Zdravím všechny kutily a stavebníky. Máte někdo zkušenosti se základovou deskou Elegohouse? Je možné si u firmy objednat jen materiál a realizovat ji svépomocí? Na kolik asi tak vyjde?
http://www.elegohouse.cz/zakladove-desky/
Líbí se mi prostor mezi zemí a deskou, který umožňuje kdykoli přístup k rozvodům pod domem a celkové odizolování vypadá také slušně. Neznám však nikoho, kdo má s tímto systémem nějakou zkušenost... :(
ing. arch. Martin Veber6. 3. 2014 12:05:38
Už jsem trochu doufal, že téma Elegohouse nechám být, ale nepřijde mi slušné nereagovat na přímé vyzvání, takže.. s dovolením se budu zabývat nyní jen faktickými "inženýrskými" otázkami, třeba termikou. Problémy bych rozdělil na dvě samostatné části, uložení nosníků na základový pás (suterénní zdivo) a prostup tepla v ploše skladby.
Nejprve k prvnímu, k uložení nosníků. Je výborné, že se výrobce snaží odizolovat vrchní stavbu od suterénu a pro energeticky hůře řešený standard je 3 až 4 cm silná deska neuvěřitelně únosného extrudovaného polystyrenu XPS700 vhodná. Problém ale nastane v případě nízkoenergetického nebo pasivního domu, kdy mám být vytápěný prostor odizolován od proti vlhkosti nechráněnému a tedy chladnému základu mnohem účinněji. Nedělejme si iluze o spásonosnosti XPS, jeho součinitel tepelné vodivosti je jen o něco lepší než u EPS, tedy asi 0,03 a čtyři centimetry tedy vydají jen tolik, co šest centimetrů obyčejného bílého nebo pět centimetrů šedého, pro pasivní dům popravdě žádná výhra.
Druhý problém se týká teplených mostů v ploše. Výrobce na stránce http://www.elegohouse.cz/zakladove-desky/informace-pro-odborniky.html udává výpočet ekvivalentního součinitele tepelné vodivosti. To je v zásadě možné, podobným způsobem se řeší i výpočet pro izolace mezi krokvemi. Úskalí spočívá v tom, že je nutno odpovědně posoudit nejen „průměrný“ součinitel prostupu tepla, ale také součinitel prostupu tepla v nejslabších místech kvůli riziku tepelného toku. (Pro méně zainteresované, rozdíl mezi součinitelem prostupu tepla a součinitelem tepelné vodivosti je možno nastudovat například zde: http://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla-stavebni-konstrukci
Ve standardním provedení Z200-0 je prostor mezi žebry zateplen velmi pěkně, zde činí součinitel prostupu tepla i při započítání tepelného odporu při přestupu tepla na obou stranách konstrukce velmi slušných 0,18 W/m2K. V místech, kde není ani milimetr izolace je však součinitel prostupu tepla neuvěřitelných 1,92 a pokud bychom ignorovali přestup tepla, tak dokonce 5,5. V takových podmínkách nastává tak významný tepelný tok, že jsou hodnoty kvalitně zateplených částí téměř zanedbatelné. Pro představu to funguje asi tak, jako kdybyste v prosinci otevřeli dokořán okno a umístili do něj polystyrenovou kostku, která by ale byla o pět centimetrů menší, než rozměry okna. Pak vám může být jedno, že má kostka tloušťku třeba metr, teplo bude utíkat dostatečně širokou škvírou.
I když tento fakt zcela zanedbám a vrátím se k parametru ekvivalentního součinitele tepelné vodivosti o velikosti 0,272. S jeho použitím, znám-li tloušťku skladby Z200-0 rovnu 26cm, mohu snadno zjistit, že tepelný odpor ekvivalentní vrstvy je 0,956 m2K/W, dvakrát připočtu 0,170 m2K/W a dostanu celkový teplený odpor 1,296 m2K/W, z něhož převrácenou hodnotou je součinitel prostupu tepla, který činí 0,77 W/m2K. Norma ČSN 73 0540 z roku 2011 stanoví požadované hodnoty pro strop nad nevytápěným prostorem 0,6 W/m2K, pro strop nad venkovním prostorem 0,24 W/m2K. Ani jeden parametr skladba bez dalších izolací nesplňuje a jednoznačně tedy nevyhovuje normě. Skladba Z200-60 je na tom o poznání lépe, samotná šesticentimetrová slupka polystyrenu přidala tepelný odpor téměř dvojnásobně, takže výsledný součinitel prostupu tepla je 0,34 a to splňuje požadované parametry normy a dokonce i doporučené hodnoty. Stále je ale jisté, že tepelné toky slabými místy existují a jejich plocha v celkové ploše podlahy je nikterak zanedbatelných 17%. Musím ale pochválit výrobce, že vyvinul řadu Z200-220, která všechny „náročné“ parametry jednoznačně splňuje. Škoda, že je tak drahá.
Ing. Daniel Šmíd6. 3. 2014 10:07:08
Zdravím,
Jsem rád, že se diskuze dostala do jiné roviny, než argumentace slovy LEŽ apod. Bohužel/bohudík má každá technologie či materiál své výhody i nevýhody. Nic universálního (a spolehlivého) neexistuje. Vždy je potřeba volit konkrétní věc na konkrétní řešení.
Pokud je to stejné (předpokládám, že určitě) jako u běžných nosníkových stropů, pak ty trámky budou výbornou věcí, hlavně u zděné stavby.
Nejprve drží strop než ztvrdne beton a navíc naddimenzují únosnost desky při zatížení uskladněnými paletami s cihlami. Na tohle zatížení není žádná deska navržena. A to zatížení je opravdu extrémní, když tam leží kamion cihel.
Pokud za 10 let uhnijí, tak už to nemá žádný vliv. Díval jsem se a u energetických staveb dávají mezi nosník a trámek nějakou izolaci, takže tam nevznikne ani tepelný most.
Na běžné zeminy je tento systém velice zajímavý vzhledem k provedení a odproštění se od závislosti suchosti stavby na "tenké" vrstvě hydroizolace. Těm 40mm podložkám bych věřil víc (v horizontu užívání stavby 40-70 let.
Na navážky a nestabilní zeminy je lepší pořádná železobetonová deska v tl. cca 25 cm. Ale, to už je úplně jiná technologie.
Rozhodně, bavíme se o stavařině a tady je nejhorší lidský faktor. BUď to nechat udělat odbornou a specializovanou firmou a ideálně systémovým řešením (drahší varianta, garance realizační firmy), nebo řemeslníky a svépomocí, ale je potřeba důkladná kontrola provedení a často i projekčního návrhu - vyšší časová náročnost, bohužel nulová garance.
PS: Když vidím v projektu 10 až 15 cm desku položenou na pásech a v ní pouze 1 kari sít 6x100x100. Specifikace kameniva na zásyp žádná, tak je jasné, že veškeré znalosti proktanta jsou ze skript střední průmyslové školy. Navezte si pak na takovou desku kamion cihel - co to udělá?!
Přeji dobrou volbu a kvalitní stavební dozor.
Pavel6. 3. 2014 7:33:36
Zdravim.
Ty tramky desku drzi behem betonaze. Obdobne se to dela i u stropu s miako vlozkami, kdy to musite pred betonazi podeprit. Po vytvrdnuti betonu je to uz dale samonosne a podpery lze odstranit. U desky by to slo, ze byste leda pod ni vlezl, ale ty tramky tam nicemu asi nevadi.
Me osobne se to libi. Kdyzbych si mel nechat delat desku firmou se vsim vsudy, byla by to jedna z variant. Ale nakonec by pri stejnych tepelneizolacnich vlastnostech stejne vyhrala cena.
Peťan a Žužlik6. 3. 2014 7:14:08
Koukám, že nám ta diskuze sklouzla trošku někam jinam, než jsem chtěl. I tak děkuji za Vaše názory. S odstupem času se mi Vaše první reakce, pane architekte, zdá opět odborná, ač s komentáři k jednotlivým výhodám desky zas tak nesouhlasím, ale jde jen o úhel pohledu. Ta hodinka brigádničení by se mi líbila :), tak uvidím, jestli se do počtů přeci jen nepustím... Musím také přiznat, že jsem se do desky na první pohled zakoukal a chtěl jsem slyšet jen samou chválu na tento systém a zjistit další informace...
Čeho jsem si na první pohled na prezentačním videu desky nevšiml, je umístění dřevěných trámků pod desku, které ji asi drží, aby se neprohnula. Co se stane, když ty trámky uhnijou? Jednotlivé řady těchto "podpěr" se dávají docela blízko k sobě...
ing. arch. Martin Veber5. 3. 2014 17:12:51
Asi jsme se dostali do situace, kdy hrozí vzájemné napadání a lustrování titulů, referencí a následné trhání občanských průkazů, takže bych to rád utnul právě teď.
Nelíbí se mi, že se stavebníkům předkládají zaručené a zázračné způsoby. Možná jsem svým oborem deformovaný, ale za základ kvalitní stavby považuji kvalitní prováděcí projekt (teď nepřihřívám polívčičku sobě, spíše kolegům stavebním inženýrům, jako architekt jsem zaměřený o nějakou tu výkonovou fázi dříve). Chci říci, že kdo náklady podsekne v rovině přípravy projektu a myslí si, že to nažene na skvělých bublinkovo-alobalových izolacích nebo podobných specialitkách, tak ten se mýlí, nenažene.
Ani v nejmenším nemluvím o konstrukčních nevýhodách řešené technologie, poukazoval jsem jen na marketing. Osobně si dokážu představit, že asi každý desátý můj projekt by takovouto skladbu mít mohl, na několika z nich by byla dokonce i přínosná. Většinou ale ne, což není chyba konstrukce, jen omezený rozsah použití. Stejné to je s betonovým monolitickým skeletem, je to super konstrukce, ale kolik jste kdo viděli rodinných domů tohoto řešení? Jeden jsem stavěl, jeden jsem viděl někdy loni.
Pokud argumentujete výhodou, že nehrozí poruchy izolačních pásů v základech vinou nedodržení projekčních podkladů, skoro by se mi chtělo říci, že ten, kdo si tam nasype bobtnající stavební odpad nebo je líný hutnit, tak si za své problémy tak trochu může sám. Jednoznačně nedodržel normy ani pokyny výrobce použitých hmot a hlavně nedodržel projekt. Také asi podsekl náklady na kontrolu stavby. Pokud jako projektant u svých klientů zajišťují autorský dohled a spolupracuji se stavebním dozorem, mohu takovýmto šetřílkovským tendencím účinně bránit a rizika vysvětlit.
Doporučuji tedy firmě Elegohouse, aby se svou technologií oslovili projektanty a naučili právě je, kdy je vhodné navrhovat tento způsob zakládání a kdy naopak standardně volit nějaké ty základové pasy, patky nebo desky. A doporučuji stavebníkům, aby si sami neupravovali projekt podle své vlastní dobré víry, protože jedna věc je dobrá víra a druhá věc je odbornost.
Ing. Daniel Šmíd5. 3. 2014 12:57:33
Dobrý den pane Ing.Arch. Vebere,
netuším do jaké míry máte zkušenosti a představu o stavbách, ale pokud se zamyslím nad tím co píšete, tak tady jednu strana docela slušně napadáte a druhé (stavebníkům) dáváte hodně zavádějící informace:
1) V případě středního radonového rizika postačuje 0,5 mm tlouška izolačního nátěru, což činí opravdu značnou finanční i technologickou úsporu. Např. nátěry Remmers.
2 Pokud chápu správně, tak je izolace pod základovou roznášecí desku a nemusí být součástí podlahové skladby. Pokud navrhuji dostatečně izolavanou podlahu nad suterénem, tak je tloušťka izolací v podlaze 20-25 cm běžná. Snížím-li podlahu o tuto tloušťku, pak opravdu mohu snížit výšku zdiva. Zkuste si spočítat kolik stojí 1 m2 zdiva, sádrokaztonů, venkovní a vnitřní jádrové omítky, zateplovacího systému, štuku, penetrace, malby atd. V rámci zdí celého objektu může být úspora v 10kách tisíc Kč.
3) Pozor na slovo přesun. Jako investor vidím za vším náklady. Neřekl bych, že výrobce LŽE. Pokud si jednoduše spočítám, kolik stojí klasické základy, samotná izolace, její doprava a cena pokládky + odpady a srovnám to s cenou toho systému Elegohouse, kde máte zateplení bez tepelných mostů, zateplení soklu až po základové pády a to vše při jedné a snadnější aplikaci oproti deskám v členitém interiéru, dopravě 1 party řemeslníků a dalších nákladů pokud činnost rozdělím mezi více firem. Ve finále pak ten systém Elegohouse nebude zas tak nákladný. V tomto ohledu bych ale nesrovnával cenu, ale funkčnost. Zateplení z vnější strany je diametrálně jinou a spolehlivější záležitosti: http://www.tzb-info.cz/4470-tepelna-izolace-soklu-univerzalni-reseni-pro-jednovrstve-i-vicevrstve-steny
Oproti tomuto je tento systém ještě o něco dále.
4)Reakce slovem LEŽ je opět, omluvte mě, trochu obohé napadání. Tady má výrobce pravdu, ale ve finále se nejedná o výrazně ovlivňující prvek.
Osobně vidím obrovský přínos těchto systémových řešení v něčem úplně jiném než jen úspoře 200 nebo 300 Kč/m2, což je v rámci investičních nákladů 3 a více mil.Kč procentuální položka.
Z vlastní zkušenosti vím, co se běžně do základů sype jako podpyp, jak se hutní, že se vůbec nehutní samotná zemina. Sednutí podsypu vytvoří z běžné desky stropní konstrukci a osobně bych nechtěl doma strop o tloušťce 15 cm s jednou kari sítí s mizerným krytím.
U 99% procent klasických základů jsem nepotkal horní tahovou výztuž nad základovou podezdívkou. O ztužujícím věnci bychom si mohli nechat u základů jen zdát. U uvedeného systému se mi toto líbí - je to detailně řešeno po stránce tepelné i statické.
Jinak argument, že tuna kameniva stojí 200,-Kč/t určitě potvrdí Vaší odbornost a přehled. Pokud si připočtu autodopravu, náročnou manipulaci, hutnící práce, hutnící stroje a představím si stavbu ve svahu, pak !!!???
Mimochodem, velká rada pro všechny stavebníky: Všechno v rámci stavby se dá kdykoliv opravit či vylepšit a doplnit, ale základy už né! Jakékoliv problémy základů a jejich opravy jsou neuvěřitelně finančně náročné.
Případným zájemcům mohu poslat hromadu footografií "levných" základových konstrukcí a co všechno můžou způsobit.
ing. arch. Martin Veber4. 3. 2014 18:09:30
Dobrý den, Petře.
Děkuji za Vaše hodnocení mé práce, věřte, že objektivní zůstávám nadále a stejně tak jako nyní, jsem byl dříve velmi kritický i k marketingu Heluzu (který jinak v zásadě uznávám a jsem s mnoha jejich lidmi v častém kontaktu). Jednalo se tehdy o tvrzení v jejich katalogu, už to asi těžko dohledám, že jsou dřevostavby nezdravé, hořlavé, polystyreny stavbu zabíjejí a podobné nesmysly (necituji doslova, to bych musel najít).
Nyní k Vaší reakci:
1. Samozřejmě jsou oblasti s nízkým radonovým rizikem. Také je samozřejmé, že lze radon například odvětrávat... Má reakce mířila k tomu, že "při standardních podmínkách se pokládá pouze izolace proti radonu", jak píší výrobci, ale to není žádnou faktickou úsporou. To je balamucení.
2 až 4. Když berete stavbu jako celek, který se skládá z mnoha technologických etap (TE), víte, že mezi nimi můžete v mezích možností a voleb různě přesouvat různé položky. Například bych mohl "tvrdit", že stavba z Veloxu je lepší proto, že není nutné realizovat TE Zateplení obvodových stěn. Což je hloupost, tato etapa z rozpočtu třeba vypadne, protože zateplení se realizuje zároveň s výstavbou nosných konstrukcí, tedy v TE Hrubá vrchní stavba. Kritizoval bych Velox, kdyby tvrdili, že je v tomto jistá úspora, což není. Prostě se jen peníze z jedné škatulky přesouvají do jiné škatulky.
Kdo má rád matematiku a je rozpočtář samouk, ať si spočte tabulkovou cenu jednoho šáru cihel, ať si připočte tabulkovou cenu podlahových desek, kupříkladu EPS100Z, ať odečte tabulkovou cenu speciálních dílců a nosníčků. Kdo zde objeví úsporu, u toho budu jeden den brigádničit zdarma, nabízím například doučení matematiky ;-)
Ač silně nesouhlasím s propagací systému, musíte uznat, že jsem vlídný vůči systému jako takovému. Psal jsem "Neupírám tomu systému jisté půvaby, dokáže vyřešit například problém sedání špatně zhutněného podloží a našel bych i nějaké další výhody pro velmi specifické využití, třeba kdybych zakládal dům na tekutých píscích nebo v bažinatějším terénu na betonových pilotech, tak bych z toho mohl udělat slušnou stabilní desku pěkně izolovanou odspodu" a myslím, že možnost snadných oprav trubních rozvodů je také plus. Bohužel strašně málo významné. Zkuste se podívat po těchto stránkách, kolik stavebníků tady řeší problém s porouchanými rozvody, kvůli nimž musel rozkopávat dům.
Porovnání ceny této sestavy s cenami běžné desky, které by Vám daly firmy, není úplně košer. Tato firma má určitý monopol, sice ne absolutní, ale zkuste najít ve vašem okrese řemeslníky, kteří to běžně dělají a mají alespoň jednu referenci. U klasických stavebních firem je cena možná z počátku "srovnatelná", ale naprosto běžně posuzuji nabídky na základy s cenou okolo 1000 až 1500 Kč/m2, někdy i méně. Musí se umět obchodovat a mnozí svépomocníci to umí. Mimochodem, zrovna TE Zakládání je etapou s nízkou přidanou hodnotou, tzn. hodně nízko kvalifikované práce, snadná kontrola apod., takže je logické, že právě tuto etapu si svépomocníci mnohdy dělají sami. Někdo to zkazí, někdo si s tím vyhraje, ale v průměru se to dělává slušně a pokud se dodrží projekt, nebývají chyby.
Napojení na vodovod lze snadno řešit v malé šachtě, na to nepotřebujete obnažený suterén. Stejně tak nějaké choulostivé rozvody můžete snadno vést v drážce podlahy nebo v kolektorové trase, mnohokrát jsem to použil ku prospěchu klientů a stavbu to nijak zvlášť neprodražilo.
Jinak díky za přízeň, nemám vůbec zájem na odsuzování materiálů a jejich výrobců, ale se svými zkušenostmi se snažím naopak jiným, aby zištně odsuzovali jiné.
Peťan a Žužlik4. 3. 2014 17:32:51
Četl jsem od Vás, pane architekte, hodně reakcí a názorů na jednotlivé články, ale jen v tomto případě mi připadá Váš názor dosti skeptický a zaujatý (v jiných případech se mi Vaše reakce líbily a zdály se mi objektivní a konstruktivní). Proč?
Jsem stavbou domu ještě nepolíben, ale z logiky věci nesouhlasím s Vaším komentářem.
ad 1 - ne každý izolaci proti radonu potřebuje, takže za hydroizolaci se ušetřit dá
ad 2,3,4 - pokud si necháte udělat desku od Elegohouse, tak ušetříte za podlahový polystyren i 1 řadu cihel (výška běžné podlahy). Je to v ceně desky, tak jakýpak přesun - kdyby si ji člověk s tímto systémem dělal svépomocí, tak jsou počty samozřejmě jiné, ale systém je na stránkách "prodáván" na klíč, takže Váš komentářLŽI je zcela zcestný.
Chtěl jsem vědět, jestli je tu někdo kdo o tomto systému uvažoval nebo ho má a podělí se o zkušenosti?
Zatím tu nevidím žádnou kritiku na desku Elegohouse. Mě se systém líbí hlavně díky možnému přístupu k rozvodům pod domem (kdyby se jednou něco porouchalo, není problém to opravit a nemusí se rozkopávat celý dům), případně se tudy mohou protáhnout i nějaké dodatečné instalace. Co se týká podlahy, tak ta se dá také rovnou položit na pár centimetrů polystyrenu, který tam bude jen kvůli rozvodům vody, el. a topení. Pokud člověk neuvažuje o podlahovém vytápění jedná se o jednoduchý, rychlý a suchý proces. Cena je oproti stavbě klasické desky svépomocí o dost vyšší, ale s cenami běžných desek, dělaných firmami se mi zdá srovnatelná, tak nevím... :(
Vím, že člověk dolu jen tak nepoleze (mi třeba budeme odebírat vodu ze studny, ale když nebude vody dostatek, budeme nuceni se napojit na veřejný vodovod, tak si to chci do budoucna ulehčit), ale systém mě rozhodně zaujal i díky skladbě podlahy a celkovému řešení izolace :)
Pokud se tady najde někdo, kdo desku realizoval sám, nebo ji má, budu rád za jakékoliv objektivní informace. Děkuji
ing. arch. Martin Veber23. 2. 2014 16:46:12
Je to ptákovina. Neupírám tomu systému jisté půvaby, dokáže vyřešit například problém sedání špatně zhutněného podloží a našel bych i nějaké další výhody pro velmi specifické využití, třeba kdybych zakládal dům na tekutých píscích nebo v bažinatějším terénu na betonových pilotech, tak bych z toho mohl udělat slušnou stabilní desku pěkně izolovanou odspodu, ale pokud se chytnu toho, co oni prodávají jako své přednosti pro standardní výstavbu, tak z jejich citace ze strany http://www.elegohouse.cz/zakladove-desky/na-cem-usetrite.html:
Základové desky realizované systémem ELEGOHOUSE mají kromě řady technických výhod i velkou přednost v podobě úspor při následné výstavbě.
1) ÚSPORA při realizaci hydroizolace. V případě základů ELEGOHOUSE se při standardních podmínkách pokládá pouze izolace proti radonu (ochranná fólie).
2) ÚSPORA až 250mm výšky obvodových zdí a příček v půdorysu celého domu na uložení tepelné izolace do podlahy. Tepelná izolace se u systému ELEGOHOUSE nachází již v základové desce.
3) ÚSPORA 220mm tepelné izolace (polystyren EPS 150 S) ve skladbě podlahy.
4) ÚSPORA schodů do domu nebo na terasu, protože systém ELEGOHOUSE umožňuje snížit čistou podlahu prvního nadzemního podlaží oproti okolnímu terénu.
ad 1 - LEŽ - na hydroizolaci neušetříte, protože radonová izolace je v 99% případů také hydroizolací (i když existují i jiné způsoby,kdo z Vás to má jinak?)
ad 2 - LEŽ - prostě jen matematická klička - tloušťka podlahy je v případě klasické technologie menší, jen je na jejich obrázku položena výše. Stačí tedy začít dělat konstrukci podlahy o 250mm níže a výšky všech těch konstrukcí vypadají zase jinak. Není možné napsat, že uspoříte 250mm zdí, když zeď stejně vždy začíná defacto už základem a ten je ve stejné výšce.
ad 3 - LEŽ - jak můžete uspořit 220mm tepelné izolace ve skladbě podlahy, když ji dáváte pod podlahu? To není úspora, ale přesun :-)
ad 4 - LEŽ - možná se snižuje něco, co se nazve čistou podlahou, ale zase se zvyšuje něco, co je možní zvát podkladní vrstvou. Každopádně je to jako v bodě 2 jen logická klička. Fakticky si snadno čistou podlahu osadíte do pozice nula a nezajímá vás jako uživatele, kolik centimetrů čeho je pod tou podlahou. To nechte na rozumném projektantovi.
Ve výsledku musí být systém nutně dražší, protože používáte místo nějakých polotovarů (desky polystyrenu) přesně vytvořené tvarovky, které musí být nákladnější na výrobu. Přitom Vám žádnou skutečnou nadhodnotu nedají. Ani neušetříte KARI sítě, protože kromě nosníků se tam vkládá i standardní armování. Ještě je tam jedna věc, která stojí za povšimnutí, totiž fakt, že v jejich skladně ušetříte nutnost vložit vrstvu zhutněného štěrkového podsypu. Mohlo by to vypadat jako jakási úspora, ale jen do chvíle, než zjistíte, že cena tuny kameniva je 200 Kč.
Jirka a Katka22. 2. 2014 18:46:35
Zadal jsem si schválně do google "základová deska elegohouse cena". Nějaká firma tam má realizaci od 2700Kč/m2 pro standard, od 2900Kč/m2 pro ND dům. Ceny komponent pro stavbu svépomocí se mi najít nepodařilo.
Akce na stavební materiály, nová videa a postupy...
ing. arch. Martin Veber6. 3. 2014 17:43:26
Upozorňuji na to jednoduše z toho důvodu, že Vaše firma píše, že lze tepelnou izolaci nadále neřešit ve skladbě podlahy. Zmiňujete to zde i na webových stránkách mnohokrát jako výhodu a nyní se sami usvědčujete z toho, že se pro standardní řešení o finální doporučenou skladbu z hlediska zateplení nejedná.
Je škoda, že takhle společně Vy i já devalvujeme hodnotu docela vtipného systému, ale jako architekt musím být důsledný a hledat i ty nejmenší chyby, protože klienti si tepelné toky sami jen tak nespočítají a o nějaké propočty "pro sichr" stát nebudou, protože to budou považovat za zbytečné plýtvání penězi, pokud jsou tak skvěle namasírovaní reklamními informacemi.
Abychom tento Gordický uzel rozťali, mohu Vám zaslat nabídku pro jeden můj aktuálně řešený projekt (nejedná se o typovku na zelené louce, je tam radon a je tam vlhkost, je tam i návaznost na stávající zástavbu). Mám zde standardním způsobem řešenou skladbu podlah a základů. Vy mi vypracujete bezchybnou skladbu podle Vás a k tomu cenovou nabídku a pak to velmi snadno porovnám a vyvěsím jako článek zde na Svépomocí. Souhlasíte?