Podlahové topení

Zdravim, vratim se jeste k tomu radonu. Probehlo mereni - 7 dni pri provozu. Vysledek je 120 bq/m3, izolace proti radonu zadna, pouze asvaltovy pas modifikovany. Nameren stredni rn index.

Zdravím, klidně si na tu izolaci ještě něco dejte, ale je to úplně zbytečný, dnes prakticky na trhu nenarazíte na hydroizolaci, u které byste se musel obávat, že vám poškodí EPS. Co se týká té pokládky, položíte si nejdříve desku na ten výstupek hydroizolace a trošku zatlačíte a ono se vám to přesně na EPS desce obtiskne, pak už jen toto místo nahřejete a vytvoříte malý žlábek. My jsme to dělali plynovkou, ale horkovzduškou by to mělo jít též.

No právě, zvlášť když to vyrábí třeba Dehtochema :-)
Jinak díky všem za odpověď. Ten tip s tou horkovzduš. pistolí se mi líbí.

Delalo to kdyz byly pasy delane z dehtu. Coz se dnes uz nedela, ale clovek nikdy nevi. Kdyz zainvestujete 200Kc a koupite kryci PE folii a natahnete ji, nic se nestane.

Zdravím, liapor by hydroizolaci poškodit neměl, na vyrovnání pár milimetrů potřebujete co nejjemnější, každopádně jde vyřešit i jinak. Dá se použít plynová nebo horkovzdušná pistole a v místě zvýšené hydroizolace se vytvoří v EPS malý žlábek. Dnešní hydroizolace EPS nenarušují, to platilo ještě za krále klacka, už je dávno jiná doba. PE fólii byste měl dát až mezi tepelnou izolaci a plovoucí roznášecí vrstvu, jestli to bude těžká plovoucí podlaha z betonu nebo anhydritu. Kolem roznášecí vrstvy ještě musí být dilatační pás.

A nemůže ten Liapor nějak poškodit hydroizolaci ? Tím tlakem po vylití podlahy ?
A jak hrubý Liapor se používá ?

Ještě se chci zeptat, dává se na hydroizolaci ještě nejaká tenká PE-folie ? Někdo mi říkal,
že hydroizolační pásy na bázi asfaltu se časem částečně vypařují a mohou narušit polystyren.

Dobrý den, mohu Vás "Pavle a Evčo" na mail zasa(zavinac)centrum(tecka).cz poprosit o kontakt na projektanta, který Vám zpracovával projekt na podlahové topení? Nevím tedy odkud přesně jste, já stavím v okrese Blansko. Děkuji.

Zdravím,

podsyp být nemusí ale... pokud vezmete jen hydroizolaci která má 4 - 6 mm, uděláte spoj, tak hned máte 4 mm hrb. Samozřejmě EPS se na to položit dá a vcelku rovně ale pak hrozí právě to co popisoval článek - sesedání podlahy. EPS totiž není opřen celou plochou, ale pouze menší částí a při zatížení se promáčkne a celá podlaha sesedne.

viz.:
http://stavba.tzb-info.cz/podlahy/12288-vyvarujte-se-zakladnich-chyb-pri-realizaci-podlah

Naše deska nebyla nijak závratně rovná, proto jsem volil tento postup.

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat, k čemu slouží liapor na podsyp pod EPS?

Já jsem na to právě narazil když jsem teď sháněl hydroizolaci. Mám nízký radonový index, ale když jsem procházel hydroizolace, tak jsem narazil na to, že je to potřeba kvůli podlahovému topení. Co znám lidi, co staví, tak to taky nikdo nikdy nedělal, pokud měl nízký index. Už jsem bombardoval svého projektanta, zda o tom ví, případně proč to nedal do dokumentace. Tak až odpoví, dám případně info sem;-) Každopádně mám už hotovou ZD, takže mám taky "smůlu", kdyby bylo potřeba odvětrávání :-)

Nejsem expert na šíření radonu, když je u podlahy vyšší teplotní gradient, jako je to u podlahovky, třeba pak index vzrůstá. Ale to možná platilo v dávných dobách, kdy v podlaze nebyla téměř žádná izolace nebo jen nějaká škvára. Dnes už snad nikdo pod podlahovku nedává méně jak 10 cm izolace, a to se spíše doporučuje 15-20 cm, takže už asi sotva platí podmínky, které byly platné skoro před 20 lety, od kdy se ta norma nezměnila (jestli nedošlo k nějakým změnám v posledních měsících, zas tak podrobně to nesleduji). Osobně to též v dnešní době považuji za bezpředmětné.

No já hlavně moc nechápu tu nutnost, pokud je tam nízký index a je provedena izolace proti radonu, proč při podlahovém topení je potřeba i to odvětrávání. a bez PT není potřeba vždyť přeci přes izolaci se dostává jen takové množství, které je bezpečně odvětráno a nezpůsobí takovou koncentraci Rn aby to bylo život ohrožující... no nechápu to. :-)

Z toho si nic nedělejte, on to tak nemá skoro nikdo. Je to jedna z těch norem, které se v praxi téměř nedodržují. O smysluplnosti této normy by to byla zase jiná debata.

Zdravím, tak jsme se přiučili něčemu:-) no každopádně to tak nemáme:-(

Zdravím, ona to úplně blbost není, podle ČSN 73 0601 pokud je součástí kontaktní konstrukce s podlahovým vytápěním, měla by být ve všech kategoriích radonového indexu stavby provedena kombinace s větracím systémem podloží nebo s ventilační vrstvou v kontaktní konstrukci. Samozřejmě v praxi se tohle téměř nikdy nedodržuje a při kolaudaci to prakticky nikoho nezajímá. A podle mne ani většina projektantů buď o tom neví nebo to neberou v potaz. Zde k tomu dva články:
http://stavba.tzb-info.cz/izolace-proti-vode-a-radonu/12090-uvod-do-navrhovani-a-provadeni-protiradonovych-opatreni
http://www.az-radon.cz/aktuality-mereni-radonu.php

Zdravím, tak to je pěkná blbost. to jestli tam je podlahové topení nemá až zase tak zásadní vliv na prostup radonu. Stačí se podívat na stránky UJB - https://www.sujb.cz/radiacni-ochrana/radon/

Radon jako plyn je lehčí než vzduch, čili stejně stoupá skrz podlahu, topení nemá vliv.
Skladba podlahy musí být navržena dle radonového průzkumu, který je nutný pro ohlášení/SP. Ten určí radonové riziko na základě složení zeminy, podloží a vlastního měření, plynopropustnosti podloží. Toto riziko (index) může být nízké, střední vysoké. Nízké - žádná opatření, střední - opatření např. pomocí hydroizolace s Al foĺii, vysoké riziko - nucené odvětrání apod.

Radon má schopnost difundovat do jakékoliv stavební hmoty - beton, PE folie atd, podle druhu materiálu je schopnost různá. Tudíž není potřeba v souvislosti s podlahovým topením dělat nějaká další opatření, pokud již tato nejsou požadována díky vysokému radonovému indexu.

Jaký máte index, jakou plánujete skladbu podlah.

A máte kvůli podlahovému topení nějakou speciální úpravu proti radonu? Někde jsem četl, že když člověk chce podlahové topení, tak musí mít např. odvětrávané podloží atd. Co je na tom pravdy?

Zdravím,

z vlastní zkušenosti můžu jen doporučit - nechte si udělat dobrý projekt s výpočty ztrát jednotlivých místností - cca 3 tis. a podle toho si to udělejte sami, nic na tom není, nedoporučuji dávat systémové desky, je to drahé a zbytečné. Topenáři budou tvrdit, že jedině toto je dobré, ale už neřeknou, že je to dobré pro ně - rychlá a levná montáž = drahé pro toho kdo to platí. Pokud už desky tak pozor na to, jaký mají profil, jak vypadají zespodu - hrozí sesedání - řešil i nějaký článek na tzb info (isover). V našem případě vyšlo topení na ploše cca 170 m2 dvě podlaží:
10 000 liapor na podsyp, 35 000 EPS 150 S 100 mm,60 mm,30 mm, 18 000 kročejová izolace - vata, rozvody Cu 5000, rozdělovače, potrubí (1600 m), sponky, fólie, cca 65000, anhydrit 12,3 m3 cca 67 000. Celkem 200 tis Kč. Rozdělovače jsou 7 a 9 okruhů, rozteče dle projektu od 150 do 50 mm, celý RD bez radiátorů. Žebříky v koupelně pouze na EE. Dnes při -11 °C teplota topné vody 27-28 °C, na TČ nastavená topná křivka 0,1. Celkem říjen až prosinec spotřeba cca 1,5 MWh, přičemž říjen běžel program na sušení podlahy teplota v RD 27° při otevřených ventilačkách. Osobně si nemyslím, že rozvody a radiátory vycházejí levněji jak se často tvrdí. pokud se nebude počítat EPS a anhydrit, tak to nevychází zase tak draho. Jinak komfort topení, pocitová teplota, ideální.