Podlaha z OSB desek v podkroví

Tom28. 4. 2021 8:03:57

Dobrý den,
pustil jsem se do rekonstrukce hospodářského stavení 7,5x3m. V přízemí bude dílna a letní kuchyň s kamny na tuhá paliva. V patře bude nevytápěná mistnost - bordelcimra a přes léto herna pro děti. Jsem ve fázi věnce a začínám tedy řešit podlahy a nosné trámy. Můj záměr je dávat nosné trámy po 50 cm rozteč. Trám 20x20 cm. Na trámy chci nainstalovat přímo nosnou OSB desku 22 mm. Předpokládám že pod spoje OSB dám kolmo další trámky cca 10x10 cm. Na nosnou desku asi kročejovou izolaci a na ni uložím plovoucím způsobem OSB 18 mm. vše P+D. Ze spoda trámů nějakou parozábranu ( na kamínkách se často vaří ve velkých hrncích - hodně páry, takže asi koupelnovou. A pohledově strop palubky, Nejsem si jistý jetli mezi trámy dávat ještě izolaci. Prosím o radu jestli je takto můj plán v pořádku. - na výšce podhlahy v této fázi zatím moc nezáleží. Děkuji

Aleš21. 1. 2020 21:56:26

Dobrý den, chystám se na realizaci podkrovního bytu a rád bych se poradil ohledně podlah.
Nejdříve je nutné se seznámit s detaily. Dům má už něco přes 100 let a je stavěný z poctivých cihel z nedaleké bývalé cihelny. Rozloha domu je 20 x 10m. Zdi jsou o síle 40cm jižní strana a 60cm severní při čemž po celé délce domu vede nosná zeď o síle 50cm. Z jedné poloviny (tudíž cca 100m2) chceme zrealizovat půdní byt. Počáteční výhodou je asi, že jsou zvlášť řešené stopní trámové konstrukce a půdní podlahové trámy. Strop je zaklopený prkny a pod tím ještě původní technologie stropu s rákosem. Z podlahových trámů na půdě jsem zatím vytrhal původní prkna. Výška prostoru mezi trámy ke stropním prknům je 40cm. Ještě bych měl říci, že přízemí pod budoucím půdním bytem, je plně obývané a vytápěné. S tím že jsou dělané izolované podhledy. Když se vrátíme k podlaze na půdě. Mezi trámy bych vysypal kamennou drcenou vatu ve výšce alespoň 20cm. Folie jako parozábrana se domnívám není potřeba díky podhledům v přízemí. Tedy jen s výjimkou koupelny, kam bych jí raději dal. Jen nevím, jestli přímo na prkna a poté zasypat vatou nebo stačí až pod pevný záklop na rošt. Dále budu muset řešit první problém. A to že rozteč mezi trámy je pokaždé jiná, v rozmezí mezi cca 80- 110cm. Takže tedy asi rošt s ideální roztečí s ohledem na délku OSB desek. Tudíž 50cm rozteč. Poté zaklopit OSB deskami 20mm a ty prošroubovat do trámů. Po ukotvení pevného záklopu, realizace příček samotných pokojů. Dále v samotných rozdělených místnostech vrstva hobry a poté křižovou plavoucí vrstvu z osb desek prolepených a prošroubovaných k sobě s diletací od stěn 15mm. Na to už samotnou plavoucí podlahu alespoň s Mirelonem jako podklad. Pokud je tento postup správný. Mohu tak postupovat i v případě koupelny jen se záměnou plavoucí vrstvy z OSB desek za cetris? A s realizací stejným způsobem prolepením a sešroubováním? Nebo jak správně vyřešit stavbu koupelny.
Moc děkuji za odpovědi.

Jiří Kubíček4. 6. 2018 16:01:10

Dobrý den, odstranil bych vše až k trámům a dal izolaci i mezi trámy (10-15 cm minerálu). Nesmíte zapomenout, že ta konstrukce mezi dvěma obývanými prostory by měla splňovat i nějaké požadavky na vzduchovou neprůzvučnost, což bez minerálu mezi trámy splňovat nebude. Na trámy by měla přijít podkladní vrstva, což při vaší osové vzdálenosti trámů znamená desky o minimální síle 25 mm, ale spíše bych šel až do 30 mm silných desek, třeba OSB desky s perodrážkou.Taky na to můžete udělat ten rošt jak píšete, a to kratší hranou na trámy a zvolit menší osovou vzdálenost, pak by při osové vzdálenosti 30 - 40 cm měly stačit desky o síle 15 - 18 mm a při 40 - 60 cm desky o síle 18 - 22 mm. Na podkladní vrstvu by měla přijít celoplošná kročejová izolace o síle cca 3-5 cm, nejlépe minerální, která vám ještě navíc vylepší vzduchovou neprůzvučnost, a na to by měla přijít plovoucí roznášecí vrstva s dilatací kolem stěn, např. dvě vrstvy sešroubovaných a slepených OSB desek o síle 15-18 mm, na to libovolná krytina. Tohle je ideální řešení z hlediska komplexní akustiky, tedy jak útlumu kročejového hluku tak vzduchové neprůzvučnosti. Ještě bych dodal, že kdybyste chtěl někde dělat nějaké příčky, musí se ukotvit k podkladní vrstvě, teprve až mezi příčkami se pak pokládá kročejovka a dělá plovoucí roznášecí deska.

Nebo můžete udělat různá ošizená řešení, to nejvíce ošizené bude takové, že nedáte nic mezi trámy a na pokladní vrstvu buď dáte rovnou nějakou krytinu nebo nejdříve třeba nějakou tenkou kročejovku, třeba mirelon, ale s pořádnou kročejovkou se to vůbec nedá srovnávat, a na to nějakou krytinu, třeba tu "plovoucí" podlahu. Z hlediska akustiky je to ale to nejhorší, co byste mohl udělat. Pak si ještě můžete říci, co je pro vás důležitější, zda útlum kročejového hluku nebo vzduchová neprůzvučnost a podle toho to nejvíce ošizené řešení buď vylepšíte minerálem mezi trámy (když bude mít přednost řešení vzduchové neprůzvučnosti) nebo uděláte položíte pořádnou kročejovku a uděláte plovoucí roznášecí desku (když bude mít přednost útlum kročejového hluku).

Milan3. 6. 2018 10:57:40

Dobrý den, mám podobné podkroví s osovou vzdáleností trámů (14vX11š cm) 106 cm, které bych chtěl udělat také obytným. V současnosti tam byl pokoj, jehož podlaha se skládala z na trámy příčně nabitých fošen vesměs o šířce 15 a víc cm, tl. 25 mm s mezerama mezi sebou okolo 10 cm a na nich byly příčně přišroubované OSB desky tl. 18 mm, zakončeno plovoučkou s kročejovkou. Přijde mi takové složení podlahy hraniční pro zamýšlené zatížení - nábytkem (šatní skříň, 2 komody, postel, kancelářský stůl) a 1 dospělou osobou. Samozřejmě bych chtěl doplnit i zmiňovanou kročejovou izolaci pod OSB desky. Tepelnou izolaci mezi spodním patrem a podkrovím si myslím řešit nebudu, abych podpořil vytápění podkrovního pokoje stropem (omítka, heraklit, podbíječka). V přízemí zamýšlím krbová kamna s výměníkem a vytáhnout 1 až 2 radiátory do podkrovního pokoje (ten bude cca 4x4 m). Můžete poradit pro zamýšlené zatížení složení podlahy v podkroví. Šlo by pro ušetření vertikálního prostoru doporučovaný rošt pod OSB desky ze střešních latí 6 cm vysokých s rozestupy několik desítek cm nahradit v mém případě silnějšími fošnami (30 mm) a zkrátit rozestupy na minimum, pak OSB 18, či 22, na to libovolnou finálku (plovoučka, lino)? Jaký spojovací materiál je lepší co do stability a z pohledu narušování nosné konstrukce - hřebík, nebo vrut? Děkuji za tipy, rady!

petrx13. 7. 2017 13:36:32

I OSB 4 jsou určeny pouze do vlhkého prostředí, nikoliv pro přímý styk s vodou. V zimě na tom může ležet sníh a hlavně od hran to bude trvale navlhat. I terasová prkna se určitě dají pořídit bez těch drážek, i když podle mě jsou pro bosou nohu určitě příjemnější než třísky odlupující se z OSB desky v důsledku vlhkosti. Mezery mezi nimi je třeba dodržet kvůli dilataci, s tím nic moc nenaděláte. Co třeba tu podlahu terasy malinko zvednout aby se prostor pod ní dal z boku vyčistit vysavačem s dlouhou hubicí. Po stranách terasy bych dal nějaké mřížky aby tam sice nemohly myši, ale zároveň aby zespodu větrala.

petrx13. 7. 2017 12:53:56

Podle mého názoru je takovéto použití desek v exteriéru zcela nevhodné. Musel byste OSB desky nějak ošetřit proti vlhkosti i zespodu a hlavně na hranách a ani tak to nebude moc trvanlivé řešení. Udělal bych to z modřínových prken, ideálně ze sibiřského modřínu.

Jiří Kubíček4. 5. 2017 9:07:19

Dobrý den, při vaší osové vzdálenosti podpor byste měli mít na trámech pevný záklop o síle minimálně 22 mm, což ideálně znamená udělanou podkladní vrstvu z OSB desek o síle těch min. 22 mm, nebo teoreticky i podkladní vrstvu ze dvou vrstev OSB desek (zde bych tedy zvolil těch 2x 15 mm), ale tyto dvě vrstvy by musely být řádně sešroubovány a slepeny jak v ploše tak v perodrážce, navíc se takto slepené a sešroubované desky zpravidla nepoužívají jako podkladní vrstva, ale jako plovoucí roznášecí vrstva. Ten váš návrh tedy nepovažuji za správný a navíc vůbec neřeší útlum kročejového hluku, protože vše bude sešroubováno a přišroubováno k trámům, ten mirelon by tam maximálně plnil funkci separační vrstvy proti vrzání podlahy.

Celé by to tedy správně mělo být takto:
- předpokládám ze spodní strany nějaké podhledy
- parozábrana mezi vytápěnými prostory není potřeba ale asi bych ji použil v koupelně
- mezi trámy minerální izolace, která bude řešit vzduchovou neprůzvučnost konstrukce (10-15 cm)
- přes trámy dát OSB desky o síle min. 22 mm, které se přišroubují k trámům a budou tvořit podkladní vrstvu, na trámy ani mirelon dávat nemusíte
- na podkladní vrstvu se pak kotví případné příčky
- v každé místnosti zvlášť celoplošně položíte kročejovou minerální izolace pro lehkou plovoucí podlahu (cca 3 cm), ta bude řešit útlum kročejového hluku a ještě vylepší vzduchovou neprůzvučnost
- na to se pak udělá lehká plovoucí roznášecí deska např. ze dvou vrstev slepených a sešroubovaným OSB desek (2x 15 mm) s dilatací kolem stěn
- na to libovolná krytina
Taky můžete použít systém Akufloor s okrajovým páskem:
http://ke-stazeni.rockwool.cz/media/409446/akufloor-lehka-akusticka-podlaha.pdf

mouzi4. 5. 2017 8:23:57

Dobrý den,
v RD máme v plánu vytvořit podlahu nad stávajícím schodištěm a oddělit tak dvě obývaná patra a vytvořit další místnost. Chceme zhotovit samonosnou konstrukci z trámů a podlahu z OSB desek, na kterou přijde koberec.
Skladbu podlahy zamýšlíme tak, že mezi trámy (osová vzdálenost 625 mm) dáme minerální izolaci 100 mm, na trámy dáme Mirelon, křížem jednu vrstvu OSB PD 15 mm, znovu Mirelon a další vrstvu OSB PD 15 mm, to celé prošroubovat skrz až do trámů. Prostory nad i pod podlahou jsou vytápěné. Je takováto skladba podlahy vhodná? Je možné dilatační spáru okolo stěn zaplnit montážní PU pěnou? Děkuji.

Karel15. 4. 2017 9:00:52

Děkuji

Jiří Kubíček12. 4. 2017 13:32:30

Dobrý den, při maximální osové vzdálenosti podpor do 100 cm, jsou OSB desky o síle 25 mm jako podkladní vrstvy na hranici použitelnosti, nebo spíše už za ní, osobně bych raději použil desky o síle 30 mm (platí pro typ OSB2 nebo OSB3), ale při použití typu OSB4 by vám síla 25 mm stačila. Samozřejmě to musí přijít hlavní osou kolmo na trámy a každá řade je vždy o půl desky posunutá (resp. jak vám to vyjde vzhledem k délce desek a osové vzdálenosti podpor, nějakým prořezům se asi nevyhnete, krátká hrana desky by měla být vždy na hranolu).

Karel12. 4. 2017 10:41:08

Dobrý den. Opět děkuji za odpověď. Přez víkend bylo truchu víc času se tomu věnovat a zjistili jsme, že si nemůžeme dovolit zvednutí podlahy o dalších 6 cm kvůli roštu z latí. Tak mě napadlo, udělat rošt mezi trámy, kde je nevětší osová vzdálenost. Zbylé osové vzdálenosti by byly cca 100 cm. Na to by přišla podkladní vrstva z OSB desek silných 25 mm. Dále kročejovka a plovoucí roznášecí deska ze dvouch vrstev OSB desek síly 18. Myslíte, že by to tak mohlo být ??? Děkuji.

Jiří Kubíček6. 4. 2017 21:16:01

Používají se desky o síle 12-18 mm, osobně bych použil 15 nebo 18.

Karel6. 4. 2017 20:40:56

Děkuji za vaší odpověď. Ještě bych se chtěl zeptat, jakou sílu desek dát na tu plovoucí roznášecí desku ??? Děkuji.

Jiří Kubíček6. 4. 2017 13:04:47

Dobrý den, konstrukce mezi dvěma obytnými podlažími by měla být řešena především z akustického hlediska. Vzduchovou neprůzvučnost už máte vyřešenou pomocí minerálu nad podhledy, tak zbývá vyřešit útlum kročejového hluku. Měl byste nejdříve na trámy udělat pevný podklad, ale je zde trochu problém s různou osovou vzdáleností podpor, hlavně ty dvě mezery 115 cm (to znamená, že osová vzdálenost bude ještě větší, někde mezi 130-140 cm) znamenají, že by vám nestačily OSB desky ani o síle 30 mm (možná OSB4 by byly na hranici použití, ale stejně bych to neriskoval), takže budete muset vytvořit nejdříve kolmo přes trámy rošt, kdy zmenšíte osovou vzdálenost podpor. Minimálně by to chtělo střešní latě 6 x 4 cm, které připevníte na výšku k trámům. Když je dáte 30-35 cm od sebe, bude vám stačit pak udělat podkladní vrstvu z OSB desek silných 15 mm, při 40 cm už bych raději zvolil OSB desky o síle 18 mm. Menší, jak 40 cm osovou vzdálenost bych při použití střešních latí nedělal OSB desky se pak pokládají hlavní osou kolmo k roštu.

Po vytvoření podkladní vrstvy se pak k podkladu kotví případné příčky. V každé místnosti zvlášť mezi příčkami se položí kročejová izolace, cca 3-5 cm nejlépe minerální kročejovky pro lehkou plovoucí podlahu a na to se udělá plovoucí roznášecí deska ze dvou vrstev slepených a sešroubovaných OSB desek, samozřejmě s dilatací kolem stěn. Na to už pak dáte libovolnou krytinu.

Karel6. 4. 2017 9:13:47

Dobrý den. Také bych měl dotaz, ohledně podlahy z OSB desek.
Chceme si udělat obytné podkroví. Mezery mezi trámy jsou 86 cm. Jsou tam však i dvě mezery 78 cm a dvě 115. Jaká skladba podlahy by byla nejlepší ??? Prostor pod podkrovím je obýván a vytápěn. Zde byl původně strop pouze z prken a rabitzu. Podhledy se následně snížily asi o metr, takže momentálně je tam sádrokarton, folie, 20 cm vata, prázdný prostor a pak původní strop. Předem moc děkuji za odpověď

Jiří Kubíček7. 3. 2017 20:17:49

O významu těch fošen napříč též pochybuji a asi bych je tam nedával. Co se týká té kročejovky pod systémovku, tak lepší něco než nic, dejte tam tolik, co si budete moci dovolit.

skodovak7. 3. 2017 19:57:44

a snad poslední otázka, ty fošny na přič mají cenu? Nebo žádnou

skodovak7. 3. 2017 19:12:17

Pochopil, asi špatně formuluji

5mm mirelon pod systémovou desku bez k.izolace to asi moc nevyřeší že?

Jiří Kubíček7. 3. 2017 18:59:09

To záleží jen na vás, jestli to vyplníte celé, ale není to úplně nutné (osobně bych tam dal minimálně 15 cm). Jinak nevím, zda jste mě pořádně pochopil, ale máte dvě možnosti, jak tu desku na trámy a příložky udělat:
1) Čistě jako podkladní vrstvu z jedné silnější OSB desky (22-25 mm), která bude připevněna k těm trámům nebo obložkám, tam pak žádné podložní pásy nemají význam jako kročejovka právě kvůli tomu připevnění a bylo by dobré alespoň nějakou kročejovku dát celoplošně na tu podkladní vrstvu, tedy buď systémovku s integrovanou kročejovkou nebo něco pod systémovku bez kročejovky (alespoň ten mirelon).
2) Jako plovoucí vrstvu ze dvou vrstev slabších OSB desek, kdy tyto vrstvy řádně slepíte a sešroubujete. Tato vrstva tedy nebude vůbec k ničemu připevněna a bude mít dilataci kolem stěn. V tom případě pak nad všechny trámy, obložky a rošt dáte nějaký pás, třeba ten mirelon, který bude alespoň trochu sloužit jako kročejovka. Na to pak přijde už jen systémovka s podlahovkou a beton (samozřejmě vše s dilatací kolem stěn).
Takže když to bude z jedné silnější OSB desky, musí to být připevněno a kročejovka pod tím nemá význam. Když to bude ze dvou vrstev slepených a sešroubovaných OSB desek, pak to připevňovat nemusíte a můžete pod to dát kročejovku na všechny styčné plochy s trámy, roštem a obložkami trámů.

skodovak7. 3. 2017 17:49:50

Já jen jestli nemusím vyplnit Celých 22 cm

Na příložky pod desky nějaký pás? Třeba miralon nebo něco? Aby deska byla zvukové nebo i jinak oddělena

Děkuji

Jiří Kubíček7. 3. 2017 16:47:01

Podle mne jakýkoli minerál, klidně tu nejlevnější rolovací vatu. Chtělo by to minimálně 10 cm, ale když tam dáte 15 cm, nic tím nezkazíte.

skodovak7. 3. 2017 16:27:29

Když říkáte že to v ničem plus ani v eliminaci houpání nemá cenu,tak pro mně jedině lépe.
Aktuálně se ještě zeptám,jakou vatu a o jaké sile do mezi trámí použít? Vyplnit celý prostor nebo štaci položit určitá tloušťka? Zítra musím něco koupit tak abych měl přehled. Děkuji vam za vstřícnost

Jiří Kubíček7. 3. 2017 16:08:21

Jak už jsem psal, deska ze dvou vrstev sešroubovaných a slepených OSB desek se zpravidla používá jako plovoucí roznášecí vrstva na izolaci i lehkých plovoucích podlah. Jako podkladní vrstva, která má pevné podpěry, to není nutné a stačí použít podle osové vzdálenosti podpěr jednu silnější desku. Nic vám ale nebrání v tom, to klidně z těch dvou vrstev sešroubovaných a slepených OSB desek udělat, jen mi to připadá zbytečné a pracné. Větší význam by to mělo pouze ve chvíli, kdyby taková dvojitá deska nebyla pevně připevněna k trámům, ale v místě styku s trámy a roštem podložena alespoň nějakou kročejovou izolací, minimálně nějakým silnějším mirelonem. Dále by taková deska musela mít dilataci kolem stěn, stejně jako ta systémovka a betonová vrstva. Nebylo by to úplně správné a systémové řešení (kročejovka by správně měla být umístěna celoplošně a na pevném podkladu), ale použít by se to tak dalo.

skodovak7. 3. 2017 12:27:56

Dobrý den,Děkuji

Já to bral tak že ty dvě slabší do kříže budou pevnější a i jsou ted celkem dostupné finančně

Nahoru od nulové míry trámu ( ten nejvýš) mohu maximálně tech 13 lépe 11 nebo 12.

Jiří Kubíček7. 3. 2017 11:32:26

Dobrý den, systémové desky s integrovanou kročejovou izolací se dělají od různých výrobců. stačí dohledat na webu, minimální síla bude kolem 3 cm. Co se týká podkladní vrstvy z OSB desek, bude vám stačit jedna OSB deska od síly cca 22 mm. Nevím, do jaké výšky nad ty trámy můžete až jít, ale jestli tam má být OSB deska + systémovka + beton, tak budete potřebovat nejméně cca 13 cm. Existují taky systémy nízkých podlahovek, jako např. top heating renova: https://www.youtube.com/watch?v=SgWdj07t5FA , ale to chce doopravdy pevný podklad, takže u vás silnou OSB desku a asi by to bylo bez kročejovky, osobní zkušenost s tím nemám, chtělo by se to přesně informovat u firmy.

skodovak6. 3. 2017 17:35:24

Trámy jsou 70 od sebe fošny Tim pádem ještě blíž, přične vzpěry jsou max 120 od sebe možná Dám ještě aby byli po obvodu celém pokud to má cenu. Desku jednu Tim lépe pro mně jen chci eliminovat ještě více to houpání pokud by to pomohlo tedy,což nevím proto jsem chtěl dvě slabší. Nerozumím tomu tak se musím ptát. Nechci vyloženě šetřit ale chci úspěch,který zatím není
Ta systémová deska tlumící je nejnižší kolik

Eliminován jsem každým centimetrem, izolace solo je již dost nemožná. Nevyjdou mi dveře respektive překlady,dveře již teď ne. Anhydrit jsem nechtěl z důvodu nedůvěrivosťi a pevnosti,a nevím stále.

Předem i zpetně Děkuji

Jiří Kubíček6. 3. 2017 16:47:40

Dobrý den, mezi trámy bych dal jakýkoli minerál, který bude řešit vzduchovou neprůzvučnost a zároveň zateplení pod podlahovým topením. Na to by měla přijít podkladní vrstva např. z OSB desek (zde podle mne není nutné dělat dvojitou desku, ta se dělá především jako roznášecí plovoucí vrstva u lehkých podlah, ale stačí vám podle osové vzdálenosti podpěr dát jen jednu silnější OSB desku). Na to by bylo nejlepší dát celoplošně kročejovou izolaci, např. 2-3 cm minerální kročejové izolace pro těžkou plovoucí podlahu, pak by přišla systémovka s podlahovým topením a na to těžká plovoucí roznášecí vrstva s dilatací kolem stěn. Nevím, jak moc jste tou výškou limitován, ale teoreticky by šla vynechat ta kročejovka a musela by se místo ní pořídit systémovka s kročejovým útlumem (takové se vyrábějí, ale klasická kročejovka je samozřejmě pro útlum kročejového hluku lepší). Taky by se dalo ušetřit trochu místa, kdybyste místo betonu použil anhydrit nebo nějaký cementový potěr.

skodovak6. 3. 2017 11:53:40

Dobrý den, dělam podobnou věc,nechci zakládat nové téma tak to Dám sem
Dělal jsem i když bez funkčního výsledku příložky na trámy do podlahy,mezi to dělam rošt viz foto
Na toto jsem měl v plánu dat 2x 12 osb do kříže, na to by přišla systém deska na pod. Topení a to cele zalít betonem. Je to takto reálné? Co dodat co změnit? Jakou vatu,jak chytit příčný rošt atd

Je to v patře pod se normálně bydli. Chtěl jsem odstranit chvění,nepodařilo se
Jinak tedy jsem dost limitován Vyškou skladby.

Děkuji

Jiří Kubíček19. 1. 2017 15:13:42

Zdravím, co se týká složení té konstrukce, je potřeba si uvědomit, že vlhkost půjde difúzí z teplejšího do chladnějšího prostředí, to znamená směrem dolů do garáže, a dále by bylo dobré řešit taky útlum kročejového hluku, osobně bych to viděl na tyto dvě možnosti, budu to brát směrem od garáže nahoru:
A)
1) sádrokartonový podhled (má celkem malý difúzní odpor a je na ochlazované straně, takže nebude potřeba na vytápěné straně parozábrana, kdybyste ale použil OSB desky, které mají větší difúzní odpor, už by byl problém, viz.druhá možnost)
2) minerál mezi stropní trámy na výšku trámů
3) záklop z jedné vrstvy silných OSB desek (sílu by určovala osová vzdálenost podpěr, ale jestli to bude nějakých 80-90 cm, to to bude chtít OSB desky o síle 25 mm)
4) celoplošná minerální kročejová izolace o síle cca 3 cm, která vám vyruší i tepelné mosty, které tvoří ty trámy
5) lehká plovoucí roznášecí deska tvořená ze dvou vrstev sešroubovaných a slepených OSB desek, s dilatací kolem stěn, tato deska tedy není k ničemu připevněna, jen leží na té kročejovce
6) libovolná krytina

B)
1) OSB desky nebo palubky
2) minerál mezi trámy
3) záklop z OSB desek
4) parozábrana
5) kročejovka
6) lehká plovoucí roznášecí vrstva
7) libovolná krytina

Když vám to statika povolí, můžete použít i těžkou plovoucí roznášecí vrstvu z betonu nebo anhydritu, ale pak pak ještě mezi kročejovkou a roznášecí vrstvou byla nějaké PE fólie spojená s dilatačním pásem, a v tom případě by u možnosti B nebyla už potřeba parozábrana. Nebo obě možnosti můžete udělat bez kročejovky a plovoucí roznášecí vrstvy, což ale nedoporčuji. Jednak zhoršíte akustické vlastnosti té konstrukce, vůbec nebudete mít tlumený kročejový hluk (jedině, že byste pak jako krytinu použil nějakou plovoučku s nějakou slabou kročejovokou pod plovoučkou, ale to vám sejně nenahradí pořádnou kročejovku), a nebudete mít vyrušené tepelné mosty (jedině, že byste dal celoplošně ještě trochu izolace pod trámy mezi podhled v garáži a trámy). Pro parozábranu by platila ta samá pravidla, záleželo by, z čeho by byl podhled v garáži. Tedy v případě možnosti B byste pak musel dát parozábranu mezi horní záklop a trámy.

Kukak18. 1. 2017 12:44:09

Dobry den, dekuji za reakce.. Ano pochopil jste mi dobre..garáž nebude vytápěna...s podkroví ano..

Jiří Kubíček18. 1. 2017 12:21:23

Zdravím, nevím, zda jsem vás úplně dobře pochopil, ale zajímá vás konstrukce mezi nevytápěnou garáží v přízemí a obytným prostorem nad garáží ? Co se týká síly a rozmístění stropních trámů, s tím vám úplně neporadím, nejsem projektant takových konstrukcí ani statik, ale ke složení takové konstrukce se vyjádřit mohu. Nejdříve mi raději ještě potvrďte a napište, zda se tedy jedná o konstrukci mezi uvedenými prostory, kdy hořejšek bude vytápěn a garáž dole vytápěná nebude nebo zde bude menší teplota ?

petrx17. 1. 2017 10:39:25

Já se chystám to řešit tak, že na trámech vytvořím rošt ze střešních latí 60x40 postavených na výšku. Rozteč latí 500mm. Na to OSB desky 18mm. Těch 60mm střešní latě bude současně vytvářet odvětrávací mezeru mezi foukanou izolací stropu a tou pochozí OSB deskou.

Kukak17. 1. 2017 9:04:40

Dobry den , rád bych se take zeptal na jednem konkretni priklad... Kdyz bych chtel udělat ze stodoly v přízemí garáž a z patra podkrovni obytný prostor.. Prosím o doporuceni jak vytvořit spravny strop... Vazne trámy jsou s. 200mm...přemýšlel jsme o trámy v tl.6 cm a výšce 20.. Vyplněné vatou a spodní vrstva z OSb 15 mm Horní 2 xvrstvy 18 mm Osb. Je zde nutna parozabrana? Pokud ano tak kde?

Jiří Kubíček8. 7. 2015 21:58:10

Zdravím, kročejovka by měla přijít na rovný a pevný povrch, zkroucená prkna bych tam vůbec nedával. Nejdříve byste měl udělat příčky a teprve až mezi ně kročejovku s plovoucí podlahou, což je z hlediska utlumení kročejového hluku mnohem lepší způsob. Vy když připevníte příčky k plovoucí podlaze, tak kročejový hluk se bude přenášet do příček. Smysl plovoucí podlahy je, aby byla úplně od všeho oddělena, jedině pak je to z hlediska hluku v pořádku a taky vám nebude nikde nic praskat. Vzduchovou neprůzvučnost pak řeší minerál uvnitř příčky.

Jiří Kubíček8. 7. 2015 21:52:24

omylem zapsáno dvakrát

Pokorný8. 7. 2015 20:35:13

Ahoj, řeším stejný problem s instalací podlahy v budovaném obytném podkroví ve starém domě. Mezi trámy jsem dal minerální izolaci téměř v celé výši trámů a původní 1" prkna vrátil zpět. Na tyto prkna hodlám položit minerální kročejovou izolaci 2-3 cm, např. Steprock HD, 20 nebo 30mm. A na tuto vatu instaluji křížem 2 vrstvy OSB PD desek 18-22 mm, kreré chci k sobě slepit a prošroubovat. Po okrajích dilatace.
Nemám dosud jasno ve 2 otázkách:
1. některá prkna jsou pokroucená, a jsou mezi nimi až 10 mm výškové rozdíly. Trochu bojuju s výškou podlahy. Dokáže tyto nerovnosti následně "tolerovat" pouze 2 cm vrstva Steprock HD?
2. Příčky budou ze sádrokartonu. Je nutné příčky ukotvit přímo na trámy (resp. na prkna na trámech), což se mi z pohledu přenosu zvuků moc nelíbí, anebo lze provest tuto podlahu v celé ploše podkroví a teprve nad "plovoucí" vrstvu z OSB desek instalovat sádrokartonové příčky?
Najde se někdo zkušený, komu je v tomto jasno a poradí? Děkuji předem.

Jiří Kubíček3. 11. 2014 15:04:51

Kročejová izoloace má význam jen na pevném podkladu, takže to stačí jen na ta prkna. Ale jestli nevítě, co s mirelonem, můžete ho dát klidně celoplošně, nic tím nezkazíte :-).

Fanda3. 11. 2014 11:03:28

Ano, ptám se kde můžu :-). Chci se ještě zeptat, co se týče Mirelonu, tak stačí ho položit jen na dané prkna a mezery nechat volné a nebo komplet celý prostor zakrýt, tedy i mezery mezi prkny?

Jinak Vám moc děkuji pane Kubíčku za rady :-)

Jiří Kubíček3. 11. 2014 10:44:55

Díval jsem se, že jste se ptal i na TZB info, kam už léta přispívám, sem nahlédnu jen občas, takže uvidíme, co vám poradí ostatní :-)). Osobně bych volil sílu desek mezi 15-18 mm.

Fanda3. 11. 2014 10:23:15

Moc děkuji pane Kubíčku,

a můžete mi prosím poradit jak silné mají být OSB desky?

Děkuji :-)

Jiří Kubíček3. 11. 2014 10:20:27

Zdravím, roznášecí vrstva podlahy tvořená jednou deskou OSB je vhodná do podlah bez vysokých nároků na tvarovou stálost nebo tam, kde se nepředpokládají soustředěná zatížení. Jelikož se však bude jednat o obývané prostory a navíc ten rošt máte pouze ze "slabých" prken a né žádných vyšších trámků nebo latí, udělal bych raději roznášecí vrstvu ze dvou vrstev prošroubovaných a křížem přes sebe daných OSB desek s perodrážkou. Na ten rošt z prken by bylo dobré ještě položit nějakou podložku pro zmírnění přenosu kročejového hluku, třeba mirelon.

Fanda3. 11. 2014 9:36:23

Děkuji za info.

Vymyslel jsem to tak, že na trámy jsem položil rošt z prken o tloušťce 2,5 cm, které jsou od sebe 40 cm, ale teď nevím jak silné OSB desky. Původně jsem měl v plánu dát na tento rošt 2 vrstvy OSB desek 18 mm, ale bylo mi řečeno známým, že stačí jedna vrstva o tloušťce 22 mm, což mě osobně příjde málo.

Předem děkuji za pomoc

Jiří Kubíček25. 10. 2014 22:24:46

V případě, že bude celé podkroví obydlené a vytápěné, a pod tímto podkrovím bude též vytápěný a obydlený prostor, pak nemusíte řešit žádnou parozábranu, protože na obou stranách konstrukce bude podobná teplota a tudíž zde nemůže dojít ke kondenzaci vodních par, parciální tlak žene vlhkost pouze z teplejšího do studenějšího prostředí. Prioritou u vás tedy je jednak vyřešení vzduchové neprůzvučnosti (např. minerílní izolací mezi trámy, ale nebude asi nutné zaplňovat celý prostor) a utlumení kročejového hluku, což znamená položení speciální minerální kročejové izolce po celé ploše podlahy na pevný podklad a vytvoření plovoucí podlahy dilatací oddělené od stěn (minerální kročejovka navíc zároveň částečně řeší i vzduchovou neprůzvučnost). Osobně bych tedy postupoval takto:
vyčistil prostor mezi trámy, kam bych dal cca 10 cm minerální vaty (ale můžete to zaplnit klidně celé, přes trámy udělal rovnou pevnou podkladní vrstvu pro další část podlahy (z prken nebo OSB desek), na to celoplošně 3-5 cm minerální kročejové izolace pro lehkou plovoucí podlahu (např.Steprock HD) + vytvořit dilataci kolem stěn (např. pomocí dilatačního pásku Steprock), na to vytvořit lehkou plovoucí podlahu ze dvou vrstev OSB desek s perodrážkou, křížem přes sebe a sešroubovat + libovolnou krytinu. Parozábranu bych dal maximálně mezi trámy pod izolaci, s vytažením na boky trámů, pouze v koupelně. Ale zde byste měl vždy po každém vykoupání nebo vysprchování především pořádně odvětrat veškerou vlhkost, taky strop by zde měl být vyřešen lépe než jinde, tedy pomocí podhledu ze zeleného sádrokartonu, nad který rovnou můžete zespoda dát tu parozábranu, což by bylo lepší než mezi ty trámy. Z toho, co jsem psal tedy vyplývá, že podlaha z roštu není moc dobré řešení, především díky tomu, že taková podlaha prakticky neřeší utlumení kročejového hluku.

Fanda25. 10. 2014 21:04:43

Podkroví bude plně obyvatelné a i tím pádem i vytápěné. Omlouvam se

Jiří Kubíček25. 10. 2014 20:26:45

Dobrý den, je potřeba upřesnit jednu důležitou věc, zda podkroví bude obytné a vytápěné nebo neobydlené a nevytápěné, jen pro nějaké skladování věcí ? Každá z těchto možností se řeší úplně jiným způsobem.

Předpokládám ale, že to bude nevytápěné a skladovací podkroví, takže prioritní není kročejová a akustická izolace, a vytvoření plovoucí podlahy, ale především tepelná a vyřešení skladby stropu tak, aby vám zde nedocházelo ke kondenzaci vodních par. Parozábranu je nejlepší dát ve skladbě stropu pod tepelnou izolaci a pokud možno v jedné rovině (může být i nějaká izolace pod parozábranou, ale její síla nesmí být větší než 1/4 síly izolace nad parozábranou, myšleno pro izolaci se stejnými vlastnostmi).

Nevím, jak chcete do prostoru mezi trámy dávat parozábranu. Klikatě přes trámy, kolem trámů a po dolním bednění to nedoporučuji, hrozila by vám kondenzace vodních par nad trámy pod parozábranou (ale né vždy, záleželo by též na tom, zda by nešla ještě nějaká izolace nad trámy). Podle mne máte tyto možnosti (počítám s tím, že podhledy s parozábranou ze spodní strany stropu dělat nechcete, což by bylo úplně nejideálnější):
1) Nedávat mezi trámy žádnou izolaci, udělkat nekdříve záklop na trámech, dát celoplošně parozábranu, pak udělat nejlépe křížový rošt o celkové výšce kolem 30 cm, do roštu dát křížem přes sebe dvě vrstvy vaty o celkové síle kolem 25-27 cm, mezi vatou a pochozím záklopem nechat odvětrávanou mezeru, udělat pochozí záklop např. z OSB desek, ten křížový rošt a dvě vrstvy vaty kvůli eliminaci tepelných mostů
2) Dát parozábranu jen na spodní bednění a mezi trámy, a to tak, že bude vytažené a připevněná na celé boky trámů, nahoře přes trámy nebude. Mezi trámy dát tolik vaty, aby vám ještě zbyla 3-5 cm mezera mezi záklopem a vatou, přes trámy pak záklop. Toto řešení však znamená, že trámy vám budou tvořit tepelné mosty, a též té izolace zrovna moc nebude.
3) Položit parozábranu klikatě mezi trámy na bednění, po bocích trámu a též přes trámy. Prostor mezi trámy vyplnit vatou, křížem přes trámy udělat rošt vysoký cca 10-15 cm, dát mezi rošt křížem přes trámy další vatu tak, aby vám zbyla opět nějaká mezera na odvětrávání, na rošt připevnit pochozí vrstvu z OSB desek. Rozteče roštu a rady ohledně OSB najdete zde: http://www.coleman.cz/img/odbinfo/OSB_ve_stavebnictvi.pdf .