Podlahové vytápění svépomocí

Autor: Roman (14 příspěvků)
29. 7. 2014
32 komentářů
Dotaz

Zdravím všechny stavebníky. Aktuálně stojíme před rozhodnutím zda jít, či nejít do podlahového vytápění. Zajímalo by mě, zda je tu někdo, kdo realizoval teplovodní podlahovku od počátku sám a jak to dopadlo. Pokud by se někdo takový našel zajímalo by mě kde nabral potřebné informace k realizaci. (ideální délky na jeden okruh, vzdálenosti mezi jednotlivými trubkami...)

Dům by měl být vytápěný 24kW plynovým kondenzačním kotlem. Projekt ke stavebnímu povolení máme s klasickými radiátory, ale vzhledem k velikosti a dispozičním možnostem obývacího pokoje jsme začali přemýšlet o podlahovce (v plánu máme podlahový konvektor s ventilátorem).

Dům bude mát podlahovou plochu 230m2 z čehož je 36m2 garáž a 18m2 dílna. Je vůbec vhodné dělat do dílny podlahové vytápění?

Poprípadě kdby jste někdo měl kontakt na nějakou spolehlivou firmu ze strdočeského kraje (Berounsko) tak bych to uvítal.

Díky všem

IvoSpa24. 4. 2021 15:39:01

Zdravím, my jsme o podlahovém topení taky uvažovali, ale nakonec jsme se s manželkou shodli na tom, že by to stálo až moc práce. Namísto toho jsme si radši pořídili pořádná krbová kamna, a to z https://www.rolig.cz/krbova-kamna/ :)

Jiří Kubíček5. 5. 2015 21:52:21

Zdravím, osobně bych na vašem místě podlahové topení v celé chodbě nedělal. Jestli to dobře vidím, tak tam budete mít rozdělovač a veškeré přívody k němu, takže nějaké trubky tam budou. Navíc má zkušenost je taková, že právě u rozdělovače je nejteplejší podlaha v celém domě (je zde největší hustota trubek a taky nejteplejších). Záleží ale taky na krytině a jestli by vám nevadilo, že tam, kde nebude podlahovka, bude povrch podlahy trochu studenější. Z hlediska vytopení té chodby bych to tedy vůbec neřešil, maximálně z hlediska komfortu, jestli nenosíte papuče :-).

Roman

Roman5. 5. 2015 19:13:16

Než jsme vybrali zdroj vytápění, vše jsme pečlivě porovnávali. Když se do porovnavnání vloží kompletní náklady na vytápění, včetně započtení údržby a pořizovací ceny, tak úspora tepelného čerpadla po dobu jeho životnosti činí v průměru 3tis/rok oproti kondenzačnímu kotli. Tím nechci říct, že se TČ nevyplatí. Kdybychom na to měli aktálně dostatek prostředků, tak bychom do TČ určitě šli. V každém případě jsme nechtěli investovat do nějakého levného TČ, které by mělo problém náš dům vytopit, jen proto, abychm měli moderní tepelné čerpadlo...

To jsme však trochu uhnuli od tématu.

Stále se mi nikdo nevyjádřil, zda dělat podlahovku v chodně v patře. Ti kteří mají podlahovku již hotovou. Máte samostatné okruhy v chodbách, nebo tam máte pouze rozvody do jednotlivých místoností?

Díky za odpovědi

Jiří Kubíček3. 5. 2015 23:35:06

Zdravím, omlouvám se, těch TZ prostupem jsem se hned nevšiml, reagoval jsem na původní dotaz. Těch 207,7 W/K jsou pouze TZ prostupem konstrukcemi, což znamená, že TZ prostupem budou kolem 7,5 kW, k tomu TZ větráním budou někde mezi 2-3 kW, takže celkem cca 10 kW. Z tohoto hlediska je výkon plynového kotle celkem v pořádku.

Jinak není pravda při vašich TZ, že TČ vyjde jen o trošku lépe, než vytápění plynem, díval jsem se na výpočet nákladů při TZ 10 kW a ohřevu TUV pro 4 osoby a roční rozdíl v nákladech na celou domácnost se pohybuje někde mezi 15-20.000,-Kč ve prospěch TČ, které má nejlepší účinnost právě s podlahovkou. Ale tím vás vůbec od plynu neodrazuji, jen dodávám fakta. Co se týká, těch investičních nákladů na plynové vytápění a ohřev TUV, tak jen výjimečně jsem se setkal s celkovou cenou pod 100.000,-Kč, jestli vám to vychází méně, tak jen gratuluji, ale nevím zda jste ještě počítal i to dovedení plynu až do domu, což může dělat nemalou sumu. Dále jen pro informaci, každé slušnější TČ by mělo mít ještě bivalentní zdroj vytápění (většinou nějakou elektropatronu), takže i těch pár dní v roce, kdy mohou být hodně velké mrazy, vám TČ dům normálně vytopí, a jestli tomu někde tak nebylo, tak neznám podrobnosti, ale není to vinou TČ. Může to být vinou špatným nadimenzováním nebo chybějícím bivalentním zdrojem atd.

Neříkám, že regulovat podlahové topení nelze, ale je to trochu něco jiného, než regulovat radiátory a sám u podlahovky poznáte, že tuto možnost prakticky nevyužijete, ale vyzkoušet si to musí každý sám, chtěl jsem jen upozornit na to, že není nutné vyhazovat peníze za drahou regulaci a její doplňky. Jinak ten váš plán rozvodů podlahovky se mi moc líbí, těch cca 100m na jednu smyčku bych bral jako maximum.

Roman

Roman3. 5. 2015 20:54:58

Díky za názory. Neříkám, že si chci za každou cenu navrhnout systém vytápění sám. Vím, že sem chodí i odborníci, kteří jsou ochotni poradit. Proto jsem taky založit toto téma. Kdybych byl napevno rozhodnutý, že budu dělat podlahovku za každou cenu sám, tak s tím nebudu nikoho otravovat zde a udělám si to jak si myslím, že je to nejlepší. Mám na to ještě dostatek času a zvažuju jednotlivé varianty.

Jinak tepelné ztráty domu jsem uvedl v předchozím příspěvku.
Výkon kotle jsem si nevymyslel já. Uvedený údaj je od projektanta našeho domu. Pro vaší informaci, kotel, který máme vybraný podává výkon od 6kW do 24kW.

Tepelné čerpadlo vychází v provozu pouze o trochu lépe, než plynový kondenzační kotel. Nicméně změny ceny elektřiny jsou nevyspitatelné. Navíc cheme vařit na plynu, jelikož nám elektřina nevyhovuje, takže by jsme rozvody plynu stejně dělali. Mohu vás ale ubezpečit, že pořizovací náklady na vytápění plynem nejsou 100 000,-. Pokud nepočítám podlahovku, tak se vejdeme do 60tis včetně DPH a revize. Plynovou přípojku máme už na hranici pozemku a komín pro kondenzační kotel výjde na necelých 5tis. Rozvody k rozdělovačům pro pohladuvku jsou v řádech několika metrů od kotle.

Pro plyn jsme se také rozhodli z dovodu, že TC voda-vzduch ve většině případů topí do -10°C. Už jsme zažili zimy, při kterých klesaly teploty pod tuto hranici a přítelkyně v práci i týden mrzla (kolem 15°C v obytných místnostech s tím že si přitápěli přímotopy). Pořizovací náklady tepelného čerpadla, které by nám vyhovovalo jsou kolem 230tis což se nám nyní investovat nechtělo.

Co se týká regulace teploty v jednotlivých místnostech, tak si myslím, že je to správná cesta. Nehledně na to, že tepelná pohoda se mění mnoha faktory a mít možnost nastavit si teplotu, i přestože je tam nějaká setrvačnost, je určitě vítané a praktické.

Jinak upravil jsem rozvody v 2NP a dostal jsem se na okruhy od 87m - 103m včetně přívodů. Je to teoretická délka. Reálné délky budou o něco kratší.

Jiří Kubíček2. 5. 2015 9:23:41

Zdravím, jen doplním osobní zkušenost s podlahovým topením téměř svépomocně. Jednak byste měli mít na podlahové topení projekt, protože dávat délky smyček a rozteč trubek jen tak od oka, nebo jak vám kdo zrovna poradí, je cesta do pekel. Čím lépe budete mít podlahovku navrženou, tím méně je pak problémů s jejím nastavováním a tím méně potřebujete různých regulačních a drahých členů. Při dobře navržené podlahovce vám stačí pouze rozdělovač a ekvitermní regulace a nepotřebujete žádná další drahá udělátka, jako termoventily na rozdělovači a podobné věci. Podlahovka má stejně určitou setrvačnost, takže trvat na nějakých rozdílných teplotách v jednotlivých místnostech je celkem bezpředmětné a nebo se to může dohnat už právě při návrhu rozteče trubek. Takže jednotlivé místnosti jsou spočítány a naprojektovány podle tepelných ztrát a požadované teplotě. Též jsou naprojektovány délky jednotlivých smyček, aby byl celý systém v rovnováze, pak už si jen vše natrvalo nastavíte ručně na rozdělovači, dále si nastavíte na regulaci topnou křivku, a už se nemusíte prakticky celého systému nikdy všímat.

My jsme tedy měli projekt na podlahovku (je potřeba mít spočítané TZ domu a TZ jednotlivých místností) a instalace podlahovky probíhala tak, že jeden známý topenář mi zapůjčil ohýbací pružinu na trubky a podlahovku jsem si celou položil sám, nebyl v tom vůbec žádný problém. U rozdělovače a topných žebříků jsem pouze nechal s rezervou konce trubek a topenář pak jeden den přijel, vše připojil a provedla se tlaková zkouška. Sám jsem si dělal též zateplení podlahy, dilataci kolem stěn a pokládku fólie s mřížkou na tepelnou izolaci, podle které jsem pak trubky kotvil k tepelné izolaci, nebylo to nic složitého. Jen to prostě chce mít vše předem přesně naplánováno (délky smyček, rozteče smyček, kudy přesně trubka povede). Můžete použít i systémové desky, ale je to nákladnější. Co se týká té garáže nebo dílny, tak můžete klidně použít nízkoteplotní radiátory, které budou nadimenzované na teplotu topné vody v podlahovce a připojené k rozdělovači podlahovky.

Mám ještě jeden dotaz, jaké budou TZ vašeho domu ? Proč chcete dát kotel s tak velkým výkonem ? Nezapomeňte, že většinu roku budete pokrývat jen asi 50% výpočtových TZ domu, a když kotel nebudete mít dostatečný výkonový rozsah, bude cyklovat a ztrácet účinnost. Ještě jeden dotaz, asi se bude jednat o novostavbu, tak proč raději nezvolíte k vytápění ve spojení s podlahovkou nějaké tepelné čerpadlo ? Už jste si nechali spočítat, na kolik vás vyjde kompletní instalace plynového vytápění i s ohřevem TUV (dovedení plynu až do domu, komín, veškerý instalační materiál až k rozdělovači podlahovky, cena práce, zásobník na TUV, plynový kotel). Jsem si téměř jist, že méně jak 100.000,-Kč to nebude, spíše ještě více, a navíc budete mít dražší sazbu EE pro celý dům. Podle mne by se vám vyplatila investice do tepelného čerpadla.

Žaneta a Jirka

Žaneta a Jirka2. 5. 2015 7:00:24

Ahoj, tak nám projektant v projektu vytápění přímo spočítal dle TZ domu rozteče v jednotlivých místností a délky, původně bylo v projektu 25cm v obytných místnostech, ale raději jsme dali 20cm, u oken méně. Koupelna 10cm. Délka trubek by neměla přesáhnout 120m, těch tvých 140m je hodně. Asi by ses měl poradit s oborníkem, udělat si podlahovku sám je jednoduché, ale chce to mít všechno od odborníka spočítané, aby to mělo smysl. My máme 8 okruhů do 100m. Žaneta

Roman

Roman1. 5. 2015 20:36:41

Zdravím,
myšlenka realizace podlahového vytápění svépomocí mě nějak nepustila. Zkusil jsem načrtnout, jak by mohly vypadat rozvody v přízemí a v patře. Celkový součintel tepelných ztrát máme 207,7W/K, plocha obvodových konstrukcí je 446.3m2 a průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy je 0,46W/m2K.
Vycházel jsem z toho, že většina nejběžněji používaných systémových desek má rozteč násobků 5, nebo 7,5. U obvodových stěn je rozteč u prvních 4 vedení 10cm a pak následně 15cm. U francouzského okna v obýváku jsem zhistil 6 vedení. V koupelnách je rozteč celoplošně 10cm.

Nejdelší rozvod v přízemí je 122m a v patře 142m. V patře jsem dělal záměrně 1 obvod na místnost. Jestli budeme dělat podlahovku, tak určitě nesmí chybět termostaty s elektromagnetickým ventilem, aby bylo možné teplotu nějak regulovat.

Podlaha bude v přízemí i v patře betonová. Na netu jsem nalezl i firmu která dodává materiál na PV pro realizaci svépomocí bez ztráty jekékoliv záruky. Ceny nejsou vůbec špatné. Materiál na toto PV mi nacenili na nějakých 48tis. bez DPH (tedy bez elektromagnetických ventilů a termostatů.) Což mi připadá, jako docela dobrá cena.

Věci, které zatím nemám dořešené.
Dělat podlahovku i v chodbě v patře?
Je únosných těch 142m na jeden okruh?
Jaký máte na rozložení jednitlivých okruhů názor?

Díky za Vaše názory

Žaneta a Jirka

Žaneta a Jirka13. 4. 2015 10:58:23

Ahoj, my děláme podlahovku teď :-) Měli jsme projekt na topení dle TZ domu, který jsme museli poupravit :-( Máme podlahovou plochu cca 118cm. Nabídka od ičaře byla 140 000kč se vším všudy !!! Nakonec děláme topení sami a jde to jak po másle. Sami jsme koupili elektrokotel, bojler, komplet podlahovku od Giacomini , folii, měď atd. ... akorát nám vodař zapojil elektrokotel, bojler a natáhl měď k rozdělovači a celková cena je 65 000 Kč. Také nemáme žádné spoje, trubky s kyslíkovou bariérou 700m, rozteč 10,15,20cm, rozdělovač 8 okruhů.....

Ten Váš topenář je pěkný zloděj :-)!!!!!!!!!!!!!!!! ruce od něho pryč

Jan Kráčmer13. 4. 2015 10:35:18

To je absolutní nesmysl, pokud tam nejsou nějaké drahé systémové desky, ale vidím , že píšete folie, já jsem dělal tomení cca 130m2 a platil jsem včetně rozdělovače(značkového) s prutokoměry a teploměry včetně mědi k akumulační nádrži 60.000,- akumulační nádrž na 1000l s 3. výměníky stála i čerpadlem expanzní nádrží atd . 50.000,-, jinak trubky k kyslíkovou barierou do 90c dávali jsme rozteče pouze 10 a 7,5cm a nikde ani jeden spoj.přiděláno na 4000ks spon , a dilatace zřízlá v každém rohu , aby beton kopíroval rohy...

Radka a Lukáš

Radka a Lukáš13. 4. 2015 8:54:36

Dobrý den,

taky jsem podle projektu měli naplánované všude radiátory, ale po prostudování mnoha fór, konzultací se známými a topenářem jsme se nakonec rozhodly pro podlahové topení. Budeme postupovat následovně - hydroizolace, polystyren + odrazová fólie - to již máme nakoupeno. Teď nám ovšem topenář řekla cenu za trubky + rozdělovače (bez akumulační nádrže, bojleru, kotle...), vyloženě jen trubky a rozdělovače - cena 150 000 - 160 000 Kč (plocha pro podlahové vytápění 150 m2.
Tato cena se nám zdá opravdu dost předražená.

Nemůžete někoho doporučit v Jihomoravském kraji (nejlépe Blanensko)?

mil221121. 8. 2014 19:45:34

tipnul bych, že nejlepší firma budete vy osobně. podívejte se na stránky p. Žichlínka. on s jeho firmou vlatně "rozjížděl" podlahové topení v čr. není to žádná věda, jak zde někteří naznačují. zkuste klidně i betonovou podlahu. anhydrit stejně není dobrý pro garáže, koupelny, vlastně je to opět odpad z tepelných elektráren (dříve sopek :)) - používá se k odsíření, stejně jak sádrokarton atd. tedy až na pár vyjímek, třeba fima kvk ho mele z krkonoš.
betonové směsy pro podlahy vyztužené polypropylenovými vlákny mají velmi dobré vlastnosti, obsahují minimum vody, u anhydrit. podlah si vlastně dům napustíte plný vody a budete týdny čekat než vyschne!

Luboš Pěta21. 8. 2014 14:51:19

zdravím

Jak už vám doporučil pan Veber, tak i já bych z profesního hlediska nedoporučoval montáž podlahového topení svépomocí.

Je pravda, že s trochou zručnosti to zvládne "každý" ale ne každý je připraven na to že to není jen o tom namotat pár trubek. pokud tedy zvažujete podlahové topení udělejte to pořádně. Projekt(pokud je novostavba a definován topný zdroj a ztráty mohou stačit i kladečské plány), volba materiálu a firmy na odbornou montáž, regulace a nastavení celého systému, servis a záruky. Všechno by to mělo hrát nějakou roli a mělo by to zároveň fungovat. je tedy na zvážení jestli je cca 700 za metr čtvereční podlahového vytápění opravdu tak hodně třeba i v porovnání kolik investujete do ostatních věcí, přeci jen vám voda elektřina topení dělají dům teprve obyvatelným a provozuschopným.

zvažte také že když svépomocí nebo "Franty z hospody kterej povídal že to umí (občas ještě horší případ), se připravujete o záruky, ke kolaudaci potřebujete tlakové a topné zkoušky a pokud nemáte nikoho z oboru v rodině tak je třeba mít někoho kdo vám na to dá razítko. i ty nejdražší materiály mohou mít výrobní vady a pokud se to projeví až po dokončení domu, Výrobce reklamaci a škodnou událost neuzná bez odborné montážní firmy.

a k diskuzi o tom jestli systémovou desku nebo ne, tak vše má pro i proti nicméně systémová deska je proto že je to řešeno jako ucelený systém.. ono i tak na ten polystyrén nějaká folie přijít musí, ukotvit se to taky musí a namontovat také. pokud jde o kari sítě tady pozor anhydryt a kov v prvním kontaktu opravdu reagují a posléze kov koroduje, a sítě by měly být ze zinkovaného drátu

Petra21. 8. 2014 13:08:24

Ahoj, no my máme projekt na vytápění radiátory + kotel na tuhá paliva. Ale chceme to změnit na podlahovku v 1NP + radiátory v 2NP a zdroj - tepelné čerpadlo voda - vzduch. Ikdyž teda ještě nejsme na 100% rozhodnuti, je to velká investice.. :-(. Podlahovka v 1NP + radiátory v 2NP společně s kotlem pro tuhá paliva je o mnoho horší na vyladění co jsme tak zatím zjistili... Kolik stálo vyhotovení projektu? Petra

Miroslav Dosoudil19. 8. 2014 10:42:48

Ahoj, myslím, že na podlahové vytápění je nejlepší litá podlaha. Je to všechno velmi jednoduché...nejdříve se instalují trubky a po té se celé dílo zalije lehkou betonovou směsí..více info o této metodě je zde: http://www.beton-podlahy.eu/vyhody-betonove-podlahy

Žaneta a Jirka

Žaneta a Jirka19. 8. 2014 8:23:52

Ahojte, tak mi si necháváme udělat projekt na vytápění domu - podlahovka, elektrokotel, termostaty v obyt. místnostech... projektant nám doporučil systémové desky... - že prý ušetříme 3cm na podlahovém pol., na nějaké lepší fólii, a na příchytkách a práci.. ale uvidíme jak se rozhodneme. dražší to asi bude, ale asi ne o moc :-)

Předtím než jsme se rozhodli pro projekt, jsme poptávali podlahové topení. Měli jsme 4 nabídky. Jenom Top Heating (nebo co to je) nám udělal nabídku podle projektu, ostatní topenáři to udělali od oka, jeden 9kw kotel, druhý 18kw kotel.... a to raději ani nebudu psát, jak dělají u bývalého přítele topení ve firmě :-)

Naštěstí nějaké zkušenosti s topenařinou máme, takže opět svépomocí podle PROJEKTU!!

ž.

Petra18. 8. 2014 11:42:40

Ano, od nich čekáme na aktualizovanou nabídku.. na základě prohlídky stavby, terénů... atd :-) Rozhodneme-li se, vědět dám..

zvirek15. 8. 2014 13:47:12

mě se z těch solidnějších nabídl Ing. Žáček z České Lípy - asi od nich budu brát TČ nibe split a možná i topení, ale to bude až v r. 2015.
http://www.termowatt.cz/
Pokud byste se pro ně rozhodla , dejte vědět ev. spokojenost, či opačně :-)

Petra15. 8. 2014 11:22:39

Můžete mi někdo dopručit firmu na podlahové vytápění (1NP podlahové, 2NP radiátory) na Liberecku? Liberecký kraj.. projekt nemáme, vytápění uvažujeme tepelné čerpadlo. Děkuji Petra

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber5. 8. 2014 15:39:13

Občas se to dělává, byť se před tím varuje. Je to něco jako jezdit stovkou tam, kde platí 90km/h :-)

Anhydrit má trochu jinou teplotní roztažnost než ocel, která je naopak úplně shodná s betonem, ale s tak malými rozdíly teplot a s tak malými dimenzemi, jako jsou 2 nebo 3 metry sítě to deformace nezpůsobí. Obecně se příliš nedoporučuje kombinovat anhydrit s ocelí, domnívám se, že je to pro jiný způsob chemických reakcí při tuhnutí anhydridu a betonu, kdy beton v podstatě vyschne, kdežto v sádře se voda váže a zůstává. Ale opět, neslyšel jsem o žádném fatálním kiksu, třeba je někdo obeznámenější, tak budu také rád za odpověď.

zvirek5. 8. 2014 14:51:56

ale u anhydritu píší, že se pod něj nesmí používat kari síť. Je to tak ?

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber5. 8. 2014 11:38:54

Odpověď na otázku "kdyby ty desky neměly žádnou výhodu, tak by se asi ani nevyráběli": Obrovské množství věcí ve stavebnictví, které se vyrábí a propaguje, v podstatě není o nic lepší než starší, lacinější a snazší řešení. Systémová deska dvě nepatrné výhody přeci jen má.

Odpověď na otázku ohledně izolace a přenosu zátěže: Obojí je absolutní nesmysl, deska s 1cm spojité plochy izoluje stejně, jako 1cm desky téhož materiálu za zlomek ceny. Čudlíky na to nemají vliv, naopak přenos tepla do betonu či anhydritu zhoršují tím (podlaha má pomalejší nárůst teploty tím, že je menší plocha trubic v kontaktu s roznášecí deskou). Zátěž je nepatrně zlepšena tím, že se v betonové desce tvoří množství malých žeber ve směrech, kde systémová deska nemá výstupky (a funguje tam jakoby princip "kazetového stropu"), což je ale nemá praktický vliv, pokud dbáte předpisů a dodržíte požadovanou tloušťku roznášecí desky vzhledem k pevnosti materiálu.

Dva správné důvody, proč systémovou desku využít: 1. snadná montáž desek díky zámkům i trubic díky čudlíkům; 2. tím, že trubice nekotvíte propichováním skladeb pod ní, se nevystavujete rizikům zhoršování izolačních schopností (hydro i termo) špatným způsobem montáže. Obě tyto výhody umí vyřešit tenká armovací KARI síť. Tak jako tak bych ale nadále doporučoval respektovat podmínku minimální požadované tloušťky desky nad trubkami a asi bych doporučoval nějaké rozumné krytí armatury zespodu, což je blahodárné nejen pro výztuž, ale i pro lepší natápění roznášecí desky.

Jirka

Jirka5. 8. 2014 10:44:29

No, tak izolace se dává tak jako tak polystyrenova pod ty desky, takže izolační vlastnost těch systémovek je hodně sporná...

No a proč se teda dělaj - no protože to je pro montážní firmy rozhodně jednodušší je tam naházet, a namotat topení, než to dělat tak jak tu píšeme, a to že to je drahý, je firmě jedno, stejně to platí zákazník, takže oni mají jen rychlejší a pohodlnější práci - to je smysl těch desek... a že by anhydrit praskal a ovlivnily to systémové desky, to je spíš k smíchu

zvirek5. 8. 2014 10:34:12

Tak mě tu systémovou desku zdůvodňovali tím, že má lepší izolaci zespoda, tzn. nejde tolik tepla do spodních vrstev podlahy. A potom také tím, že je menší pravděpodobnost, že by mohl časem anhydrit popraskat např při sesedání izolace ( EPS ), že to deska lépe rozloží zátěž na plochu. Já tomu každopádně nerozumím, ale příjde mi, kdyby ty desky neměly žádnou výhodu, tak by se asi ani nevyráběli, ne ?

Jirka

Jirka5. 8. 2014 8:10:13

Budu dělat podlahovku, můj tatík je topenář, a já s ním strávil x letních prázdnin po brigádách, a podlahovku budu dělat s ním, a bez systémových desek - je to předražený výlisek...

Použijeme kari sít, a hadice k ní přiděláme, beton pak hadice obteče daleko lépe než s systémovou deskou, tudíž i imho přenos tepla z hadice na podlahu je účinnější...

Poměr cena výkon hovoří jasně, ale klidně si to nechám od někoho rozumně vymluvit, pokud bude proč

Pavel

Pavel4. 8. 2014 15:51:07

Systemova deska ma ze strany firmy tu vyhodu, ze se do ni snaze kladou trubky. Takze si koupite drahy material, ale usetrite par penez za praci. Cozje potom pro zakaznika vypada lepe ze strany firmy (levna prace a material je holt drahy stejne). Bez desky se musi hadice prisponkovat k podkladu. Dalsi "vyhoda" je ta, ze hadice topeni je v desce utopena, tudiz je izolovana ze 3 stran. Vysledkem je kousek horsi ucinnost. Nejlepsi ucinnosti je pry polozit pod hadice tenkou kari sit jako rastr a k ni podlahovku pritahnout drcpaskou. Samozrejme bez systemove desky.

zvirek4. 8. 2014 14:33:08

To mě zaujalo, proč ne systémovou desku ? Mě ji firmy vychvalovali naopak jako přednost.

Jan Kráčmer3. 8. 2014 14:13:54

Dobrý den, nyni jsem.byl před podobným rozhodnutím a jednoznačně jsem se rozhodl pro firmu, cenově to vyjde o málo dráž než svépomocí, vy ji můžete dokonale připravit vše , aby jen tahali trubky
, hlavně nešetřit na rozvadeči, ideálně mít přípravu pro serva a termostaty v obytných místnostech atd., co se týče garáže asi bych volil radiatory, protože na podlaze bude asi beton ... Je to jen názor, nejsem topenář , hlavně bych v domě nedával systémové desky(vysoká cena,špatné obteceni).omluvte překlepy-mobil.H.K.

Roman

Roman31. 7. 2014 17:45:41

Díky za odpověď. Zkusím osloit doporučené firmy.

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber30. 7. 2014 15:52:14

To se omlouvám, na Benešovsku jsem ještě nic nerealizoval, takže místní firmy neznám, ale vzhledem k tomu, že jsme republika malá, rozumný řemeslník si snadno za prací těch pár desítek minut zajede, cenu za dopravu nemá skoro smysl řešit.

PetrJ30. 7. 2014 15:41:35

Dobrý den, nějaké doporučení na firmy v okresu Benešov by jste neměl?

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber30. 7. 2014 10:37:55

Dobrý den Romane, vůbec Vás nechci odrazovat od svépomocničení, ale zrovna projektování podlahovky a její montáž Vám vůbec nedoporučuji.

1. projektování - pokud máte ve stávajícím manuálu pro stavbu domu napočítané systémy pro radiátory, jsou tyto projektové práce na hony zválené problematice podlahového topení. Nestačí jen přepočítat 1500W radiátor na 10m2 podlahového topení s výkonem 150W na 1m2. Stanovení optimálního teplotního spádu, teploty povrchu nášlapné vrstvy, správné rozložení smyčky apod. opravdu přenechte odborníkovi. Špatně udělaný návrh podlahového topení (i kdyby byl konstrukčně správný) může přinášet nesnáze s přehříváním a nedotápěním místností. Nehledě na zdravotní obtíže vyvolané právě vyšší povrchovou teplotou: http://www.tzb-info.cz/3449-podlahove-vytapeni-iii

2. montáž - s absolutně vyčerpávajícím návodem byste se jistě mohl pustit do pokládky systému sám, ono to většinou není žádná věda, ale přeci jen si to žádá určité povědomí o tom, jak topné okruhy fungují. Špatné položení smyčky Vám může způsobit nedohřívání části plochy, stejně tak je vhodné umět dobře přidimenzovat okruhy v prostorech před okny. Samotné zapojení do okruhu je pro kutily, kteří mají již nějakou zkušenost s vodovodním potrubím vcelku maličkost, ale správné seřízení okruhů v rozdělovači je opět dost ošemetná práce, zvláště máte-li pro měření a regulaci nějaký sofistikovanější software, než jednoduchý termostat.

Nakonec nějaké kontakty. Protože dělám poměrně náročné realizace v Praze, byl jsem účasten několika tendrů pro vytápění a také jsem simohl různé firmy ověřit v slušných zátěžových podmínkách. Tak mohu poskytnout kontakt na dvě firmy z Vašeho regionu, které považuji cenově za velmi slušné a odborně zdatné:

http://www.tucekstav.cz/
http://vodo.vrnata.sweb.cz/