V budoucnu nebude záležet už jen na možnostech dodávek toho kterého tepelného zdroje v obci, kde jste se rozhodli stavět, nebude záležet jen na vašich preferencích, ale především a hlavně na zákoně o hospodaření s energií.
U nových budov jsou stavebníci od 1. 1. 2013 nuceni prokazovat splnění požadavků na energetickou náročnost na nákladově optimální úrovni, a to průkazem energetické náročnosti (PENB), respektive kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu. Povinnosti se týkají nových budov, větších stavebních úprav stávajících budov, a to včetně rodinných a bytových domů s půdorysnou plochou nad 50m2.
Čím a jak tedy topit?
V podstatě se dá shrnout dodržení výše zmíněných povinností tak, že to, co platilo do konce loňského roku jako doporučené parametry pro nízkoenergetické domy, to se nyní stává povinností. S ohledem na nejrůznější varianty je tedy nutné srovnání následujících parametrů: celkové pořizovací náklady, náklady na údržbu, náklady na provoz, což zahrnuje cenu paliva a také již zmíněné náklady na údržbu, a další záležitosti, dále komfort obsluhy a v neposlední řadě také ekologické hledisko.
Jak vyplývá ze samotné definice nízkoenergetického domu, spotřeba tepelné energie na vytápění je maximálně 50 kWh/m2 za rok. Platí samozřejmě nepřímá úměra: čím vyšší účinnost zařízení, tím nižší jsou náklady na tepelnou energii. Nejodlišnějším prvkem jednotlivých otopných systémů, které jsou k dispozici, jsou náklady na jejich pořízení.
Zhodnotíme-li tedy celou situaci z ekonomického hlediska a zaměříme-li se na návratnost investice, vychází, že čím je potřeba tepla k vytápění nižší, tím déle trvá, než se počáteční investice vrátí. Tento pohled logicky upře naši pozornost k elektrickému vytápění. To vychází totiž velmi zajímavě. Investor samozřejmě již při samotném rozhodování pro stavbu nízkoenergetického domu bude logicky předpokládat nízké účty za vytápění. Celkovou bilanci tedy výrazně ovlivní pořizovací náklady za topný systém.
Z hlediska spotřeby energie a také optimálního rozložení teploty v obytném prostoru jsou trendem velkoplošné nízkoteplotní topné soustavy. Topné prvky mají navíc obrovskou výhodu v tom, že neubírají místo z obytné plochy a také nenarušují vnímání prostoru, neboť jsou zabudovány do konstrukce domu.
Situaci zhodnoťte vzhledem k lokalitě.
Chcete-li správně rozhodnout o volbě otopného systému, bude to chtít rozhodovat komplexně. Zvažte jak lokalitu, ve které stavíte, orientaci domu vzhledem ke světovým stranám, vaše a rodinné preference, váš životní styl.
Také neopomeňte zvážit připravenost okolních sítí a samozřejmě v neposlední řadě i své finanční možnosti. Za nutnost považujte už to, že projekt systému vytápění, případně i společně projektovaného větrání, má být součástí projektu celého domu. Pokud má vytápění fungovat co nejefektivněji, je nutné sladit vytápění s ostatními parametry, jako jsou například solární zisky.
Většina současných systémů využívá menší teplotní spád, z tohoto důvodu je ideálním řešením kombinace s podlahovým topením. A s tím už je třeba samozřejmě počítat i v projektu.
Jako poměrně uspokojivé se osvědčily též některé další kombinace zdrojů tepla, například krbová kamna s již zmíněným podlahovým vytápěním. Taková kombinace nejen uspoří náklady, ale také umožní nezávislost na jednom zdroji tepla.
Jakýkoli topný systém může být v současnosti doplněn také solárními nebo fotovoltaickými panely.
Článek "Čím topit, není-li dostupný plyn" vznikl na základě přání stavebníka Jiřího Žemličky, který požádal naši redaktorku Zuzku, aby napsala, která varianta vytápění je lepší.
Pokud chcete i Vy dát Zuzce TIP na téma článku, které Vás zajímá, vyplňte formulář na této stránce.
Text: Zuzana Bohdalová Foto: energy.gov, greenbuildingelements.com, id fdesign.com, img.bhs4.com, vaillant-group.com, happycowdesign.com.
Sdílet 
Marta30. 9. 2020 9:46:18
Ahoj, nemáte někdo zkušenost s https://www.uhlikovefolie.cz/?
Rodiče jsou z té stránky nadšeni, ale bohužel neznáme nikoho, kdo už by zkušenost měl.
Předem díky :)