Volba materiálu kuchyňské desky
V první řadě je nutné si zvolit materiál, ze kterého kuchyňskou desku chcete. Existuje již řada druhů - od desky dřevotřískové s laminátovým povrchem, desky z masivního dřeva, objevují se ale i nerezové, korkové či dokonce skleněné nebo betonové desky. Nejpoužívanější typy kuchyňských desek jsou ale vyrobeny z přírodního kamene (žula, mramor), umělého kamene nebo tvarovatelného kompozitního akrylátu.
Funkčnost kuchyňské desky
Volba by se měla odvíjet především od zvyklostí a intenzity kuchyňských prací. Dalšími aspekty pro výběr má být hygienická nezávadnost, odolnost proti otěru, mechanickému a chemickému poškození, teplu a rovněž co nejsnadnější údržba. Věnujte také náležitou pozornost barvě desky, protože do značné míry ovlivní celkové vzezření kuchyně – deska může zdůraznit či utlumit celkovou atmosféru prostoru. Barva by měla ladit s interiérem a nedoporučují se výrazné barvy, protože se rychleji okoukají. Pro představivost je dobré využít vizualizace kuchyně, jako to popisují ve svém článku Projekt kuchyně Milan a Soňa.
Dřevotřískové desky potažené laminátem
Velmi oblíbené jsou dřevotřískové sendvičové desky potažené laminátem – uváděné pod názvem postformingové pracovní desky. Tento materiál dobře odolává v kuchyni běžně používaným chemikáliím, nepoškodí jej ani krátkodobě položené dno hrnce (do 180 °C). K porušení laminátové pracovní desky může dojít kromě mechanického poškození i v případě špatně provedených spojů okolo dřezu nebo zad pracovní desky. Většinou se montuje v tloušťce 2,8 a 3,8 cm, nově i 5 centimetrů. Laminátovou desku seženete již od 800 Kč za běžný metr, ale cena záleží na značce a úpravě hrany. Laminát dodá kuchyni teplý dojem, na rozdíl třeba od mramoru nebo žuly.
Přírodní kámen - žula
Žula vyniká svou odolností proti opotřebení, proti kyselinám - jako je ocet nebo citron. Žula je odolná vůči vysokým teplotám (má teplotní odolnost až do 300 °C). Každá deska je díky neopakovatelné přírodní kresbě originálem. Lidé ji mají rádi, pro její dlouhou trvanlivost, vydrží totiž i desítky let. Jednou za čas je dobré desku nechat přeleštit. Dodává se standardně v tloušťce 2,3 nebo 4 cm, ale lze realizovat i silnější provedení s pohledovými hranami lepenými na pokos. Můžete si vybrat desku s leskem nebo patinou či úpravu leather evokující kůži. Cena je vyšší a odvislá od dodavatele, ale v zásadě se pohybuje kolem 8000 Kč za běžný metr.
Umělý kámen
Další oblíbenou variantu kuchyňských desek představuje umělý kámen. Ten vzniká spojením přírodních surovin, zrcadlových a skleněných granulátů, barevných pigmentů a pryskyřice. Výsledkem je neporézní, snadno udržovatelný materiál, jehož kvalitami jsou především tvrdost, nenasákavost, pevnost a odolnost proti vysokým teplotám (do 150 °C). Velkou výhodou je ale také jeho pestrost, protože lze vyrobit v jakékoliv barvě či dekoru. Standartní tloušťka desek se pohybuje od 1 do 3 cm. Povrchových úprav existuje také celá řada: můžete mít lesk, mat, leather úpravu, břidlicový povrch nebo patinu. Cena se pohybuje rovněž kolem 8000 Kč za běžný metr, liší se ale i podle barvy. Umělý kámen koupíte například pod označením Silestone nebo Technistone.
Kompozitní materiál
Kompozitní materiál je zdokonalená směs přírodních materiálů a čistého akrylového polymeru. Tento materiál je vhodný nejen na kuchyňské desky, ale také na barové či recepční pulty, používá se jako pracovní desky v nemocnicích nebo laboratořích. Jeho přidanou hodnotou je velká ohebnost, takže lze vytvářet neomezené variace tvarů, lze z něj vyrobit také dřez. Potraviny je však lepší opracovávat na prkénku, protože akryláty jsou náchylné na poškrábání. Na druhou stranu lze poškozené místo snadno opravit přebroušením a vyleštěním, případně vsazením do nového materiálu. Také horké nádobí je lepší podložit podložkou. Výhodou kompaktních materiálů je, že díky bezespárové technologii je možné vyrobit jakýkoli velký pracovní kus desek včetně zádových obkladů z jednoho kusu a tedy beze spár a viditelných spojů. Cena se pohybuje mezi 4000-7000 Kč za běžný metr plus opracování.
Dřevěné desky
Z masivního dřeva se používají hlavně pracovní desky z tzv. nekonečného vlysu (spárovky) z dubu či buku, oblíbené jsou i tropické dřeviny. Dřevěné desky dodají interiéru teplý dotyk, ale časem získávají patinu, ta se nemusí každému líbit. Při poškození lze desku přebrousit, ale má i své nevýhody. Více jí svědčí vyšší vlhkost vzduchu, deska reaguje na změny teplot a vlhkosti - dřevo stále pracuje, spáry jsou viditelné.
Nepodceňujte lištu za deskou
Lišta za deskou je nepostradatelnou součástí pracovní desky. Lišta zabraňuje, aby za desku zatékalo a nepoškozovala ji vlhkost. Lišta se skládá ze spodní části, kterou pevně přišroubujeme na desku a těsně ke stěně a horní profilované části s tenkým gumovým těsněním. Ta po nacvaknutí na spodní díl lišty pevně přilne ke stěně i desce. U nerezu, kamene či kompozitního materiálu lze lištu udělat ze stejného materiálu, někdy je možné vyrobit vše z jediného kusu. Kompozitní materiál umožňuje vytvarovaný také dřez ze stejného materiálu, odpadají pak problémy se zapuštěním dřezu a utěsněním spojů. Krásnou kuchyň s bílou pracovní deskou si smontoval Jiří s Lenkou, podívejte se zde.
- Umělý kámen: http://www.cetecho.cz/
- Český výrobce: http://www.tesera.cz/
- Skleněné obklady a desky do kuchyně: http://www.skleneneobklady.cz/
- Desky na míru: IKEA
- Dřevěné desky: http://www.josephkingsley.cz/
Použité fotografie jsou pod licencí Creative Commons CC0, pixabay.com
javurek5. 7. 2020 17:38:06
Supr článek! My jsme si kamennou desku dělali před sedmi lety, když jsme stavěli barák. A dalo nám to teda zabrat, ale rozhodně nelituju. Nechali jsme si ji udělat u http://topgranite.cz/kuchynske-desky a špica. Jen s tou montáží jsem pak trochu bojovali, ale nakonec to dopadlo perfektně.