Přípojka elektro, vody a kanalizace

Výkop mi realizoval jeden z místních bagristů. V jednom výkopu byla voda a pod ní kanalizace, ve druhé výkopu vedle, ne tak hlubokém, vede elektřina. Při výkopu na příjezdové cestě doporučuji shrnout vrstvu štěrku nebo strusky ve výkopu a skládat ji na jednu stranu, jíl z výkopu na stranu druhou. Až se výkop bude zasypávat, tak zasypat prvně jílem a pak na pěknou struskou. V mém případě se to tak nepovedlo.

Umístění vodovodního řádu i kanalizace Vám vyznačí vodaři a to včetně předpokládané hloubky. Jakmile se budete blížit s bagrem výsledné hloubce, je třeba dávat pozor a raději vzít do ruky lopatu. V mém případě pes cestu vedl ještě nevyznačený kabel internetu a jen díky šikovnosti bagristy jsme ho zvládli obkopat a podkopat až k výsledné kanalizaci.

U kanalizační přípojky, stejně jako u pokládky ležaté kanalizace, je nutno dbát na potřebný sklon, který činí 3 cm na 1 m délky. Já jsem si jej hlídal dvoumetrovou vodováhou s přilepeným šesticentimetrovým hranolkem na jejím konci. Měl jsem bublinku uprostřed, věděl jsem, že sklon je správný. Výkop byl v mém případě dlouhý cca 35 metrů směrem k obecní kanalizaci.

Samotné připojení zvládnete svépomocí, budete k tomu ovšem potřebovat půjčit ve stavebninách velkou vykružovací korunku, přímo k tomu určenou a také připojovací půlkruhový kus. Nejprve jsem si výkop začistil a položil kanalizaci na sucho, tedy bez těsnění. Případné dořezy jsem řezal flexou s tím, že jsem následně zkosil hrany.

Jakmile byla kanalizace položena na sucho, provedl jsem její položení na ostro s tím, že jsem ji vypodložil co kousek malým dřevěným hranolkem, abych ji mohl pískem nejen zasypat, ale celou obsypat a ještě jednou zkontroloval spád. Na trase kanalizace jsem osadil dvě revizní šachtice kanalizačního potrubí, které poté uřežu na potřebnou výšku dle terénu.

Po následném zásypu jsem ještě zápichy lopaty kolem potrubí provedl zhutnění a vše jsem také udusal. Kde se mi zdálo, že chybí, tam jsem dosypal a následovalo zasypání zeminou do určité výšky, protože následovalo položení vodovodního potrubí.

Mým úkolem bylo v tomto případě provést výkop o hloubce minimálně 1,2 , vysypaný podkladním pískem, ve kterém bude položeno vodovodní potrubí Ø32x4,5 mm. Potrubí je od vodovodního řádu až k vodoměrným hodinám, které mám v technické místnosti, bez spojky, tedy v jednom kuse. Při protahování vodovodní trubky Kopoflex chráničkou o šířce 50 mm nastal první problém, při kterém jsem zjistil, že mé prostupy jsou opravdu úzké a zalomené do ostrého úhlu.

Trubka nešla protáhnout, ani protlačit, zkusil jsem tedy zkosit její hrany a namazat ji jedlým olejem. Výsledek - stále nešla. Za pomoci tchána jsme přišli na jediné možné řešení. Kousek od kraje jsme trubku provrtali naskrz, uvnitř na stavbě roztáhli štafle a na ně pověsili hupcuk. Provrtanými děrami jsme protáhli ocelové lanko, které jsme na druhé straně uvázali za hák hupcuku a takto jsme trubku dostali až do domu. Kdyby tohle nefungovalo, nedokážu si představit, jak bych tam tu trubku dostal.

K trubce jsem položil měděný kabel proto, aby šlo v budoucnu trubku vyhledat. Celé to přišlo obsypat pískem, zhutnit a následně zasypat zeminou. Přípojku vody jsem provedl ve stejném výkopu jako kanalizaci, ale pochopitelně kanalizace byla pod vodou a oddělena vrstvou písku a zeminy.

Připojení přípojky k vodovodnímu řádu měli na starost profesionálové ze SMVaKu. S nimi jsem si dohodnul termín, na který jsem domluvil půjčení bagru a kolegu z práce, který s ním umí. Bagrista brzy ráno překopal cestu, následně dorazili chlapi a provedli navrtání a připojení vody. Já si dále provedl zásyp pískem a po 30 centimetrech položení výstražné folie.

Vše se neslo v přátelském duchu a dobré náladě, pány jsem pohostil buchtou a kávou, ostatně jako všechny, kteří makali u mne na stavbě. Pochybělo mi bohužel trochu folie a já je musel požádat, jestli nemají. Samozřejmě měli, ale to jsem nevěděl, že mi těch 70 cm výstražné pásky ve výsledné faktuře naúčtují za 70 Korun. Kamarád bagrista zasypal zprvu cestu a pak i můj výkop a přípojka vody byla hotova.

Přípojka elektřiny je v režii dodavatele, tedy ČEZu. Vy dodáte pouze potřebné dokumenty, samozřejmě zaplatíte nemalý poplatek za připojení a ve stanoveném termínu se dočkáte vyhotoveného elektro pilíře a to včetně výkopu, zásypu a připojení. Stinná stránka toho všeho je ta, že Vás nikdo neinformuje kdy a kdo to bude provádět, proto se vám může stát to, co mi, že potřebujete odjet ze stavby a všimnete si, že vám někdo právě překopnul cestu a pánové vám dělají přípojku. Vše po sobě zasypali a dali do více méně původního stavu. 

Na staviteli je zajistit si antoníček, který bude propojený s pilířem od čezu a od kterého poté půjde elektřina v chráničce až do domu k místu budoucího rozvaděče. K tomuto Vám bohužel moc nepovím, neboť elektřina zdaleka není mou parketou a s touto etapou, mi, díky Bohu, pořádně pomohl kamarád a to včetně protahování kabelu chráničkou pomocí Cobry.

Co bych Vám ovšem mohl doporučit, je sehnat si na Bazoši klidně starší stavební rozvaděč, který mi tchán usadil na dvě nožky a díky několika zásuvkám, z toho jedné průmyslové, jsem měl na stavbě přísun elektřiny a to i pro omítkáře.