evča

Pavel a Evča5. 1. 2017 7:26:03

Zdravím,

mám dotaz - co to je TP? myslíte tím tepelné čerpadlo?

dále pak dotaz s tím ohřevem TUV - pokud se děje prostřednictvím TČ tak jsou náklady minimální - 50kwh/měsíc - pro 2 osoby., primárně se voda ohřívá zapomocí TČ - do cca 55 °C více už pak jen elektrokotlem/ el. patronou. co to máte za TČ že ohříváte nejdříve patronou a potom TČ?

platba na solární elektrárny? tím je myšleno co??? podpora OZE? to platí všichni i pokud nemají TČ.

paul4. 1. 2017 18:48:52

Zdravím,
TČ -nezapomeňte při počítání nákladů, že budete dohřívat TUV stále el. tělískem, protože většina TP spíná ohřev pomocí TP až při nízkých teplotách TUV, takže téměř nikdy, tedy pokud nemáte boiler velmi malý, tedy pod 100 l. !!! Připočítejte poplatek na solární elektrárny, já platím v rodinném domě 12 tis Kč ročně. To se pak TP nejeví jako výhodné. Jestli někdo chce ,rád mu to svoje levně přenechám.

Mao5. 11. 2016 8:17:27

Michale a Míšo.....proč se tedy ptáte někoho na zkušenost s tepelným čerpadlem a potom ho nařknete ze skryté reklamy, když vám dá nějaké informace k výběru tepelného čerpadla pro sebe?

další by tady mohl napsat, že si koupil a nechal nainstalovat tepelné čerpadla Nibe nebo PZP nebo Mastertherm....to by byla taky vlastně reklama, že na tyhle značky.

vím, že už to jsou starší příspěvky, ale reaguji až nyní....ale proč se tedy ptáte?

Pavel a Evča

Pavel a Evča8. 7. 2016 10:03:43

Zdravím,

zkušenosti máme zatím jen cca půlroční. i s těmito zkušenostmi je výsledek ten, že jednoznačně mohu doporučit TČ. RD - TZ 5,8 kW prostup 3,9 kW+ větrání 1,9 kW při -17°C, platba za loňský rok (stavba plus sušení podlah říjen až leden) 8500 kč ( z toho cca 600 kwh bez sazby) teď provoz - TUV pro dvě dospělé osoby, spotřeba cca 80 - 90 kWh/měsíc. Více budeme vědět až po příští zimě. Teplo dodané ze zemního kolektoru je dnes cca 10 MWh. Teplota po půlhodině provozu cca 10 °C, délka 300 m. Pokud to u vás lze, jděte do zemního čerpadla - vyšší provozní účinnost, vyšší odhadovaná životnost, náklady na kolektor cca 30 tis Kč. čerpadlo 168 000 zbytek zapojení, expanzky atd, celkem 248 000 Kč. TČ vailant WVS 62/3 - dnes FLEXOTHERM

Michal a Míša8. 7. 2016 9:24:44

To tady nemá nikdo více zkušeností s TČ. ? Krom pána nademnou což mi spíš připadá jako skrytá reklama ?

Mao19. 6. 2016 20:34:00

Zdravím, já budu dávat do novostavby tepelné čerpadlo Vaillant flexotherm 5.2kw se zemním kolektorem, pokud máte prostor na pozemku je to ta nejlepší volba ve spojení s podlahovým topením a co se životnosti týče. s cenou s tím, že jsem si kolektor pokládal sám se vlezu do 200tis. budu mít zajištěn ohřev TUV čerpadlem (integrovaný nerezový zásobník) a případně aktivní chlazení v létě do podlahovky.

dále je možnost tohle čerpadlo nenapojit na zemní plošný kolektor, ale na venkovní vzduchovou jednotku arocollect, kde jsou taky velmi dobré topné faktory a přináší to výhody zemního čerpadla ve spojení s odebíráním energie ze vzduchu tzn. vzduch-voda, cena je o něco vyšší, protože venkovní jednotka vyjde dráž než materiál a výkopové práce pro plošný kolektor.

zde jsou technické data, obrázky a video, jak to potom ve skutečnosti vypadá:
https://www.vaillant.cz/pro-zakazniky/produkty/tepelne-cerpadlo-flexocompact-exclusive-20801.cs_cz.html

potom je další možnost mít klasický kompakt vzduch-voda tzn. vše venku a potom napojení na vnitřní jednotku + zásobník na teplou vodu (TUV) a nebo komplet v hydraulické věži, tohle je levnější varianta čerpadla vzduch-voda oproti flexotherm s arocollectem.

https://www.vaillant.cz/pro-zakazniky/produkty/hydraulicka-jednotka-unitower-vih-qw-190-1e-22272.cs_cz.html

jinak firmu můžu doporučit na Moravě, zatím s nima mám velice dobré zkušenosti, montují čerpadla již 17 let a jsou na ni dobré reference, které jsem ověřil před vytvořením objednávek na TČ, v Čechách nevím.

záruku budu mít 5 let na celé čerpadlo a 10 let na kompresor. výroba v Neměcku. viděl jsem v provozu Vaillant flexotherm ve spojení s arocollectem tzn. vzduch-voda a venkovní jednotka není vůbec slyšet, absolutně tichý provoz. je tam velký výměník pro přenos "tepla"

celkem máme objednáno s rodiči a kamarády 6 čerpadel od této firmy a vše značka Vaillant, 3x zeme-voda s plošným kolektorem a 3x vzduch-voda.

Reklama
Reklama

Akce na stavební materiály, nová videa a postupy...

Reklama
Reklama