Tepelné ztráty

Renata27717. 2. 2017 7:47:51

Dobrý den. Pane Kubíčku, v červnu jste mi odpovídal na otázky ohledně tepelných ztrát domu a zvolení vhodného topení. Nyní už konečně mám podrobnější informace ohledně domu. Můžu vás poprosit o přibližný výpočet tepelných ztrát a zda zvolit tepelné čerpadlo nebo jít jinou cestou? Mail na mě je renata277@email.cz. Děkuji předem Renata

Jiří Kubíček7. 6. 2016 10:23:36

Zdravím, to není problém, výpočet TZ můžeme ověřit podle PENB a zároveň vám napíši nějaké přibližné provozní náklady při jednotlivých variantách. Předem vám ale mohu rovnou říci, že to není o porovnání TČ vs. elektrokotel se soláry (varianta elektrokotle se soláry vždy bude méně výhodná než TČ). ale TČ vs. vše na elektřinu (v tom případě, ale budete muset mít do výpočtu PENB zahrnutý alespoň nějaký krb nebo klimošku), nebo TČ vs. elektrokotel s bojlerem s vestavěným TČ pro ohřev TUV (případně s klimoškou, muselo by se to pořádně ověřit výpočtem). Jinak s klasickým TČ vzduch/voda vždy projdete limitem neobnovitelné primární energie v PENB, protože si TČ přibližně 3x větší část energie bere z prostředí a jen zbytek ze sítě.

Renata2777. 6. 2016 7:50:37

Pane Kubíčku, nahlodal jste mě s tím tepelným čerpadlem. Nakonec to asi uděláme tak, že až bude mít projektant projekt a budeme vědět údaje pro výpočet tepelných ztrát, tak spočítáme (nebo pokud mi s tím pomůžete budu ráda) co bude vycházet lépe, zda pouze tepelné čerpadlo nebo elektrický kotel a soláry na ohřev vody. Myslíte, že bychom prošli limitem PENB, i když bychom měli na ohřev vody i topení pouze tepelné čerpadlo? Děkuji

Jiří Kubíček5. 6. 2016 21:44:42

Zdravím, tento systém Atrea neznám, takže jsem se musel podívat do nějakých prospektů a technického listu, trochu mne jen zarazilo, že jsem vůbec nikde nenarazil na informaci, jaký má ta jednotka topný teplovzdušný výkon a za jakých podmínek, takže si nejsem jistý jestli vůbec dokáže pro váš dům při vašich TZ zajistit plnohodnotné vytápění a to celou zimu, tedy i při velkých mrazech, ale snad díky té teplé vodě ze zásobníku ano (předpokládám, že součástí zásobníku je i nějaká elektropatrona o patřičném výkonu). V případě, že svým výkonem ta jednotka bez problémů bude stačit teplovzdušně na váš dům a nebude vám vadit teplovzdušné vytápění (né každému vyhovuje), pak teplovodní podlahovku nepotřebujete a je to jen na vašem zvážení. V opačném případě by však byl potřeba další topný zdroj a zde by mohla klidně posloužit teplovodní podlahovka. Buď by byla od ostatního systému oddělena trojcestným ventilem a natápěna mimo zásobník tepelným čerpadlem (což by bylo z hlediska COP lepší, ale vyžadovalo by to, aby součástí toho TČ vzduch/voda byla i nějaká bivalence), nebo by šla do ní topná voda ze zásobníku, jehož součástí je i dohřev elektřinou. Zde by pak taky záleželo na teplotě topné vody ze zásobníku a zda by se voda do podlahovky nemusela např. směšovat. Nejsem ale topenář, takže jak přesně to zapojit a uregulovat, vám nepovím, stejně se vám těžko vyjádřím k potřebnému objemu zásobníku, ale jestliže má zásobník nějakou topnou patronu, které může vypomoci tepelnému čerpadlu, nebo je bivalence přímo součástí TČ, tak podle mne ten 500 litrový bude stačit. Stejně byste asi zároveň nepoužíval podlahovku a teplovzdušné vytápění, ale volil jen jednu z variant, nebo kdyby teplovzdušné vytápění nestíhalo svým výkonem.

lukysz4. 6. 2016 20:13:04

PS: teplota v pasivnim dome nesmi prekrocit dle vypoctu 26 nebo 27 stupnu. Ted si presne nepamatuji. Nicmene, pokud by se muselo nebo proste pristoupilo ke chlazeni jak pisete, je to dalsi vstup energie, tzn. by vypocty sly opet do kytek.

lukysz4. 6. 2016 20:08:21

Zdravim. S primotopy ani nicim ciste na elektrinu nebo plyn si na zelenou nesahnete. Musite vyuzit obnovitelne zroje skrz primarni energii bud jako hlavni nebo vedlejsi zdroj energie pro vytapeni. Nechtel jsem to zbytecne slozite, proto mam pouze jeden zdroj a nekombinuji to napr. s krbem - investice velika a nenavratne. Jinak to nevyjde. Co se vytapeni tyka tak jeste jednou. Tepelnou pohodu v domě bude zajišťovat větrací jednotka s rekuperací a dohřevem vzduchu Duplex RK4-EC. Topná voda pro ohřev vzduchu bude odebírána z integrovaného zásobníku tepla pres vestaveny vymenik. Taktez TUV pres vymenik c. 2. Zasobnik je IZT-U-TS 500. Jsem na hranici NED a PD. Ta fotovoltaika je jen ciste do budoucna co kdyby-nejlevnejsi cestou. Kdybych ji priznal uz ted pred dotacemi, jsem jasnej pasiv, ale i tak je to porad nejistota, jestli finance dostanu a do dalsi nejistoty se mi jit uz nechtelo. Proto pouze do zasobniku dam 3. topnou spiralu, na kterou se panely budou moci pripojit, kdybych chtel. Jinak zasobnik je natapen tepelnym cerpadlem odpovidajiciho vykonu. Nic znackoveho predrazeneho, psal jsem cenu cca 50tis.

Jiří Kubíček4. 6. 2016 0:17:50

Zdravím, ve vašem případě se jedná o velice slušný NED, který už si sáhl na dotaci pro novostavbu v NZÚ. K vytápění a ohřevu TUV u domů, které se snaží o dotaci, se dost nerad vyjadřuji, protože kvůli limitům NZÚ pro neobnovitelnou primární energii je nutné do takových domů dávat takové technologie, které se normálně vůbec nevyplatí a často je to jen takovými technologiemi přeplácané a ani si člověk neuvědomuje, že tím pádem dost velkou část dotace vyhodí z okna a padne na zaplacení technologií, které pro takový dům mají jen malý přínos. Nikdy jsem nepochopil, proč jsou k tomu stavebníci nuceni a nemohou celou dotaci použít na mnohem užitečnější věci při stavbě domu. Při tom by úplně bohatě stačilo mít rekuperaci, topit elektřinou a ohřev TUV podle počtu osob řešit el. bojlerem nebo bojlerem s vestavěným TČ, který by se mimochodem dal při malých TZ použít přes výměník částečně i k vytápění domu. Bylo by to celé jednoduché, levné a účelné.

Trochu nechápu ten váš systém vytápění a ohřevu TUV. Píšete, že máte TČ vzduch/voda s nějakou 500 litrovou AKU nádrží, která má výměník pro TUV a je nějak napojena na rekuperační jednotku. To tedy znamená, že v té nádrži je nějaká vnořená nádrž pro TUV nebo ohřev TUV řešíte přes nějaký výměník průtokově ? Co s tím má společného rekuperace ? To ještě tedy máte aktivní rekuperaci (tedy rekuperaci s takovým malým vestavěným TČ), která je též napojena na tu nádrž a ohřívá taky TUV ? Takže k ohřevu TUV slouží rekuperace i klasické TČ ? Omlouvám se, že se takto hloupě ptám, ale z vašeho popisu věci jsem to úplně nepochopil a celé mi to přijde nějaké totálně překombinované. O jaký typ stroje se přesně jedná, je to něco kombinovaného např. od Nilanu ? Dále nechápu, jaký je přesně zdroj toho teplovzdušného vytápění, že by aktivní rekuperace ? Každá aktivní rekuperace má ale dost omezený výkon, co se teplovzdušného vytápění týká a určitě nemůže sloužit jako hlavní zdroj vytápění. Navíc nechápu, proč tedy máte TČ vzduch/voda, když naprostou většinu domu vytápíte teplovzdušně, to už mi přijde jako totální úlet. Co je to za TČ vzduch/voda a jaká je jeho cena ? Prostě potřebuji celý ten systém podrobněji popsat, abych lépe pochopil, jak to celé funguje a z čeho se to skládá. A to ještě do toho všeho chcete fotovoltaiku, to jste tedy hodně velký fanda do technologií, který má malou potřebu energií. Co se týká toho případného teplovodního vytápění podlahovkou v celém domě, tak se vám vyjádřím, až ten váš systém lépe pochopím. Každopádně už z principu při vašich TZ jakýkoli teplovodní systém nemá moc význam, co se investice týká. Podle mne by vám úplně stačilo, kdybyste měl v celém domě jen přímotopy nebo el. podlahovku jako hlavní zdroj vytápění a k tomu všemu např. aktivní rekuperaci s ohřevem TUV, teplovzdušným přitápěním a chlazením, kdy součástí této aktivní rekuperace je i zásobník na TUV. TČ vzduch/voda a 500 litrová AKU nádrž mi přijdou úplně zbytečné, ale zase nevím, jak by to prošlo limitem pro NZÚ.

Jiří Kubíček3. 6. 2016 23:34:31

Zdravím, je až s podivem, jak vám projektant jen tak od oka bez znalosti TZ domu může říci, že se vám TČ nevyplatí. Samozřejmě bude záležet na konečném a přesném výpočtu TZ, ale, když bude TČ za rozumnou cenu, tak to tvrzení projektanta vůbec není jednoznačné a životnost TČ je především dána životností kompresoru, které při správném nadimenzování a provozování TČ bude kolem 15 let.

Jinak tomu rozumíte dobře, když v PENB budete mít započítaný pouze elektrokotel a el. bojler, tak výpočet neprojde limitem pro neobnovitelnou primární energii a dům by ani neměl projít kolaudací.

Renata2773. 6. 2016 10:05:08

Pane Kubíčku, ještě dotaz k těm posledním větám, co jste napsal. To znamená, že když bych měla elektrický kotel a ohřev vody elektrickým bojlerem, tak neprojdu limitem PENB, nebo tomu rozumím špatně?

lukysz3. 6. 2016 8:44:04

Zdravím. Cenu neresim. TC pro pokryti TZ domu cca 50tis. Podotykam, ze stavim pro dotace z NZU.

Pavel3. 6. 2016 6:41:31

Zdravim.Sice nejsem pan kubicek, ale myslim si, ze pri vasi TZ je TC naproste mrhani penezi. vetsinu roku budete pokryvat TZ kolem 1kW. Koupil bych zasobnik (mimochodem, pokud nebude vne domu, tak zasobnik sam o sobe taky topi. A celkem dost), do nej hada na solary (pokud kolektorove), hada na ohrev TUV a elektropatronu. Pro klid duse klidne jeste hada pro TC.

lukysz2. 6. 2016 18:36:59

Dotaz na pana Kubicka,
dobry den, nikde jsem na Vas nenasel adresu tak pisi sem. Zajimal by mne Vas nazor. Stavim dvoupodlazni RD. Orientace jih. TZ pri -15/21 2,7, vcetne vetrani 3,1kW. Podl. plocha 169m, okna trojskla. Izolace podlaha 24cm sedy, fasada 30 cm sedy, strop 55 foukana vata. Vytapeni TC vzduch voda - do zasobniku 500l. Odtud vymenik na TUV a rekup jednotku pro vytapeni vzduchem. Teplovodni podlahove vytapeni vstupni chodba a koupelna - vse ostatni vzduch. A ted k dotazu - premyslim o rozsireni podlahoveho vytapeni do celeho 1.NP. Ma investice do instalace podlahoveho vytapeni v mem pripade smysl? Nebude zasobnik 500l v tomto pripade priliz objemove maly i pri te uvaze, pokud planuji v budoucnu zasobnik natapet naprimo FV? Za vas strucny nazor predem dekuji.
S pozdravem
Lukas

Renata2772. 6. 2016 17:20:39

Děkuji moc za váš propočet. Pokud budete mít chuť, tak ještě doplním všechny údaje, až je budu mít. Ty soláry byly spíš náš nápad, aniž by jsme něco propočítávali. Tepelné čerpadlo nám projektant rozmlouval kvůli dlouhé návratnosti peněz, protože počítal s tím, že časem budou potřeba nějaké opravy. Spíše mě zaujalo, jak jste psal o kombinaci elektrokotle a bojler s vestavěným TČ. Nic o tom nevím. Zkusím si najít nějaké informace. Doufám, že třeba tato diskuze pomůže i dalším stavebníkům. Děkuji za odpovědi a kdyby se někdo chtěl přidat se svým názorem, budu ráda.

Jiří Kubíček2. 6. 2016 15:01:03

Dobře, vezmu to tedy hodně orientačně, ale chtělo by to pak upřesnit podle skutečných údajů. Budu předpokládat okna s trojitým izolačním sklem a celkovou plochu cca 20 m2, k tomu nějaké vchodové dveře, v podlaze na zemině minimálně 15 cm izolace (pro podlahovku to beru jako minimum, klidně by to sneslo i více), ve střeše se stropem v podkroví minimálně 30 cm izolace. Při uváděné venkovní velikosti vašeho domu vám vychází vnitřní vytápěná plocha kolem 140-145m2. Za podmínek: bez rekuperace, venkovní výpočtová teplota -15°C, vnitřní 21°C, intenzita větrání 0,3 1/h, započítány mírné tepelné mosty delta U 0,02 W/m2K, vám vycházejí přibližné TZ domu 4,5 kW a jste těsně u hranice pro NED, s rekuperací byste se hravě dostali na hodnoty pro NED, nebo při navýšení izolací ve střeše a podlaze. Každopádně bez rekuperace se asi pod 4 kW nedostanete, ale je to jen předběžný výpočet.

Když budu uvažovat TZ mezi 4-4,5 kW, tak je to přesně ta hranice, kdy vytápění elektrokotlem už začíná být nákladově drahé a začíná se vyplácet pořízení tepelného čerpadla. Kombinaci elektrokotle + soláry osobně považuji za nevýhodnou, soláry budou řešit jenom nebo především ohřev TUV a při počtu 4 osob v domě a normové spotřebě 50 litrů TUV na den a osobu, vám uspoří cca 4.000,-Kč, takže sami o sobě jsou bez nějaké tučné dotace prakticky nenávratné. Kombinace elektrokotle + solárů (což je cena panelů. AKU nádrže a dalšího materiálu), vás vyjde od firmy na cca 100.000,-Kč (nepočítám do toho cenu podlahovky). Když pořídíte tepelné čerpadlo, tak za slušný inverter i s hořevem TUV při vašich TZ dáte cca 150.000,-Kč, ale provozní náklady budou ročně asi o 10.000,-Kč menší než při kombinace elektrokotle + solárů. Navíc kdybyste chtěli zůstat u elektrokotle a potřebovali jste ulevit pouze ohřevu TUV, tak výhodnější provozně i investičně, než soláry, je bojler s vestavěným TČ.

Pro informaci ještě uvedu provozní rozdíl mezi TČ vzduch/voda a elektrokotlem s obyčejným el. bojlerem, to bude u vás cca 14.000,-Kč za rok. Hrubá návratnost TČ u vás vychází do 8 let, ale když budete mít v domě vše na elektřinu, tak neprojdete v PENB limitem pro neobnovitelnou primární energii, takže stejně musíte započítat nějaký zdroj vytápění nebo ohřevu TUV, který si bere energii z prostředí nebo má nízký faktor primární neobnovitelné energie. Dá se to taky řešit tím, že se do vytápění alespoň části domu započte nějaká klimatizace, která bude v létě chladit a v zimě za levné náklady vypomůže s vytápěním (princip TČ vzduch/vzduch).

Renata2772. 6. 2016 11:19:53

Tyto údaje bohužel zatím nevím, stále ještě dolaďujeme projekt. Ano je to nepodsklepený dvoupodlažní dům, celý vytápěný. S tím nízkoenergetickým jsem to myslela spíše obecně.

Jiří Kubíček2. 6. 2016 10:55:09

Zdravím, orientačně se TZ určit dají, ale chce to ještě doplnit tyto údaje: síla a druh izolace v podlaze na zemině nebo nad případným sklepem, síla a druh izolace ve střešním plášti a stropě podkroví, plochu vše oken dohromady a jejich druh. K orientačnímu výpočtu TZ to zatím stačí, předpokládám tedy, že se jedná o dvoupodlažní nepodsklepený RD, který bude celý vytápěn. Jinak nevím, jak to myslíte vážně s tím, že by měl být dům nízkoenergetický, tedy NED, zda to myslíte jen obecně nebo doopravdy chcete dosáhnout normy pro NED, což je měrná potřeba tepla na čistou vytápěnou plochu 50 kWh/m2/rok.