Tepelný most pod první řadou cihel

Autor: petrx (76 příspěvků)
Kategorie: Hrubá stavba
24. 4. 2013
7 komentářů
Dotaz

Dobrý den,

Chci se zeptat jestli nějak řešíte tepelný most, který vzniká mezi první řadou cihel a základovou deskou. Budu mít dům založený normálně na pasech, základová deska, zdivo Porotherm zateplené EPS a na soklu XPS do hloubky asi 80cm.

Jaké jsou možnosti ?

1. Neřešit a spoléhat na to, že XPS kolem soklu bude prostor pod deskou držet v takové teplotě, že tam nějaký výrazný most nevznikne.

2. Dát pod první řadu 5cm deskovéhjo pěnoskla (Perinsul nebo něco takového) (lambda=0.05). Tady mě ale trochu děsí velice nízká pevnost v tlaku, výpočtově asi 0,4MPa což je tak 25x nižší než zdivo nad tím. Víc než 5cm bych si vzhledem k pevnosti dát nedovolil. Zatížení na nosné zdivo mi vychází přes palec asi 10tun/m2, takže je tam čtyřnásobná rezerva, ale tak nějak z toho nemám dobrý pocit. Nehledě na vysokou cenu, malou odolnost vůči požáru atd.

3. Použít na spodní řadu vápenocementové bloky ISO-Kimmstein. pevnost v tlaku je tady na rozdíl od pěnoskla OK, ale lambda=0.33. Nevím ale jestli to má vůbec cenu. Nevím totiž jakou má ve vertikálním směru Porotherm lambdu. Ale plná cihla má řekněme 0,85. Díratý Porotherm má zhruba poloviční objemovou hmotnost, takže počítám lambda=0.42 což už zase proti pomu Kimmsteinu není tak propastný rozdíl.

Jaký je Váš názor ? Podotýkám, že se nesnažím o pasivní dům, pouze nízkoenergetický. Takže samozřejmě počítám, jestli peníze nacpat do pár cm pěnoskla nebo za ně koupit třeba solární panely a ušetřit na ohřevu TUV.

A ještě jeden dotaz. Projektant mi navrhuje dát pěnosklo i pod základovou desku. Měl jsem za to, že se to dělá u domů, které jsou založeny celé na desce. Tam se tím odstraní i ten tepelný most mezi základy a zdivem, takže to má smysl, ale není to u domu založeného na pasech mrhání penězi ? Ten tepelný most tam stejně zůstane. Není lepší pod desku použít levnější štěrkopísek a za ušetřené peníze přidat pár cm EPS v podlaze ?

Díky

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber28. 9. 2013 7:54:10

Abychom se vrátili k tématu, kolik centimetrů máte navrženu tloušťku desky XPS na soklu, případně máte nějaké zateplení dále na fasádě? Máte izolovaný i vnitřní obvod základu naležato kladenými deskami, nebo jen a pouze zmiňovaný extruďák podél soklu?

mach

mach20. 9. 2013 10:39:47

Pokud neznám osobně z jiných realizací, tak je problém vybrat vhodného projektanta a dodavatele. A to i pro člověka znalého z oboru, reference nejsou vše. Chudáci začínající stavebníci, nepsal bych to, kdybych neviděl, jak těch 22 let se situace stále opakuje a člověk je moudřejší jen prožitými zkušenostmi za ta léta. On taky projektant s investorem si musí "padnout do noty".

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber20. 9. 2013 7:56:54

Pak je ale chyba výlučně na straně klientů, kteří vybírají projektanty bez toho, aniž by si na ně získali dostatečné reference. Co je dneska za problém obejít pár předchozích realizací a poptat se majitelů, jak jim to pan inženýr navrhl?

Přidám jednu dobrou zkušenost: Před nedávnem mi psali tři čerství vysokoškoláci, architekti, s prosbou o zaměstnání. Procházel jsem si jejich velezajímavé portfolio s mnoha teoretickými studiemi, velmi, velmi zajímavé. Pak jsem procházel jejich životopisy. Během šesti let studií zvládli někteří až 2 roky studijních pobytů v zahraničí, jeden v Irsku, druhý v Americe, třetí v Austrálii. Nemám s tím problém, imponuje mi, když je někdo schopen přenést ideje tradiční architektury a tradičního života třeba indiánů nebo aboriginů do našeho prostředí a zajímavě tím okořenit zdejší "rutinu", ale práce zde vytvářené byly stejně akademické, jako by je dělali v Praze, Brně nebo Ostravě.

Pak jsem se zaměřil na jejich praxi, a byl jsem zklamán tím, že za celou dobu studia nezvládli víc, než několik výtvarných studií pro kamarádky do dětských pokojíčků. Nikdy nebyli na staveništi, nevymýšleli v reálném prostředí, jak vyřešit chybu projektu, když se detail stavebně nepovedl, vůbec se nepodíleli na managementu stavby ani na kontrole technologických postupů.

Bez toho si neumím dobrého (ani začínajícího) architekta představit, takže jsem všem s tímto vysvětlením odmítl. V hlavě mi ale stále zůstávalo, proč člověk v situaci, kdy studuje univerzitu a má naprosto jasno, jaký obor jej bude živit, nevyhledá odbornou praxi ve své profesi, ale čepuje někde v pražském baru pivo. Možná si vydělá víc, než jako rýsovač, poskok stavbyvedoucího nebo tak, ale jejich nezkušenost jim pak znemožňuje kvalitní projektování, protože si nedokážou teoretické znalosti získané ve škole v praxi vyzkoušet a potvrdit.

Problém je v tom, že se mnoho lidí při tlaku na cenu rozhodne svěřit důvěru takovýmto zelenáčům, kteří práci nenajdou, založí si tedy živnosťák a pak pro ně bez nákladů na provoz ateliéru není problém projekt přislíbit za čtvrtinu nebo třetinu faktické ceny. Mnoho takto málo zkušených projektantů udělá mnoho takto nedůsledně ale levně vytvořených projektů a pomalu začnou utvářet povědomí o kvalitě projektantů. Achjo :(

mach

mach20. 9. 2013 7:18:44

Nu dle mého soudu je to tím, že hodně projektantům chybí praxe. Jinak udělám detail, obdařen teoretickými znalostmi (jenom) a jinak, pokud jsem příslušné části kce stavěl osobně. No a "bezmyšlenkovité" přebírání detailů je kapitola sama o sobě.

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber19. 9. 2013 19:02:50

No, to že laická veřejnost říká podkladnímu betonu základová deska, s tím bych problém neměl. Stejně je to vrstva betonu s nějakými vloženými sítěmi, jenže s okraji ohnutými dolů, když se to tak vezme :)

Spíš mne trápí, že spousty projektantů, snad pod vlivem provizí z prodeje, doporučují spousty zázračných materiálů, ale nejsou schopni klientům narýsovat kloudný detail, byť tak podstatný z hlediska termiky.

Je to tím, že je projektant neochotný to pro klienty vymyslet, nebo je to tím, že to není ochoten klient projektantovi zaplatit?

mach

mach18. 9. 2013 15:41:16

Jestliže máte dům založený na základových pasech, pak už tam snad není základová deska? Pokud by byl dům postavený jen na základové desce, tak vrstva granulátu z pěnového skla by mohla být rozumným řešením. Ale tak, jak to popisujete, to vypadá jako nějaký kočkopes s tím pěnovým sklem, koneckonců jeho parametry (pevnostní)popisujete dostatečně. Mám dojem poslední dobou, že na českém trhu začal být přetlak s pěnovým sklem. :)

ing. arch. Martin Veber

ing. arch. Martin Veber14. 9. 2013 19:36:10

Pokud Vám projektant navrhuje pěnosklo při parametrech a typu stavby, které uvádíte a lepší řešení nezná, pryč od něj. Doporučil bych Vám nějaké energocentrum, kde Vám zdarma umožní konzultaci, aby byl návrh přesně ušit na Vás případ. Odkud jste?

Reklama
Reklama

Akce na stavební materiály, nová videa a postupy...

Reklama
Reklama