Zdění obvodových zdí na pěnu

Počáteční představa a očekávání od zdění na pěnu se naplnila bezezbytku. Práce šla velmi rychle od ruky a i největší obava, kterou jsem na začátku měl, „vítr“, nebyla úplně pravdivá. Často jsem se v diskuzích setkával s tím, že pokud fouká, nelze na pěnu zdít. Má zkušenost je ovšem trochu jiná. Každou řadu cihel jsme před zděním důkladně otírali štětcem s vodou a zbavovali ji tak prachu a kousků nečistot vzniklých při broušení a následné manipulaci na stavbě. Když byla pěna nanesena na takto očištěné cihly, odolala i běžnému foukání větru.

Toto se mi ovšem vymstilo v okamžiku, kdy nefoukalo tak úplně běžně. Silný vítr o rychlosti 13m/s se ukázal jako dostatečně silný na to, aby obě housenky nanesené pěny nanesl na můj zánovní pracovní oděv, a ten se v tu ránu stal oblečením určeným v podstatě na vyhození. Při takto silném větru zdít opravdu už nešlo.  Dále jsme měli možnost vyzkoušet několik pistolí na pěnu, a jako nejlepší se ukázala pistole, kterou jsme si koupili přímo od zakládacích techniků z firmy Wienerberger. Pouze tato pistole vydržela po celou dobu stavby. Ostatní, které jsme zkoušeli, se většinou ucpaly nebo z nich začala pěna po čase utíkat v místě, kde se na pistoli nasazuje tuba s pěnou. U broušených cihel neplněných se pěna nanáší ve dvou řadách a u plněných cihel s označením Porotherm T Profi, tedy cihel plněných minerální vatou, se pěna nanáší ve 4 řadách. Abychom mohli později napojit vnitřní nosné a nenosné stěny k obvodovým, zabudovali jsme již při zdění obvodových stěn nerezové pásky, takzvané kotvy. Pro kotvy jsme vždy vytvořili pilníkem nebo flexou drážku. Prostor vyplnili pěnou pod i nad kotvou a kotvu ihned přezdili další řadou zdiva. Obdobně je možné kotvy umístit do zdiva dodatečně a připevnit pomocí hmoždinek.

Při zakládání rohů se mi osvědčil postup, při které jsem si rohovou cihlu položil na zdivo pouze na sucho a poté ji přesně urovnal do vodováhy. Následně rohovou cihlu naklonil a nanesl pod ni zdící pěnu Dryfix. Tímto způsobem byla cihla vždy v rovině a nebylo nutné provádět žádné další korekce v okamžiku, kdy byla pod cihlu nanesena pěna.

Pro řezání cihel jsme na začátku stavby pořídili elektrickou pilu zvanou Aligator. Při předchozí stavbě jsme cihly řezali flexou a dořezávali ruční pilou. Rychlost a jednoduchost řezání, kterou elektrická pila nabízí, je ovšem bezkonkurenční.

V místech dořezů mezi cihlami jsme vyplnili mezery obyčejnou montážní pěnou. Abychom nemuseli stále pěny v pistoli vyměňovat, koupili jsme na stavbu dvě pistole a na každé měli jednu pěnu. Při zdění jsme tímto způsobem eliminovali případné tepelné mosty v místech dořezů a všechny mezery řádně vyplnili.