Co se tepelné izolace týče, představuje voda nebezpečí hlavně pro izolanty z minerální vlny. Ty svou funkci plní správně jen v suchém stavu. Pokud tedy dojde k zatopení takové izolace, budete ji muset vyměnit za novou. S protipovodňovou odolností jsou na tom lépe polystyrenové izolanty. Díky minimální nasákavosti je totiž krátkodobé zaplavení obvykle neponičí. Přesto se ale nechávají vyschnout a kontrolují se na případné mechanické poškození.
Minerální izolace po zatopení ztrácí funkčnost
Navlhnutí izolace z minerální vlny výrazně zvyšuje její tepelnou vodivost (tedy schopnost vést teplo). Čím více vhkost roste, tím více tepla materiál propustí, což je u izolantů nežádoucí. Stačí, aby vlhkost zaujímala jediné procento z objemu izolace, a tepelná vodivost vzroste o 4 až 6 %. Moderní materiály se proto vyrábí s hydrofobní úpravou. Ať už se jedná o vnitřní izolaci (například Isover Piano), nebo vnější fasádní desky (Isover TF).
Pokud vám během montáže takové izolace prší, nic se neděje – krátkodobé působení dešťovky izolační schopnosti materiálu neohrozí. Voda po hydrofobizovaném (vodoodpudivém) povrchu jednoduše steče. Ovšem s dlouhodobějším zaplavením při povodních si minerální izolace neporadí. Voda v takovém případě způsobí nejen ztrátu izolačních vlastností, ale také další negativní jevy.
Strukturu izolantů z minerální vlny tvoří jednotlivá, nahodile uspořádaná vlákna. Ta k sobě trvale upevňuje organické pojivo. Agresivní složky záplavové vody mohou toto pojivo narušit a dokonce vyplavit. Následkem je zplstnatění (slehnutí) materiálu, kterému se ani po oschnutí nevrátí původní pórovitá struktura, a tím pádem přestává izolovat. Navíc u izolace nasáklé znečištěnou vodou hrozí velké riziko vzniku plísní.
Exponované části stavby lépe ochrání EPS izolace
Tepelné izolanty z pěnového polystyrenu (EPS) mají oproti minerální vlně jednu výhodu. Jsou totiž poměrně málo nasákavé a delšímu působení vody tak snadno nepodlehnou. Nasákavost EPS materiálů od Isover prověřují i specializované laboratoře – izolanty ponořené na 28 dní do vody vykazují nasákavost jen do 5 %. Při záplavách pak jde pouze o 1 %, přičemž tato vlhkost se z materiálu během několika týdnů až měsíců vypaří.
Zatopený polystyren si navíc zachovává mechanické vlastnosti. Zvýšená vlhkost se tak neprojeví na statice EPS konstrukcí (nehrozí sedání podlah s polystyrenovým izolantem apod.).
Tepelná vodivost EPS přitom s nabývající vlhkostí roste jen minimálně. Z toho důvodu se polystyren používá nejen při zateplování fasády, ale hlavně pro izolaci soklu a spodní stavby. Tyto konstrukce jsou totiž v přímém styku s vlhkostí, a tak vyžadují zateplení pomocí opravdu odolných materiálů. Patří k nim například Isover EPS Ground Protect 29.
Zaplavené zdivo vyspravíte sanačním systémem
Pod náporem povodňové vody trpí také samotné zdivo. Kvůli zvýšení hladiny spodní vody se poruchy zdiva netýkají jen zaplavených staveb, ale i dalších (často špatně izolovaných) domů v nezaplaveném okolí. Stěny se po takové katastrofě musí nechat důkladně vyschnout. Pokud je totiž do zimy nezbavíte nadměrné vlhkosti, může dojít k mrazovým škodám a statickým poruchám domu.
Kromě vlhkosti působí na stavby i vodorozpustné soli. Jde hlavně o dusičnany (ze splaškové kanalizace) a chloridy (ze zimních posypů komunikací a běžných dezinfekčních prostředků). Ty během vysychání zdicího materiálu krystalizují a zdivo (kvůli krystalizačnímu tlaku) dále poškozují.
Obecně tam, kde silně zvlhčené části domu nelze dodatečně izolovat zvenku, nabídnou pomoc vnitřní sanační systémy. Komplexní systémovou péči o vlhké zdi najdete v produktové řadě webersan od značky Weber. Jedná se o vodoodpudivé, paropropustné materiály s odolností proti solím, které vám pomůžou dostat zdivo do původního stavu.
Obzvlášť pokud bydlíte v záplavové oblasti, vyplatí se vědět, jak se sanací postupovat. Takto vypadá celý sanační proces krok za krokem:
Přerušte přívod elektrického proudu do domu (nebo alespoň do zatopených prostor).
Odčerpejte vodu ze zaplavených místností.
Důkladně odstraňte veškeré bahno, suť a další naplaveniny. Po prvotním úklidu je potřeba zbavit se také vodou poškozených omítek.
Zasažené místnosti vydezinfikujte. Odstraníte tak bakterie, viry, plísně a další patogeny, které se v povodňové vodě můžou nacházet.
Zaplavený prostor vysušte. Pokud máte možnost, otevřete všechna okna, dveře a do místností instalujte vysoušeče. Postižené obce si vysoušecí přístroje zajišťují obvykle samy, není ale výjimkou i možnost osobní výpůjčky od HZSČR v příslušném kraji.
Po vysušení místností přichází řada na obnovu poškozených stavebních materiálů (zdiva, izolace a vnitřních i vnější omítek), včetně aplikace sanačního systému.
Před výběrem sanačního systému se nejdříve provádí stavebně-technický průzkum a diagnostika zdiva. A to laboratorními testy, nebo pomocí mobilní CM sady přímo na místě. Zjistíte tak míru vlhkosti ve zdivu, biologické kontaminace či přítomnosti solí.
Zkoumá se také pevnost zdicích prvků, které mají vliv na statiku budovy, nebo poškození hydroizolace. Pokud objevíte praskliny v obvodovém nebo středovém zdivu, nechte si dům posoudit odborným projektantem-statikem.
Nevíte si rady s volbou správného sanačního systému? Kontaktujte odborníky z Centra technické a obchodní podpory Saint-Gobain. Poradí vám s výběrem produktů, technickým postupem, a navíc vám připraví kalkulaci materiálů úplně zdarma.
Galerie
Sdílet 
