heluz family 2in1

kaskader20527. 2. 2017 7:35:58

Bože, proč jsou ti lidé na světě tak hloupí. . .

Jiří Kubíček13. 12. 2014 13:47:44

Zdravím p. Dostálová, neberte to osobně, ale váš příspěvek vypadá jako reklamní příspěvek bojovníka proti polystyrenu. Vezmu to postupně:

1) Ta úspora na vytápění teoreticky vychází mezi lambdou 0,2 a 0,13 doopravdy kolem 1000,-Kč za rok na 100m2 zdiva, ale platí pro vytápění elektřinou, pro vytápění jinými zdroji bude podstatně nižší, což podporuje vaší myšlenku, že utrácet za dražší zdivo nemá moc význam, ale pouze za podmínky, že dům bude doopravdy pečlivě postaven, bez jakýchkoli tepelných mostů atd., viděl jsem už dost domů postavených z drahého zdiva, které se stejně musely zateplovat. Navíc vzduch "izoluje" pouze v uzavřeném prostoru, což zase souvisí s detailně provedenou stavbou. Pro mnoho stavitelů je jednodušší postavit ze slabšího zdiva a na to dát tepelný izolant (a nemusí to být polystyren), většinou to bude o dost levnější. Další věcí je, že mnoho stavitelů se stejně rozhodlo pro izolaci i na drahém zdivu, když zjistili, na kolik je vyjde venkovní omítka nebo dokonce termoomítka.

2) Co myslíte dýcháním domu ? Stěnami prochází v rámci celého domu difúzí velice malé procento vlhkosti a zdivo má faktor difúzního odporu kolem 10, EPS kolem 50, parozábrana pro srovnání v desítkách tisíců (EPS tedy není žádná parozábrana a vlhkost jím prochází, jen né tak rychle jako třeba u vaty, jeho difúzní odpor tedy v žádném případě není "příšerný", jak barvitě popisujete). Ke kondenzaci a následným plísním ve zdivu tedy nemůže docházet, velice mírná kondenzační zóna v naprosté většině případů vychází až někde v EPS, kde se vám určitě žádná plíseň tvořit nebude. Provětrávaná fasáda je drahá záležitost a určená především na domy, kde z nějakých důvodů nelze provést kontaktní zateplení, na novostavbu je to pro mne naprostý nesmysl, navíc už z hlediska toho, že je ta fasáda provětrávaná, tak určitě chápete, že její tepelněizolační vlastnosti jsou značně omezené.

3)To, že se někomu uvnitř domu tvoří plísně NENÍ způsobeno zateplením polystyrenem, ten naopak tento jev zmírňuje (díky zateplení je vnitřní povrchová teplota zdiva vyšší) a věřte tomu, že kdyby ten samý dům ten polystyren na fasádě neměl, při tom zůstal utěsněný (nová okna, zateplení stropu nebo střechy s použitím parozábrany), tak se ty plísně na stěnách budou tvořit mnohem více. Ke kondenzaci a tvorbě plísní dochází tam, kde je jednak vyšší vlhkost a dále studený povrch zdiva (tedy v místě tepelných mostů nebo nezatepleného zdiva). Takže to, že se někomu po rekonstrukci domu a tedy i po zateplení tvoří uvnitř domu plísně, NEMÁ nic společného s tím, že je na stěnách EPS, ale pouze to vypovídá o špatném způsobu větrání (především v koupelnách a kuchyni atd.) a o tom, že dům má pravděpodobně tepelné mosty (např. nezateplené sokly, nedobře vyřešení střed konstrukcí atd.). Úplně stejným způsobem se vám může dělat plíseň, i když budete mít nějaký nezateplený cihlovzduch, kdy nebudou dobře vyřešené tepelné mosty, nebo nebudete správně větrat. Nebo si snad myslíte, že utěsněný dům bez zateplení nebude na tyto neduhy trpět jen díky tomu, že nemá na stěnách polystyren ?

4) K té poznámce o vlastnostech a nevýhodnosti rekuperace se snad ani nemá cenu vyjadřovat. Vy na jednu stranu píšete, že když budete větrat okny, tak efekt zateplení je nula (říká vám něco krátké a intenzivní větrání, nemusíte mít celý den otevřená okna, nebo digestoř v kuchyni nebo větrák v koupelně atd.), a na druhou stranu odmítáte rekuperaci z důvodů, které jste slyšela kde ?. Jak tedy chcete větrat ? To si doopravdy myslíte, že zdivem vám projde tolik vlhkosti, že když na něm nebudete mít polystyren, tak nemusíte vůbec větrat ?

5) Co myslíte tím, že vata na sebe naváže vodu ? To máte představu, že z vaty bude houba nasáklá vodou a tím ztratí veškeré tepelněizolační vlastnosti ? Vše je dáno průběhem difúze vodních par konstrukcí, a když je konstrukce dobře navržená, tak vata určitě mokrá nebude, pouze vatou rychleji prochází vlhkost než polystyrenem, takže má v zimních měsících nepatrně horší tepelněizolační vlastnosti, jestli se to dá vůbec tak nazvat. Samozřejmě, že když dáte vatu pod nějaký záklop s velkým difúzním odporem a nepoužijete parozábranu ze strany interiéru, pak vám mezi vatou a záklopem bude docházet k masivní kondenzaci a vata bude tak mokrá, že ztratí podstatnou část svých vlastností, ale to není tou vatou, to je jen špatně navrženou nebo udělanou konstrukcí. Na obvodových stěnách, kdy z venkovní strany bude na vatě jen nějaká vhodná omítka, nic takového absolutně nehrozí.

6) Ano, tepelné čerpadlo je jedna z možností, jak uspořit za vytápění, ale podle mne, když je to možné a finančně smysluplné (u novostaveb to platí 100%), tak jako první je potřeba vyřešit konstrukce stavby tak, aby byla energeticky nenáročná (nejlevnější je to teplo, které vůbec nepotřebujete, ale např. o ekonomické smysluplnosti pasivních domů mám své pochybnosti). Tepelné čerpadlo není samospasitelné, a když má dům hodně velké TZ, např. už přes 20-25 kW, tak už je stejně lepší topit nějakým kotlem na tuhá paliva.

Nechci se nějak přít a původně jsem nechtě ani reagovat, ale ten váš příspěvek je natolik plný mýtů a polopravd, že se to jen snažím trochu uvést na pravou míru.

ing. arch. Martin Veber13. 12. 2014 11:08:28

Paní Dostálová, chyba, která se projevila ve Vašich dvou uvedených příkladech (rodiče + sousedé), je poměrně častá, ale také poměrně dobře popsaná, lze se jí tedy snadno vyvarovat.

Polystyren používaný na fasádě opravdu představuje zábranu pro "vypařování" vlhkosti do fasády. Primární problém je ale skutečnost, že se v obvodové stěně nějaká vlhkost vůbec objevuje. Je to problém kondenzace vzdušné páry ve stěně v místě, kde pokles teploty při průchodu toto umožní. Tomu lze bránit buďto mechanicky (to je často užívané například u dřevostaveb a téměř všech krovů, kde bereme parozábranu jako automatickou součást skladeb, aniž bychom pak hodnotili, zda dům dýchá či nedýchá), nebo snižováním vlhkosti v interiéru pomocí sofistikovaných nebo primitivních způsobů (ventilace x otevřené okno).

Poukázal bych zde na jednu zavádějící informaci, kterou jste podala: ke neřízené kondenzaci na lamelách může docházet jen a pouze tehdy, kdy byl systém špatně navržen. Je mnoho realizací, kde podmínky užití nestanovovali dostatečně zkušení odborníci, pak se ovšem nedivme, že toto riziko existuje. Na stavbách, kde byly systémy podrobeny důkladným návrhům, tyto problémy neznám.

Příčinou vzniku pásem, kde ve zdivu vzdušná vlhkost kondenzuje, nikdy nepředejdete. V zimní sezóně, pokud je stěna prodyšná, vzduch VŽDY bude mít tendenci přes ní pronikat do chladnějšího prostředí a v jistém místě se vždy ochladí na takovou teplotu, že zde nemůže být plně nasycen vodní párou a ta kondenzuje na vodu. Neizolovaná cihla zde provlhne, ale než se zde přes zimu nastřádá dostatečné množství kondenzátu, většinou přijde letní sezóna s vyššími exteriérovými teplotami, která umožní stěně opět vyschnout. Ve správně zateplené stěně ke kondenzaci dojde v situaci, v níž exteriérová teplota natolik poklesne pod teplotu, pro níž je skladba posuzována, že se rosný bod dostane z pásma v neprodyšné izolaci do prodyšné cihly, pak se v cihle sníží teplota na úroveň, kdy k nějaké kondenzaci přesto dojde. Proto je vhodné zateplovat nosnou stěnu s co nejhoršími tepelnými vlastnostmi. Nevhodným materiálem jsou cihly typu Therm velkých formátů, tragický je pórobeton, vhodné naopak jsou plné cihly nebo cihly typu Therm úzkých formátů do 30cm, nejlepší je samozřejmě hutný beton či železobeton, což je také důvod obliby jinak cenově náročnějších sestav s heraklitovým ztraceným bedněním, kde u dobře zvolených tlouštěk izolací ke kondenzaci nedochází prakticky ani za extrémních mrazů.

Už asi skončím, jen podotknu, že jste ve výčtu vlastností, kvůli nimž rozhodujete o dobré a špatné skladbě, zcela opominula jednu z dnes nejvýznamnějších, totiž tepelně akumulační vlastnost. Ve kvalitně zateplených domech se Vám podaří snížit náklady na vytápění na naprosté minimum, ale o to více se objevuje celkem smysluplný požadavek na určitou setrvačnost.

Velmi dobře problém laikovi objasňuje rozdíl mezi starou horskou kamennou chalupou, kterou týden po příjezdu natápíte, ale po vyhasnuté kotle stěny ještě druhý týden sálají teplo zpět do místností. Proti tomu ve stejných horách postavený srub vytopíte na příjemnou teplotu během hodinky, ale hodinu po vyhasnuté kotle je vám již zima.

Uchovávání tepla v domě je možné buďto v akumulačních zásobnících (což je poněkud krátkozraké, jednoúčelové a spočívá to ve Vaší důvěře v moderní systémy), nebo ve hmotě stavebních materiálů. Podlaha je dnes často využívaná, ale každý se snaží snížit její tloušťku na naprosté minimum. Více se vyplatí uvažovat o akumulačních objemech v nosných zdech objektu, kterých je v domě oproti podlahám mnoho desítek kubíků. Nejlepšími akumulátory tepla jsou materiály nejhutnější, plná cihla, beton. Velmi špatnými jsou zde tvárnice typu Therm a tragický opět pórobeton.

Závěr: Nehodnoťte vlastnosti materiálů ve skladbách sami, nenechávejte to na rádoby odbornících (vůbec nejhorší je svěřit se libovolnému obchodnímu zástupci). Donuťte vašeho projektanta obhájit si volený způsob materiálu na základě relevantních informací tak, abyste jim sami rozuměli a závěrům věřili.

ing. arch. Martin Veber9. 12. 2014 20:39:52

Velmi často zde řešené téma (mimimálně 20x za poslední 2 roky). Abychom se neopakovali, zkuste pátrat v historii webových diskuzí.

Jinak by mne hrozně zajímal důvod, proč nechcete vnější zateplení?

Majkííí a Kačka9. 12. 2014 8:21:53

Zjistěte si cenu kubíku zdiva a kubíku polystyrénu.

Pak si položte otázku, zda chcete zvedat cihlu 50cm nebo 24/30cm.

Potom si zjistěte, kolik stojí nahazování termoizolačních omítek na cihly (spotřeba 10m3) a porovnejte s cenou lepidlové stěrky na polystyrénu (spotřeba 0.8m3). Co z toho se bude dělat rychle a na pohodu?

Nakonec si položte otázku: "Budu to dělat sám a ušetřím nebo to nechám dělat firmu a zaplatím?"

Podpoříte sebe nebo výrobce, firmy, stát, svoji banku?

Rozhodnout se musí každý sám :-)

Limbus30. 11. 2014 10:38:39

Já bych místo 2v1 doporučil 30cm cihlu a 18-20cm vatu. Obálka ze zateplení odpustí spoustu konstrukčních chyb, které by se při stavbě z 2v1 bez zateplení zle projevily.

Honza29. 11. 2014 21:54:47

Cihla jako taková je super, ale ve finále jak píše kolega nade mnou, jakmile budete chtít dělat rozvody (elektro, voda,..atd.) prakticky cokoliv co obnáší vrtání do zdí budete mít problém.

Pokud nejste opravdu profík s daným materiálem je lepší klasická cihla + polystyren. Nákladově to bude + - stejné ale co se týká práce, cihla 2v1 počítejte + 50, možná i 100% pracovního času navíc.

Pavel28. 11. 2014 7:34:37

Je zde hodne clanku stavebniku, kteri cihlu pouzivaji. Jenom mi nejde do hlavy, ze kdyz nechcete zatepleni, tak jaky je rozdil mezi tim dat polystyren z venku na obalku domu nebo jej mit integrovany v cihle.
Pouziti takove supercihly bude ve vysledku drazsi a narocnejsi na provedeni konstrukcnich detailu nez kdyz postavite tenkou stenu a na ni naplacnete odpovidajici tloustku EPS.