Jak velké mezery mezi trámy ?

Jak jsem již psal, z vlastní zkušenosti 18 mm OSB je málo a pokud nebudou slepeny budou vrzat. Nejde o průhyb trámů , ale o průhyb vlastních desek.

Pánové, předně díky za reakce. Složení nové podlahy bych provedl následovně. Odstranil jsem půdovky a hlínu až na prkna. Prkna odstranil a vyčistil mezi trámy. Mezi trámy dal cca 100mm vatu, prkna 25mm bych vrátil, na ně ukotvil příčky ze sádrokartonu. Do jednotlivých pokojů položil 30mm kročejovou izolaci a na ně osb desky 18mm 2x křížem přes sebe a nechal je jako přiznanou podlahu ( nalakované ). Mezi osb desky a příčky samozřejmě dilatační pásek, aby se zvuk nepřenášel do příček. Ze spoda pod podkrovím zavěsit sádroš a přetáhnout ho perlinkou přes rohy na zeď a zamezit praskání.
Ty trámy se mi zdají dostatečné a rozkmitat je, to chce vážně aby po nich metrákový chlápek skákal.
Včera jsem to ještě proměřoval a osová vzdálenost mezi trámy není 1100mm, ale necelý metr a trámy jsou 210mm na 160mm. To by asi moho stačit na unesení celého podkroví, že?

18 mm OSB desky je málo, mají docela velkou pružnost (průhyb). Zvolit 22 mm přesazené, slepené a sešroubované (mohou vrzat).

1. Dříve (desítky let zpět a více) se i taková konstrukce na podlahu pokroví používala, dokonce stropnice byly často nedělené, z čehož plyne, že jejich průřez zdaleka nebyl po celé délce konstantní, klidně jste našel i zúžení "o prkno". Lokální průhyb podlahy se řešil její skladbou, kdy na prkenný záklop přišly dřevěné trámky kolmo na stropnice téměř ve výšce zásypu (typ. 5 až 8 cm), mezi nimi zásyp a na ně opět prkenný záklop tvořící finální podlahu. Určité neprůzvučnosti bylo dosaženo tíhou zásypu, globální průhyb podlahy se neřešil, z čehož plynuly přinejmenším nepříjemnosti typu praskání omítky po ploše stropu a vznik spár mezi omítkou na stěně a na stropě.
2. Dnes musí stropní konstrukce splnit určité požadavky (zatížení, průhyb, neprůzvučnost). Nepočítal jsem to, ale ve vašem případě mám obavu, že průhyb na délce 4,6 metru nemusí vyjít - záleží na nové konstrukci podlahy (plošné zatížení). V každém prípadě bude nutné nějak vyřešit tu osovou vzdálenost stropnic - odhaduji to minimálně na záklop OSB 2x18 lepený/svázaný vruty, a ani to by nemuselo, např. při zatížení bet. dlaždicemi (zvýšení neprůzvučnosti), stačit.
---> Nepouštějte se do rekonstrukce bez toho, aby projekt konstrukce viděl a napočítal statik, a taktéž by to chtělo posoudit stav stropnic (hmyz, houby, zhlaví). Ony ty stropnice vše vámi požadované unesou, ale kvalita takového stropu/podlahy nemusí být taková jakou si představujete (dynamické prohýbání, vibrace,...). Přitom existují řešení, jak ji výrazně zlepšit (rákosníky, vata jako akustická izolace, plovoucí podlaha, kročejovka, příložky ke stropnicím apod.).

Dobrý den, pročítal jsem zdejší diskuzi, která je již poměrně stará. Řeším podobný problém a nechtěl jsem zakládat nové vlákno.
v současné době řeším podobný problém na starším domku, kde chci na bývalé půdě vytvořit podkroví ( 3 pokoje, WC a koupelna ). Pochozí podlaha je tvořena trámy 230mm vysoké, 160mm široké s osovou vzáleností 1100mm, dlouhe viz nákres v příloze.
Myslíte, že je stropní konstrukce pro podkroví dostačující?
Děkuji

Nevím, jestli jste počítal trámy i na průhyb a dále píšete o normovém, ne výpočtovém zatížení. Pokud si nechám rozumnou rezervu pro zásyp (hluková a kročejová neprůzvučnost) ponechal bych světlou vzdálenost 80 cm s tou dimenzí, kterou stavebník uvažuje a případně zvětšil tloušťku OSB desek. Jít na hranici únosnosti nemusí být vždy rozumné.

Stavíte podle nějakého projektu nebo ten v tomhle směru žádné propočty neobsahuje? Když dělám dokumentaci, je její součástí i výpočet hlavních statických konstrukcí a návrh skladby, takže bych předpokládal, že si jen tak nemůžete upravovat tyto součásti. Osobně bych dřevěné stropy dělal spíše s menšími osovými vzdálenostmi a ušetřil na profilech, pak by stačila na výšku 24cm třeba šířka okolo 8 až 10 cm. Jsou lehčí a moment setrvačnosti vychází příznivěji. Rozteč stejně musíte upravit podle záklopu. Nebo opravujete starou dřevěnici a dodržujete dřívější dimenze?

Dřevěný strop jsme si vybrali pro jeho jednoduchost,nízkou hmotnost a v neposlední řadě mi vychází i finančně asi nejlépe.

Pro pobytové místnosti i zázemí v rodinném domě uvažujte užitné normové rovnoměrné zatížení do 2,00 kN/m2 (200 kg/m2) a vlastní tíhu skladby podlahy a stropu do 1,50 - 1,75 kN/m2. Celkové rovnoměrné normové zatížení je tedy cca 3,50 – 3,75 kN/m2. Z toho mi vychází, že dimenze dřevěných stropních trámů 180x240 délky 5000 mm je dostatečná i na metrovou rozteč, takže zásadní vliv bude mít průhyb desek. Tam mi připadá na tu tloušťku jako vhodná osová vzdálenost spíše kolem 60cm, ale to jsem dál nepočítal, zda zmenšit rozteč nebo zvýšit tloušťku záklopu. Spíš bych být vámi právě teď zauvažoval, jestli nepoužít technologii spřaženého stropu a vůbec, proč právě tahle dimenze trámů a proč právě dřevo...

Nad stropem bude obytné podkroví,2x dětský pokoj,koupelna ,wc a ložnice.

Zkuste problém přiblížit... co bude v místnosti, které ony trámy budou dělat podlahu? Nevyužívaná půda, ložnice, dílna nebo archiv? Tyhle věci je lépe důkladně propočítat, protože když předimenzujete, jde cena materiálu i práce zbytečně do peněz, když poddimenzujete, bude Vám kvůli tomu houpat strop nebo dokonce někde něco praskne.