Zdravý selský mi napovídá, že je potřeba postavit dřevostavbu s hliněnými omítkami a sálavými akumulačními kamny

Mmj. autor výše zmíněné zprávy píše úvahu a osobně tady nesouhlasím s poslední větou zvýrazněnou tučně, pokud by to znamenalo použití technologií závislých na elektřině. Uvažme, že čtyřčlenná rodina vyprodukuje za 24 hodin v rodinném domě půl kýblu vody! Takového, co máme všichni doma v koupelně. Od šedesátiprocentní vlhkosti pak nastává začátek růstu plísní, některé zmutované kmeny už dneska svoje aktivity odstartují i dříve… S tím souvisí fakt, že uvnitř staveb všichni trávíme až 90 procent času. Proto takový důraz na kvalitu prostředí. Je naivní se domnívat, a lze to i spočítat, že budeme zejména v zimě schopni ventilovat vlhkost do exteriéru pouhým větráním okny. A to nemluvím o ztrátách tepla, které jsou při takovém počínání obrovské. Takže je nezbytná nějaká forma větrání řízeného. A když má nastat větrání, tak rozhodně s rekuperací tepla. (Můj) závěr: Takže otázka opravdu nezní, zda mít nízkoenergetický, pasivní nebo nulový dům (s nejmodernějšími technologiemi). Otázka zní, zda mít či nemít přirozený, zdravý dům, nezávislý na externích zdrojích energie. A odpověď je naprosto jednoduchá a nad Slunce jasná. Zbývá jen naštípat dříví, kterého máme každý rok naprodukci. A to nemluvě o aktuální kůrovcové a plísňové kalamitě v lesích, která mnohé ještě překvapí. Čili jen zopakuji: podle zdravého selského mi vychází, že je potřeba postavit dřevostavbu s hliněnými omítkami a sálavými akumulačními kamny.