Izolace nad krokvemi

Dobrý den,
uvažuji o podobném systému, mohl bych Vás také poprosit o kalkulace? Mail: simekt(@)seznam.cz
Moc děkuji

Řešil jsem stejný problém a mám to od Balexu, Cena je více než konkurenceschopná a kvalita doufám, že podobná německým nebo českým výrobkům. Komunikoval jsem s p. Kubíkem o.kubik@balex.eu

Dobrý den,
Mohl bych také poprosit o zaslání kalkulace. Jsem si vědom toho, že jsem již o tři roky starou zakázku, přesto bych rád co nejvíc informací předtím než se rozhodnu.
Děkuji
Adam černý
cernyadam@gmail.com

Dobrý den pane Koutný,

mohl bych Vás také poprosit o cenový rozpočet nadkrokevní izolace? Stavíme svépomocí a plánujeme stejné provedení jako Vy.

Děkuji za odpověď

Jarda, email: ondracekjarin@seznam.cz

Dobrý den, já v praxi používám různé varianty pro různé domy. Neexistuje jediný dokonalý systém, každý má své technologické, ekologické, ekonomické nebo jiné slabiny.

Nikdy jsem nikde nepoužil nadkrokevně vatu, tu oceňuji v podkrokevních řešeních a případně ji dávám i mezi krokve, když to jde. Ohledně nadkrokevek věřím jednak EPS, ten jsem si dopřál na svůj dům také, ovšem oceňuji i výhody PIR od různých výrobců, dobré zkušenosti mám se sortimentem od firmy Balex (vyrábí se to v Polsku tuším podle italského patentu, ale jsem teď líný to přesně hledat), také mám rád desky od firmy Bramac a s ohledem na dobré ceny u mne většinou vítězí DEKtrade. Vyrábí to více výrobců, nemám s nimi zatím zkušenosti, většinou ale proto, že mi nikdy nedali dobrou cenu a kvalitou to nebylo lepší než zmiňovaní. PIR používám buď kontaktně uložený na bednění (OSB, dřevo apod.) nebo držený jen díky peru a drážce a zpevněný tlakem kontralatí a pod ním pak SdK podhled.

Popíši nyní svou skladbu a její subjektivní výhody: mám dům z roku 1927 a tři generace mých předků jej opečovávali a postupně zvelebovali, takže jsem nechtěl narušovat původní štuky podkrovní ložnice z 60. let, ještě s takovými těmi fabiony, na které bych neměl dneska nervy. Zateplit ovšem bylo nutno, protože za rákosem byl záklop, za ním dutina, opět celoplošné bednění a pak eternit (jeho existence byla druhým důvodem, kvůli čemu jsem se rozhodl pro nadkrokevku, chtěl jsem jej dát pryč). V druhé půlce domu byla rozměrná půda, z níž jsem udělal druhou ložnici. Tu jsem chtěl odlišit a hodila se možnost otevřít ji do špičky krovu, s přiznanými hambalky, plnými vazbami a pásky. Takže v místech, kde bylo celoplošné bednění nad původní ložnicí, jsem toto nechal, v místech, kde byla nově navržená ložnice, jsem je ztrhal a když jsem v tom byl, přesázel jsem párové krokve tak, aby nimi byl vždy přesně tak široký prostor, aby se mi tam elegantně vešla střešní okna bez nějakých sádrokartonových bedýnek. Základní skladbou je tedy u mne záklop z dřevité desky řezané tak, aby byla její spára vždy na krokvi, horizontální spáry vyšli za vaznici a jedna pod je pečlivě položená a přiznaná a druhá nad je asi 3,5m vysoko takže neviditelná. Na základě dosavadních znalostí režimu vlhkosti (protože oba prostory jsou dobře větratelné mikroventilací a máme ve zvyku spát s okny otevřenými do zahrady), rozhodl jsem se vynechat tradičně používanou parozábranu a nahradil ji jen téměř totožnou schopností desek záklopu (nejde o OSB, ale o speciální desku s jádrem z QSB a s povrchem hladkým a lesklým, podobným sololitu). Na záklop jsme skládali EPS pevnostní charakteristiky 150S ve dvou vrstvách po 100mm a po zakrytí kontaktní pojistnou izolací jsme skrz ně vrutovali atypicky řezané kontralatě tak, aby provětrávaná mezera vyhověla výpočtu (tuším že byly rozměru 60x80, nebo 60x60, aby byla nejmenší šířka mezery 60mm. Na kontralatě přišly vodorovné latě v rozteči tři do metru, jako krytinu jsem použil kovové lamely světle šedé barvy (montáž se zámečkem umožnila podélné dotvarování, takže půl roku se to štelovalo a pracovalo, od té doby se to nehne). Plechovou krytinu jsem si "lajznul" díky tomu, že mým domem je severní polovina dvojdomku, soused od jihu je díky terénnímu uspořádání o metr vyšší, sklon střechy je na východ a na západ a tedy mi ty žhavé paprsky do střechy nejdou. Měřil jsem loni v létě, když byly ty čtyřicítky, teplotu na povrchu polystyrenu a byl jsem překvapený, že moc velké vzestupy tam nebyly. Takže asi tolik k mému řešení, ale nechtěl bych, abyste si z něho bral 100% inspiraci, Vaše podmínky nemusí být zdaleka podobné a to co funguje u mne bez vad, Vám pak může přidělávat vrásky.

Dobrý den,

koukám, že se tu rozhořela diskuze, která nadkrokevní izolace je nejlepší. Já jsem toto téma před pár lety založil, protože mě zajímaly názory, nebo zkušenosti ostatních. Nakonec jsem zvolil nadkrokevku od isoveru - kamennou vlnu. Protože jsme chtěli dřevěný podhled z palubek a varianta minerální vata vyšla nakonec i nejlevněji, nebylo co řešit. Je sice třeba větší tloušťky vrstvy izolace oproti jiným materiálům, ale na domě to ani nepoznáte, technologie je docela propracovaná a s výsledkem jsem velmi spokojen.

Přeju dobrou volbu všem a radost z výsledku stejnou jako já:)

Dobrý den pane Veber.
Mohl bych vás požádat zda byste mohl napsat jakým způsobem a jakou skladbu jste na nadkrokevní zateplení použil Vy.Případně co rozhodlo,že jste zvolil EPS.
Příští rok plánuji stavbu RD a zrovna řeším nadkrokevní izolaci a nemohu se rozhodnout jestli EPS nebo PIR.
Předem děkuji.

Pakliže chcete objektivně lobovat za PIR/PUR, mělo by smysl je porovnat spíše s polystyrenem:

1.) samozřejmě se ve srovnání s mezikrokevní izolací jeví jakákoli nadkrokevní skladba jako technologicky vyspělejší, ale zde velmidobře funguje i obyčejný polystyren, například se mi osvědčuje EPS 150S.

2.) rozdíl mezi lambdou PIR desky a obyčejné vaty je samozřejmě dvojnásobný, v případě polystyrenů je to ovšem mnohem méně křiklavé a naopak zůstává velmi křiklavý markantní rozdíl ceny. Polystyren vyrábí mnoho výrobců a cena je po chvilce smlouvání nesmírně příjemná, opravdu dobrou cenu za PIR jsem nedostal zatím nikde a to se prosím rozhodně nepovažuji za "malého".

3.) rozdíl výšky mezi 12cm PIR a odpovídajícími 20cm EPS není zas takový, aby Vás stálo kotvení delšími vruty majlant. Osobně jsem si nedávno předělával střechu a ve variantě s polystyrenem, pro níž jsem se po pečlivých úvahách rozhodl, jsem za kotvící prvky dal navíc zhruba 8 Kč na 1m2 plochy.

4.) na co je nesmírně nutné poukázat, je teplota tání obou materiálů. Jak EPS, tak PIR/PUR degradují při teplotách o něco nižších než 100°C a dlouhodobě vystavovány by měly být do 70°C v případě EPS a asi do 80°C v případě PIR. Proto je v obou případech nezbytné kvalitní provedení provětrávání střechy pod krytinou a také správná volba krytiny (pod tmavý plech na jižní rovinu střechy by žádný z těch materiálů nebylo rozhodně moc zodpovědné používat).

5.) pakliže píšete "Další velkou výhodou PIR desek je možnost instalace bez nutnosti záklopu. Ne každému se líbí dřevěné bednění, a tak do něj není nutné investovat, pokud je použito PIR", rád bych Vás požádal o naznačení, jak byste chtěl uzavřít skladbu desek? Mám nemalé zkušenosti s výrobky od DekPIR i BramacTop apod. a ani v jedné situaci jsem nezaznamenal, že by se jí řemeslníkům podařilo položit na střechu se strojovou čistotou a bez alespoň trochu polámaných per a drážek. Také rovinnost bez pevného podkladu je diskutabilní a napojování s mnoha různými dořezy není rozhodně nic elegantního,aby se to obešlo bez bednění nebo alespoň sádrokartonového podhledu.

http://www.svepomoci.cz/stavba-domu/dokonceni-stavby/3430-usetrete-nemale-penize-za-vytapeni-se-stresnimi-foliemi-sunflex.html


Chci se dotázat na tento článek?
Má někdo zkušenosti s touto fólií?
1. Splní tato folie = Difúzní folie Sunflex contact účinnost , když mám jinou fólii.
Chtěl bych tam tedy dát alespoň Parotěsná fólie SUNFLEX® Roof-In Plus ,ale jde mi právě o to jestli to bude mít ty vlastnosti i bez Sunflex Contact.Nebo mám koupit nějakou levnější.
Díky za odpověď

Zdravím, ty mezery ve spárách jsou naprosto v pořádku a je to úplně nejlepší řešení, ale aby to dobře fungovalo, je ještě potřeba mít mezi deskami a vatou malou vzduchovou mezeru, cca 2-3 cm, ale když ji uděláte třeba na latě, tak klidně i 5 cm. Proto byste musel dát buď méně izolace, což moc nedoporučuji (ono ani těch 20 cm není na dnešní dobu ve stropě úplně ideální síla), nebo udělejte ještě jeden rošt křížem nahoře přes stávající dřevěný rošt. Zde by pak ještě byla možnost ten rošt udělat u trošku vyšší, třeba na 6 cm střešní lať a do toho bych dal ještě křížem přes spodní rošt 3 - 4 cm vaty a zbytek by byla vzduchová mezera. Vyrušíte tím tepelné mosty, které v porovnání s vatou tvoří ten spodní rošt, ale vzhledem k tomu, že ten rošt zas tak silný asi nebude, důležitost tohoto kroku je na vás, osobně bych to udělal.. A ještě dvě doporučení. Místo cetris desek bych klidně z horní strany použil opět prkna a mezi mini nechal mezírky, kterých tím pádem bude více. Navíc by nebylo špatné dát ještě na latě pod ty cetris desky nebo prkna nějakou pojistnou difúzní fólii.

Ještě dodám, že se to teoreticky dá udělat i bez parozábrany, ale zde záleží na tom, jestli tu půdu chcete používat a mít pochozí, a jak dobře je odvětraná střecha.

Dobrý den, tu informaci nepoužívat parozábranu mám z nějakého článku věnujícímu se dřevěnicím. Doporučovali používat tradiční materiály. Vytvořit pero-drážkové spoje dostatečně těsné by bylo komplikované. Schůdnější je dle Vašeho doporučení použít parozábranu a vytvořit pár větracích otvorů do cetris desek (spíše mezery ve spárách). Upravil jsem nákres. Je to takhle vpořádku?

Dobrý den, musím stoprocentně souhlasit s panem Kubíčkem. Do skladby použijte A.) parozábranu do úrovně pod veškerou vatu a shora je možné záklop cetrisem řešit jako len lehce prodyšný, sem tam nějakou spáru, nebo B.) parobrzdu a shora skladbu difuzně natolik otevřenou, aby bylo možno případný kondenzát odvětrávat. Hodně v tom případě záleží na účelu místností, teplotě a produkci vodní páry. Pozici parozábrany je třeba volit buď úplně pod izolacemi, nebo v takové blízkosti interiéru, aby rosný bod byl zaručeně od této parozábrany směrem do exteriéru. Do historických objektů tedy užívám ještě variantu třetí, tedy zcela bez moderních parozábran, ale to je většinou na výslovné příkazy památkářů a zbytečně bych Vám nedoporučoval se tím trápit. Mějte na paměti, že sice se několik staletí lidé bez parozábran obešli, ale také byly jejich domy velmi dobře prodyšné i všemi ostatními konstrukcemi (...dveře mají panty z kůže, okna nejsou zasklený...), většinou nebyla v domě koupelna a pára vařící se tekutiny unikala komínem.

Problém je ale v tom, že když ty 5 cm silné fošny nebudou na perodrážku a utěsněné kolem stěn, tak nebudou fungovat jako slušná parobrzda a bude se vám lehce dostávat vlhkost do vaty, která má velice malý difúzní odpor, takže pak ta pára vatou rychle projde a narazí na ochlazované desky cetris a zde ze spodní strany těchto desek bude pára kondenzovat, tvořit vlhkost, plísně atd. Vy byste měl dát ze spodní strany té konstrukce parozábranu, postě někam pod izolaci. Další věc, která je žádoucí, tak mezi izolací a deskami cetris byste měl mít malou mezeru pro případné odvětrání vlhkosti, která by do konstrukce mohla projít díky nedokonalostem v provedení parozábrany, a mezi deskami cetris a obvodem domu by měly zůstat mezery. Jinak nevím, co myslíte tou kondenzací vlhkosti v blízkosti parozábrany ? V jakých místech parozábrany, proč by tam ta vlhkost měla kondenzovat, když všude nad parozábranou bude izolace ?

Moje současná vize je pouze naskládat fošny vedle sebe. S ohledem na tepelnou roztažnost musí být mezi fošnami spáry (cca 2-3mm), které bych utěsnil buď montážní pěnou nebo minerální vatou. Parozábranu nedávám na základě informací z několika článkůs touto problematikou, že by hrozilo riziko kondenzace vody v blízkosti parozábrany a možné plísně. V tomto případě pro mě není prioritou mít nízký energetický standard budovy.

Zdravím, proč tam není parozábrana ? Ty fošny ze spodní strany budou jak instalované, s pero drážkou a utěsněním kolem stěn ? Nebo budou ty fošny jen naskládané vedle sebe a žádné zatěsnění mezi fošnami a kolem stěn řešit nebudete ?

Ahoj, reaguji sem abych nezakládal nové téma. Aktuálně řeším izolaci půdního stropu. Jedná se o 200 let starou dřevěnici, kde využiji stále ještě původní nosné trámy. Můžete se podívat na přiloženou skladbu stropu a poradit zda to bude fungovat? Tuto skladbu stropu chci aplikovat na všechny místnosti - obývací pokoj, chodbu, kuchyň a koupelnu. Záměrně do skladby nepřidávám parozábranu - je to takhle vpořádku?

Dobrý den, mohla bych Vás také poprosit o kalkulace? Předem Vám děkuji.
e-mail: katerina.fabiankova@seznam.cz

super, předem díky.
Muj mejl je mr.scrutt(zavináč)centrum.cz

email: ade1987@seznam.cz děkuju..:-)

omlouvam se zapomněl jsem, pošlu dnes večer

Dobrý den. Uvažujeme o zrušení stávající rovné střechy ,stavbě podkrovních pokojů a nové střechy. Jedná se o jednoduchou sedlovou střechu o rozměrech cca 120m2. Jestli by jste byl tak hodný a mohl by jste mi poslat rozpočet na kolik vás vyšla nadkrokevní izolace a jak jste spokojeni???

Děkuji za ochotu. Adamec

Ahoj,
velmi by mne zajímal ten TOPROCK (případně podobná alternativa) - nakolik to ve výsledku opravdu vyšlo i s prací a jaké jsou zkušenosti teď, po několika dalších letech (zvuk, statika,...).
Stojím ted taky před problémem izolace střechy a PUR/PIR metoda je jednak opravdu drahá a jednak jsem nečetl dobré ohlasy na zvukovou izolaci.

dík :)

Rád bych Vás také poprosil o zaslání té kalkulace, moc děkuji za ochotu.

mail: martin.veber@gmail.com

Díky moc za ochotu.

Můj email je jirdusek@seznam.cz

Dobrý den,

teď jsem v jednom kole s omítkami, ale po neděli Vám položkové vyúčtování pošlu. Dáte mi na Vás email?

Dobrý den,

můžu se zeptat, na kolik Vás celkově (po položkách) vyšla nadkrokevní izolace? Na jaře budeme s přítelkyní rekonstruovat a rádi bychom si nezmenšili vnitřní prostor podkroví, proto silně o variantě izolace nad krokvemi uvažujeme, jen se nemůžu dobrat tomu skutečnému fin. rozdílu proti klasice.

Díky za odpověď

Jirka

Zdravím, tento příspěvek jsem před časem založil a teď můžu dát konečné stanovisko. Nakonec jsme šli do nadkrokevní izolace Isover. Byla nejlevnější ze všech (respektive jsem porovnával dvě, Isover a PIR desky). PIR desky mají menší tloušˇku při stejném tepelněizolačním učínku než min. vata a také by se nemusel krov zaklápět, pir desky by sloužily jako podhled. Ale protože ani větší tloušťka výsledné skladby střechy (240mm min vaty oproti 120mm PIR desek) ani zák¨lop z palubek, který je nutný pro Isover izolaci pro nás neznamenal nevýhodu, palubky jsme vysloveně chtěli, rozhodli jsme se pro Isover. Výsledek je super, ještě nebydlíme, takže nemůžeme zhodnotit vlastnosti střechy, ale myslím, že střecha splnila naše očekávání. Super interier, a hlavně nemusíme se patlat se zatepplením podkroví, což je myslím pro stavitele svépomocí velká uspora casu a práce. Kdybyste někdo chteli více konkretnich info, určitě rád poskytnu. Zdravím a hone sil do stavění! :)

Informace jsem nalezl na http://info.estrechy.cz/c4-Tepelne-izolace

Poptal jsem, ale nabídky ještě nemám, budem realizovat až příští rok na podziam a tesaři maj teď na spěch, takže se nabídkám moc nevěnují, ale pokud to nebude o moc dražší,půjdem do toho. Jinak díky za všechny reakce

Mohl bys mi poslat srovnání nabídek do e-mailu?

Díky za reakce, znám oba systémy, my přemýšlíme o Isoveru, ale ještě jsme nedělali žádné cenové srovnání. Lákají nás všechny přednosti, co nadkrokevní izolace přináší -přiznaný krov, eliminování tepelných mostů, izolace hotova v rámci krovu a pokrytí krytinou. Zatím jsem neslyšel žádné negativa, snad jen asi ta cena, ale uvidime až po srovnání nabídek s klasikou, snad to nebude o tolik.