Základy a základová deska

Dlouho jsem úplně nechápal, k čemu jsou lavičky a jak přesně je mám udělat. Proč je všichni dělají vlastně nechápu do teď. Já tedy jen natáhl provázek podél každé strany domu tak, aby koncové body provázku byly o kus dál, než se bude pracovat. Na konci zatloukl velké hřebíky do země a označil je značkovacím sprejem. Nyní, když zpětně natáhnu provázky od hřebíku k hřebíku, získám v průsečících provázků zase zpátky rohy domu. No a stavební nulu neodečítám z lavičky, ale pokud je potřeba změřím ji nivelákem od geodetického bodu na rohu pozemku. Výšku tohoto bodu znám od počátku a i projekt se o něj opírá. No a po usazení první řady ztraceného bednění na základy je vlastně rozměr a výška domu už dána, takže poté již body ani nejsou potřeba.

Na výkop základových pasů nastoupila již firma. Nakreslili si vápnem obrys a pozvali bagr. Pasy měly být dle projektu schodovité, protože máme pozemek mírně svažitý, ale pro jednoduchost se je pánové rozhodli vykopat v jedné rovině. Někde jsou tedy mělké, jinde hluboké. Protože jsem poseroutka a nechci nic podcenit (sám se v tom nevyznám a k firmám nemám od přírody úplně důvěru), využívám opravdu hodně stavební dozor, se kterým vše konzultuji a který dle situace dojíždí na stavbu. Ten to schválil. Pasy máme v projektu široké 60 cm a v praxi je bagr vždy vykope oaspoň o 5 cm širší. Pasy se firmě v rovině vykopat nepovedlo, protože byli asi šlendrijáni, což mě mrzelo, protože jsem chtěl stavět dům s milimetrovou přesností a oni mi to tím zkazili. Po vykopání chlapíci pasy ručně začistili a na dno položili zemnící pásek. Pásek říkal elektrikář dát na "svislo", díky tomu se dal pěkně ohýbat a jeho uložení v rozích nebyl problém, jak to občas popisují jiní stavebníci. Kolik pásku použít by měl popisovat projekt elektřiny. Ten náš to napsané neměl, takže jsme pásek dali všude a vyvedli ve čtyřech rozích z výkopu ven na hromosvod, a jeden vývod jako zemnění k budoucímu domovnímu rozvaděči. Zalít výkop betonem je prý potřeba co nejdříve, aby hlína příliš nevyschla nebo naopak při dešti nezmokla. No, ale firma měla čas až za týden, tak jsem jen čekal a modlil se, aby nepřišel letní slejvák. Po týdnu si firma napíchala roxory do výkopu a izolační páskou za pomocí niveláku na ně naznačila výšku pro vylití betonem. Poté dojel mix a za pomocí "pádlování" se beton rozehnal všude co nejlépe do potřebné výšky. Dřevěnou latí se pak beton lehkým ručním vibrováním urovnal do hladka. Beton jsem bral od Zapy. Člověk u nich platí za každý prd, ale jinak celkem spokojenost. Takhle zpětně, kdybych to celé dělal sám, tak bych objednal co nejřidší beton (S5 nebo Zapa QCC) a k tomu domíchávač s pásovým dopravníkem. Bylo by to mnohem jednodušší, a i za tu lehce vyšší cenu mnohem levnější než práce firmy. No, ale nemám ty zkušenosti a firma radila moc neutrácet. Během vylévání se občas do proudu betonu přimíchal kousek hlíny ze stěny výkopu. Ta tam nepatří, ale úplně čistě to bez ní asi fakt udělat nejde, i když moje představa byla, že budeme stavět dům dokonale podle všech pouček a postupů. Realita umí být krutá. Po vylití jsem jezdil pasy kontrolovat a občas lehce zalévat. Nicméně hned po vylití se voda z betonu vsákla do hlíny a pasy lehce popraskaly dřív, než vůbec stačily zatvrdnout tak, aby se aspoň daly kropit konví. Popraskání bylo lehké a ničemu prý nevadí, ale opět ta smutná realita versus vysněná dokonalost. Po zatvrdnutí betonu firma založila první řadu ztraceného bednění s pomocí niveláku a bokem vynesených geodetických bodů. Poté vyskládali celkem všech pět řad bednění šíře 30 cm. Díky této výšce se prostupy kanalizace, vody a elektriky dělaly právě až ve ztraceném bednění, a ne už v litém betonu vespod. Bednění se řádně armovalo vodorovnou i svislou výztuží v každém patře, což přijel zkontrolovat dozor. Když bylo vše hotovo, dojel domíchávač s řidším betonem (S4) a pumpou. Vše se zalilo a nechalo zrát. Já to lehce párkrát polil, ale neměli jsme ještě vodovodní přípojku, tak to nějak moc nešlo. Takhle zpětně bych místo pumpy použil levnější pásový dopravník. Absolutně nechápu, proč mi jej firma odmítla, bylo by to s ním levnější a dle mne i jednodušší. Taky bych sám možná raději nevyléval pět řad ZB naráz a nebo použil ještě řidší beton. Těch pět řad se vším tím železem bylo prostě moc na to, aby se to vylilo bez ředění vodou tak, jak bych si to představoval. Na druhou stranu to byl boj, ale povedlo se. Ale jak říkám, tenkrát jsem o tom věděl fakt prd. Když mi po vylití bednění došla faktura za provedené práce a já začal v hlavě počítat, jak dlouho to firmě trvalo, kolik různých věcí nedělali podle mých představ, jak se cítím nevyužitě, a hlavně jak začínáme už teď silně překračovat rozpočet, tak jsem zaplakal. Udělali jsme domácí poradu a řekli si, že dodělat základovou desku zkusím sám. A protože to šlo, tak jsme se na firmu vykašlali a zařadili se tak mezi opravdové svépomocníky. My, kteří o stavbě nevíme vůbec nic jsme se rozhodli, že si náš dům postavíme levněji a přesto kvalitněji než firma. Někteří se nám vysmějí, jiní snad pochopí. Tím se z nás snad stali opravdoví "svépomocníci-totální amatéři"  :-) Měli jsme ale tento krok udělat hned a začít již od počátku sami. Tohoto rozhodnutí zatím nelitujeme, naopak.

Do práce jsem se pustil hned po návratu z dovolené, během které měl beton v ZB čas zatvrdnout. Tchán měl tou dobou volno, tak mi slíbil pomoc. Pustili jsme se tedy do zavážení prostoru pod deskou a hutnění. Jako výplňový materiál jsem získal levně stavební suť. Zpětně bych raději použil skrývku z pískovny jako ostatní sousedé, ale mě tou dobou dost tlačil čas, takže jsme hutnili to, co bylo. Tou dobou mi žena řekla, že přes známou sehnala zedníka, co by nám třeba mohl se stavbou pomoct. Zkusil jsem mu v pátek večer napsat, jestli náhodou nechce dojet aspoň kouknout a on, světe div se, ještě ten večer zavolal a řekl, že vůbec nemá problém přijet druhý den (v sobotu) pomoct a strávit tam s námi úmorný letní den od brzkého rána do pozdního večera. Zázrak. Oproti předchozí partě, která měla se vším problém, silný nezvyk. Dále jsme hutnili a hutnili. Vyskládali kanalizaci a obsypali ji pískem. Pískem obsypali i vodovodní přípojku a nezapoměli vyvést prostup husího krku pro elektřinu až nad desku, a trubku pro přisávání vzduchu ke krbu (já dal dvě 110, lepší by ale asi byla jedna 125). Protože stavíme jednoduchý dům, máme rozvodů opravdu jen pár a jen na jednom malém kousku desky, což bylo super. Před dalším zahrnováním jsem ještě přes noc provedl "tlakovou zkoušku kanalizace" amatérskou metodou - koupil jsem nafukovací míček ve sportu a ucpal jím trubku v hrdle revizní šachty. Poté trubky napustil vodou a nechal přes noc, zda se hladina pohne nebo ne. Hladina vydržela. Finální povrch desky jsme hutnili s pomocí niveláku do co nejpřesnější roviny. Protože bylo horké prašné léto, dali jsme na finální povrch tenkou vrstvu igelitu, který zamezil míchání betonu s hlínou a vsakování vody. Na to pak přišly karisítě K-8x100x100 podkládané betonovou dlažbou, aby se dosáhlo požadované výšky. Kari sítě jsme svazovali rádlovacím drátem koupeným v Hornbachu. Je to drát, který má na koncích očka, takže stačilo použít vrtačku s ohnutým hřebíkem a vázání šlo úplně samo. Doporučuji. Železo jsem našel nejlevněji v prodejně JASS Brno, tak jsem bral od nich i s dopravou a spokojenost. Později jsem našel ještě levnější prodejnu FeroStal v Brně. Po boku desky se do betonu přišroubovaly na homoždinky OSB desky síly 22mm (stačily by asi tenčí) řezané podélně na půl (tedy 30cm vysoké) a výškově usazené pomocí niveláku. Pro jistotu jsme do nich ještě navrtaly díry a přivázali je vázacím drátem ke svislým roxorům trčícím z bednění. Drželo to hodně fest. Síla desky podle projektu je 15 cm. O pár dní později (protože Zapa o víkendu nepracuje) jsem na brzké ráno objednal domíchávač s betonem C25/30 konzistence S4 (lepší by byl Zapa QCC nebo S5, ale zrovna došly přísady) a s pomocí pásového dopravníku (který je přímo na mixu) jsme desku ve třech lidech (s bráchou) vylili. Výšku jsme kontrolovali během vylévání nivelákem a zedník rovnal nejdříve pujčenou vibrační latí z DEKu a poté střešní latí s násadou lehkým vibrováním ručně. Mám pocit, že ta motorová lať z DEKu byla zbytečná, že to ruční rovnání mu šlo fakt hezky. Pás na dopravu betonu můžu doporučit, byla to s tím paráda a práce ve třech byla v pohodě. Protože nám pár dní předtím zapojili vodu (ještě že tak), začali jsme již po pár hodinách s lehkým kropením desky vodní mlhou. Tou dobou totiž panovalo léto s tropickými teplotami 38°C a já se o desku opravdu hodně bál. Vzali jsme si tedy se ženou dovolenou a pět dní poctivě přes den kropili snad každou hodinu. Povedlo se, a i v tom extrémním teple, deska nepopraskala. Pak jsme odjeli na dovolenou a desku nechali další týden zrát.