Složení betonu do základu

Já myslím, že takový věci jako starý sloupky, sloupy a kde co nemají v základech co dělat, ale je to věc názoru (stejně zaplatíte za dovoz, případně i za materiál, úspora ve finále není taková), jeden statik mi řekl, že do základových pasů (půda hlinitopísčitá bez navážky) stačí beton B15 bez jakýkoliv přísad kamení a železa, jelikož takovej beton stejně doma v míchačce neumícháte, do základových pasů zapíchat roxory, aby se spojila další vrstva betonu v bednění (u betonového bednění pokud není tvarovka průchozí a beton se při betonování nespojí dát roxory) a do desky kari síť a beton B20. Akorát s kari sítí je víc názorů jakou dávat, já mám v projektu 6mm oka 15x15, bylo mi doporučeno min 6mm oka 10x10, nejlépe 8mm oka 15x15, cenově je síť ale jinde.

Dobrý den.

Základ by měl v první řadě být homogenní. Pokud Vám základy navrhl statik z betonu B20 a vy jich 50% objemu vyskládáte z prefabrikátů o pevnosti betonu B12, problém samozřejmě existuje, ale v rozumných podmínkách (hlinité jíly, přízemní bungalov, správně zvolené šířky pasů a přiměřený podíl recyklovaných starých betonů či kamene apod.) je to problém čistě akademický.

Hlavně proto, že betonové prefabrikáty, sloupky, pražce a obrubníky jsou vyrobeny (většinou) z dostatečně kvalitní betonové směsi a mnohdy i s nějakou tou výztuží. Pokud nejsou dokonale hladké, že na nich nemůže ulpět malta, nemějte obavy o jejich součinnost v základovém pasu.

Mimochodem, pokud bude základ špatně pospojován, mohou oddělené části domu chtít klesat do podkladu hlouběji než zbytek a dům se může trhat. V minulosti ale paralely nehledejme. Historicky se základy mnohdy téměř "nasucho" skládaly z kamene a dokonce i z cihel bez nějakých důkladnějších vazeb a hlavně bez odolnosti na tah, takže vídáte u velmi dopravně namáhaných silnic staré stodoly roztržené chvěním podkladu, kterému "neexistující základy" neodolaly. Ale není to chyba tehdejších stavebníků, jen nepočítali s takovou zátěží, jaká na dům dnes působí. Betonový základ je něco úplně jiného a schopní statici i s nějakou tou chybou a nepřesností při výstavbě počítají.

Zdravim. nejsem statik ani betonar. ALe podivam-li se na to ypetne, tak se bezne stavely domy na zakladech z betonu michaneho na stavbe, ktery byl hojne prokladan kamenivem. Takovych domu se postavilo hodne a myslim, ze doted zadny nespadl kvuli spatne kvalite betonu (nebo jeho plniva). Kdyz uz, tak leda porusenim technologgii, ci jinym zapricinenim. Cili si myslim, ze pokud jsou sloupky a prazce "zdrave", tak to nema v zakladech co udelat. notabene, kdyz na tom psotavite prizemni bungalov.

Dobrý den, protože mě betonování základů teprve čeká, musím si ujasnit jednu věc. V článcích jsem narazil na příspěvky a fotografie, kde si pro uspoření nákladů někteří stavebníci před zajitím základů skládaly na dno základů např.betonové pražce, nebo betonové sloupy (v celku).
Chci se jen zeptat, je toto vhodné? Co se týká úspory, tak určitě ano. Co ale kvalita základů samotných? Sloupy nebo pražce jsou přece hladké. Dojde ke spojení s betonem, kterým se toto zaleje?
Děkuji za odpověď

Dobrý den,

V betonu je drobné kamenivo, čili štěrk, vždy, slouží spolu s pískem jako plnivo. Pokud byste tam nedal štěrk, vyrobíte jen velké množství malty. Kamenivo je dobré používat podle účelu. Používá se kamenivo běžně do 22mm, někdy je vhodné jemnější, například do 16mm. Jindy nebude na škodu použít i větší frakci, třeba 16-32mm. Nejlepší bude, když budete vyžadovat tuto specifikaci od projektanta, který zpracovával Váš projekt, měl by to tam doplnit. Jinak kačírek je pro betony nevhodný, jednak jde o říční kamenivo, které je oblých tvarů, škodí pevnosti betonu, zadruhé je zbytečně drahý.

Pokud máte naopak na mysli velké kusy kamene kvůli úspoře betonové směsi, pak dávejte kámen dostatečně pevný s ostrými hranami a drsným povrchem. Kámen by se neměl rozpadat a pokud budete schopen to na místě posoudit, neměl by svým složením nějak narušovat chemické reakce betonu, tzn. neměla by to být třeba vytěžená hlušina z nějakých dolů apod.