Proč geologický posudek
Nicméně 1-2 ruční sondy jsou málo
Jedno je ale jisté
My si vytáhli Černého Petra - proměnlivé podloží
Sondy bagrem ve všech rozích plánované stavby
Tip: je dobré (lze-li to) pozvat geologa na pozemek v době, kdy není pozemek úplně vyschlý po dlouhém suchém období . Tehdy totiž vyschne i "bažina", ale pokud tam bažinu máte, je velmi nutné o tom vědět a nějak s tím počítat (odvodnit nebo přizpůsobit tomu základy) - jinak riskujeme špatnou statiku stavby, neb statika musí být adaptovaná na vlastnosti podloží a správný návrh statiky závisí na správnosti vstupních údajů od geologa a jde nejen o typ zemin, jejich únosnost souvisí i s hladinou spodní vody, která na pozemku kolísá v rámci sezónních výkyvů.
Pro zamyšlení:
· Je nepochybně užitečné vědět, co je pod povrchem. Tam ale nevidí bohužel ani geolog. Zjišťuje to sondami.
· Záleží tedy na množství a typu sond, které mu pomáhají zjistit, co pod tím (nevinně se tvářícím) povrchem je.
· Je lepší investovat do geologického posudku, ačkoliv někdy něco odhalí, ale někdy neodhalí nic?
· Možná ano, ale nikoliv s ručními sondami (které většinou nejdou hlouběji než cca metr pod povrch).
· Jsou lepší sondy kopané bagrem (za přítomnosti geologa)? Ovšem pokud je zvolíte nebo jsou nezbytné (vzhledem k již zjištěné nesourodosti podloží), pak je dobré nerozrýt si oblast budoucí základové spáry (aby Vám pak držely její stěny) a k tomu tedy již musíte přesně vědět, kde ty základové spáry budou (mít vyměřeno), a navíc – pokud budete kopat sondy např. cca 2 m vně od půdorysu budoucí stavby, nedozvíte se (v případě záludně proměnlivého podloží), co je přímo v oblasti pod domem…