Jak jsem začal – zemní práce a stavba základové desky

Najít šikovného projektanta, který nenavrhuje nesmysly a zároveň z vás při placení nestrhne kůži, je skoro jako hledat jednorožce. A aby toho nebylo málo, stavební úřad po mně chtěl stavební dozor. Takového, který bude na papíře, ale nebude mi chodit po stavbě a kasírovat za každou radu. Nakonec jsem přes známého našel člověka, který je nejen projektant, ale i docela normální. Mrzelo mě, že jsem na něj nenarazil dřív, protože by mi rovnou udělal projekt, místo toho, co jsem si původně nechal nakreslit. Nakonec mi ale pomohl překreslit změny a orazítkoval je – za flašku. Kdyby všechno na stavbě šlo takhle hladce, byl bych dnes hotový.

Než jsem začal kopat, rozmýšlel jsem, jestli starý zahradní domek zbourat, nebo ho zachovat a přistavět k němu. Měl totiž pořádné betonové základy, zachovalý krov i bednění, ale zdivo bylo složené z bouračky o tloušťce 45 cm. Vypadalo sice bytelně, ale vyžadovalo pořádnou izolaci. Projektant doporučil domek ponechat. S odstupem času musím říct, že kdybych ho poslechl o něco míň a místo toho to shodil k zemi, měl bych míň práce. Ušetřený materiál – zdivo a možná i krov – za tu dřinu s úpravami rozhodně nestál.

Základní parametry stavby

Protože už mám se stavěním nějaké zkušenosti a věřím si, rozhodl jsem se pustit do celé stavby co nejvíc svépomocí, ve volném čase po práci. Plánovaná dispozice budoucího domu je 5+kk s dílnou, která bude mít vlastní vstup, a garáží. Dvě koupelny, zastavěná plocha 114 m². Rozpočet? Optimisticky od 1,7 do maximálně 2 milionů korun. Samozřejmě za předpokladu, že mi na stavbě moc firem nepřistane a že se většinu věcí podaří zvládnout vlastníma rukama.

Kopeme!

Nastal čas kopnout do hlíny. S tátou jsme pokáceli ovocné stromy a nařezali špalky na zimu. Starou kůlnu jsem zboural, vyklidil pozemek od nashromážděného materiálu a mohl jsem začít s terénními úpravami. Měl jsem štěstí – soused pracuje s bagrem. Stačilo ho pozvat na kafe a při té „příležitosti“ mi za dopoledne vytrhal pařezy a srovnal terén.

Dalším krokem bylo vyměřování základové desky. Nechal jsem si ji vyměřit geodety, protože stavební úřad po nich vyžaduje papíry. Lavičky jsem jim připravil a olovnicí přenesl míry na zem. Manželka pak vypískovala základové pasy. Celé to trvalo půl dne. Když jsem to ale pro jistotu přeměřil pásmem, zjistil jsem, že se úhlopříčky rozcházejí o 15 cm. Poučení? Geodeti nejsou neomylní. Vždycky si to radši přeměřte sami.

Následující den soused s bagrem vyhloubil základové pasy a zároveň mi pomohl odklidit suť z vybouraných příček. Mezitím jsem zjistil, že projektant v projektu úplně zapomněl na přípojku vody, která v zahradním domku už byla. Na úřadě jsem pak musel vysvětlovat, že tam skutečně je, že není výplod mé fantazie a že ji fakt nemusím dělat znova. Když jsem to sdělil projektantovi, suše odvětil: „Tak si tam uděláš novou.“ No, neudělal.

Elektřinu a kanalizaci bylo potřeba přivést od přípojek na hranici pozemku. U kanalizace to znamenalo zásah do původní základové desky a vykopání výkopu pro nové rozvody. Starou kameninovou kanalizaci pod deskou jsem odstranil a vykopal nový výkop pro plastovou.

Základové pasy a betonování desky

Základové pasy jsem nechal vyhloubit do hloubky 1 m a šířky 50 cm. Před jejich zabetonováním jsem na dno položil zemnící pásek a na třech místech vytáhl zemnící drát pro hromosvod a domovní rozvaděč. Při betonování někdo házel do betonu kameny – samozřejmě tak, aby se nedotýkaly, čímž jsme trochu ušetřili na betonu. Do základů se nakonec ztratilo 12 tun kamení, stejné množství lupku a hromada suti z bourání.

Základové pasy jsem vystavěl pomocí ztraceného bednění. První řadu jsem založil podle zednické šňůry a po vytvrzení vylil betonem. Druhou řadu jsem zevnitř seřízl do tloušťky betonové desky – ta má 15 cm a je vyztužená jednou vrstvou kari sítě, propojenou s roxory ve ztraceném bednění.

Na betonování jsem použil mix B20. Do ztraceného bednění padlo asi 5 m³ betonu, které jsme zvládli namíchat v míchačce. Pod desku jsem navezl a upěchoval vibrační žábou kamení, zbytky betonu a lupek. Samotná deska se pak betonovala pomocí mixu a uhlazovala vibrační latí – s tím se dělá opravdu pohodově.

Jako stavebník jsem v betonárce využil možnost snížené 9% DPH, což se hodilo. Celá základová deska mě vyšla na cca 70 tisíc Kč. Betonovali jsme ji ve třech lidech, bez použití čerpadla, což ušetřilo dalších 8 tisíc. Hotovo bylo koncem srpna, pak jsem ji měsíc pravidelně zaléval, aby nepopraskala, a nijak ji po tuto dobu nezatěžoval.