Úvodem je nutné rozlišovat domy nulové a domy s téměř nulovou spotřebou energie. Nulový dům musí splňovat přísná kritéria a mít roční energetickou bilanci dodané energie totožné nule. Jedná se o dům převyšující i dům pasivní, a to nejenom v nákladech. Definice domu s téměř nulovou spotřebou energie spočívá v ekonomicky a energeticky přijatelné formě, pro malé stavby (s energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2) jako např. rodinné domy (začne platit již od 1. 1. 2020, stanoveno zákonem 406/2000 Sb.). Mnoho lidí to považuje za zlomovou změnu v navrhování budov. Pravdou je, že podmínky budou přísnější, ale už dnes mnoho domů je navrhováno tak, že těmto kritériím vyhoví. Pokusíme se to uvést do souvislostí, například na obvodové konstrukci z jednovrstvého cihelného zdiva. Je to pouze jedno z několika kritérií, které musí být splněno, a samozřejmě se navzájem ovlivňují. Vychází se z modelu referenční budovy, se kterou se "konfrontuje" budova navrhovaná. Samozřejmě by měla být stejná nebo lepší. Dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. lze uvažovat, po započítání koeficientu pro referenční budovu s téměř nulovou spotřebou energie, že obvodová konstrukce zdiva by měla splňovat požadavek na prostup tepla U=0,21 W/m2*K nebo nižší. To by měla být základní hodnota prostupu tepla, které je vhodné se držet.
Více informací na www.wienerberger.cz